Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 4. 2007

Stretnutia so ženskou prózou 1/4 (Setkání se ženskou prózou, 2006?)

Tématická čtyřdílná četba na pokračování, samostatně natočené povídky čtyř autorek.

Večer první Rút Lichnerová – V mene dobra. Povídka.

Večer druhý Katarína Schmidtová – Kôň s modrými očami. Tři povídky.

Večer třetí Andrea Kočalková – Senníkové zápisky. Dramatizovaná povídka z knihy Senníkove (podľa vzoru denníkové) zápisky (2005).

Večer čtvrtý Uršula Kovalyk – Kúpeľňa. Povídka z knihy Travesty šou (2005).

Natočil Slovenský rozhlas v roce 2003 a 2006? (celkem 2:26 hod.).

Třetí přání 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:40

Robert Fulghum.
Dramatizovaná četba na pokračování. Příběh osudového přátelství dvou mužů a jedné ženy, kteří hledají „svědka“ svého vlastního života. Překlad Lenka Fárová a Jiří Hrubý. Rozhlasová úprava a režie Pavel Krejčí.

Účinkují Pavel Soukup, Dagmar Novotná a Pavel Novotný. Hudební spolupráce Tomáš Katschner, zvuk Radovan Hobl.

Připravil Hradec Králové.

Premiéra prvního dílu 2. 4. 2007 (30min.).

29. 3. 2007

Dcera královská 1/12 (1990)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:18

František Křelina. Četba na pokračování z románu o blahoslavené Anežce České, svatořečené v listopadu 1989. Připravily Dagmar Jaklová-Oravová a Anna Smetanová. Zvukový mistr František Tománek. Režie Josef Melč.

Účinkují Marta Vančurová a Radoslav Brzobohatý. Úvodní motto z veršů Jana Zahradníčka přednesl Rudolf Kvíz.

Natočeno v roce 1990. Repríza 7. dílu 27. 3. 1993 (Vltava, 8:30 – 9:00 h.); 2. dílu 25. 9. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.). Repríza každý všední den 23. 10. – 7. 11. 2023 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Obsah: Část 1. – Rok 1211. (27 min.). – Část 2. Léta 1211 až 1212. – Část 3. Léta 1217 – 1219.  (30min.) – Část 4. Rok 1219. – Část 5. Rok 1225.  (30min.) – Část 6. Rok 1225.  (30min.) – Část 7. Rok 1225. – Část 8. Léta 1225 – 1234. – Část 11. Léta 1249 – 1278. –

Lit.: Toušková, Martina: Dcera královská. Životní příběh Anežky České v podání Marty Vančurové a Radoslava Brzobohatého. In web ČRo České Buějovice, 7. listopad 2023 (článek). – Cit.: Dcera královská, to je Anežka Česká, dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Měla se vdát a žít po boku nějakého významného evropského panovníka. Z vdavek nakonec sešlo a Anežka se svobodně rozhodla jít svou vlastní cestou… Román zachycující životní osudy české světice napsal František Křelina. (…)

Anežka Přemyslovna, zvaná Česká, založila v Praze Na Františku špitál a klášter, který dnes nese její jméno. Věnovala se pomoci chudým a potřebným. Vzdělaná a respektovaná žena měla cit pro diplomatické jednání, což se hodilo k urovnávání sporů i v samotné královské rodině.

O kanonizaci Anežky České usilovala už na počátku 14. století její prapraneteř, královna Eliška Přemyslovna. Svatořečena byla Anežka nakonec až v listopadu 1989. Říkalo se, že v Čechách nastane mír a pokoj, až dojde ke kanonizaci Anežky. Pár dní po tomto aktu vypukla v Praze takzvaná sametová revoluce.

Román Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká napsal František Křelina v těžké době druhé světové války. Nejde o historicky přesný obraz života této inspirativní ženy, ale o oslavu pozdější světice.

Příběh odehrávající se uprostřed drsného středověku 13. století, v dobách mocenských bojů, intrik a násilnictví, kdy z rodu Přemyslovců vzešla neobyčejná žena, pro rozhlas načetli Marta Vančurová a Radoslav Brzobohatý v roce 1990.

František Křelina (1903-1976) pocházel z východočeského venkova. Vystudoval učitelský ústav a dlouhá léta se učitelskému povolání na různých školách také věnoval.

Už od 20. let se věnoval zároveň literatuře, redigoval například časopis Sever a Východ nebo knižnici Česká tvorba. Přispíval do řady periodik – Národní osvobození, Cesta, Lumír, Venkov, Brázda, Akord nebo Vyšehrad.

V roce 1951 byl z politických důvodů zatčen a v rámci procesu s takzvanou „zelenou internacionálou“ odsouzen k dvanácti letům vězení, ve stejném procesu byli souzeni i spisovatelé Josef Knap, Jan Zahradníček, Václav Prokůpek nebo historik Zdeněk Kalista. Po propuštění v roce 1960 několik let pracoval jako stavební dělník. Plně rehabilitován byl v roce 1967.

František Křelina je spolu s krajanem Josefem Knapem považován za nejvýznamnějšího představitele českého literárního ruralismu. Do kategorie venkovská próza patří především jeho romány a povídkové soubory z druhé poloviny 30. let – Hlas na poušti, Hubená léta, Puklý chrám nebo Jalovčí stráně.

Za nacistické okupace autor opustil venkovskou tematiku a na historických a exotických látkách sledoval odvěký boj dobra se zlem, v němž vítězí milosrdenství a láska nad zlobou a nenávistí – román Dcera královská, blahoslavená Anežka Česká (1940) nebo Amarú, syn hadí (1942), román o českých misionářích v Peru na konci 17. století.

V roce 1969 vydal prózu s názvem Každý své břímě, v níž líčí tragické vypálení Lidic v červnu 1942.  František Křelina je jako dlouholetý učitel i autorem několika knih pro mládež.

Staré řecké báje a pověsti 1/52 (2006-2007, 2022)

Mluvené slovo Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti 2

Eduard Petiška. Příběhy z řecké mytologie. Připravila Markéta Jahodová.  Hudba Ilja Hurník. Zvukový mistr Roman Špála. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Vilma Cibulková a Jan Šťastný.

Natočeno 2006 – 2007.

Vydala Radiotéka (1. díl květen 2022, MP3, CR.ES.2022.330; 2. díl květen 2022, CR.ES.2022.344). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Celá série zahrnuje 10 CD. Výše uvedený odkaz na 1. a 2. díl vede k nosičům s rokem vydání 2020, z nichž každý obsahuje pouze 5 dílů. Možná, že se v roce 2022 jednalo o reedici.

Obsah: 1. Prométheus (15min.). – 2. Potopa. – 3. Faethón. – 4. Orfeus. – 5. Založení Théb. – 6. Pentheus. – 7. Midas. – 8. Tantalos. – 9. Pelops. – 10. Nioba. – 11. O zlatém rounu. – 12. Iásón. – 13. Argonauti. – 15. Médea. – 16. Hérakles. – 17. Héraklovy úkoly. – 18. Jablka Hesperidek. – 19. Hérakles v podsvětí. – 20. Héraklova smrt. – 21. Perseus. – 22. Perseus a hlava Medusy. – 23. Daidalos a Ikaros. – 24. Théseus. – 25. Ariadnina nit. – 26. Sisyfos. – 27. Bellerofontes. – 28. Meleagros. – 29. Oidipus. – 30. Teireisiova věštba. – 31. Antigona. – 32. Filemon a Baucis. – 33. Erós a Psýché. – 34. Psýché. – 35. Psýché a Afrodita. – 36. Gýges a prsten. – 37. Paris a Helena. – 38. Trojská válka. – 37. Pád Tróje. – 40. Agamemnón a Aigisthos. – 41. Orestes. – 42. Odysseovy cesty : Vyplutí z Tróje. – 43. Polyfémos. – 44. Odysseovy cesty : Kirké. – 45. Odysseovy cesty : V podsvětí. – 46. Odysseovy cesty : Kalypsó a Nausikaa. – 47. Odysseovy cesty : V zemi Fajáků. – 48. Odysseovy cesty : Na pobřeží Ithaky. – 49. Odysseovy cesty : Telemachos. – 50. Odysseovy cesty : Ženichové. – 51. Odysseovy cesty : Závod. – 52. Odysseovy cesty : Penelopa.

Flush 1/6 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:47

Virginia Woolfová. Četba na pokračování. Hlavním hrdinou četby je kokršpaněl vyznačující se nejlepšími znaky svého druhu. Z jeho pohledu vnímáme nejen rodinu, ve které žije, ale také společné klima Londýna a atmosféru sluncem zalitých italských uliček 19. století, i každodenní psí trampoty. Překlad Hana Žantovská. Úprava Ilona Janská. Zvuk Radek Hobl. Hudební spolupráce Jiří Štusák. Režie Pavel Krejčí.

Účinkuje Gabriela Vránová.

Nastudoval ČRo Hradec Králové. Premiéra 1. dílu 26. 3. 2007 (28 min.).

Osudy – Psancem 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:44

Heřman Josef Tyl. Vlastní životopis opata z kláštera v Teplé. Vzpomínky na dobu věznění v nacistických a komunistických lágrech. Pořad připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Miloš Stránský.

Připravila Plzeň v roce 2007.  Premiéra prvního dílu 26. 3. 2007 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 30 min.).

Repríza 1. dílu 23. 2. 2014 (ČRo Plzeň, 18:04 h.)  v rámci programové rubriky „Křesťanská vlna“ – 1 x za měsíc – neděle, repríza posledního dílu 28. 12. 2014; 1. dílu 26. 11. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Hromada, František:  Heřman Josef Tyl: Psancem – 1. část. In web ČRo Plzeň, únor 2014 (anotace). – Cit.:  V letošním roce si připomínáme 100. výročí narození tepelského opata, vězně nacistických i komunistických koncentračních táborů Heřmana Josefa Tyla. V Křesťanské vlně budeme jednou měsíčně číst na pokračování z jeho autobiografické knihy Psancem. V první části uslyšíme reflexi věznění mladého kněze v brněnských Kounicových kolejích a v Osvětimi. 

Lit.: Mačas, Dominik: SERIÁL. Heřman Josef Tyl: Psancem. In web ČRo Plus, 27. listopad 2018  (článek). – Cit.: Vzpomínky tepelského opata Heřmana Josefa Tyla sledují jeho osudy v nacistických a komunistických lágrech, a také v krátkém mezidobí po druhé světové válce, kdy působil v premonstrátském klášteře v Teplé.

Heřman Josef Tyl se narodil v Cakově na Moravě 31. července 1914. V Náměšti na Hané navštěvoval Měšťanskou školu. Maturoval v roce 1935 na gymnáziu v Prešově. V témž roce vstoupil do noviciátu, respektive kandidatury kláštera premonstrátského řádu v Nové Říši.

Po studiu v bohosloveckém semináři v Brně byl 5. července roku 1940 vysvěcen na kněze a stal se novicmistrem v Nové Říši. A právě zde, v roce 1942, kdy klášter přepadlo gestapo, začíná první část jeho memoárů.

Po návratu z věznění v nacistických lágrech následovalo krátké období klidu, kdy Heřman Josef Tyl působil v premonstrátském klášteře v Teplé jako převor – administrátor. Po komunistickém převratu se ale stal znovu pronásledovanou osobou.

V roce 1952 byl odsouzen ke dvanácti letům žaláře. Za mřížemi si jich nakonec „odseděl“ šest. Po návratu pracoval v JZD a teprve v polovině 60. let mohl znovu působit v duchovní správě. Během normalizace ale o tzv. státní souhlas opět přišel. Do tepelského kláštera se mohl vrátit až v roce 1989, jako opat ho ale řídil už jen tři roky.

Heřman Josef Tyl byl mužem neochvějné víry a lásky k Bohu a člověku. Je jednou z velkých osobností české katolické církve 20. století. Tyl byl trýzněný dvěma totalitními režimy a přesto zůstal člověkem statečným a pevným. Světlou vzpomínku si na něj dodnes uchovává řada bratří premonstrátů, spoluvězňů a věřících, se kterými se během své dramatické životní pouti setkal.

Pořad v plzeňském studiu Českého rozhlasu v roce 2007 připravil Dominik Mačas. V režii Miroslava Buriánka účinkuje Miloš Stránský. Desetidílná četba na pokračování vznikla podle životopisné knihy Psancem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

V tomto zábavném údolí 1/10 (2007)

Karel Horký. Jiskrně vtipné fejetony neprávem opomíjeného českého novináře Karla Horkého. Pořad v plzeňském studiu Českého rozhlasu připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek. Účinkuje Pavel Kikinčuk.

Připravila Plzeň. Premiéra prvního dílu 20. 3. 2007 (Vltava, 23:00 – 23:15 h.; 15min.).

Jak tvrdí Pereira 1/8 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:45

Antonio Tabucchi. Četba na pokračování z prózy současného italského spisovatele. Přeložila Kateřina Vinšová. Pro rozhlas připravil Marek Horoščák.

Čte František Derfler.

Připravilo Brno. Premiéra prvního dílu 20. 3. 2007 (Vltava, 18:30 – 19:00 h.; 30min.).

Pozn.: Román Antonia Tabucchiho, kteří patří mezi nejvýraznější osobnosti současné italské literatury. Jak tvrdí Pereira, onoho roku 1938 bylo léto v Lisabonu zvlášť žhavé. Na město doléhala tíha salazarovské diktatury ( v lecčems nepříjemně připomínající diktaturu naší z dob ještě poměrně nedávných). Pereira je starý unavený novinář, člověk téměř rezignovaný, který žije především vzpomínkami a neměnnými návyky, střídavě v kulturní redakci takzvaně nezávislého večerníku Lisboa, kde chystá překlady francouzských povídek 19. století, za stolkem u ventilátoru v Café Orquídea nad citronádami a omeletami s bylinkami, kde s číšníkem Manuelem rozebírá neradostnou politickou situaci, a v samotě svého bytu, kde rozmlouvá s fotografií zesnulé manželky. (anotace)

Plzeňský pitaval II 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:39

Jaroslav Schiebl, Aleš Česal. Četba na pokračování. Kriminální příběhy ze staré Plzně. Pořad připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Josef Nechutný.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2007. Premiéra prvního dílu 19. 3. 2007 (Praha, 22:05 – 22:45 h.; 26min.). Repríza 24. – 28. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.

Díly: 1. Loupežníci z Nového Strašecí na plzeňském jarmarce, První vězeň na Borech, Vesnický modrovous, 2. Spor pana Jakuba Černína z Chudenic s Prachatickými o sůl, Plzeňský farář vězněm na Příběnici, 3. Z plzeňských jarmarků, Nebyl žebrák jako žebrák, Voják šesti monarchů na zemi i na vodě, 4. Urážka císaře pána, Špion v Plzni, 5. Stavovská žárlivost katů, Bouřlivá poprava v Kladrubech.

Osudy – Piš, piš, piš, píšeš nerada 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:36

Hedvika Zaorálková. Čteme z rukopisných vzpomínek sochařky a ženy překladatele Jaroslava Zaorálka (1896-1947). Připravil Jiří Hůla. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Eliška Balzerová.

Premiéra prvního dílu 19. 3. 2007 v cyklu Osudy (30min.).

Lit.: anonym: Piš, piš, piš, píšeš nerada (1/5). In web ČRo 3 Vltava, březen 2007 (článek). – Cit.:  V cyklu Osudy uvádíme četbu na pokračování z rukopisných vzpomínek sochařky Hedviky Zaorálkové (1900-1982) (…).

Osobnost Hedviky Zaorálkové ovlivnilo domácí prostředí, Zaorálkovi se přátelili s mnoha kulturními osobnostmi (např. s Josefem Florianem, s Alénem Divišem, Františkem Halasem, Vítězslavem Nezvalem, Bohumilem Mathesiem, Ivanem Olbrachtem, Pavlem Eisnerem). Komorní plastiky Hedviky Zaorálkové, na nichž pracovala od konce 20. let, jsou ovlivněné primitivním a lidovým uměním. Vytvořila řadu sochařských portrétů (Jaroslav Zaorálek, Bohuslav Martinů, Leoš Janáček, Václav Talich, Josef Suk, Jaroslav Křička, Jaroslav Ježek, Pavel Bořkovec, Eugen Suchoň aj.). 

Pro vážné zhoršení zraku přerušila v 70. letech sochařskou práci a začala malovat obrazy a psát paměti. 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress