Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 6. 2025

Rozum a štěstí (2025)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 20:40

Jan Werich. Pohádka. Dramatizace Petr Vodička. Dramaturgie Renata Venclová. Zvuk Radek Veselý. Zvuková spolupráce Jakub Rataj. Hudba Marko Ivanovič. Režie Petr Vodička. Produkce Jana Knappová a Eva Vovesná.

Osoby a obsazení: Miroslav Krobot (děda), Emílie Páclová (vnučka), Jaroslav Plesl (Rozum), Václav Neužil II. (Štěstí), Matěj Převrátil (Luděk), Denisa Barešová (princezna Zasu), Ondřej Vetchý (král), Kamil Halbich (ministr vnitra), Leoš Noha (velitel biřiců), Luboš Veselý (zahradník), Radim Kalvoda (táta), Gustav Hašek a Ondřej Lážnovský (sluhové), Pavel Tesař (velebníček), Kryštof Mende (kat), Vratislav Hadraba (kočí). Dále účinkují Karolína Půčková a Jana Knappová.

Natočeno v roce 2025. Premiéra 15. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.).

Lit.: anonym: Jan Werich: Rozum a Štěstí. Ondřej Vetchý a Miroslav Krobot v premiéře pohádky legendárního českého vypravěče. In web ČRo 2 Praha, 15. 6. 2025 (článek). – Cit.: Je v životě důležitější chytrá hlava, nebo šťastná náhoda? Poslechněte si příběh o jedné sázce, která pořádně zamíchá osudem obyčejného pasáčka vepřů. Luděk se chytrostí a pílí vypracuje až na královského zahradníka. A pak se rozhodne přimět k řeči jedinou dceru svého panovníka, krásnou princeznu Zasu. Jenže, jestli se mu to podaří, měl by ji dostat za ženu a stát se králem. A to by tedy nešlo…

Jan Werich originálně převyprávěl motivy z pohádky Karla Jaromíra Erbena.

Čím to, že pohádky Jana Wericha dodnes baví velké i malé čtenáře? Snad proto, že jejich autor při psaní nepodceňoval ani jedny, ani druhé. Na známé příběhy se podíval čerstvýma očima a nešetřil v nich vtipem, fantazií a moudrostí.
Jako ve všem, co psal, i v pohádkách vedl svůj neúnavný boj s lidskou hloupostí: „Ta bitva s lidskou zlobou, která právě vyvěrá z lidské tuposti a blbosti, to je bitva, která se nedá vyhrát. Ale nikdy ji nesmíme vzdát, protože kdybysme ji vzdali, tak by potom blbost zaplavila celej svět.


11. 6. 2025

Die Stadt der Blinden (Město slepých, 2001)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 9:09

José Saramago. Překlad Ray-Güde Mertin. Dramatizace Alexander Schuhmacher. Technická realizace Christian Kühnke, Christina Ocker. Asistentka režie Sabine Stein. Režie Alexander Schuhmacher. Redakce
Thilo Guschas.

Osoby a obsazení: vidoucí (Bettina Engelhardt), oční lékař (Matthias Haase), první slepý muž (Christian Redl), mladá žena (Nina Weniger), starý muž (Wolf-Dietrich Sprenger), seržant (Dietmar Mues), manželka prvního slepého muže (Leslie Malton), náčelník zlodějů (Jens Wawrczeck), písař (Andreas Grothgar), hlas z reproduktoru (Konstantin Graudus), zloděj (Peter Lohmeyer).

Nastudoval Norddeutscher Rundfunk v roce 2001. Repríza 14. 6. 2025 (NDR, 18:00 h.).

Lit.: anonym: Hörspiel. Die Stadt der Blinden. In web NDR, 11. 6. 2025 (článek). – Cit.: Eine mysteriöse Seuche lässt die ganze Stadt erblinden. Nur eine Frau bleibt verschont. Hörspiel nach dem Roman „Ensaio sobre a cegueira“ von José Saramago.

