Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 7. 2025

Blend – Jana Fabiánová (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 15:07

Připravila Anna Koucká.

Hovoří herečka, zpěvačka Jana Fabiánová.

Natočeno 2025. Webová premiéra 22. 7. 2025 (YouTube, 123 min.).

Lit.: Koucká, Anna: Jana Fabiánová: Dokud u nás za znásilnění padají podmínky, nejsme jako společnost normální | Podcast Blend. In web Page Not Found, 22. 7. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hostkou dalšího dílu podcastu Blend byla herečka, zpěvačka a podle vlastních slov „kreativní duše“ Jana Fabiánová. V rozhovoru mluvila o životě a působení v Los Angeles, práci v porotě cen Grammy, o lekcích, které jí předala její maminka Naďa Urbánková, ideálech krásy v souvislosti se stárnutím, ale i o dopadu, který na ni měla kauza s psychiatrem Cimickým a o postoji společnosti k sexualizovanému násilí.

V Los Angeles získala za umělecké zásluhy zelenou kartu. Z USA ale poté odjela kvůli své mamince, herečce a zpěvačce Nadě Urbánkové, kterou nechtěla v posledních letech života nechat v Česku samotnou.

„Los Angeles mi dalo hodně, je to jiný svět, samozřejmě hodně jiný i než zbytek Ameriky. Ale mám to tam ráda a částečně tam ještě působím,“ vysvětluje Fabiánová.

Kromě herectví a zpěvu se věnuje i mnoha jiným věcem. „Jsem kreativní duše, dala jsem se i do malování, ale primárně se věnuji práci v grafickém a UX designu. Tohle je jedna z nejcennějších rad, co mi dala moje máma – že se nemám spoléhat jen na umění a mám se naučit i jiné věci,“ říká. (…)

Host Lucie Výborné – Jiří Novotný (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:43

Na silnici budeme vedle sebe pořád, je potřeba se respektovat a vzdělávat se. Za 60 procent nehod si můžeme sami, protože jsme dostatečně nezvládli motorku, říká instruktor Jiří Novotný. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 7. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 28 min.).

Lit.: krt – Výborná, Lucie: Řidiči by měli vnímat a respektovat motorkáře. Největším nepřítelem na silnici je telefon, říká instruktor autoškoly. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Je to o drobnostech, které se musíme naučit vnímat. A na motorce je to speciálně spojené s rovnováhou. Jestliže nemáme dobrou rovnováhu, tak si v mozku zabíráme kapacitu na to, abychom vyhodnocovali věci,“ vysvětluje instruktor autoškoly a bezpečné jízdy na motorce Jiří Novotný. V čem spočívá projekt Učme se přežít? A jaký je mezi motorkáři podíl žen a mužů? (…)

Hergot! – Byl pro nás vším – Bohem i ďáblem, říká Lucie Strachová o životě v sektě (2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 14:25

Do péče Richarda Šiffera vstoupila jako osmiletá. Co ji tehdy trápilo a jak pravidelné „léčení“ působilo na dítě? Přemýšlela o duchovním rozměru těchto setkání – o tom, že se děje něco výjimečného, možná i posvátného? Věřila by v Richarda Šiffera i bez víry v jeho nadpřirozené schopnosti? Lucie Strachová v Hergotu mluví o manipulaci, proměnlivé spiritualitě i o tom, proč má dnes pocit, že se vůči víře úplně uzavřela. Připravili Dominik Čejka, Fatima Rahimi a Klára Štingl.

Natočeno 2025. Premiéra 27. 7. 2025 (ČRo Rádio Wave, 49 min.).

Lit.: Čejka, Dominik – Rahimi, Fatima – Štingl, Klára: Byl pro nás vším – Bohem i ďáblem, říká Lucie Strachová o životě v sektě. In web ČRo Radio Wave, 27. červenec 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou mluvil o Elfech, jindy o Pandoře. Richard Šiffer byl vůdce kutnohorské sekty, v níž Lucie Strachová prožila osmnáct let života. Po jeho smrti našla cestu ven. V Hergotu mluví o manipulaci, proměnlivé spiritualitě i o tom, proč má dnes pocit, že se vůči víře úplně uzavřela.

Odchod ze sekty popisuje Lucie jako obrovský šok. Teprve později si začala uvědomovat, co všechno se v Kutné Hoře skutečně odehrávalo. „Říkala jsem si: ‚V pohodě, asi není co dál řešit, budu si žít svůj život.‘ Ale rychle se ukázalo, že to tak jednoduché nebude. Člověk musí na sobě pracovat, aby takové zkušenosti zpracoval,“ vypráví Lucie. Pomoc našla nejprve v terapii. (…)

Rok kobylek (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:23

Terry Hayes. Kompletní audiokniha. Překlad Jan Jirák. Zvuk a střih Kate Hamsíková. Mastering Štěpán Škoch. Hudba Štěpán Škoch. Grafiku podle knižní obálky upravila Jana Lhotáková. Produkce Kate Hamsíková. Supervize Kateřina Višinská. Režie Jan Drbohlav.

Čte Martin Stránský.

Natočeno 2025 (studio All Senses Production s. r. o.). Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, červen 2025 (MP3, celková délka 34 hod. 25 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Thriller Rok kobylek Terryho Hayese, autora kultovní knihy Já, poutník, je strhujícím příběhem z temného světa špionáže, násilí a globálních hrozeb. Hlavním hrdinou je Kane, elitní agent CIA, který se specializuje na nebezpečné mise v takzvaných „zakázaných zónách“, kde pravidla neplatí a přežijí jen ti nejzkušenější. Kane je vyslán na misi do nehostinných pohraničních oblastí mezi Pákistánem, Íránem a Afghánistánem, aby odtud dostal muže, jehož informace mohou zachránit západ před hrozící katastrofou. Místo toho však narazí na nepřítele, jakého dosud nepotkal – brilantního a nelítostného protivníka, který je ochoten přivést svět na pokraj zkázy. (anotace)

Gaja recitado (Veselá recitace, 1933)

Filed under: Cizojazyčné,Literární pásma — Přemek @ 14:14

Jiří Vítězslav Šamla, Jiří Hausmann a Raimond Schwarz. Verše. Režie Josef Bezdíček.

Účinkují členové Zemského divadla v Brně.

Nastudovalo Brno v roce 1933. Premiéra 21. 11. 1933 v rámci pořadu Esperantlingva amuza horeto /Esperantská zábavná hodinka/ (Brno, 22:15 – 23:00 h.).

Edison kaj morto (Edison a smrt, 1933)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:13

Karel Mužík. Dramatické intermezzo. Režie Josef Bezdíček.

Osoby: Edison – smrt – lékař – hlas – jiný hlas. Účinkují členové Zemského divadla v Brně.

Nastudovalo Brno v roce 1933. Premiéra 21. 11. 1933 v rámci pořadu Esperantlingva amuza horeto /Esperantská zábavná hodinka/ (Brno, 22:15 – 23:00 h.).

Honesta trovinto (Poctivý nálezce, 1933)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:11

Jaroslav Hašek. Rozhlasová dramatizace povídky. Režie Josef Bezdíček.

Osoby: Anna Buklová – policejní úředník. Účinkují členové Zemského divadla v Brně.

Nastudovalo Brno v roce 1933. Premiéra 21. 11. 1933 v rámci pořadu Esperantlingva amuza horeto /Esperantská zábavná hodinka/ (Brno, 22:15 – 23:00 h.).

Za Jiřím Krampolem

Filed under: Autoři, režiséři, interpreti — Přemek @ 13:46

Přemysl Hnilička

Zemřel herec, dabér a bavič Jiří Krampol (11. 7. 1938 – 26. 7. 2025). Byť to z nekrologů tak nevypadá, zanechal za sebou i rozhlasovou stopu.

První role přišly už v šedesátých letech, kdy byl kulturní veřejností vnímán jako velký herecký talent. Účinkoval v dramatizaci deníku Niny Kostěrinové (1964), ve hře Jana Rysky Blueberry Hill (1966), ve hře Toma Stopparda Albertův most (1968) ztvárnil hlavní roli Alberta, pilota hrál ve východoněmecké rozhlasové hře Armina Müllera Člověk, který selhal (1967).

Nejvýraznější Krampolův výkon této dekády je však nedochován: v dramatizaci románu Allana Sillitoea Osamělost přespolního běžce (1966) hrál v režii Josefa Henkeho postavu Colina Smithe, mladíka, který se ocitá v nápravném zařízení poté, co s kamarádem spáchají krádež. Ředitel i vychovatelé se k němu chovají se vší shovívavostí, ba poté, co si všimnou jeho fyzické zdatnosti, umožní mu účastnit se běžeckých tréninků a soutěže v běhu, v níž by reprezentoval nápravný ústav proti elitnímu gymnáziu. Colin tuto možnost využije, jeho myšlenky nás však ubezpečují o tom, že „jim to nežere“. Běhání je pro něj pouze relaxace, možnost odtrhnout se od kasárenského života v ústavu, přemýšlet. Právě v retrospektivách se dozvídáme o jeho životě a myšlení. Colin je typický outsider, antihrdina, který však má v rámci svého světa jasnou filozofii; chápe, že pokud vyhraje běžecký závod, bude si moci půlroční pobyt „vodkroutit jako v bavlnce“. Jenže Colin má jinou představu poctivosti: „Mě teda na tenhle švindl nenachytaj, na tohle štvaní, aby člověk vyhrál, na tohle klusání kvůli kousku modrý mašle, ponivač takhle se člověk nikam nedostane i když voni si můžou vymknout ruku, jak přísahaj, že jo. Člověk se má na všechny vybodnout a jít si svou cestou, ne štvát se po voznačkovaný štrece….“ Ačkoliv má nad ostatními běžci naprostou převahu, těsně před cílem závod „vypustí“ a okatě nechá předběhnout a vyhrát konkurenčního běžce. Hrdě pak nese následky ředitelovy zloby a umývá „rajóny“ či hnojí záhony zbytky z kuchyně…

(more…)

Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví II 1/5 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:50

Druhý cyklus připravili Marcel Peterka (1), Adéla Ryvolová (2), Josef Nosál (3), Klára Salcmanová (4) a Anna Mrázková (5). Zvukoví mistři Michal Zelinka a Samuel Sochatzi. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Aranka Lapešová, Vladimír Hauser, Pavel Čeněk Vaculík, Michal Bumbálek, Jiří Miroslav Valůšek, Věra Zástěrová, Jakub Svojanovský, Barbora Goldmannová, Tereza Marečková, Zdena Herfortová, Zdeněk Junák, Mariana Chmelařová, Zdeněk Bureš.

Připravilo Brno v roce 2025. Webová premiéra všech 5 dílů 1. 9. 2025. Premiéra 1. dílu 30. 8. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min.); 3. dílu 13. 9. 2025 (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 17 min.); 5. dílu 27. 9. 2025 (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 21 min.).

Obsah: 1. díl: Dům na Pekařské (22:00) – 2. díl: Vila Stiassni (26:01). – 3. díl: Moravská banka (17:27). – 4. díl: Café Esplanade (20:44). – 5. díl: Krematorium (20:50).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaromír Marek vypráví o liškách pod Big Benem i cestování po Británii bez turistických značek. In web ČRo Brno, 26. 7. 2025 (článek). – Cit.: (…) Třetí příležitostí, na kterou nové vydání Zelného rynku reaguje, je 100. výročí budovy Českého rozhlasu Brno na Beethovenově 4. V repríze proto vysíláme loňský dramatizovaný cyklus Marcela Peterky Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. Personifikovanou budovu zde ztvárňuje herečka Aranka Lapešová. V režii Radima Nejedlého dále účinkují Zdeněk Bureš, Martin Sláma a Dalibor Buš.

A prozradíme vám ještě něco: Zatímco v první sérii vypráví budova Beethovenova 4 o tom, co se za sto let odehrálo v jejích zdech, ve druhé sérii – ano, ta se právě natáčí v brněnském studiu Českého rozhlasu – se dozvíme, jak uplynulá desetiletí prožívali sourozenci této budovy. Jací? Přece další stavby architekta Ernsta Wiesnera – a že jich je v Brně dost!

K vytvoření druhé série se spojil autorský kolektiv studentů, respektive čerstvých absolventů Divadelní fakulty JAMU, konkrétně Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. K vedoucímu týmu Marcelu Peterkovi se připojili Adéla Ryvolová, Josef Nosál, Klára Salcmanová a Anna Mrázková. A tak budeme od konce srpna spolu s budovou Beethovenova 4 poznávat osudy Vily Stiassni, Moravské banky, Café Esplanade a Brněnského krematoria.

Lit.: Blažejovská, Alena – Peterka, Marcel: Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! Co zažila rozhlasová budova a lidé v ní za sto let? In web ČRo Brno, 1. září 2025 (článek). – Cit.: V rozhlasovém cyklu Marcela Peterky vypráví budova brněnského rozhlasu příběhy své i lidí, kteří ji navštěvovali a pracovali v ní.

Budova, ve které sídlí Český rozhlas Brno, byla na místě bývalého jezuitského kláštera a kasáren postavena v letech 1923-1925. Je tedy stoletá stejně jako brněnský rozhlas. Ten na adrese Beethovenova 4 ale sídlí až od roku 1950.

Budovu pro Českou banku Union na této adrese navrhl architekt Ernst Wiesner, patřila k prvním stavbám moderní architektury v Brně. Od doby první republiky prošla určitými změnami a v letech 2016-2021 generální rekonstrukcí za plného provozu rozhlasu. (…)

Za tu dobu zažila několik historických etap a prošla řadou milníků. Za první republiky se v jejích zdech strachovali o svůj osud nejen ředitel banky Union Eduard Münz, ale i jeho klienti, textilní továrníci židovského původu Alfred Löw-Beer a Alfred Stiassni.

Za 2. světové války již zažívala budova banky jiné příběhy, stala se z ní Deutsche bank a dění uvnitř i na střešní zahradě ovlivňovali „herr Direktor“ a správce budovy František, který zde choval domácí zvířectvo. Třetím z hrdinů tohoto období je ředitel rozhlasu Antonín Slavík.

Výjimečným obdobím ve stoletém životě budovy na Beethovenově 4 v Brně byla šedesátá léta. Tehdy v ní pracovali básníci Oldřich Mikulášek, Jan Skácel a Antonín Přidal. Budovou zněly verše a dýchala radostí.

Čtvrtým milníkem byl rok 1989, kdy se tehdejší zaměstnanci rozhlasu přímo ve zdech rozhlasové budovy, ale i mimo ni, zasazovali o nástup svobodných časů. Připomeneme si zpravodajce Tomáše Vencálka, literárního redaktora a spisovatele Ludvíka Němce (oba později v brněnském rozhlase působili na ředitelské pozici) a technika Jiřího Frišaufa.

Pátou a přelomovou etapou v životě bývalé banky bylo období její generální rekonstrukce, která byla ještě ke všemu provázena vlnou koronavirové pandemie. Problémy tohoto období řeší v našem dramatizovaném cyklu tehdejší vedoucí programu Jiří Kokmotos, vedoucí provozu Martin Kozlovský a produkční Českého rozhlasu Brno Irena Halová.

Poslechněte si vyprávění samotné budovy Beethovenova 4, kterou v rozhlasovém cyklu ztvárňuje herečka Aranka Lapešová. Její monolog dynamizují a historické situace ve fabulovaných (tedy scenáristou vymyšlených) dialozích přibližují další herci: Martin Sláma, Zdeněk Bureš, Dalibor Buš, Pavel Čeněk Vaculík a Hana Briešťanská. Autorem cyklu je student Divadelní fakulty JAMU, Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, Marcel Peterka.

Lit.: Blažejovská, Alena: Co mají společného baron Haas, lvice Micimaus a lesní samotářka Anna Pammrová? In web ČRo Brno, 27. 9. 2025 (článek). – Cit.: Poslechněte si fejeton Milana Mundiera Svérázný porcelánový baron, reportáž Aleny Blažejovské ze setkání v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde si příznivci připomněli Annu Pammrovou, a poslední díl dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. Anna Mrázková jej věnovala brněnskému krematoriu. (…)

Poslední část dramatizovaného seriálu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví je věnována brněnskému krematoriu. I to má letos výročí: přesně před 100 lety byla vypsána soutěž na architektonický návrh stavby, kterou vyhrál Ernst Wiesner. Jak se k tomuto úkolu stavěl a jak asi vypadala vůbec první kremace, k níž tady došlo – o tom vypráví autorka této části Anna Mrázková. (…)

Lit.: Blažejovská, Alena: Pátrání po otci Ernstu Wiesnerovi i návštěvy sourozenců. Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! II. In web ČRo Brno, 30. 10. 2025 (článek). – Cit.: Sídlo Českého rozhlasu Brno, památkově chráněná budova na Beethovenově 4, slaví letos sté narozeniny. Jako pocta této funkcionalistické stavbě vznikl pětidílný seriál věnovaný nejen Beethovence, ale i několika jejím brněnským sourozencům: domu na Pekařské 10, vile Stiassni, Moravské bance, Café Esplanade a brněnskému krematoriu. Všechny tyto budovy jsou dětmi architekta Ernsta Wiesnera (1890-1971).

Letos natočený seriál je už druhou sérií dramatizovaného cyklu Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví. První sérii věnoval minulý rok její autor Marcel Peterka přímo historii této budovy, původně postavené pro Českou banku Union. Český rozhlas ji využívá od roku 1950.

Na seriál nyní navazuje nový projekt, v němž personifikovaná budova Beethovenova 4, zvaná též Beethovenka či Beethy, přemítá o svém vysokém věku. V myšlenkách se vrací do dětství a mladých let a klade si otázku, proč ji její otec Ernst Wiesner tak brzy opustil. (…)

Sestřih z vystoupení reportéra a spisovatele Jaromíra Marka v Rezidenci Café Kaprál 1/2 (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:48

Ptá se redaktor Hosta Marek Staszko. Hovoří Jaromír Marek, zahraniční zpravodaj ČRo. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 2. dílu 26. 7. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 25 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaromír Marek vypráví o liškách pod Big Benem i cestování po Británii bez turistických značek. In web ČRo Brno, 26. 7. 2025 (článek). – Cit.: (…) V besedě se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu Jaromírem Markem, která proběhla koncem května v brněnské Rezidenci Café Kaprál, byl zase zmiňován Karel Čapek a jeho Anglické listy. To proto, že Markova kniha Lišky pod Big Benem je označována za „Anglické listy pro 21. století“. Současně jí ale nakladatelství Host dalo podtitul „Vážně i vesele o Velké Británii“. Poslechněte si příhody, které nad nově vydanou knihou vyprávěl její autor redaktorovi Hosta Marku Staszkovi. A možná budete psovi Jaromíra Marka Mikešovi závidět jeho bezstarostný život ve Velké Británii. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress