Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ivan Sergejevič Turgeněv. Hudba Karel Reiner. Rozhlasová úprava a režie Václav Sommer.

Účinkují Ladislav Boháč, Jaroslav Průcha, Božena Půlpánová a další.

Premiéra 2. 9. 1938, záznam neexistuje.

Lit.: Svět mluví, roč. 7., čís. 12/13. – „Václav Sommer nedovedl autorův humor přiblížit nám ani svou úpravou, ani režií.“

Franc-Nohain. Krátká hříčka o otci, dceři a nápadnících. Rozhlasová úprava Raimund Habřina (= Rajmund Chatrný). Hudba Vilém Tauský. Režie Josef Bezdíček.

Účinkují Karel Höger, Marie Pavlíková, Karel Šlégl a další.

Nastudovalo Brno Premiéra 24. 11. 1936. Repríza 31. 8. 1938.

Lit.: Svět mluví, roč 7. , čís. 12/13. – „Herci byli vesměs dobří a znovu dokázali, že Brno umí lépe recitovat verše než Praha.“

Lit.: NL 24.10.1936, str. 13, 28.11.1936, str. 16.

Olga Scheinpflugová. Režie Josef Bezdíček.

Osoby a obsazení: docent Johánek (Jaroslav Lokša), Růžena (Jiřina Čermáková), Dynybylka (Jarmila Kurandová) a další.

Nastudovalo Brno. Premiéra 23. 8. 1938.

Lit.: Svět mluví, roč. 7., čís. 12/13 – „Herecké výkony neoslnily a byly daleko za pražským divadelním a filmovým provedením. Doc. Johánek Jaroslava Lokši byl jen suchý protivný patron bez chuti a bez života. Růžena Jiřiny Čermákové měla dobrý lidový tón, ale bez citových výlevů. Dynybylku Jarmily Kurandové nelze ani chválit ani hanit, neb zůstala v průměru (…) bodrých žen z lidu.“

Veselohra. Alex Fredro. Překlad František Vodák. Hudba Dalibor Vačkář. Režie Václav Sommer.

Obsazení nezjištěno.

Premiéra 18. 8. 1938.

Lit.: Svět mluví, roč. 7., čís. 12/13. – „Veselohra, která neměla čím rozesmát a bavit. Opět se ukázalo, že režisér Sommer neumí zachraňovat rozhlasově slabé věci jako například Jareš. (…) Dostane-li věc vyloženě slabou, spadne ještě níž, než je hra.“

Havel, M.: Letní rozhlasový program. In Národní osvobození, 20. 8. 1938. – „… Ani Sommrovi se nepodařilo dáti komedii duchaplnější formu a vtipnější úroveň.“

Eva Vrchlická. Hudba Miroslav Ponc. Režie Miloslav Jareš.

Obsazení nezjištěno.

Premiéra květen 1938.

Lit.: Svět mluví, roč. 7., čís. 10/11. – „Jareš skvěle propracoval psí hlasy, aniž se tu ozývala nějaká hafhafová karikatura. Ano, toto je jediný způsob, jak režírovat v pohádkách hlasy zvířat. (…) Jarešovi je dána tato vloha a s pomocí tvárných dětských představitelů vykouzlil zázrak roztomilosti.“

Josef Kajetán Tyl. Hudba Bohuslav Foerster. Režie Václav Sommer.

Osoby a obsazení: Švanda (Jiří Dohnal), Dorotka (Lída Otáhalová) a další.

Premiéra 8. 5. 1938, záznam neexistuje. vysíláno k výročí města Strakonice.

Lit.: Svět mluví, roč 7. , čís. 8/9. – „Sommer nezbavil Tyla divadelnosti, ale dal mu dobrou míru v lidovém humoru a vkus ve výřečnosti.“

Michail Zoščenko. Komedie o jednom dětství. Režie Josef Bezdíček.

Osoby: otec – matka – dcera – ženich – jeho přítel – svatební hosté.  Účinkují František Klika, Nina Balcarová, J. Čermáková, Josef Skřivan, Karel Hospodský.

Nastudovalo Brno. Premiéra 5. 5. 1938 (Brno, 20:25 – 21:00 h.). Záznam neexistuje.

Lit.: Svět mluví, roč. 7, čís. 8/9. – „Zamotanou svatební historii, která sváděla k vulgárnosti, režíroval Bezdíček s rozmarným humorem. (…) Herci ukázali, jak i bez přízemní komiky lze pomoci tekstu, naplnit jej a oživit.“

Karel Čapek. Úprava a režie Jiří Horčička.

Účinkují Jiří Sovák, František Filipovský, Carmen Mayerová a Petr Kostka. Sólo na harmoniku Josef Konšal.

Natočeno 1975 (16 min.). Vysíláno i v rámci celku pod názvem Povídky z jedné a druhé kapsy.

František Erik Šaman. Rozhlasová hra. Režie Václav Sommer.

Osoby a obsazení: Emil Roden, slepec (Eduard Kohout), Jana, jeho žena (Sylva Kleinová), lékař Dan, Rodenův přítel (Bedřich Veverka), Klára, jeho asistentka (Elena Hálková), sluha Jakub (Ludvík Řezníček), Horynová (Světla Amortová).

Premiéra 29. 4. 1938, záznam neexistuje. 1. cena v soutěži firmy Phillips o rozhlasovou hru.

Lit.: Svět mluví, roč. 7., čís. 8/9. – „Rozhlas je ideální základna pro drama (…) střetnutí světa nevidoucích s vidoucími (…). Režisér dal hře neustálou, až křečovitou nervositu, ač bylo možno pracovat také tichem a zámlkami. S lyricky laděným slepcem E. Kohouta zajímavě kontrastovala pozemsky skutečná slepcova žena S. Kleinové, jejíž výkon byl podivuhodně propracován.“

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou LXI. – Neviditelný most slepcovy duše. In Týdeník Rozhlas 8/2014 (článek). – Také na Panáčkovi.

Julius Zeyer. Dramatická legenda o třech dílech. Hudba Josef Suk. Hraje pražský rozhlasový orchestr, dirigent Otokar Jeremiáš. Spoluúčinkuje Vinohradský Hlahol, sbormistr Karel Šejna. Dramaturg Vladimír Müller. Režie Miloslav Jareš.

Účinkují František Salzer, Vítězslav Boček, Jan Pivec, Ladislav Boháč, Renata Libertinová.
Osoby: Hospodin – Raguil – Svetimir – Krunoslav – Živan – Danica – Ljuba – Dragan – Svetozar – Vatroslav.

Premiéra 14. 4. 1938 (Praha, 19:30 – 21:55 h.). Záznam neexistuje. Repríza 1939.

Lit.: Svět mluví, roč. 7, čís. 8/9. – „Verše zněly oproštěně a nepatheticky. (…) Podivuhodně sehranou, jednotnou a čistou relaci můžeme označit za jeden z největších Jarešových úspěchů.“