Immer mehr Bewohnerinnen und Bewohner einer ganzen Stadt – darunter auch ein Augenarzt – werden von einer unerklärlichen weißen Blindheit befallen. Die Regierung greift zu drastischen Mitteln und lässt die Erblindeten und Infizierten in einem Lager internieren und von Soldaten bewachen. Dort bricht ein mörderischer Kampf ums Überleben aus. Der Roman des portugiesischen Nobelpreisträgers für Literatur ist eine düstere Allegorie auf den Zustand der Welt. (…)

4. 6. 2025

Poslední případ komisaře Benka (1979)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 8:28

Hans van Ooyen. Kriminální příběh. Překlad a rozhlasová úprava Vladimír Merhaut. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Olga Valentová.

Osoby a obsazení: Werner Benk, kriminální komisař (Vladimír Ráž), Käthe Benková, jeho žena (Jarmila Krulišová), Christa Södernová, novinářka (Regina Rázlová), Ernst Hoffmann, kriminální komisař (Vladimír Brabec), Walter Stellmacher, Benkův asistent (Miroslav Moravec), Georg Feisker, Benkův asistent (Viktor Preiss), dr. Grothe, soudní lékař (Josef Červinka), Brigitta Mahnke, Benkova sekretářka (Miriam Kantorková), Horstmann, odborník na balistiku (Ladislav Trojan), Stricker, pracovník vyšetřovací skupiny (Jan Faltýnek), Wintzke, vedoucí oddělení politické policie (Jan Víšek), von Rebentrop, vládní zmocněnec (Vladimír Leraus), Mörlitz, policejní prezident (Jiří Adamíra), Jürgen Moll, podnikatel (Josef Vinklář), Sohöllerová, uklizečka (Lída Ludmila Roubíková), Knitl (Luděk Kopřiva), Glownik (Oldřich Hoblík), policista (Karel Fořt), Veitner a Brunner, mladí neonacisté (Jiří Krampol a Jan Kotva), hlasatelka (Hana Brothánková).

Natočeno 1979. Premiéra 19. 8. 1979 (Praha, 19:15 h.). Repríza 13. 12. 1979 (Vltava, 21:50 – 22:55 h.); 3. 7. 1983 (Praha, 19:15 h.). Obnovená premiéra 21. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: Merhaut, Vladimír: Není to pocta jen pro mne. In Rozhlas 34/1984 (6. 8. 1984), s. 4 (rozhovor).

Lit.: Venclová, Renata: Hans van Ooyen: Poslední případ komisaře Benka. Vladimír Ráž jako neústupný kriminalista. In web ČRo 3 Vltava, 21. červen 2025 (článek). – Cit.: Psal se rok 1979, v Československu panovala tuhá normalizace, a rozhlas odvysílal premiéru detektivky západoněmeckého autora. Na první pohled by se mohlo zdát, že cenzoři na Vinohradech na chvíli zaspali. Ale nebylo tomu tak, spisovatel Hans van Ooyen byl spolehlivě levicově orientovaný a angažovaný autor, jehož kritický pohled na kapitalismus a nevykořeněný fašismus v NSR odpovídal tezím zdejších socialistických ideologů. (…)

Samotný příběh naštěstí autorovy postoje odráží ve snesitelné míře. Jeho hlavním hrdinou je zkušený kriminální komisař Werner Benk, který vyšetřuje vraždu levicového novináře Hainze Molla. Počíná si přitom se stejnou důkladností jako ve svých předchozích případech. Postupně je čím dál jasnější, že Mollova smrt souvisí s kauzami, o kterých psal. Naposledy se zajímal o plíživě se rozrůstající síť neonacistů a jejich stoupající radikalismus. Jenže čím víc se komisař Benk blíží k odhalení pachatele, tím menší má podporu svých nadřízených. Dokonce se zdá, že je tu zájem na co nejrychlejším uzavření případu.

Van Ooyenova rozhlasová detektivka Poslední případ komisaře Benka byla uvedena nejen v československé, ale světové premiéře. Stejně jako další tři autorovy hry, které podle jeho slov západoněmečtí rozhlasoví dramaturgové z ideologických důvodů odmítali.

Scénář přeložil a upravil Vladimír Merhaut. Rozhlasovou inscenaci natočila režisérka Olga Valentová. Hlavní roli noblesního a neústupného kriminalisty svěřila Vladimíru Rážovi, spolu s ním si v inscenaci zahráli například Vladimír Brabec, Miroslav Moravec, Viktor Preiss, Regina Rázlová, Jiří Adamíra, Miriam Kantorková, Luděk Kopřiva nebo Josef Vinklář. Hru uvádíme na Vltavě v obnovené premiéře po více než 30 letech.

Ignis fatuus (2025)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 8:26

Petra Klabouchová. Dramatizace Lenka Rollová. Zvuk Tomáš Pernický. Zvuková spolupráce Daniel Kordík. Hudba Daniel Kordík. Dramaturgie Klára Novotná. Produkce Dana Reichová a Eva Vovesná. Režie Izabela Schenková.

Osoby a obsazení: Pavla Beretová (Květa), Martin Myšička (Dušan), Lukáš Příkazský (Klement) a Jaroslav Achab Haidler (profesor Skála), Honza Hájek (Herman), Jiří Vyorálek (Venca, řidič autobusu), Pavel Šimčík (Medvěd, Vencův kamarád), Aleš Vrzák (ajznboňák, cestující), Jiří Roskot (dozor, cestující voják), Luboš Veselý (nadporučík Rankl), Ladislav Hampl, (Hadí král, náčelník dobrovodského oddělení STB), Václav Rašilov (lékař), Renata Kubišová (průvodčí), Martin Matejka (Laco, voják z vysílačky), Amálka Hánová (Pavlínka, Květina dcerka), Kryštof Krhovják (Venda, řidič autobusu, Vencův syn), Tereza Slámová (Áda, Vendova kamarádka, cestující), Igor Bareš (Hlas), Petr Gojda a Regina Prouzová Květoňová (hlasy v rádiu).

Natočeno 2025. Premiéra 22. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 70 min.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 26. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 70 min.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: anonym: Petra Klabouchová: Ignis fatuus. Premiéra oceňovaného hororu ze srdce Šumavy. In web ČRo 2 Praha, 22. červen 2025 (článek). – Cit.: Příběh na pomezí hororu, mysteriózního thrilleru a historické fikce z oblasti kolem řeky Křemelné, kudy desítky let táhly dráty železné opony. Mnohem déle tu ale žijí legendy o tajemných světlech, bludičkách a beztělcích. Právě sem je vyslána vědecká expedice, aby objasnila původ těchto jevů? Uprostřed šumavských slatí ztrácí jejich racionální myšlení pevnou oporu a vnitřní démoni se probouzejí spolu s těmi vnějšími… Finalistka Magnesie Litery startuje Krimi léto na Dvojce. (…)

Spisovatelka Petra Klabouchová s precizností a citem pro detail vykresluje kraj, který jako by sám žil: skrýval vzpomínky, traumata i dávné nevyřčené hrůzy. Hlavní děj tajemného vyprávění se odehrává počátkem 80. let, ale čas mezi šumavskými hvozdy ubíhá nezávisle na denní době, zastavuje se i prolíná dekádami a ukazuje, jak se minulost může vtíravě vracet a ovlivňovat přítomnost.

Nedobrovolní hrdinové podivné výpravy musí čelit otázkám vlastní viny, odpovědnosti i strachu z neznáma. Ignis fatuus tak není jen příběhem o nadpřirozených jevech, ale především o lidech. O tom, co je žene do temnoty a co je v ní drží. (…)

1. 6. 2025

Muž bez vlastností (2025)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 21:09

Robert Musil. Rozhlasová hra. Dramatizace Jozef Vlk. Hudba Jozef Vlk. Mistryně zvuku Ľubica Olšovská. Produkce Ján Tomandl. Dramaturg Ján Šimko. Režie Jozef Vlk.

Osoby a obsazení: Robert Musil (Kamil Mikulčík), Ulrich (Marek Geišberg), Klarissa (Henrieta Koláriková), Walter (Martin Šalacha), Diotima (Barbora Andrešičová), Arnheim (Martin Hronský), hrabě Leinsdorf (Vladimír Jedľovský), Stumm von Bordwehr (Marián Labuda II.), Ulrichův otec (Matej Landl).

Natočeno 2025. Premiéra 3. 6. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.).

Lit.: anonym: Rozhlasová hra | Muž bez vlastností. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 28. 5. 2025 (článek). – Cit.: Musilov moderný román, považovaný za jeden z najväčších nemeckých románov dvadsiateho storočia, je štúdiou matematika a technokrata Ulricha, muža bez vlastností, tridsiatnika, ktorý si v auguste 1913 uloží rok prázdnin od života, v ktorom sa má rozhodnúť, čo bude robiť ďalej. Musil na Ulrichovi a jeho zapojení do tzv. paralelnej akcie, slúžiacej na oslavu sedemdesiatich rokov vlády cisára Františka Jozefa, analyzuje rakúsku a všeobecnejšie stredoeurópsku spoločnosť v predvečer prvej svetovej vojny a aj príčiny, ktoré viedli k jej vypuknutiu. Prvé dva diely monumentálneho románu vyšli v 30. rokoch minulého storočia, tretí ostal nedokončený. Slovenský rozhlas uvádza prvú dramatizáciu z tohto románu v réžii renomovaného hudobníka, režiséra a rozhlasového tvorcu Jozefa Vlka. (…)

29. 5. 2025

Keiner ist böse und keiner ist gut (Nikdo není zlý a nikdo není dobrý, 1972, 1996)

Rainer Werner Fassbinder. Rozhlasová hra – esej o sci-fi. Režie Rainer Werner Fassbinder. Hudba Peer Raben, Gottfried Hüngsberg a Rainer Werner Fassbinder.

Osoby a obsazení: Elvíra (Hanna Schygulla), Petrov (Peer Raben), dědeček (Walter Sedlmayr), Jeanne (Regina Hackethal), Christoph (Fabian Brinkmann), vypravěč (Rainer Werner Fassbinder). Dále účinkují El Hedi Ben Salem, Irm Hermann, Panos Papadopoulos, Kurt Raab, Karl Scheydt.

Nastudoval Bayerischer Rundfunk, (BR), München v roce 1972. Premiéra 5. 5. 1972 (BR, 28 min.).

Vydal HörVerlag v roce 1996 (2CD, EAN 9783895841408) společně se hrou Ganz in Weiß.

Lit.: In „Keiner ist böse und keiner ist gut“ durchbricht Rainer Werner Fassbinder die in den 70er Jahren geltenden Muster der Science Fiction. Statt Probleme und Missstände zu schildern, entwirft er die Utopie einer Gesellschaft, die sich von allen Formen politischen Terrors und sozialer Diskriminierung befreit. Zwei Kinder, ein Mann, eine Frau und ein Großvater treten auf und drücken in kurzen Sätzen aus, dass sie voll von jenem Einverständnis sind, das nicht mehr ausgedrückt werden müsse. Inständig reden sie, wie in einer stillen Hysterie. Dann werden ihre Leiber von einer großen Bombe zerrissen, deren Wirkung als sanft überwältigender Farbenrausch beschrieben wird.
Kritik: epd/Kirche und Rundfunk, 28.6.1972 (Thomas Thieringer).

Iphigenie auf Tauris (Ifigenie na Tauridě, 1971)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 17:10

Johann Wolfgang Goethe. Scénář a režie Rainer Werner Fassbinder. Hudba Peer Raben.

Osoby a obsazení: Ifigenie (Hanna Schygulla), Thoas (Kurt Raab), Arkas (Rainer Werner Fassbinder), Orestes (Hans Hirschmüller), Pylades (Ulli Lommel).

Připravilo Studio Akustische Kunst/Westdeutscher Rundfunk (WDR), Köln v roce 1971. Premiéra 15. 5. 1971 (WDR, 30 min.).

Pozn.: In Fassbinders Interpretation ist Iphigenie das Symbol pervertierter Freiheit und Thoas repräsentiert politische Repression. Seine produzierte Radioversion benutzt auch den Dialekt: Orest spricht bayerische Mundart. Mundart und Hochsprache stehen dabei als Repräsentanten gegensätzlicher kulturell-gesellschaftlicher Positionen. (anotace)

Ganz in Weiß (Vše v bílém, 1970, 1996)

Rainer Werner Fassbinder. Rozhlasová hra. Hudba Gottfried Hüngsberg a Peer Raben. Režie Rainer Werner Fassbinder a Peer Raben.

Osoby a obsazení: matka (Ruth Drexel), farář (Peer Raben), vychovatel (Kurt Raab), sociálně slabí (Harry Baer, Thomas Brandner, Fabian Brinkmann, Günther Kaufmann), dívky (Hanna Schygulla a Regina Hackethal).

Nastudoval Bayerischer Rundfunk (BR), München & Hessischer Rundfunk (HR), Frankfurt/Main & Süddeutscher Rundfunk (SDR), Stuttgart v roce 1970. Premiéra 16. 10. 1970 (BR + HR + SDR, 47 min.).

Vydal HörVerlag v roce 1996 (2CD, EAN 9783895841408) společně se hrou Keiner ist böse und keiner ist gut.

Lit.: „ In streng strukturierter, fast mathematischer Form soll der ‚Geschichte’ eines Fürsorgezöglings nachgehört werden. Von Schlagern, Befehlen, Realgeräuschen über ‚Interviews’ mit Sozialhelfern, Zöglingen, Eltern bis hin zu fiktiven Dialogen unter den Zöglingen soll die Frage untersucht werden, wie sehr Sprache, Musik und Geräusche als Mittel zur Unterdrückung, zur Fehlentwicklung und zur Asozialisierung eines Menschen in einem nur leicht extremen Lebensbereich benutzt werden können. Der ‚Mensch als Ergebnis’ ist Ausgangspunkt der Fragestellung. Wie kann es kommen, dass einer das, was aus seinem Leben gemacht worden ist, als ‚sein Leben’ hinnimmt, er keine eigene Phantasie entwickeln kann, keine eigene Freude, keine eigene Lust“ (Rainer Werner Fassbinder).
Interview: Abendzeitung, München, 13.6.1970. Kritik: epd/Kirche und Rundfunk, 11.11.1970 (Josef Rölz).


Preparadise sorry now (S prominutím hupky do předsíně ráje!, 1970)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 15:20

Rainer Werner Fassbinder. Rozhlasová hra. Režie Rainer Werner Fassbinder.

Nastudoval Süddeutscher Rundfunk (SDR), Suttgart v roce 1970. Premiéra 10. 4. 1970 (SDR, 54 min.).

Pozn.: Koláž textů: krátké scény zobrazující základní fašistické chování v každodenním životě, příběhy o vražedném páru Ianu Bradym a Myře Hindleyové, fiktivní dialogy mezi vražedným párem a nakonec liturgie a vzpomínky na kultovní kanibalismus. (anotace)

28. 5. 2025

Hedvika (1993, 2025)

Karel Poláček. Rozhlasový monolog podle novely Ludvík a Hedvika. Pořad připravila Milena Štráfeldová.
Zvukový mistr Ladislav Reich. Hudební spolupráce Josef Plechatý. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Dramaturgie Dagmar Jaklová. Režie Petr Adler.

Účinkuje Viola Zinková.

Natočeno v roce 1993. Premiéra 19. 12. 1993 (ČRo 2 Praha, 15:30 – 16:39 h.; 65 min.). Obnovená premiéra 15. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Vydala Radiotéka, červen 2025 (MP3, CR.ES.2025.205). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Když zemře malé Hedvice maminka, tatínek se po roce povinného truchlení rozhodne znovu oženit. Záhy ale opustí pozemský svět i tatínek a tentokrát se znovu provdá „nová matinka“. Tak se spustí kaskáda úmrtí a sňatků, na jejímž konci je Hedvika o několik generací starší než její aktuální rodiče.

Nekonečný kolotoč úmrtí a následných sňatků trvá šedesát let. Mezi rodiči se vystřídali četník (ten byl dokonce původně Hedvičiným nápadníkem), bednář, mlynářka, herec, feministická literátka a ještě mnoho dalších. Karel Poláček tak paroduje nejen jazyková klišé idylických ság, ale vršením rodinných peripetií směřuje až do oblasti absurdity. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress