Host: Ema Kausc, spisovatelka. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
18. 3. 2025
Podobizne – Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský (Podobizny – Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský, 1992)
Rudolf Kazík. Pásmo.
Účinkují Ján Valentík, Július Paluš, Oldo Hlaváček, Jozef Šimonovič a Ľudmila Mandžárová.
Natočeno 1992. Repríza 18. – 24. 3. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Tento týždeň sa vyberieme aj do Kremnice, kde žil a tvoril spisovateľ Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský. Jeho meno dnes nesie jedna z ulíc mesta a jeho dielo patrí k neoddeliteľnej súčasti slovenskej literatúry. Bol nielen lekárom, ale aj bystrozrakým pozorovateľom spoločnosti a majstrom humoristického pera. Jeho život a tvorbu vám priblíži dramatizované pásmo Rudolfa Kazíka z cyklu Podobizne (1992). (anotace)
Alex a host – Heidi Janků (2025)
Zpěvačka Heidi Janků hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 3. 2025 (ČRo Region, 28 min.).
Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Jsem ráda, že jsem zažila i dobu osmdesátek. Vydání elpíčka trvalo rok, vypráví Heidi Janků. In web ČRo Brno, 17. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Energická zpěvačka se na hudební scéně pohybuje už několik desetiletí. Kariéru odstartovala v 80. letech. „Tu dobu si už dnes málokdo umí představit. Schvalovali nám texty, jestli můžu zpívat to nebo to. Vydání elpíčka trvalo rok,“ vypráví Heidi Janků. (…)
Proslavila se hity Když se načančám nebo Ztraceny ráj, který nazpívala s Vašo Patejdlem. „S Vašem jsme spolupracovali v 80. letech velmi úzce. Měli jsme naplánované nově i vánoční turné s duetem Adam a Eva, ale kvůli covidu se nekonalo, a pak už se to nekonalo, protože nás opustil.“ (…)
Pitch – Proč jsou ženy v české audiovizi nespokojené? (2024)
Beseda. Podcast Pitch spojuje české filmové tvůrce. Bavíme se s nezávislými a televizními producenty, kinaři, distributory a tvůrci o tom, jak dělají svoji práci. Moderují Martin Jůza, Juliána Silvie Kamas a Klára Jůzová.
Hovoří herečka Alžběta Malá a další.
Natočeno 2024 (Finále Plzeň). Webová premiéra 12. 12. 2024 (Spotify – Apple Podcasts – České podcasty, 85 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Dnešní díl je záznamem debaty o zapojení žen v klíčových profesích českého filmového průmyslu, která proběhla v rámci letošního festivalu Finále Plzeň. Debata ukazuje mnohovrstevnatost a palčivost tohoto tématu, proto doporučujeme poslechnout si celý díl až do konce. Některé zkušenosti debatujících vás mohou překvapit, jiné inspirovat, každopádně ale stojí zato rozšířit si obzory a citlivost k tématu týkajícího se poloviny populace. (anoatce)
Lit.: Zabloudilová, Táňa: „Tohle musí skončit.“ Nastupující generace hereček se už nechce trumfovat, kdo zažil víc ponižující intimní scény. In web Page Not Found, 18. 3. 2025 (článek). – Cit.: Nekomunikace, stres, strach z ponížení a časté excesy. Řada českých hereček a herců zažívá při natáčení intimních scén nepříjemné až traumatizující situace. Ze zahraničí k nám už dorazil trend zaměstnávat intimní koordinátory, samozřejmostí to ale v tuzemském prostředí ještě zdaleka není. (…)
Zdá se, že zlomovým momentem v pojímání intimních scén byla pro nezanedbatelnou část české filmové scény přednáška a workshop britské koordinátorky intimity Ity O’Brien, která pracovala na seriálech Sex Education, I May Destroy You nebo Normal People. O zkušenostech s ní nadšeně mluví herečky jako Olivia Colman nebo někdejší bondgirl Gemma Arterton. Pražské setkání zorganizovala dva roky nazpět skupina Girls in Film ve spolupráci s platformou Cinergy.
(more…)Sjezd abiturientů 1/8 (1992, 2025)
Franz Werfel. Překlad Bohumil Černík. Zvukový mistr František Tománek. Hudební spolupráce Hana Brothánková. Natáčecí technik Anna Suchánková. Dramaturgie Luďa Marešová, Jiří Hubička. Režie Soňa Kuhnová.
Účinkují Ladislav Mrkvička, Pavel Soukup, Raoul Schránil, Jaroslav Kepka, Jan Bartoš, Soběslav Sejk, Oldřich Vlach, Jana Boušková, Simona Stašová a další.
Natočeno v roce 1992. Repríza 5. – 14. 3. 2025 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) v cyklu Podvečerní čtení.
Vydala Radiotéka, duben 2025 (MP3, CR.ES.2025.127). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: Toušková, Martina: Sjezd abiturientů. Příběh o „trestu“ za „zločiny“ z mládí s Ladislavem Mrkvičkou a Pavlem Soukupem v hlavních rolích. In web ČRo České Budějovice, 14. březen 2025 (článek). – Cit.: Soudní rada Sebastian se setkává s mužem podezřelým z vraždy prostitutky. Postupně zjišťuje, že je to zřejmě jeho bývalý spolužák z gymnázia. Přátelili se kdysi, ale byla mezi nimi i jakási řevnivost. Nadaný spolužák pak předčasně gymnázium opustil. Možná na tom má svůj díl viny i vážený zemský soudce… Jak moc dokážou potrápit výčitky svědomí?
Příběh o „trestu“ za „zločiny“ z mládí je dílem pražského židovského spisovatele Franze Werfela. Román Sjezd abiturientů vyšel poprvé německy v roce 1928, v češtině o třicet let později.
Osmidílná rozhlasová četba byla natočena v roce 1992. V hlavních rolích dvou bývalých přátel z gymnázia účinkují Ladislav Mrkvička a Pavel Soukup. (…)
Ars litera – Návštevníci 2020 (Ars litera – Návštěvníci 2020, 2025)
Vzpomínkový rozhlasový antikvariát připravila Eva Reiselová. Hudební dramaturg Fedor Gabriž.
Hovoří Vladislava Fekete, Martin Geišberg, Daniel Špiner, Pavol Rankov, Tomáš Hudák, Peter Kerekeš a Miroslav Marcelli.
Natočeno 2025. Premiéra 19. 3. 2025 (SRo 8 Rádio Litera, 17:00 h.).
Pozn.: V Rozhlasovom antikvariáte budeme spomínať na rok 2020 a hostí, ktorí ho navštívili. Z vyše tridsiatich sme vybrali aspoň pár. Pripomenieme si rozprávanie Vladislavy Fekete, Martina Geišberga, Daniela Špinera, Pavla Rankova, Tomáša Hudáka, Petra Kerekeša a Miroslava Marcelliho. Spomienkový Rozhlasový antikvariát s podtitulom Návštevníci 2020 otvorí Eva Reiselová v stredu 19. marca o 17:00.
Zastaví sa – ako vždy – aj Fedor Gabriž s hudbou, ktorá slovám pristane. A čo Vy, zastavíte sa? (anotace)
17. 3. 2025
Téma Plus – Devadesátky: Erotika najednou nebyla tabu (2025)
Připravil David Hertl.
Hovoří první šéfredaktor Nei Reportu Miroslav Malec, bývalý redaktor Nei Reportu Jan Beer, pornoherečka Tarra White, literární kritik Radim Kopáč a redaktorka Alarmu Eva Klíčová.
Natočeno 2025. Premiéra 15. 3. 2025 (ČRo Plus, 54 min.) v cyklu Devadesátky.
Lit.: Hertl, David: Devadesátky: Erotika najednou nebyla tabu. In web ČRo Plus, 15. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.
První české erotické časopisy se u nás objevují na jaře 1990 a do léta toho roku je jich hned několik.
K těm nejrozšířenějším barevným magazínům patřilo Leo, co do prodaného nákladu získal mezi čtenáři mimořádnou oblibu novinový časopis Nei Report (zkratka NEI patřila politické straně Nezávislá erotická iniciativa, která se ustavila také na jaře 1990. Jejím heslem byla sexuální osvěta a výchova).
(more…)Duševně nemocní a závislí zaslouží podporu. Ne zavírání na „wellness“ farmách (2025)
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2025. Premiéra 16. 3. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Lidé se závislostmi a psychickými problémy zaslouží podporu. Ne násilné zavírání na „wellness“ farmách. In web ČRo Plus, 16. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Není to tak dlouho, co se Robert Kennedy stal americkým ministrem zdravotnictví a už stihl veřejnost, americkou i evropskou, pořádně šokovat. Přišel totiž se zcela skandálním nápadem: rád by pro lidi v závislosti nebo ty, které trápí problémy v oblasti duševního zdraví, vybudoval farmy.
Tam by lidé bojovali se svými démony prací. Návrh, který vrací léčbu o století nazpět, se má kromě lidí v drogové závislosti týkat i pacientů na antidepresivech, nebo těch, kteří mají diagnostikované ADHD. Člen nové administrativy je totiž přesvědčený, že závislost je jen nedostatek silné vůle. (…)
Za obzorem – V Austrálii roste čínská agresivita (2025)
Bezpečnost v Indo-Pacifiku i spojenectví Austrálie a Spojených států rozebere Marcel Faltys.
Natočeno 2025. Premiéra 16. 3. 2025 (ČRo Plus, 24 min.).
Lit.: Faltys, Marcel: V Austrálii roste čínská agresivita. A i tam jsou na rozpacích z Trumpovy nové politiky. In web ČRo Plus, 16. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čínské válečné lodě kroužící v mezinárodních vodách nejsou v posledních letech tak překvapivé. Když se ale tři plavidla čínského námořnictva na konci února vydala do vod nedaleko Austrálie, dokázal Peking překvapit. O cvičení totiž australské úřady předem nevaroval a armáda se o přítomnosti lodí dozvěděla až díky pohotovosti pilota komerčních aerolinií, který si lodí čínského námořnictva všiml a úřady upozornil.
„Připluly tři válečné lodi najednou, a vydaly se daleko na jih po australském pobřeží – bylo to nečekané. Pluly až za Tasmánii, nejjižnější bod Austrálie, a tam také udělaly něco, co se nikdy předtím nestalo: Provedly cvičení s ostrou palbou těsně u australského pobřeží,“ říká Andrew Greene z australské veřejnoprávní stanice ABC.
Čínsko-australské vztahy v posledních letech poznamenala obchodní válka. Kvůli politickým sporům umocněným pandemií covidu-19, uvalila Čína cla na australské zboží. Například na ocel, ječmen, hovězí nebo víno. Podle Greena je Austrálie ve vztahu k Číně v paradoxní situaci. (….)
Čeká Rádio Svobodná Evropa konec, nebo nový začátek? (2025)
Lída Rakušanová. Komentář.
Natočeno 2025. Premiéra 17. 3. 2025 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Čeká Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda konec, nebo nový začátek? In web ČRo Plus, 17. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce bylo jen otázkou času, kdy Amerika přestane Rádio Svobodná Evropa/Rádio svoboda financovat. Do jeho slibů o „Americe na prvním místě“ zapadá tohle rozhodnutí naprosto přesně. A může si být téměř jist, že mu ho schválí i Kongres.
O tom, zda a proč by američtí daňoví poplatníci měli platit jakousi instituci, která vysílá kamsi na Východ kdovíco, a navíc v jakýchsi nesrozumitelných jazycích, se totiž v americkém Kongresu diskutuje už od 70. let, kdy se rozpočet „svobodky“ dostal pod jeho gesci.
Namále mělo RFE/RL hned po roce 1989, kdy to vypadalo, že mise legendárního rozhlasu, který vysílal z Mnichova a byl demokratickým protipólem komunistické propagandy, je splněna.
V té době totiž žádná z postsovětských zemí, ale například ani ruský prezident Boris Jelcin, nepochybovali o tom, že Svobodná Evropa významně přispěla k pádu železné opony. Estonský prezident Lennart Meri ji v roce 1991 dokonce navrhl na Nobelovu cenu míru. Vyznamenání obdržela i od EU. (…)