Dalibor Vácha, spisovatel a historik. Král komiků Vlasta Burian zažil hvězdný vrchol i pád na dno. Spisovatel a historik Dalibor Vácha o něm teď vydal novou knihu. Které Burianovo období román zachycuje? A jak moc si románový opus může dovolit odchýlit se od historie? Moderuje Petr Král.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, ČT24, TV Nova, CNN Prima NEWS, YouTube – Sky News (@SkyNews), YT – YBC News (@ABCNews), YT – EU Debates (@EUdebatesLIVE), YT – FOX 5 New York (@fox5ny).
Hovoří člen redakce SZ Byznys Šimon Felenda.
Natočeno 2025. Webová premiéra 18. 3. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Trumpova celní válka: Chaos, ze kterého Evropa může vytěžit. In web Seznam Zprávy, 18. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Celní válka, kterou po svém návratu do Bílého domu rozpoutal Donald Trump, se podepisuje na vyhlídkách světové ekonomiky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v úterý snížila odhad jejího růstu o dvě desetiny na 3,1 procenta. Kdo může nakonec na celní válce nejvíc tratit? (..)
Smršť tvrdých celních opatření se stala jedním z nejvýraznějších aspektů počátku druhého mandátu Donalda Trumpa. Od své inaugurace z 20. ledna americký prezident vyhlásil – a vzápětí mnohdy zase odložil – cla zejména na zboží z Kanady, Mexika nebo Číny.
V současnosti tak například sice platí 25procentní přirážka na veškerý dovoz do Spojených států z území jejich jižních a severních sousedů. Jenže zároveň Trump přišel s odkladem platnosti pro zboží spadající pod dohodu o volném obchodu (USMCA), kterou spolu trojice severoamerických zemí v minulosti uzavřela. A to je jen jeden z nedávných obratů. (…)
„Skáče to dopředu a dozadu. Jeden den se něco uvádí, druhý den se něco ruší. Tento chaos už má negativní vliv na trh a na vzájemné ekonomické, politické a diplomatické vazby. Dopadá na firmy i trhy,“ říká v podcastu 5:59 člen redakce SZ Byznys Šimon Felenda.
Kanada, Mexiko nebo Čína ale nejsou jediné země, kterých se Trumpova agresivní celní politika dotýká. Staronový šéf Bílého domu uvalil 25procentní clo i na veškerý dovoz hliníku a oceli, tedy včetně importu z Evropy. „Je to vlastně takový první výstřel směrem k Evropské unii,“ popisuje novinář Felenda. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Janetta Němcová. Rešerše Miroslav Tomek. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Jaroslav Pokorný.
Hovoří novinářka Zdislava Pokorná.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Potraty a ruský oligarcha? Novinářka zjišťuje, proč těhotenské testy vzbudily takový humbuk. In web ČRo Plus, 18. březen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Byli tři a zůstala jedna. Lidovecká poslankyně Bělohlávková neopouští nápad na povinná upozornění na těhotenských testech. Proč se k ní ostatní otočili zády? A jak velkou roli v tom celém hraje Hnutí pro život? Téma pro investigativní novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou. (….)
Připravil Tomáš Černý.
Hovoří Helena Kokešová a Dagmar Hájková.
Natočeno 2025. Premiéra 17. – 21. 3. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.) v cyklu Seriál Radiožurnálu.
Obsah: 1. díl: Kufr s koženými řemeny, třemi zámky a iniciálami TGM. Masarykovy archiválie se dochovaly také proto, že byly za komunismu nepřístupné (3:47) – 2. TGM si všechna jednání poznamenával, úsporně a trefně. Co je k nalezení v Masarykově archivu? (3:44) – 3. Nesmlouvavě kritický byl Masaryk i v osobních dopisech. Jeho systém poznámek připomínal holubník (3:54) – 4. Dřímající Čapek nebo prezident v plavkách. Co dalšího skrývají fotoalba v depozitářích Národního archivu? (3:48) – 5. díl: Poslední dny TGM? Uchovaly se zápisky jeho osobního sekretáře i mimořádně podrobné zprávy Československého rozhlasu (3:57).
Lit.: arych – Černý, Tomáš: Neviditelné pomníky prezidenta Osvoboditele. Ponořte se s námi do pátrání po odkazu TGM. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. březen 2025 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: Už za půl roku, 19. září, budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Než se tak stane, zveme vás k malému pátrání po tom, co ještě dalšího, hmatatelného, lze v archivech a depozitářích najít z odkazu prvního československého prezidenta. Jsou to takové pomyslné neviditelné pomníky prezidenta Osvoboditele. (…)
Lit.: krt – Černý, Tomáš: Kufr s koženými řemeny, třemi zámky a iniciálami TGM. Masarykovy archiválie se dochovaly také proto, že byly za komunismu nepřístupné. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 19. září budeme svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. Vše uslyšíte exkluzivně v přímém přenosu na Radiožurnálu. A než se tak stane, zveme vás k pátrání po tom, co dalšího hmatatelného lze z odkazu prvního československého prezidenta v archivech a depozitářích najít.
„Ty Masarykovy archiválie už toho prožily tolik… Takže si myslím, že v současné době po těch desítkách let jsou v tom nejlepším možném prostředí.“
Mezi šedé archivní regály Masarykova ústavu a archivu Akademie věd nás vedou Helena Kokešová a Dagmar Hájková. „Krásný, čistý, velký, studený depozitář,“ glosují. (…)
Lit.: jkh – Černý, Tomáš: TGM si všechna jednání poznamenával, úsporně a trefně. Co je k nalezení v Masarykově archivu? In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co se psalo v dopisech, které Tomáš Garrigue Masaryk dostával od svých synů? Dál pátráme po archiváliích, jakýchsi neviditelných pomnících prvního československého prezidenta. Za půl roku, tedy 19. září, v přímém přenosu Radiožurnálu otevřeme spolu s experty obálku s údajnými posledními slovy prezidenta Osvoboditele.
„Masaryk měl takový úžasný zvyk. On si všechno poznamenával. Trošku tím i znervózňoval lidi, se kterými zrovna jednal, protože si pořád psal poznámky,“ popisuje archivářka Dagmar Hájková.
„V tom zaznamenávání byl velice úsporný, psal si opravdu jen taková hesla,“ doplňuje Helena Kokešová. Se zvědavostí vstupuji mezi kartonové krabice, popsané jako Vnitropol, Odboj, Legionáři, Kultura, Fašismus, Organizace práce, Socializace, Reparace, Monarchie.
„Tady se uchovaly třeba dětské kresby, kresby jeho dětí, rodinná korespondence. Máme tam Masarykovy pasy, třeba Masarykův zbrojní pas, různé dokumenty, které se vážou k bytu nebo k objednávání časopisů, placení knih… prostě různé účty, jak za knihy, za časopisy, tak i za oblečení,“ vyjmenovává Kokešová. (…)
Lit.: jkh – Černý, Tomáš: Nesmlouvavě kritický byl Masaryk i v osobních dopisech. Jeho systém poznámek připomínal holubník. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na den přesně za půl roku exkluzivně v přímém přenosu Radiožurnálu rozlepíme obálku s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Datum 19. září 2025 stanovil pro odtajnění Antonín Sum, tajemník Jana Masaryka. Právě v pozůstalosti Jana Masaryka, poválečného ministra zahraničí, byla obálka uložena. V seriálu Neviditelné pomníky mezitím míříme za dalšími masarykovskými archiváliemi.
Podle Dagmar Hájkové a Heleny Kokešové z Masarykova ústavu a archivu Akademie věd je svého druhu neviditelným pomníkem i samotné uspořádání archiválií a písemností po TGM. Prý v této souvislosti musí zaznít slovo holubník. (…)
„Člověk je někdy překvapený, když čte Masarykovy poznámky a dopisy. Je břitký, nesmlouvavý a velmi kritický, i když si píše soukromé dopisy. Jak Masaryk a Machar hovoří o svých současnících, jak je dokážou velmi kriticky posuzovat, až někdy dehonestovat, je zajímavé,“ popisuje Hájková.
Koneckonců, i rozhlasový archiv uchovává vyprávění Jana Masaryka po druhé světové válce o tom, jaké to bývalo, když se s tatínkem o něčem přeli a co mu občas na to prezident osvoboditel řekl. „U nás při obědním a večerním stole se diskutovalo o všem zcela volně, a pokud se nás dětí týče, jistě často velmi hloupě. Pomáhal s úkoly a jen tu a tam si odlehčil: tož Jano, jsi osel,“ líčil Jan Masaryk.
„Možná nejen Jano byl osel,“ přisazuje archivářka. „Vidíme velký rozdíl mezi dcerami a syny. Oni se mu pořád nějak vzpouzeli, zato dcery se chovaly hodně podle svého otce a chtěly mu dostát. Zvlášť Alice: vzděláním, nasazením a tím, jak se dala na humanitární dráhu,“ míní Hájková. (…)
Lit.: vma – Černý, Tomáš: Poslední dny TGM? Uchovaly se zápisky jeho osobního sekretáře i mimořádně podrobné zprávy Československého rozhlasu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 21. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už za méně než půl roku budeme přímými svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Dnes naposledy se vydáme za tajemstvím archivů po stopách dokumentů svědčících o osobnosti prvního prezidenta. Zaměříme se na poslední dny prezidenta Osvoboditele a na to, jak nejen Národní archiv, ale také archiv Českého rozhlasu uchovává zmínky o konci jeho života.
Šárka Steinová z Národního archivu otevírá krabici, kde je část pozůstalosti pana Antonína Schenka, osobního sekretáře Tomáše Garrigua Masaryka od roku 1927 do roku 1937. Jsou v ní malé červenohnědé knížečky se zlatými ořízkami – diáře.
„Pro nás je velice zajímavý diář z roku 1937, z osudného září, kdy TGM zemřel. Jsou tam namalované i plánky rozestavění nábytku, kde v největší místnosti pobýval. Bylo tam asi šest oken, temné závěsy, protože už špatně viděl a potřeboval šero. Toto všechno je tam popsané a proč tomu tak bylo,“ ukazuje Šárka Steinová. (…)
Edvard Sequens, odborník na energetiku z Ekologického sdružení Calla. Vláda chce podpořit budování obnovitelných zdrojů energie. Díky novému zákonu by se měl znatelně zrychlit proces schvalování solárních i větrných elektráren v takzvaných akceleračních zónách. Najde se ale shoda, kde by tyto zóny měly být? A obstojí obnovitelné zdroje na trhu bez dalších dotací? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: jkd – Bumba, Jan: České cíle v jaderné energetice jsou příliš ambiciózní. Ekonomicky nezvládneme mít 4 velké a 10 malých reaktorů, říká odborník. In web ČRo Plus, 18. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku mají vzniknout takzvané akcelerační zóny, v nichž bude možné rychleji stavět solární a větrné elektrárny. „Zákon o podpoře rozvoje obnovitelných zdrojů, který definuje podmínky pro technologii takzvané akcelerační zóny, je reakcí na evropskou směrnici, která požaduje, aby členské státy měly oblasti, kde bude povolování rychlejší,“ přibližuje v pořadu Interview Plus odborník na energetiku z ekologického sdružení Calla Edvard Sequens. (…)
Firma BD Partners dvou bývalých akcionářů PPF Ladislava Bartoníčka a J.P. Duviesarta má na kontě podíly ve více než desítce technologických startupů. Hodnota jejích investic může aktuálně dosahovat až deset milionů eur. Podle čeho si mladé firmy vybírají? Ladislav Bartoníček to popíše v pořadu, do kterého ho pozvala Jana Klímová.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 24 min.).
Lit.: Klímová, Jana: Místo řízení PPF investice do startupů až za čtvrt miliardy. Bartoníček po smrti Kellnera změnil směr. In web ČRo Plus, 18. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Smrt nejbohatšího Čecha a zakladatele firmy PPF Petra Kellnera před čtyřmi lety znamenala zásah do života nejen rodiny, ale i řady lidí v jeho blízkém okolí. Ladislav Bartoníček byl jeden z prvních šéfů PPF, poté její České pojišťovny či telekomunikační divize. Po Kellnerově smrti stál zhruba rok v čele celé skupiny se zhruba bilionovým majetkem. Nakonec se ale rozhodl jít svou cestou, z PPF odešel – nejen jako manažer, ale i akcionář – a stal se investorem.
Spolu s dalším bývalým manažerem a akcionářem PPF Jeanem Pascalem Duviesartem založili před dvěma lety investiční společnost BD Partners, která se zaměřuje na evropské technologické startupy. Na kontě mají podíly už ve 13 firmách. (…)
Host: Dana Cooke, psycholožka. Co je pro kapitánku psychologického týmu amerického Červeného kříže v krizových situacích nejdůležitější? Proč je pro společnost nezbytné rozvíjet dobrovolnictví? Kam nás zavede její kniha o dědečkovi? A co jí poradili indiáni? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Ondřej Kundra, reportér Týdeníku Respekt. Byl v Izraeli, když teroristé propouštěli některá rukojmí. A sleduje, jak Hamás nadále kontroluje většinu Pásma Gazy a izraelské síly se odtud postupně stahují. Může i novináře v takových chvílích přepadnout pocit marnosti? Ptát se bude Barbora Tachecí.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: job – Tachecí, Barbora: Izrael Hamás oslabil, což neznamená, že ho dalšími útoky zničí. Můžou vyrůst noví teroristé, tvrdí Kundra. In web ČRo Plus, 18. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, které trvalo od ledna, je u konce. Izrael v noci na úterý zaútočil na Pásmo Gazy. Svůj krok předem konzultoval se Spojenými státy, které ho podpořily, uvedla mluvčí Bílého domu. Podle posledních zpráv Hamásu při útocích zemřelo už minimálně 330 lidí včetně dětí. Teroristé stále drží téměř 60 rukojmích. „To je silná karta,“ říká v pořadu Osobnost Plus zástupce šéfredaktora deníku Respekt Ondřej Kundra. (…)
Útoky Izraele na sídla Hamásu v Pásmu Gazy pokračují v době, kdy teroristé stále drží téměř 60 rukojmích. Podle Kundry Hamás dlouhodobě drží i mrtvá těla rukojmích.
„Když jsem byl v Izraeli, tak tam třeba můžete vidět, že rodiny stále unesených nebo i některých, kteří měli to štěstí a byli vyměněni, dostali se zpátky, doufají a předpokládají, že Hamás část z nich pustit může. Proto prosazují diplomatické řešení této věci. Je zajímavé, že i v tomto jsou rozděleni,“ vysvětluje Kundra, který v Izraeli napsal velkou reportáž o lidech, jež Hamás v říjnu 2023 unesl. (…)
Těhotenské testy by na sobě mohly mít upozornění na internetové stránky, které nabízejí podporu nebo pomoc v těhotenství. Tento záměr vzbudil kontroverzi, protože se na jeho původní podobě podílelo protipotratové a kontroverzní Hnutí pro život. Na stole jsou teď dva návrhy ? podle nich by příslušné stránky mělo provozovat ministerstvo zdravotnictví nebo jím určená organizace. Skutečně jde o poskytnutí pomoci, nebo o nátlak na zachování těhotenství? Je to vhodný prostředek na podporu porodnosti? Diskutovat v Pro a proti budou dvě poslankyně Klára Kocmanová z Pirátské strany a Romana Bělohlávková z KDU-ČSL.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Čím chce přispět Česko k zajišťování míru na Ukrajině? Podaří se německému parlamentu schválit reformu tzv. dluhové brzdy? Proč je Magnesia Litera nejviditelnější literární cenou a přitom zřejmě největším terčem kritiky? Moderují Martina Mašková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2025. Premiéra 18. 3. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Lit.: Jkd – Mašková, Martina: Bojím se, že dlouhodobé řešení pro Svobodnou Evropu není možné. Sehnat financování bude těžké, říká dlouholetý redaktor. In web ČRo Plus, 18. březen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko hledá u dalších unijních zemí politickou podporu pro pokračování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), jejichž financování chce vláda Spojených států ukončit. „Financování Svobodné Evropy a Rádia Svoboda je plně v rukou amerického Kongresu. Tam to musí být projednáno a uvidíme, jak to tam dopadne,“ říká v rozhovoru Petr Brod, který řadu let působil jako redaktor Rádia Svobodná Evropa a také BBC. (…)
Powered by WordPress