Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 10. 2024

V tajné službě Koruny české (2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — bastardius @ 15:56

Jan Kotouč. Kompletní audiokniha. Hudba Ondřej Morcinek.

Čte František Florián.

Natočeno 2023. Vydalo Čti mi!, 2023 (MP3, celková délka 17 hod. 4min.). Ukázka k poslechu zde.

Série Nad českými zeměmi slunce nezapadá #3

Pozn.: Pokračování bestselleru Nad českými zeměmi slunce nezapadá. Sto let po zvednutí hladiny oceánů a zatopení světa. Válka mezi Česko-slovenským královstvím a carským Ruskem uvázla na mrtvém bodě. Obě strany dozbrojují, stavějí nové lodě a chystají nové ofenzivy.

Česko-slovenský přístav v Drážďanech bublá překotnou aktivitou. Obrovské válečné loďstvo přitahuje nejen dělníky a námořníky, ale také sabotéry a špiony. Svou roli sehrávají i národnostní třenice mezi Čechy, Němci a ruskými přistěhovalci.

Zdánlivě nesouvisející vraždy zaměstnanců loděnic přivedou Královskou rozvědku na stopu velkému spiknutí a ředitel Janda posílá do Drážďan osvědčené agenty, Pavla Grecka a jeho ženu Taťánu. (anotace)

V skratke – O tele a smrti (Ve zkratce – O těle a smrti, 2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 15:34

Iveta Grznárová. Esej.

Čte Tomáš Bartoněk.

Natočeno 2024. Premiéra 31. 10. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 5:45 h.). Repríza 31. 10. – 6. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Rádio Litera si pripomína 28. október. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera,  28. 10. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň je v mnohom symbolický a prechodný zároveň. Presunieme sa v ňom z októbra do novembra. Z jesenných prechádzok po parkoch a lesoch na cintoríny pri príležitosti Sviatku všetkých svätých. Preto nebude chýbať v našom vysielaní hra Stanislava Bellana Rastislav, štátnik a svätec. Vysielací týždeň začne symbolickým pondelkovým dátumom – 28. október je dňom narodenia Ĺudovíta Štúra (1815), ale aj herca Mariána Labudu (1944). Je to zároveň deň vzniku Československej republiky (1918). (…)

A opäť k „dušičkovej“ téme. Autorka eseje O tele a smrti Iveta Grznárová sa bude zamýšľať nad telom ako neoddeliteľnou a duši ako komplementárnou súčasťou ľudskej existencie a tiež nad opätovným napojením sa na svoje telo. Číta Tomáš Bartoněk. Vysielame v premiére v rámci cyklu V skratke. (…)

Démonove poviedky (Démonovy povídky, 2001)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 15:27

Ján Štepita. Stereopásmo. Režie Andrej Turčan.

Účinkují Štefan Halás, Andrej Hrnčiar, Emília Čížová, Andrej Hrnčiar, Branislav Matuščin, František Výrostko, Martin Hronský, Linda Zemánková a Alena Sušilová.

Natočeno 2001. Repríza 31. 10. – 6. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Rádio Litera si pripomína 28. október. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera,  28. 10. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň je v mnohom symbolický a prechodný zároveň. Presunieme sa v ňom z októbra do novembra. Z jesenných prechádzok po parkoch a lesoch na cintoríny pri príležitosti Sviatku všetkých svätých. Preto nebude chýbať v našom vysielaní hra Stanislava Bellana Rastislav, štátnik a svätec. Vysielací týždeň začne symbolickým pondelkovým dátumom – 28. október je dňom narodenia Ĺudovíta Štúra (1815), ale aj herca Mariána Labudu (1944). Je to zároveň deň vzniku Československej republiky (1918). (…)

Rádio Litera má poslucháčov, ktorí si rozhlasové hry zvykli nahrávať ešte na magnetofónové pásky a keď páska skončila, koniec hry neraz chýbal. Záver im zostal preto utajený niekedy aj na dlhé dlhé roky, keďže hra sa už do vysielania nedostala. Takéto príbehy nám niekedy píšete a my vám za ne ďakujeme. Démonove poviedky, ktoré sú takýmto tipom od našej vernej poslucháčky, upravil Ján Šepita a vy si ich tentoraz nenechajte ujsť. Sterepásmo režíroval Andrej Turčan. (…)

Dejiny.sk – Vznik československej koruny a menová odluka (Dějiny.sk – Vznik československé koruny a měnová odluka, 2020)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:09

Připravili Róbert Kotian, Peter Turčík.

Hovoří autoři, Zbyšek Šustek a Ĺudovít Hallon.

Natočeno 2020. Repríza 28. 10. – 3. 11. 2024 (SRo 8 Rádio Litera) ke vzniku ČSR.

Lit.: Šaráková, Lucia: Rádio Litera si pripomína 28. október. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera,  28. 10. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň je v mnohom symbolický a prechodný zároveň. Presunieme sa v ňom z októbra do novembra. Z jesenných prechádzok po parkoch a lesoch na cintoríny pri príležitosti Sviatku všetkých svätých. Preto nebude chýbať v našom vysielaní hra Stanislava Bellana Rastislav, štátnik a svätec. Vysielací týždeň začne symbolickým pondelkovým dátumom – 28. október je dňom narodenia Ĺudovíta Štúra (1815), ale aj herca Mariána Labudu (1944). Je to zároveň deň vzniku Československej republiky (1918). (…)

V rámci cyklu Dejiny.sk si môžete vypočuť pásmo pod názvom Vznik československej koruny a menová odluka. Rozhlasová historická revue prináša diskusie s odborníkmi o dejinách nielen slovenskej spoločnosti, prípadne tohto územia od jeho osídlenia po najnovšie politické udalosti. Cieľom je správny výklad minulosti s presahom do súčasnosti. Účinkujú autori Róbert Kotian, Peter Turčík a tiež Zbyšek Šustek a Ĺudovít Hallon. Program je z roku 2020. Vysielame pri príležitoti výročia vzniku ČSR. (….)

Dům 1/6 (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Seriály — Premek @ 14:23

Dům E01Jaroslava Hrdina Mištová. Audio seriál. Zvuková dramaturgie, hudba a zvukový plán Bojan Bojič. Asistent zvuku, střih mluveného slova David Šindelář. Mistr zvuku, mix dialogů a postprodukce Bojan Bojič. Produkce Mikuláš Radouš. Produkční spolupráce Juliana Moska. Šéfproducent Michal Sieczkowski. Použitá hudba audiobanka Pond5. Dramaturgie Tereza Nováková. Režie Valeria Recman.

Osoby a obsazení: Jana (Eliška Křenková), David (Adam Joura), Janina matka (Dana Batulková), Davidova máma (Helena Dvořáková), Davidův táta (Miroslav Zavičár), služka (Karolína Lipowská), babička (Daniela Kolářová), televizní věštkyně (Eva Leinweberová). Dále účinkují Klára Šedová, Filip Kaňkovský, Jan Battěk, Václav Šanda, Martin Matejka, Zuzana Hykyšová, Pepa Honzík, Pavel Soukup, Petr Lněnička, Dana Marková, Tereza Jarčevská, Rachel Gojdová, Marta Menes, David Šponer, Juliana Moska, Tereza Nováková, Mikuláš Radouš, Michal Sieczkowski, Lenka Vrtišková-Nejezchlebová a Jan Hájek.

Natočeno pro společnost Audiotéka ve studiu BeLoud v roce 2024. Webová premiéra 1. dílu 29. 10. 2024 (Klub Audiotéka), 2. dílu 5. 11. 2024, 3. dílu 12. 11. 2024, 4. dílu 19. 11. 2024, 5. dílu 26. 11. 2024, 6. dílu 3. 12. 2024. Celková délka 171 min. Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. Uteč – 2. Dobré znamení – 3. Zasadit strom – 4. Nespinká sám – 5. Kdo je moje dítě – 6. On.

Pozn.: Nejdřív byli jen oni dva a do života jim mělo vstoupit miminko. Ten dům byl jejich začátek. Nebo to byl konec? Děsivý příběh z jednoho domu, do kterého se nastěhuje mladý pár, a ve kterém není, jak se zdá, všechno tak úplně v pořádku.

Jana a David mají všechno, co kdy chtěli: jeden druhého, miminko na cestě, finanční zabezpečení, a starý dům, který se stává jejich novým domovem. Navíc hned vedle nich bydlí Davidovi rodiče, to se s příchodem nového potomka přece hodí. Janě se ovšem velmi brzy začne zdát, že ten starý dům je přinejmenším divný. Začne to zabouchnutými dveřmi a prasklou žárovkou, ale to je zdaleka jenom začátek…

Jana s Davidem se nastěhují do nového domu – tedy do domu sice starého, ale je to jejich nový domov. Milují se a těší se na nový přírůstek do rodiny. Vybalují tašky a knížky a všechno se chvíli zdá být v pořádku. Janě tu ale něco nehraje. A není to jenom ta divná liška, která je tu hlasitě obchází… (anotace)

Zlatá láska – Milena Krejzová a Robert Krejza (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:42

Připravil Patrik Rozehnal.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 10. 2024 (ČRo Region, 42 min.).

Lit.: djo – Rozehnal, Patrik: Manželé Krejzovi: První pusu jsem jí dal hned na prvním rande. S černou patkou vypadal jak lev salonů. In web ČRo Brno, 27. říjen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Milena ve svých dvaceti letech opustila milované Valašsko kvůli o sedm let staršímu fešáckému tanečníkovi ze středních Čech. Oba už vědí, že o vztah se musí pečovat a občas se za toho druhého také modlit.

Milena a Robert Krejzovi žijí v Rynholci u Nového Strašecí, jí je 75 let, jemu 82 let a společný příběh žijí už 54 let. Láska se v jejich srdcích probudila na tanečním bále pořádaném v únoru roku 1969 v Lánech. Milena se akorát vrátila z lyžařského výcviku v Nízkých Tatrách a nohy měla samou modřinu. Kamarádka jí je tehdy musela zamaskovat Dermacolem, protože se nosily minisukně. Postávaly u šaten, když vešli dva mladíci. Mileně se ten s ulíznutou černou patkou líbil hned. „Taky se mi líbila. Měla hezky kudrnatý vlasy.“ „Líbily se mu taky ty moje nohy,“ upřesňuje Milena s úsměvem. (…)

České dny v Nebrasce (2005)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:27

Zajímavosti a postřehy ze zákulisí světové politiky, společenského života, kultury a turistiky očima zpravodajů Radiožurnálu.
Pořad připravil Miroslav Konvalina.

Natočeno 2005. Premiéra 24. 9. 2005 (ČRo 1 Radiožurnál, 13:05 h.). Repríza 24. 9. 2005 (ČRo 1 Radiožurnál, 22:10 h.).

Lit.: Konvalina, Miroslav: Zápisník zahraničních zpravodajů – České dny v Nebrasce. In Týdeník Rozhlas 38/2005 (12. 9. 2005), s. 20 (článek).
Konvalina, Miroslav - Zápisník zahraničních zpravodajů - České dny v Nebrasce. In Týdeník Rozhlas 38-2005 (12. 9. 2005), s. 20 (článek).

Akcent – Funerální architektura (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 12:14

Blíží se takzvané Dušičky, 2. listopadu zavzpomínáme na všechny zesnulé. Při procházce hřbitovem si možná všímáte funerální architektury. Čím se vyznačuje ta z 19. a 20. století? A vzniká kvalitní hřbitovní architektura dnes? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.

Hovoří Zdeněk Lukeš a Filip Ditrich.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 10. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Hella 1/15 (2024)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 12:12

Alena Machoninová. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Eva Novotná, Eva Jelínková, Helena Čermáková, Michal Bumbálek a Aleš Slanina.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 10. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Kniha Aleny Machoninové Hella se stala Knihou roku 2024 v soutěži Magnesia Litera.

Obsah:  1. Vypravěčka, zaujata románem Jiřího Weila Moskva-hranice, začíná pátrat po osudech skutečné ženy, která byla předlohou románové hrdinky Ri: prostějovské rodačky Heleny Frischerové, řečené Hella.

2. Ve druhém pokračování se seznamujeme s osudným Weilovým dopisem, po kterém následuje vyhnanství. Následně zaznamenává vypravěčka jeho návrat do Čech a dokončení Moskvy-hranice. Poprvé se také zmiňuje o reálné předloze Weilovy hrdinky Ri – Heleně Frischerové a setkává se s Hellinou spoluvězeňkyní ze sibiřského lágru, Tamarou Petkevičovou.

3. Seznamujeme se s Hellinými dopisy Tamaře, což dokazuje Hellinu existenci. Vypravěčka zmiňuje také vzpomínkovou prózu Tamary Petkevičové a její vyprávění, ale také vzpomínkovou prózu samotné Heleny Frischerové.

4. Ve čtvrtém pokračování sledujeme deset Helliných let – od transportu do lágru po propuštění. Její osobní spis a dotazník. Vypravěčka rekonstruuje výslechy předcházející tomuto desetiletí.

5. Výslechy pokračují, padají otázky na manžela – zatčeného s Hellou a později popraveného. Obvinění, rozsudek: deset let v nápravně-pracovním táboře.

6. V šestém pokračování sledujeme návrat Helly do Moskvy. Vypravěčka vybírá z Helliny korespondence Tamaře. A upozorňuje na vzpomínky na táborové loutkové divadlo v její próze.

7. V sedmém pokračování prózy Aleny Machoninové opět probíráme Hellinu korespondenci. Vypravěčka také přemýšlí, jak její prózu vůbec překládat. Jak interpretovat některé její úvahy nebo odkaz na Hellinu oblíbenou báseň – Osipa Mandelštama.

8. Jak vypadá ruská kuchyně? Dozvídáme se z osmého dílu prózy Aleny Machoninové. Stejně jako o tom, kolik jazyků Hella ovládala.

9. Hella uměla spoustu jazyků, ale ruština pro ni byla navždy cizím jazykem. A to přesto, že v ní napsala prózu, dopisy i překlady. V jednom z dopisů dokonce píše, že „ruština jí vůbec nejde, protože ustavičně přemýšlí jinak než rusky“.

10. V dalším pokračování slyšíme opět úryvky z Helliných dopisů. Hella bojuje s úzkostmi.

11. Přes fotografie své rodiny se Alena Machoninová dostává k fotografiím Helliných přátel. O ty rodinné Hella přišla v koncentračním táboře. Existuje ale fotografie Hellina otce, ve které hledá autorka podobnost s dcerou.

12. Hella podléhá nostalgii. Má dopady i na její zdraví. Stýská se jí po Praze. Vrací se ale naopak na sever, na místo lágru.

13. Autorka se virtuálně vrací na místa bývalého lágru, kde byly vězněny Hella s Tamarou. Vzpomíná také na dřívější cestu na Solovecké ostrovy.

14. Celou Hellinou korespondencí prolíná jedno slovo „čtu“. V korespondenci s přáteli se k tomu, co čte a jak intenzivně zrovna čte, vrací opakovaně.

15. Románová hrdinka Ri a její předloha skutečná Hella nemají mnoho společného. Autorka ale přiznává, že její Hella se vlastně také liší od prostějovské rodačky Heleny Frischerové. Sama pak své postavě píše dopis.

Lit.: Blažejovská, Alena: Hella. Pátrání rusistky Aleny Machoninové po skutečné ženě z gulagu i ze slavného románu. In web ČRo Plus, 4. listopad 2024 (článek). – Cit.: Kdo byla žena, které Jiří Weil ve svém románu Moskva-hranice říká Ri? Pátrá po ní Alena Machoninová v románu Hella. Ri byla totiž skutečná: narodila se v Prostějově, jmenovala se Helena Fischerová a přezdívalo se jí Hella. Ve třicátých letech odjela s manželem do Sovětského svazu a po vykonstruovaném procesu byla odsouzena k deseti letům v takzvaně pracovně-nápravním táboře. Vydejte se s Radioknihou po stopách fascinující ženy. (…)

Děsivý rozklad charakteru, individuality a lidské důstojnosti v sovětské společnosti třicátých let, to je ve zkratce román Moskva-hranice. V knize Hella Aleny Machoninové ho čte vypravěčka, která se rozhodne pátrat po osudech skutečné ženy, jež byla předlohou románové Ri.

Stejně jako Ri i Hella odjela ve třicátých letech dvacátého století se svým manželem z Československa do Sovětského svazu. Tam byli manželé posléze zatčeni a ve vykonstruovaném procesu odsouzeni: muž k smrti, Helena k deseti letům v sovětském gulagu.

Vypravěčka prózy hojně cituje a komentuje obsáhlou Hellinu korespondenci s její přítelkyní z lágru Tamarou Petkevičovou i vzpomínkové prózy obou bývalých trestankyň. Nachází v nich i paralely se svým životem a vše posouvá do obecné roviny.

Knihou se prolínají úvahy o překladu a jeho možnostech, o místu domova, o nostalgii… Vše uzavírá vypravěččin obsáhlý dopis Helle. (…)

Hovory Plus – Kateřina Jungová (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:09

Kateřina Jungová spoluzaložila nízkoprahovou dílnu Metráž: „Je úžasné pozorovat ty paní, které si na začátku vůbec nevěří a vypadají, že nedokážou vzít do ruky ani tužku, a že se toho hrozně bojí, a nakonec vzniknou krásné a zajímavé věci,“ říká. Co jí dává práce na projektu, který pomáhá ženám z okraje společnosti? Kdy si uvědomila, že divadelní režie není práce pro ni a rozhodla se pracovat v náročné sociální práci? Co Metráž chystá deset let od vzniku projektu? Moderuje Markéta Vozková.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 10. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress