Pavol Weiss. Četba na pokračování.
Natočeno 2024. Premiéra 9. – 13. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 22:30 h.).
Pozn.: Príbeh architekta zažívajúceho osobnú krízu v manželstve, vo vzťahu s dcérou i otcom. V druhej línií sa autor vracia do mladosti protagonistovho otca poznačenej búrlivými dejinami Slovenska druhej polovice 20. storočia. Rozprávanie o prítomnosti, o tom, že dejiny sa opakujú a ľudstvo je stále nepoučiteľné. (anotace)
Juraj Raýman. Kompletní audiokniha. Hudba Veronika Jánošíková. Ilustrace Martin Knut. Zvuk Veronika Jánošíková, Richard Petro. Režie Richard Petro.
Čte autor.
Natočeno 2024. Vydalo Vydavateľstvo Šarkan v roce 2024 (MP3, celková délka 44 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Knižka Vystúp z tieňa svojho tieňa alebo svedectvo o mojej hlave nemá súvislú dejovú líniu. Rozprávanie stojí na absurdnej intertextuálnej mozaike tekutých vzťahov, príbeh nesmeruje k žiadnemu uspokojivému záveru či vysvetleniu a predsa sa pokúša byť presvedčivým svedectvom o nutrii riečnej, o tomto statnom hnedastom, vyše metra dlhom vodnom hlodavcovi s okrúhlym chvostom vážiacim asi 18 kg. (anotace)
Lit.: Tarnovský, Marek: Drobný klenot slovenské literární subverze. In web Naposlech.cz, 2. 12. 2024 (recenze). – Cit.: Rozsáhlá tvorba řady autorů slovenské postmoderní prózy je přinejmenším stejně zajímavá jako její český protějšek reprezentovaný zejména geniálními texty Jana Křesadla, Michala Ajvaze nebo Jiřího Kratochvila.
Na česko-slovenském audioknižním trhu patří k nejlepším titulům vůbec Michalem Ďurišem výtečně načtený román Petera Macsovszkého Želáte si novú kúpleňu? Jedná se o důvtipný nedějový román, v němž autor skládá ze střípků jednotlivých událostí a situací obraz současného světa, přestože text situoval do blízké budoucnosti. Tento znamenitý text měl jistě své předobrazy, například v povídkové tvorbě předčasně zesnulého prozaika Dušana Mitany, nebo v krátké próze televizního scénáristy Juraja Raýmana Vystúp z tieňa svojho tieňa. Svedectvo o mojej hlave, která poprvé vyšla v roce 1993 v knižní edici původně samizdatového literárního časopisu Fragment.
Jde v první řadě o reflexi stavu, v kterém se autor (a jeho čtenáři s ním) ocitl na počátku 90. let, tedy v době, kdy se předchozí historická změna tak tak usadila jako nová normalita, a přesto doba slibovala nové překotnosti i nové návraty před sebe samu.
Raýman vystavěl svůj text antimimeticky, přičemž toto odmítnutí literárního díla jako prosté nápodoby skutečnosti je radikální a průzračné. Konstruuje sice postavu zvláštně neživotného spisovatele, jemuž přisoudil jméno Broskyňa, ale na tu pak jen nechává působit proud událostí a myšlenek a jejím prostřednictvím vyjevuje, že jedinou skutečnou postavou jeho prózy – a to postavou podle klasické typologie disturbativní – je vypravěč. Všechna ostatní jména a veškeré s nimi spjaté myšlení a jednání plní pouhou funkci rekvizity a symbolu. (more…)
Připravila Mariana Jaremková.
Hovoří Marek Musil.
Natočeno 2024. Plánovaná premiéra 5. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.), pro úmrtí mima Milana Sládka zařazena repríza jeho portrétu. Premiéra 7. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 8:05 h.).
Lit.: anonym: Fenomény: Festival Burning Man. Témy. In web SRo 3 Rádio Devín, 4. 12. 2024 (článek). – Cit.: Festival Burning Man je legenda. Oslava umenia a sebavyjadrenia uprostred nevadskej púšte v Black Rock City sa na niekoľko dní v roku stáva paralelnou realitou. Bláznivou, slobodomyseľnou, bizarnou. Je to absolútny únik. Z malého rituálu vykonaného na Baker Beach v San Franciscu v roku 1986, pri ktorom bol spálený drevený muž, sa za niekoľko rokov stala masová ikonická udalosť, lákajúca stále nových návštevníkov hlboko do púšte, aby sa na týždeň stali súčasťou komunity, ktorá je radikálna v inkluzivite a slobode. A aj napriek tomu, že sa ani tejto oslave kontrakultúry nevyhla istá miera komercionalizácie, stále je to priestor vibrujúci kreativitou a pozitívnou energiou. A uprostred toho všetkého stále znova a znova zapaľovaný drevený muž. Do bizarného sveta festivalu Burning Man vás v cykle Fenomény pozýva Mariana Jaremková spolu s fotografom Marekom Musilom, autorom knihy Dust & Light: Dust and light : the Burning Man collection.
Hovoří Jana Hoschek Hoffstädter.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 17:00 h.).
Pozn.: Nie je bežné, aby sme v Ars litere venovali celú reláciu jednému knižnému titulu. Ale kniha Večerný kôň od Iboji Wandall-Holm si to zaslúži. Magické rozprávanie nás prenesie do Dánska, kde rodina – mama, otec, malá Lenka a Anne (Anička) – opúšťa Kodaň a sťahuje sa na severné pobrežie, do mestečka Thisted. Zmena, neistota, radosť aj strach ich sprevádzajú na tejto ceste. Čo inšpirovalo vznik tejto knihy? Kto je Slovenka žijúca v Dánsku, Iboja Wandall-Holm? O tom a o mnohom inom sa v Ars litere rozprávame s vydavateľkou a autorkou Janou Hoschek Hoffstädter. (anotace)
Jana Bodnárová. Rozhlasová hra. Produkce Renáta Miškovičová. Hudba a zpěv Zuzana Eperješiová. Zpěv Viktor Vataščin. Mistři zvuku Michal Balaš a Milan Greguš. Dramaturgie a režie Hana Rodová.
Účinkují Judita Vicianová, Ĺubo Záhon, Emília Vášaryová a František Kovár.
Nastudovaly Košice v roce 2024. Premiéra 3. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 62 min.).
Lit.: anonym: Jana Bodnárová: Dialógy o starobe. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 29. 11. 2024 (článek). – Cit.: Rozhlasová hra hovorí prostredníctvom dvoch seniorských párov o stále tabuizovanej téme, akou je staroba, ktorá sa v ostatných rokoch pretrvávajúceho kultu mladosti dostáva na okraj záujmu.
V prvom dialógu sa in medias res ocitáme v intímnej situácii staršieho manželského páru, ktorý až dojemne nežne i s humorom potvrdzuje svoju lásku aj po dlhých desaťročiach manželstva, takmer na prahu svojej storočnice. Druhý dialóg nás zavedie do starobinca, kde sa zas občas nájdu spriaznené duše, ktoré si svoj krehký a výnimočný vzťah budujú roky. Dokážu ale svoju lásku aj naplniť? (…)
Alessandro di Stefani. Rozhlasová detektivní hra. Překlad Žela Inovecká. Režie Viola Muránska.
Osoby a obsazení: Attilio Marabini (Ivan Krivosudský), Anna Marabini (Viera Strnisková), Mariela Galašši (Ida Rapaičová), vyšetřující soudce (J. Klimo), tajemník (V. Kostovič).
Nastudovala Bratislava v roce 1970. Premiéra 19. 6. 1970 (Třetí program, 20:00 – 21:00 h.).
Připravila Hana Rodová.
Hovoří Alexandra Múdra, Lenka Šafranová, Tomáš Straka a Alfréd Tóth.
Natočeno 2024. Premiéra 4. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 19:00 h.). Repríza 8. 12. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 0:05 h.).
Pozn: Poézia očami mladej generácie! Hana Rodová bude debatovať s mladými autorkami a autormi: s poetkou, speváčkou, doktorandkou literárnej vedy na Filozofickej fakulty UPJŠ v Košiciach Alexandrou Múdrou, s poetkou, literárnou vedkyňou, recenzentkou, publicistkou a kurátorkou Lenkou Šafranovou, básnikom prozaikom, výtvarníkom, slamerom, publicistom Tomášom Strakom a básnikom, recitátorom, študentom Filozofickej fakulty Prešovskej univerzite v Prešove Alfrédom Tóthom. (anotace)
Mária Modrovich. Četba na pokračování. Hudební redaktor Ján Fiala. Technická realizace Iveta Janáková. Redakce a režie Lubica Pliešovská.
Čte Ivana Kováčová.
Natočeno 2024. Premiéra 18. – 22. 11. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 22:30 h.).
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie | Mária Modrovich: Deň noc voda. In web SRo 3 Rádio Devín, 15. 11. 2024 (článek). – Cit.: (…) Spisovateľka Mária Modrovich sa narodila v Bratislave. Niekoľko rokov žila v Spojených štátoch amerických, odkiaľ pre slovenské periodiká písala pravidelné autorské stĺpčeky inšpirované jej vnímaním Ameriky a najmä New Yorku. Je autorkou piatich prozaických kníh, z ktorých posledná, Deň noc voda vyšla v roku 2024. Otvára v nej tému nevery žien, materstva, aj krízy stredného veku. Hlavná hrdinka Silvia má štyridsať rokov, dve deti, cíti sa vyčerpaná a prežíva manželskú krízu. Pod zámienkou hľadania záhadnej tety, otcovej sestry, ktorá emigrovala za bývalého režimu, cestuje do Kostariky. Jej spiatočný let je pre pandemické nariadenia zrušený a ona s odstupom a s nejasným termínom návratu domov nenachádza, po čom pátra, ale, naopak, zisťuje, čo všetko je ešte stratené. (…)
Připravila Bibiana Wallnerová.
Účinkují Jela Krméry-Vrteľová, Helena Vrteľová, Gustáv Papp a Jela Lukešová.
Natočeno 1974. Repríza 28. 11. – 4. 12. 2024 (SRo 8 Rádio Litera) ke 100. výročí narození Jely Krméry-Vrteľové.
Pozn.: Pozývame vás do roku 1974, kedy sa redaktorka Bibiana Wallnerová rozprávala s opernou speváčkou a libretistkou Jelou Krméryovou-Vrteľovou. Tá by sa tento rok bola dožila okrúhleho stého výročia. Jela si zaspomínala aj na svojich rodičov – básnika Štefana Krčméryho a spisovateľku Helu Krčméryovú. (anotace)
Lenona Štiblaríková, Jozef Harendarčík, Radoslav Kozák, Mark E. Pocha, Katarína Soyka, Henrich H. Hujbert, Milan Tichý, Lukáš Polák, Ivana Molnárová Dubcová, Patrik Slanina, Miro Švercel, Andrej Oško, Kristína Lenart. Kompletní audiokniha.
Čte Rudo Kain.
Natočeno 2024. Vydalo Čti mi! v roce 2024 (MP3, celková délka 20 hod. 45 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: História, ktorá desí – ste pripravení čeliť temnote? História Slovenska, no predovšetkým jeho folklór a slovesná kultúra sú úzko späté a previazané s ľudovými povesťami, bájkami a legendami. Avšak aj súčasná doba vie z talónu vytiahnuť nejeden podivný, záhadný či strašidelný príbeh, niektoré sme dokonca zažili na vlastnej koži. Trinástka skúsených slovenských autorov inšpirovaných bohatou slovenskou históriou sa rozhodla oživiť jej odkaz v príbehoch, ktoré vás prenesú do známych či menej známych kútov Slovenska opradených hrôzostrašnými povesťami a desivými dedinskými povedačkami.
Zavítate do Iže, kde budete odkrývať tajomstvá starých rímskych hrobov, zúčastníte sa tradičnej internátnej špiritistickej seansy s nepredvídateľnými následkami, navštívite zákutia súčasnej Bratislavy s prapodivnou budovou ovplyvňujúcou osudy ľudí, prežijete zimomriavky s nejasným zlom na Šibeničnom vrchu, zakúsite mrazivú atmosféru hlbokých kysuckých lesov a na Horehroní stretnete známeho evanjelického farára Sama Chalupku v netradičnej úlohe.
Vo vydarenom mixe temných príbehov si hádam každý nájde svoj obľúbený. (anotace)
Powered by WordPress