Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 10. 2026

Popelka Nazaretská (2023)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 22:42

Václav Renč.

Účinkuje Oldřich Smysl.

Natočeno 2023. Premiéra 24. 6. 2023 (Rádio Proglas, 22:30 h.; 71 min.).

Lit.: Holík, Martin: Jedinečné provedení Renčovy Popelky nazaretské. In web Radio Proglas, 24. 6. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dílo básníka Václava Renče Popelka nazaretská je svým rozsahem, hloubkou myšlenek a ukázněností veršů v české tvorbě jedinečné. Pro dnešek, kdy si připomínáme první zjevení Panny Marie v Medjugorje v roce 1981, toto dílo pro vás nastudoval přední brněnský herec Oldřich Smysl.

Popelka nazaretská, která nezapře ducha českého baroka, je nejznámějším dílem Václava Renče. Skladba vznikla v komunistickém kriminále zapsaná do paměti… v nejnaprostější samotě samotě… už ve vyšetřovacích vazbách. Básník ji po svém návratu z vězení (1951 – 1962) nijak neupravoval. V dopise literárnímu kritikovi Jaroslavu Medovi, v době prvního vydání knihy, o tom Renč napsal: Vychází tak, jak mi v těch samotách byla darována, zcela doslovně darována, proto jsem se neodvážil změnit, když šla do tisku, ani slůvko, třeba by se zdálo (a mě prvnímu), že tu i onde by byla namístě menší korektura.

Udělejte si, milí posluchači pohodlí, 71 minut soustředěného naslouchání je jedinečnou příležitostí ponořit se do uměleckého zpracování úžasného díla díla Božího skrze dívku Marii z Nazareta. (…)

Nebyl jsem hrdina 1/15 (2026)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:37

Benedikt Holota. Četba na pokračování.

Čte Benedikt Holota.

Natočeno 2026. Premiéra 15. dílu 14. 10. 2026 (Rádio Proglas, 11:00 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Obsah: 15. Pečky.

Lit.: anonym: Nebyl jsem hrdina. In web Radio Proglas, 14. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Audiokniha vzpomínek bratra Benedikta Holoty na totalitu Nebyl jsem hrdina. Kniha s podtitulem Vzpomínky na totalitu 1950-1989 obsahuje životní ohlédnutí františkánského kněze, které svou vtipností a moudrostí vypráví o svém životě a Božím vedení v něm. Autor začíná své vyprávění vstupem do kláštera a osudovým rokem 1950, kdy byly všechny kláštery u nás zabrány a členové řádů svezeni do internačních táborů, nebo rovnou zavřeni. Knihu čte sám autor.

Radioreport – Nově objevený byt manželů Herdanových (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:31

Připravila Marcela Kopecká.

Hovoří archeolog a etnolog Michal Doležel.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 10. 2026 (Rádio Proglas, 20:15 – 20:45 h.).

Lit.: anonym: Nově objevený byt manželů Herdanových. In web Radio Proglas, 15. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jen souhrou šťastných náhod byl v roce 2020 objeven skrytý funkcionalistický klenot – byt židovských manželů Herdanových, kteří v roce 1938 odešli z republiky. Interiér disponuje zachovaným modernistickým zařízením a po letech náročné rekonstrukce se letos otevřel veřejnosti. Jak je možné, že se dochoval v původní kráse? Nejenom o osudu Herdanových, ale především o dispozici a účelnosti jejich někdejšího domova budeme v Radioreportu mluvit s archeologem a etnologem Michalem Doleželem.

Úvaha svatováclavská (1935)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 17:26

Přednáška o křesťanském odkazu svatého Václava. Hovoří pražský arcibiskup Karel Kašpar. 

Natočeno 1935. Premiéra 28. 9. 1935 (Praha, 8:45- 9:00 h.).

Lit.: anonym: Auditorium – 1935 – svatováclavská úvaha arcibiskupa Kašpara. In web MujRozhlas, 28. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dnešní Den české státnosti je nerozlučně spjat se svatým Václavem. Poslechněte si, jak před 91 lety, 28. září 1935, hovořil v rozhlasové přednášce o jeho křesťanském odkazu pražský arcibiskup Karel Kašpar. 

Dobré dopoledne s ČRo Brno – Zdena Herfortová (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:15

Herečka Zdena Herfortová o ceně Thálie za celoživotní umělecké mistrovství. Ptá se Jarka Vykoupilová.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 15. 10. 2026 (ČRo Brno, 10:04 h.; 27 min.).

Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Texty jsem měla přišpendlené v kuchyni a učila se je při vaření, přiznává herečka Zdena Herfortová. In web ČRo Brno, 15. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Má svůj otisk na chodníku slávy před Městským divadlem Brno a několik Cen Thálie. Čerstvě i tu za celoživotní mistrovství v oboru činohra. „Cítila jsem neuvěřitelně radostný stres. Neumím být v proslovech jednoduchá a krátká,“ přiznává herečka Zdena Herfortová. Zažila někdy divadelní krizi? „Ne, a to můžu říct naprosto pevně a jasně. Už ve 14 letech jsem chtěla dělat divadlo a vůbec mě nenapadlo, že by se to nemohlo uskutečnit. Já jsem neměla žádný náhradní plán,“ říká.

Stručné dejiny Ukrajiny (Stručné dějiny Ukrajiny, 2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:13

Petr Koubský. Kompletní audiokniha.

Čte Milo Kráľ.

Natočeno 2026. Vydal Denník N a Publixing v roce 2026 (MP3, EAN 5060374035355, celková délka 2 hod. 20 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Čo všetko Putin zamlčal a mali by sme vedieť, ak chceme pochopiť, čo sa dnes na Ukrajine deje.

Prítomnosť vyrastá z minulosti a tá zase z predchádzajúcej minulosti. Dnešnej Ukrajine nemožno rozumieť, ak nevieme, čo sa tam odohrávalo v časoch Sovietskeho zväzu, a to najmä počas kľúčovej udalosti jeho dejín, teda druhej svetovej vojny.

Ani tá však nevznikla v geopolitickom vzduchoprázdne. Ukrajina bola mnoho stoviek rokov hranicou v zmysle anglického slova frontier: hranica ako územie, nie ako čiara. Hranica ako oblasť rizika, bojov, konfliktov, ale aj inovácie a voľnosti. Hranica ako rozširovanie poriadku do priestoru doposiaľ nepodmaneného, nerozlíšeného, nevykolíkovaného.

Dejiny Ukrajiny ani v najmenšom neospravedlňujú ruskú agresiu. Pomáhajú však pochopiť, čo sa tam deje a prečo sa to deje, aké sily proti sebe pôsobia a akými príbehmi si účastníci konfliktu vysvetľujú svoj svet a sami seba. (anotace)

Za 5 pět – Není rozdíl mezi žalem ukrajinské a ruské matky (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:46

Připravil Petr Vizina.

Hovoří Stanislav Krupař, fotograf.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 10. 2026 (Rádio Proglas, 16:55 h.).

Lit.: Vizina, Petr: Není rozdíl mezi žalem ukrajinské a ruské matky. In web Radio Proglas, říjen 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Navracel domů mrtvá těla Ukrajinců i Rusů, aby je blízcí mohli pohřbít. Sám při své misi na válečné frontě letos v létě zahynul. Ukrajinec Oleksij Jukov od vypuknutí války na Ukrajině repatrioval těla zabitých vojáků. Co ho k tomu vedlo, jaký byl jeho příběh? Petr Vizina se zeptá jeho přítele, válečného reportéra a fotografa Stanislava Kupaře.   

Za 5 pět – publicistických 45 minut přináší každou sobotu od 16.55 blízká setkání s výjimečnými hosty a rozhovory na relevantní a aktuální témata, která často mohou být vnímána jako morálně problematická nebo zatížená stereotypy. Pořad vychází vstříc náročnému a kritickému posluchači, čerpá přitom z kompetencí zkušené autorské dvojice jako dramaturgů a průvodců pořadem – Hany Scharffové a Petra Viziny.

A léta běží – Proč píši o přírodě /Jaromír Tomeček/ (1986)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:10

Životní vyznání zasloužilého umělce spisovatele Jaromíra Tomečka.

Připravilo Brno v roce 1986. Premiéra 30. 9. 1986 (Praha, 8:00 – 8:30 h.) k 80. narozeninám J. Tomečka.

Lit.: anonym: Auditorium – 1906 – narodil se Jaromír Tomeček. In web MujRozhlas, 30. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 120 lety se v Kroměříži narodil spisovatel Jaromír Tomeček (1906–1997), který patří k nejvýraznějším autorům naší moderní přírodní prózy. Z jeho knih je cítit nejen důvěrná znalost přírody, ale i nenásilný apel na její ochranu. Poslechněte si, jak roku 1986 rozjímal o nerozlučném poutě mezi člověkem a přírodním světem (A léta běží, 30. 9. 1986).

{Rozhovor s Františkem Halasem} (1937)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:52

Rozhovor připravila Joža Götzová.

Hovoří básník František Halas.

Natočeno 9. 6. 1937. Ukázka k poslechu zde.

Odysseov slávny návrat do vlasti (Odysseův slavný návrat do vlasti, 1936)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 15:43

Antická feérie, kterou bez ohledu na Homéra napsal Jaroslav Halík. Hudba Gejza Dusík. Texty písní Oto Kaušitz. Režie B. Hájek.

Účinkují členové Slovenského národního divadla a jazzový orchestr.

Osoby: Zeus Kronovec, mrakosběratel – Olympan – Hera běloloktá, jeho manželka — Pallas Athene, Diorozenka — Odysseus Léartovec, vladyka ithacký — Telemachos, jeho syn — Penelope Ikariovna krásnorouchá, manželka Odysseova — Glycera, jej dcera — Calypso, nymfra krásnokadeřná — Eumaos, majordomus v paláci Odysseově — Agaloas Damastorovec, šlechtic athénský – Krésipos Polytherseovec, šlechtic v Same. Děj sa odehrává na Ithace v paláci Odyssevě.

Nastudovala Bratislava v roce 1936. Premiéra 7. 12. 1936 (Bratislava, 19.25 – 20.40 h.).

Lit.: anonym: Textár Oto Kaušitz sa narodil pred 110 rokmi. Výročia, história. In web Regina Západ, 22. 5. 2019 (článek). – Cit.: Dnes si pripomenieme osobnosť, ktorej meno je spojené najmä so slovenskou operetou. Je to libretista, textár pesničiek a prekladateľ Oto Kaušitz. Narodil sa pred 110 rokmi – 19. mája 1909 v Piešťanoch. Študoval spev na Hudobnej a dramatickej akadémii v Bratislave. Bol úradníkom, potom členom a tajomníkom zboru spevohry Novej scény, pracovníkom Zväzu slovenských skladateľov a redaktorom  hudobného vydavateľstva Panton. Rozhlas už v roku 1935 vysielal ukážky z jeho prvej operety Nepokojné leto. O rok neskôr sa vysielala hudobná komédia Odysseov slávny návrat do vlasti. Na Kaušitzove libreto ju skomponoval Gejza Dusík. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress