Karel Čapek. Rozhlasové zpracování utopického románu. Dramatizace Jaroslava Strejčková. Použitá hudba Dol Dauber se svým orchestrem (Kočičí zastaveníčko, 1932). Zvuk Ota Palír a Zdeněk Škopán. Mixáž B. Marek. Rekvizity Artur Šviha. Dramaturg Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: autor (Karel Höger), kapitán van Toch (Jan Pivec), vrátný Povondra (Rudolf Deyl ml.), pan Bondy (Bedřich Veverka), Greggs, ošetřovatel v ZOO (Rudolf Hrušínský), Jensen, námořník (František Kreuzmann), Dinge, námořník (František Filipovský), Miss Lily Valley (Jaroslava Adamová), Abe Loeb, syn filmového magnáta (Vladimír Hrubý), ředitel ZOO Wiggam (Josef Grus), paní Povondrová (Jaroslava Drmlová), členové PES /Pacifické exportní společnosti/ (Josef Vošahlík, Oldřich Lukeš, Ivo Gübel), německý vědec (Ota Sklenčka), hlasatel (Rudolf Pellar), vévodkyně of Huttersfield / hlasatelka (Jindra Holmanová), redaktor (Milan Mach), míšenec (Oldřich Musil), redaktor (Karel Pech). Dále účinkují Bohumil Bezouška, Karel Pavlík, Felix le Breux, Bohuš Hradil, Jiří Hurta, Erik Zámiš, Bedřich Bobek, Artuš Kalous, Karel Kastner, Karel Houska, Jaroslav Cmíral, Jiří Hesoun, Miloš Hlavica, Jiří Suk, Josef Chvalina, Richard Záhorský, Karel Oprich.
Na harmoniku hraje Miroslav Angr.
Natočeno v roce 1958. Premiéra 22. 10. 1958 (Praha, 20:00 – 21:50 h.; 105 min). Repríza 9. 9. 1961 (Praha, 9:05 h.); 11. 7. 1965 (Praha, 20:00 h.); 7. 6. 1975 (Vltava, 19:00 h.) v cyklu Rozhlasová dramata; 6. 1. 2008 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).; 15. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 16. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 18. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra.
Pozn.: V textu prologu je použit text přednášky Karla Čapka „O Válce s Mloky“ z roku 1936.
Vydal Radioservis v roce 199? (1 MC). Reedice 2009 (2 CD). Dostupné i na webu Radiotéka.
Úryvek in: Dějiny české literatury II. (2007).
Pozn.: Rozhlasová adaptace Čapkovy Války s mloky z roku 1958 patřila ve své době k mimořádným tvůrčím počinům.Próza, v níž autor uplatnil různorodé žánrové prvky – od vyprávění přes politickou úvahu, dokument či quasi vědeckou stať až k novinářské lokálce -, umožnila autorce rozhlasové dramatizace Jaroslavě Strejčkové (1924) vyhnout se ustrnulým realistickým schématům a dynamizovat obdobnou „žánrovou oscilací“ i scénář. Fantaskní mločí svět postavil tehdy právě se etablujícího mladého režiséra Jiřího Horčičku (1927) před neobvyklé úkoly. Díky své bytostné hravosti a radosti z vymýšlení je však zvládl na výbornou a za pomoci zvukařů a techniků dokázal před posluchači vykouzlit i takové podivnosti, jakými jsou např. mločí řeč či mločí hudba. Posloucháme-li rozhlasovou Válku s mloky takřka půl století po jejím vzniku, možná nás spíše než její tvárné výboje zaujmou interpretační výkony, s nimž se v ní setkáváme. Mistrovství Karla Högera, Jana Pivce, Františka Filipovského a mnoha dalších hereckých legend se v ní blýská v plné kráse a je vzácné svou neopakovatelností. Inscenační postupy nám však mohou připadat samozřejmé. Měli bychom si ovšem uvědomit proč: díky tomu, že se staly trvalou součástí rozhlasového dramatického umění. (anotace)
Lit.: Czech, Jan: O rozhlasové hře, s. 14 a 23.
Horčička, Jiří: {Byl jsem redakcí vyzván…}. In: Rozhlasová žatva 1958 – 1963 (Dramatické pořady). Praha: Studijní odd. Čs. rozhlasu, 1968, s- 3 – 7.
Text in: Rozhlasová žatva 1958 – 1963 (Dramatické pořady). Praha: Studijní odd. Čs. rozhlasu, 1968, s. 9 – 50.
Pozn.: V roce 1963 byla natočena hamburská inscenace „Války s Mloky“, která vyvolala velký ohlas. Další verzi natočil Horčička v roce 1982.
Lit.: Ježek, Michal: Literární dílo v žánru rozhlasové hry. Praha. FF MU, 2013 (diplomová práce). – Cit.: Tato práce popisuje proměnu literárního díla Válka s mloky z knižní podoby, přes scénář rozhlasové hry, do výsledné podoby tohoto rozhlasového útvaru. Zaměřuje se na specifické prostředky, které má rozhlasový dramaturg a režisér při práci s literární látkou k dispozici a snaží se vystihnout, jakou specifickou kvalitu literární látka v dramatickém žánru rozhlasové hry získává. Zároveň situuje tuto rozhlasovou hru do kontextu rozhlasové tvorby i kontextu československé společnosti, do které vstoupila.
Lit.: anonym: Rozhlasová hra: Karel Čapek: Válka s mloky – 6.1. In web ČRo 2 Praha, leden 2008 (anotace). – Cit: I když svůj proslulý román Válka s mloky napsal Karel Čapek v roce 1935, jeho ironické podobenství o civilizaci, která zahubí sama sebe, je aktuální až do dnešních dnů. Rozhlasovou podobu dali Válce s mloky již v roce 1958 Jiří Horčička a scénáristka Jaroslava Strejčková. O tom, že vůbec nezestárla, stejně tak jako Čapkova próza, se můžete přesvědčit, když si ve 20:05 hodin naladíte Český rozhlas 2 – Praha.
Lit.: anonym: Karel Čapek: Válka s mloky. In web ČRo 2 Praha, srpen 2015 (článek). – Cit.: „Haló, vy lidé!“ Ironické podobenství ve slavné rozhlasové adaptaci z roku 1958. V hlavních rolích Karel Höger, Jan Pivec, Rudolf Hrušínský nebo František Filipovský.
Kapitán Van Toch objeví v Tichém oceánu podivné tvory. Žijí v moři a jsou podobni mlokům. Inteligencí běžné mloky zcela převyšují.
Naučí je bojovat proti žralokům, lovit perly, zacházet s noži a všemožnými zbraněmi a dokonce mluvit. Van Toch se je rozhodne využít, aby sloužili lidem jako levná pracovní síla. Co se však stane, když se mloci nebezpečně přemnoží?
Lidé jim musí dodávat suroviny, potraviny a zbraně. Není cesty zpět a mloci potřebují více mělčin a více nových území. Budoucnost lidstva je nejistá.
Lit.: rad.obch: Höger to vypráví jak pohádku pro děti, Pivec a Deyl strašně huhlají. In web KMS, 8. 4. 2012 (názor posluchače). – Cit.: „Höger to vypráví jak pohádku pro děti, Pivec a Deyl strašně huhlají. Totální nuda, kromě plků se tady nic neděje, a protože to bohužel nevypadalo na nějaký zásadní obrat, tak jsem to ukončila. 15 minut bylo na mě až moc. Totální hnus byla kapitánova hatmatilka mezi nářečím a Czengličtinou. Naprosto beznadějné. Na Karlu Čapkovi nijak zvlášť nevisím a do poslechu jsem šla s tím, že to asi bude blbé, což se vyplnilo, takže ani nejsem překvapená nebo zklamaná.“
Lit.: Rožánek, Filip: Liberecká univerzita veřejně ukáže, jak udělala z monofonní nahrávky prostorový zvuk. In web Lupa.cz, 5. 5. 2026 (článek). – Cit.: Technická univerzita v Liberci příští týden předvede, jak mohou pokročilé technologie změnit původní monofonní zvukovou stopu na imerzivní vícekanálový záznam. Projekt vznikl ve spolupráci s Českým rozhlasem. Návštěvníci univerzity uslyší prostorové zpracování legendární rozhlasové hry Válka s mloky (!), kterou režisér Jiří Horčička natočil v roce 1958. (…)
Premiéra bude 13. května od 17 hodin ve foyer liberecké univerzitní auly. Posluchači zasednou do prostoru zhruba o velikosti deset krát deset metrů, který je ze všech stran obklopen reproduktory. Mezi ně producent Karel Caidler rozvrstvil jednotlivé zvukové složky původní hry – hlasy herců, ruchy a hudbu. Postavy se tak prostorem pohybují, vzdalují se a přibližují, vypravěč může promlouvat shora, zatímco dialog probíhá před publikem.
Klíčem k novému zpracování byla práce s archivním materiálem. „Původní nahrávka režiséra Jiřího Horčičky z roku 1958 je ve formátu mono, tedy jednokanálová, kdy se veškerý zvuk soustředí do jednoho bodu, což odpovídalo tehdejším technickým standardům. Díky spolupráci s portálem mujRozhlas jsem se dostal k nahrávce původní rozhlasové hry, kterou jsem pokročilými softwarovými nástroji rozdělil na 120 zvukových složek se všemi hlasy herců, veškerými ruchy a hudbou. Z těchto vrstev jsem pak poskládal výsledný soundscape – zvukovou krajinu,“ uvádí Caidler, který působí v oblasti audiovizuální tvorby a animace na Technické univerzitě v Liberci.
Caidler zdůrazňuje, že nejde o novou inscenaci. „Zachoval jsem strukturu i obsah Horčičkovy práce, mění se pouze, ovšem zásadně, forma prezentace,“ říká. Cílem podle něj není přepracování díla, ale jiný způsob jeho reprodukce. Oddělení zvukových složek a jejich dynamické působení v prostoru má podle autora vtáhnout posluchače doprostřed dění.
Projekt je v pilotní fázi a má ověřit využitelnost prostorového poslechu pro rozhlasové hry a získat zpětnou vazbu od publika. Imerzivní zvuk se dosud uplatňoval především v multikinech nebo planetáriích, vždy v kombinaci s obrazem. „V době, kdy jsme přesyceni videy a vizuálním smogem, chápu formát rozhlasové hry jako možnost vychutnat si kulturní zážitek v klidné atmosféře, se zavřenýma očima a přitom si stále užívat bonus sdíleného zážitku. Rozhlasovou hru jsem proto pro pilotní projekt vybral zcela záměrně,“ vysvětluje Caidler volbu žánru.
Podle autora se otevírá prostor pro další uplatnění formátu v kulturních institucích, knihovnách, kavárnách nebo na univerzitách. Caidler zmiňuje též napojení na digitální distribuci přes platformu mujRozhlas a převod do binaurálního formátu, který umožňuje prostorový poslech ve sluchátkách.
Předlohou je román Karla Čapka z roku 1936, který nejprve vycházel časopisecky na pokračování. Rozhlasovou adaptaci natočil v roce 1958 Jiří Horčička, v obsazení účinkovali Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Jan Pivec a František Filipovský. Imerzivní verzi produkuje Karel Caidler ve spolupráci s audioportálem Českého rozhlasu a Nadačním fondem Melodio.
Lit.: TUL – Pirkl, Radek: Premiéra v aule Technické univerzity v Liberci přenesla posluchače přímo doprostřed Války s mloky. In web Genus.cz, 29. 5. 2026 (článek). – Cit.: Foyer auly Technické univerzity v Liberci jsme na dvě hodiny proměnili v jedinečný audiosál. Premiéru zde měla v polovině května slavná rozhlasová adaptace Čapkova románu Válka s mloky v tzv. imerzivním, tedy pohlcujícím prostorovém formátu. Propojila se tak klasika české literatury s nejmodernějšími možnostmi prostorového zvuku.
Projekt autora a producenta Karla Caidlera z Oddělení komunikace a marketingu TUL vznikl pod hlavičkou jeho producentského studia A3D ve spolupráci s platformou mujRozhlas a Nadačním fondem Melodio.
Asi 50 posluchaček a posluchačů usedlo před aulou do speciálně rozvrženého prostoru obklopeného soustavou reproduktorů, které vytvořily vícekanálovou zvukovou scénu. Hlasy herců, ruchy i hudba se pohybovaly kolem publika, vytvořily dynamický akustický prostor a vtáhly jej přímo do centra dramatického dění.
„Nešlo o novou inscenaci, ale o nový způsob reprodukce původního díla. Zachovali jsme strukturu i poetiku vynikající rozhlasové adaptace režiséra Jiřího Horčičky, změnila se forma prezentace – a právě ta otevřela posluchačům nový způsob vnímání díla,“ říká autor projektu Karel Caidler.
„Ukázalo se, že 90 let starý román a jeho rozhlasová verze z roku 1958 působí živě a aktuálně, a potvrdili jsme si, že současné technologie mohou vyznění díla a posluchačskému zážitku dodat na intenzitě,“ dodal.
Caidler při tvorbě využil původní mono nahrávku režiséra Horčičky, kterou pomocí pokročilých softwarových nástrojů rozdělil na více než 120 samostatných zvukových vrstev. Ty následně nově rozmístil do prostoru a díky soustavě reproduktorů vytvořil kolem posluchaček a posluchačů výslednou „zvukovou krajinu“, která jim umožňuje nově vnímat prostor scén, pohyb postav i jednotlivé významové vrstvy díla.
Premiérový večer na univerzitě potvrdil, že imerzivní audioformát může nabídnout rozhlasovou tvorbu jako současný kulturní zážitek. Podle zpětné vazby publikum ocenilo nejen technickou stránku projektu, ale také možnost soustředěného sdíleného poslechu v době zahlcené vizuálními podněty a videy.
„Máme ambici, aby se rozhlasová hra v tomto formátu stala ostrovem klidu, kde si lidé zavřou oči, nechají pracovat představivost a zároveň sdílejí silný zážitek s ostatními posluchači,“ uvažuje Karel Caidler, který Válku s mloky převáděl do prostorového formátu dva roky.
Tzv. pohlcující, imerzivní, zvuk zatím zná publikum z kinosálů nebo z planetárií, kde ovšem vždy funguje jako doplnění obrazu. V projektu Karla Caidlera stojí zvuk sám o sobě. Pilotní audioprojekce byla zároveň testem dalších možností využití imerzivního zvuku v kulturních institucích, knihovnách nebo kavárnách. Do budoucna se nabízí také rozvoj binaurálních verzí určených pro poslech ve sluchátkách a digitální distribuce prostřednictvím platformy mujRozhlas.
„Pro nás by bylo zajímavé, kdybychom na našem audioportálu mujRozhlas mohli nabízet takto remastrované a zkvalitněné audionahrávky Českého rozhlasu,“ řekl své domovské stanici Jiří Malina, vedoucí marketingu a digitálních služeb Českého rozhlasu. Malina, který si přijel premiéru Války s mloky v prostorovém formátu do Liberce také poslechnout, nevyloučil ani možnost dalších veřejných poslechů rozhlasových her.
Ostatně úspěch premiéry inspiroval Karla Caidlera k opakování rozhlasového večera, a tak si Válku s mloky v pohlcujícím formátu na naší univerzitě pravděpodobně ještě dopřejeme.
„Technická univerzita v Liberci je místem, kde se potkávají věda, moderní technologie a kreativita. Projekt Karla Caidlera je úžasným příkladem toho, jak mohou současné technologické nástroje vdechnout nový život klasickému uměleckému dílu. Velmi mě těší, že tato unikátní premiéra proběhla právě u nás na univerzitě a ukázala, že akademický prostor může fungovat jako živé centrum pro netradiční kulturní setkávání,“ řekla po premiérové prostorové produkci Války s mloky prorektorka TUL pro vnější vztahy Zuzana Pechová.