Karl Stephenson. Příběh z brazilských plantáží. Překlad Václav Štěpánovský. Připravil Donát Šajner. Dramaturg Donát Šajner.
Účinkují Josef Langmiller, Vladimír Švec a Jiří Němeček.
Natočeno 1961. Premiéra 13. 3. 1961 (Praha – RPD, 20:00 h.). Repríza 11. 8. 1961 (Praha – RPD, 21:52 h.); 20. 4. 1963 (Československo II, 20:30 – 21:10 h.); 14. 2. 1964 (Československo I, 20:00 h.); 21. 7. 1965 (Praha, 21:00 – 21:37 h.); 5. 6. 1966 (Praha – RPD, 23:00 – 23:50 h.; 36 min.).
Jiří Žák. Rozhlasová pohádka. Rekvizity František Beránek. Gramomixér Radko Radislav Nikodém. Zvuk Emil Kaucký. Střih Anna Berková. Asistentka režie Vlasta Slavíková. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: vypravěč (Svatopluk Skládal), Suchomel (Josef Beyvl), Štikáč (Josef Kemr), ředitel (Eduard Dubský), 1. náměstek (Antonín Klimeš), 2. náměstek (Jiří Hurta), panička (Jindra Hollmannová), dáma (Jaroslava Drmlová), vodníci (Josef Vošalík, Roman Hemala, František Doubrava, František Vicena, Jan Plavka a František Beránek). Dále účinkuje Dismanův rozhlasový dětský soubor (DRDS, vedoucí souboru Božena Šetková) a činoherní sbor Čs. rozhlasu.
Natočeno 1963. Premiéra 21. 4. 1963 (Praha – RPD, 13:20 h.) v cyklu Pohádka pro děti. Repríza 18. 8. 1963 (Praha – RPD, 13:20 h.) v cyklu Pohádka pro děti; 5. 6. 1966 (Praha, 13:20 h.) v cyklu Pohádka pro děti k 60. narozeninám Josefa Beyvla.
Libreto podle francouzského námětu napsal Gottlob Stephanie ml. Komická opera o dvou dějstvích. Překlad a rozhlasová úprava Václav Bělohlavý. Hudba Karl Ditters von Dittersdorf. Hraje Ostravský komorní orchestr, nastudoval a řídí Rudolf Vašata.
Osoby a obsazení: Stössel, lékárník (zpívá Jiří Herold, hovoří Miloslav Holub), Claudie, jeho že na (Helena Tattermuschová, Dagmar Veselá), Leonora, jejich dcera (Jarmila Bičišťová, Jiřina Froňková), Rosalie, Stösselova neteř (Věra Nováková, Naděžda Letenská), Krautmann, lékař (Karel Průša, Jan Matýsek), Gotthold, jeho syn (Jiři Hruda, Jaroslav Nedvěd), Sturmwald, hejtman a invalida (Lubomír Procházka, Osvald Albín), Sichel, felčar (Jaroslav Skácel, Lubor Tokoš), Gallus, pacientův sluha (Otakar Viktorin), policejní komisař (Miloslav Nekvasil), vypravěčka (Ljuba Benešová).
Nastudovala Ostrava v roce 1956. Premiéra 2. 8. 1956 (Praha I, 20.00 – 22.30 h.).
Alois Jirásek. Dramatizace a režie Vladimír Pavlar. Hudební spolupráce Josef Hrnčíř.
Osoby a obsazení: Jan Sladký Kozina (Bohumil Švarc), Hanči, jeho žena (Blanka Hlavová), Kozinová, matka (Marie Rintová), Kanálka (Véra Kankrlíková), Pavlík (Stanislav Dienstbier), Kryštof Hrubý, rychtář (Josef Brejcha), starý Hrubý, jeho otec (Josef Diener), Jiří Sika, rychtář z Oujezda (Antonín Matějovič), Jiskra Řehůřek, dudák (Josef Větrovec), Matěj Přibek, sedlák (Zdeněk Kryzánek), Manka, jeho dcera (Jarmila Balašová), Maxmilián Laminger (Josef Patočka), paní z Albenreuthu (Libuše Sobolová), rytmistr / důstojník (Václav Neužil I.), soudce (Jaroslav Koudelka), žalářník / hlasatel (Čestmír Řanda), Just, prokurátor (Vladimír Huber), správce (Emanuel Ulrich), hrabě (Stanislav Vyskočil), Petr, sluha Lamingerův (Leopold Kočandrle), posel (Rudolf Lampa), lékař / Němec, sedlák (Bohuš Vávra), Ecl, sedlák (Jan Jánský), Brychta, sedlák (Josef Vavřich), Konopík, sedlák (Antonín Tauc), Pajdar, sedlák (František Krahulík), Peč, sedlák (Antonín Matějovič).
Nastudovala Plzeň v roce 1949. Premiéra (?) 31. 10. 1949 (Plzeň, 16.00 – 17.15 h.).
Čtená pohádka z knihy E. Petišky Sedmikráska, prokomponovaná do dialogů. Pro rozhlas připravil Eduard Petiška. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Josef Svátek.
Osoby a obsazení: vypravěč (Jiří Pick), první princ (Miloš Hlavica), skřítek (Mirko Musil), stařec / král (Bedřich Bobek), princezna (Marie Staňková).
Natočeno 1966. Premiéra 1. 6. 1966 (Praha – RPD – Československo II,14:45 – 15:00 h.; 15 min.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy.
Karel Leger. Hra o 1 dějství. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: Celer, ministerský rada – Babetka, jeho dcera – Eleonora, sestra – Dubský.
Natočeno 1929. Premiéra 10. 10. 1929 (Praha, 20.00—21.00 h.) v cyklu Činohra z atelieru.
Pozn.: Hře předcházela přednáška O Karlu Legerovi (František Sekanina).
František Čečetka. Scénka. Hudba Josef Przebinda. Mixáž Marie Mašková. Dramaturg Tetens. Režie Drahomíra Šípová.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Jiřina Froňková), čmelák (Josef Kobr), pavouk (Osvald Albín), hlemýžď (Alois Müller), žabák (Pavel Nebeda), vosa (Naďa Letenská), motýl (Ondra Volná), děti (Hana Pešková, Eva Tomečková, Dáša Dagmar Radková, Dáša Dagmar Schenková, D. Fuchsová a L. Klásková).
Nastudovala Ostrava v roce 1966. Premiéra 31. 5. 1966 (Praha – RPD – Ostrava – Československo II, 10:00 – 10:15 h.) v cyklu Vysílání pro školy pro 2. ročník.
Werner Fritsch. Rozhlasová úprava Ilinca Stihi. Hudební režie Andrei Miricescu a Tom Branduș. Režie studia Janina Dicu. Zvukový design Tom Branduș. Dramaturgie Oana Cristea Grigorescu. Reiže Ilinca Stihi.
Osoby a obsazení: Emma Göring (Nicoleta Hâncu), Adolf Hitler (Cristi Iacob). Dále účinkují Virginia Rogin, Silvana Negruțiu, Dani Popescu, Alexandru Iezdimir.
Natočeno 2026. Premiéra 2. 2. 2026 (Radio România Cultural, 22:00 h.; 51 min.). Repríza 2. 2. 2026 (Radio România Actualitiei, 23:05 h.); 3. 2. 2026 (Radio România Reşiţa); 8. 2. 2026 (Radio România Cluj, Radio România Timişoara).
Pozn.: Werner Fritsch este un artist complet – scriitor, dramaturg, regizor, artist media – cu multiple filme și spectacole radiofonice premiate internațional, iar temele creațiilor sale urmăresc și comentează transformările valorilor lumii de azi. Din această perspectivă, re-lectura ascensiunii fascismului și a ideologiilor naționaliste constituie nucleul unui valoros text, „Enigma Emmy Göring”, a cărui scenarizare radiofonică, semnată de Ilinca Stihi, se raportează polemic la condițiile din prezent ale ascensiunii ideologiilor de extremă dreaptă. Meditând la „banalitatea răului”, formulată de Hannah Arendt, scenariul Ilincăi Stihi chestionează resorturile psihologice și sociale care alimentează seducția militarismului în rândul maselor și fascinația pe care o exercită discursul populist. În contextul actual al subminării spiritului critic și conștiinței civice, al insularizării individului prin comunicarea online, subiectul spectacolului nostru radiofonic se relevă de o neliniștitoare actualitate. Mecanismele supunerii patriarhale, sintetizate de destinul personajului Emmy Göring, soția devotată a lui Hermann Göring, provoacă o reevaluare lucidă a participării individuale la consolidarea regimurilor totalitare și a vinei colective. (anotace)
Turkestanská lidová pohádka. Dramatizace Marie Náhlíková. Hudba Zdeněk Lukáš, řídí autor. Technická spolupráce Helena Vaňurová a Svatava Petrová. Asistentka Režie Milly Doubková. Režie Josef Svátek.
Osoby a obsazení: vypravěčka (Dana Medřická), Alim, mladý lovec (Alexandr Postler), Ajguli (Jana Postlerová), hospodář, otec Ajguli (Ladislav Fišer), princ Mergen (Pavel Pípal), chán, Mergenův otec (Jaroslav Budil), vezír (Ladislav Beneš), stařena (Marie Rintová), služebná (Jarmila Balašová), zloděj Kasim (Václav Neužil I.), předák karavany (Josef Šídlo), kupec, majitel karavany (Jaroslav Choc), starý chán, vládce sousední říše (Jiří Kostka), starý muž (František Baťka), stařenka (Netta Deborská), stráž (Antonín Hajšman).
Nastudovala Plzeň v roce 1966. Premiéra 29. 5. 1966 (Praha-RPD, 13:20 – 14:00 h.; 36 min.) v cyklu Pohádka pro děti.
Michel Houellebecq. Francie blízké budoucnosti. Ve volbách zvítězí kandidát Muslimské jednoty. Nastalým změnám musí čelit i profesor literatury na pařížské univerzitě. Příběh o hledání víry, lásky a hranic podvolení. Přeložil Alan Beguivin. Dramatizace Matěj Samec. Zvukový mistr Dominik Budil. Zvukový design Ondřej Gášek. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Petr Mančal.
Osoby a obsazení: François (Kamil Halbich), Myriam (Anežka Šťastná), Marie-Françoise (Lucie Juřičková), Rediger (Aleš Procházka), Alain Tanneur (Jan Vondráček), bratr Joël (Luboš Veselý), Lempereur (Kryštof Krhovják), dr. Azote (Petr Stach), černoch (Jan Battěk), Áiša (Antonie Barešová) a francouzský hlas (Anna Martine Kubišta).
Natočeno v roce 2025. Premiéra 24. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Rozhovor s dramatizátorem a dramaturgem proběhl v pořadu Mozaika.
Lit.: Velíšek, Martin: Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic podvolení. In web ČRo 3 Vltava, 24. 2. 2026 (článek). – Cit.: François je respektovaným odborníkem na literaturu devatenáctého století a učí na pařížské Sorbonně. Nedá se ale říct, že by ho pedagogická činnost příliš naplňovala. Žije sám, se svými rodiči přerušil styky. Umí ocenit dobré jídlo a hlavně pití, ale převážně se živí polotovary z mikrovlnky. Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy. (…)
Občas naváže krátkodobý vztah s některou ze svých studentek. K volbám nechodí. Politikou opovrhuje. Politika ale výrazně zasáhne do jeho života. Ve volbách zvítězí strana Muslimská jednota.
Stane se tak především kvůli neschopnosti tradičních demokratických stran. Ty navíc v obavách z vítězství kandidátky krajně pravicové Národní fronty podpoří právě kandidáta muslimské strany. A věci se dají do pohybu s takovou rychlostí a razancí, že donutí i nezúčastněného intelektuála Françoise k zásadním rozhodnutím.
V hlavní roli Kamil Halbich. Premiéru inscenace uvádíme v čase, kdy Michel Houellebecq oslaví významné životní jubileum. Michel Houellebecq svůj v pořadí šestý román napsal v roce 2015 a situoval ho do roku 2022. Sám tehdy možnost převzetí moci islámskou stranou považoval za teoreticky možný, ale v praxi velmi nereálný scénář.
Stalo se tragickou okolností, že v den, kdy měl román vyjít, došlo v Paříži k masakru v redakci časopisu Charlie Hebdo. Přímá spojitost s románem Podvolení neexistovala, nakladatelství odložilo veškeré propagační akce (Houellebecq sám dokonce dostal na čas policejní ochranu), ale dílo se posunulo do významně jiného kontextu.
I náš český kontext je samozřejmě jiný. Nemáme tak výraznou historickou nebo aktuální zkušenost s islámskou společností jako ve Francii. V románu ale figuruje islám spíš než jako duchovní nebo ideologická volba jako praktický návod k životu a také k řízení společnosti, pohříchu s mnoha totalitními aspekty. A o tom, jak je těžké hledat hranice konverze, či spíše kolaborace s takovým režimem, máme nedávnou a bohatou zkušenost zase my.
Powered by WordPress