Host: Hana Janata, lékařka, učitelka baletu, modelka. Jak se po 60. roce věku dobývá svět modelingu, Cítila se lépe v bílém plášti nebo na přehlídkovém mole? Kdo je nejčastějším zájemcem jejích lekcí baletu? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Je prezidentova abolice pro čtveřici vojáků, kteří byli obžalovaní v souvislosti se smrtí zajatce během mise v Afghánistánu, vzhledem k okolnostem případu namístě? Nebo měl prezident nechat promluvit soud? Moderuje Lucie Vopálenská.
Hovoří Miroslava Pašková, předsedkyně spolku Vlčí máky, která pomáhá válečným veteránům, a advokát a spoluautor podcastu Slepá spravedlnost Šimon Toman.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 6. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Host: Radek Melša, herec. Moderuje: Karolína Koubová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2025. Premiéra 1. 6. 2025 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Hrdá a odvážná Milada Horáková. In web ČRo Plus, 1. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Neplačte – neteskněte moc – je mi to takhle lepší než pozvolna umírat. Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo. Takto se rozletím zase do polí a luk, strání a k rybníkům, na hory i nížiny. Budu zase nespoutaná, a ten klid a mír. Dejte mi ho – bylo toho tolik, co bylo nutno překonávat – chci už jít. Už se zase vidím nově na světě…
Cítím, stojíte tu se mnou. Teď ještě pevný stisk. – Ptáci už se probouzejí – začíná svítat. To není hanba. I nepřítel nepozbude úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše Milada.“
To je úryvek z posledního dopisu národní socialistky, doktorky práv Milady Horákové, který napsala 27. června 1950 v půl třetí ráno v pankrácké cele, tedy tři hodiny a 35 pět minut před popravou. Rozsudek smrti nad ní v nezákonném a protiprávním procesu vynesl takzvaný státní soud 8. června 1950 a 24. června téhož roku ho potvrdil tehdejší prezident Klement Gottwald. Zcela ignoroval žádosti o milost i protesty ze zahraničí, který podepsal i Albert Einstein.
Dnes tento zrůdný proces připomínáme nejen proto, že proces s Miladou Horákovou začal právě 31. května, ale hlavně proto, že ona věděla, že svobodu nemůže nikdo získat darem, že za ni je třeba neúnavně bojovat, bránit ji a v krajním případě i obětovat za ni svůj život. Pokud z člověka či z národa toto přesvědčení nevyzařuje, stane se lehce obětí každé zvůle. (…)
Čemu vděčí Karol Nawrocki za vítězství v polských prezidentských volbách? Kdy oznámí premiér Petr Fiala nového ministra spravedlnosti po Pavlu Blažkovi? Můžou přinést další rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu nějaký posun, když Moskva odmítla předem oznámit své požadavky? Moderuje Pavlína Nečásková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 6. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Zajíčková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 6. 2025 (ČRo Plus, 10:10 h.; 27 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: „Dvě miliardy zmizely neznámo kam.“ Záhada bitcoinové transakce, kvůli které podal Blažek demisi. In web ČRo Plus, 2. červen 2025 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Odkryla skandál, který stál místo ministra spravedlnosti. A nasvítila zdánlivě absurdní transakci mezi státem a odsouzeným obchodníkem s drogami. Investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. O co v bitcoinové kauze vlastně jde? A můžou padat další hlavy? (…)
Lenka Pastorčáková. Povídka.
Čte Jitka Moučková.
Natočeno 2025. Vydala Kanopa 17. 5. 2025 (MP3) v cyklu Kanopky. Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Frei žije v dystopické společnosti – totalitním státu Čingolii. Její manžel je úspěšný čingolijský Podnikatel roku a ona je Miss Čingolie. Jsou dokonalým párem a nic je netíží. Dokud se z nich nestanou nepřátelé režimu. Dokud nenabyde v účinnost Zákon č. 127.
Frei čeká volba. V den poprav provede něco, co se nedá vzít zpět a osud její rodiny leží v rukách nelítostných vůdců režimu. Co je ochotna udělat pro záchranu svých nejbližších? (anotace)
Ztvárnit zoufalství manželky a především matky není jednoduchý úkol. Jitka Moučková se v roli Frei ukázala jako výjimečná interpretka – s citem i silou ztvárnila vnitřní proměnu hrdinky, která se z loajální občanky postupně stává ženou ochotnou riskovat vše pro svou rodinu. Její hlas dodává příběhu naléhavost i emocionalitu a pomáhá posluchači hluboce prožít Freino napětí, pochybnosti i odvahu.
Moučková přesně vystihla nejen silné momenty odporu, ale i tiché chvíle nejistoty, čímž posouvá audioknihu na úroveň skutečně silného posluchačského zážitku.
Lenka Pastorčáková: Freinu volbu jsem psala ve svém vlastním nelehkém životním období. Do této povídky jsem tedy v jistém smyslu promítla své emoce a doufám, že o to hlubší prožitek posluchačům přinese.
Nápad na zápletku jsem nosila v hlavě dlouho. Před pár lety jsem na internetu narazila na zmínku o tom, že existuje jakýsi program, který analýzou obličejových rysů novorozence vyhodnocuje, zda má nevinné miminko potenciál vraha. Jako novopečené mámě mi to přišlo nejen absurdní, ale hlavně děsivé, stejně jako mě v některých aspektech děsí umělá inteligence obecně. Moje fantazie se ale okamžitě rozjela na plné obrátky, a teď, po letech, jsem jí díky Kanopě mohla dát konečně volný průchod.
Eva Reiselová. Povídka.
Čte Ivana Kováčová.
Natočeno 2025. Premiéra (?) 22. 5. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 6 min.).
Lit.: anonym: Poézia mesta: Tu bývajú trpaslíci. Literatúra. In web SRo 3 Rádio Devín, 22. 5. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Redaktorka literárnej tvorby, Eva Reiselová, prispela do Poézie mesta minipoviedkou inšpirovanou nápisom, ktorý našla na potulkách Bratislavou. Slová Tu bývajú trpaslíci, zaznamenal niekto čiernou farbou na kmeň stromu. (…)
Elizabeth von Arnim. Četba na pokračování. Překlad Nora Růžičková. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 2025. Premiéra 17. – 21. 3. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 18:30 h.).
Lit.: anonym: Elizabeth von Arnim: Vera 1. časť. In web Archiv Extra, 17. 3. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: S protagonistkou príbehu – Lucy Entwhistleovou – sa stretávame niekoľko hodín po smrti jej chorľavého otca. Len pred pár dňami sa prisťahovali do Cornwallu, kde sa oňho Lucy mala aj naďalej starať, ale prímorský vzduch v letovisku už jeho stav nestihol zlepšiť. Everard Wemyss v ten deň náhodou stretne Lucy, keď prechádza okolo domu, ktorý si Entwhistleovci prenajali, pohltený negatívnymi myšlienkami na nedávne úmrtie svojej manželky a vyšetrovanie jeho okolností. Wemyss sa chopí príležitosti na rozptýlenie od vlastnej sebaľútosti a osamelosti, vstúpi do Lucyinho života, prevezme úlohu starostlivého rodinného priateľa, zorganizuje pohreb a pred všetkými vystupuje ako ochranca mladej ženy. Nedávna tragická strata ich zblíži, nad vzťahom však visí tieň – Wemyssova manželka Vera zomrela za záhadných okolností. Okrem toho u Wemyssa začnú čoskoro vychádzať na povrch jeho zlovestné povahové črty. Hoci Lucy sotva pozná, začne žiarliť na vplyv, ktorý na ňu má jej dobrosrdečná teta. Tá ju nabáda, aby opustila Cornwall a strávila zvyšok leta u nej v Londýne. Wemyss pomocou citového vydierania prehovorí Lucy, aby sa s ním pred odchodom tajne zasnúbila… Román Vera (1921) sa považuje za jedno z vrcholných diel anglickej spisovateľky Elizabeth von Arnim (1866 – 1941). Temnú tragikomédiu inšpirovanú autorkiným katastrofálnym manželstvom s grófom Russellom dobová kritika opísala ako „Búrlivé výšiny v podaní Jane Austenovej“. Autorka v tejto próze vynachádzavo využíva a kombinuje postupy viacerých žánrov – romantická komédia, gotický román, rozprávka – pomocou nich vykresľuje prejavy patriarchálneho násilia v situácii vekovo a mocensky nerovného partnerského vzťahu a evokuje dusivú atmosféru, ktorá panuje v domácnosti malomeštiackeho tyrana Everarda Wemyssa. Spisovateľka majstrovsky pracuje s technikou polopriamej reči, necháva rozprávača plynule prekĺzavať medzi hľadiskami troch ústredných postáv (Everard, Lucy a teta Dot) a rozkol medzi tým, čo si myslia a čo hovoria, vytvára jednak napätie – ako čitatelia vieme vždy viac než jednotlivé postavy – a zároveň aj výrazný komický efekt. Postava mŕtvej manželky, podľa ktorej je román pomenovaný, nevystupuje v deji priamo, ale len cez to, čo o nej ostatné postavy hovoria alebo si myslia, prípadne prostredníctvom stôp a predmetov, ktoré po nej v dome a záhrade zostali. Napriek fyzickej neprítomnosti je v psychologickej rovine prítomná veľmi nástojčivo. Tento motív sa stal neskôr inšpiráciou pre Rebeku (1938) Daphne du Maurier.
Robert Musil. Rozhlasová hra. Dramatizace Jozef Vlk. Hudba Jozef Vlk. Mistryně zvuku Ľubica Olšovská. Produkce Ján Tomandl. Dramaturg Ján Šimko. Režie Jozef Vlk.
Osoby a obsazení: Robert Musil (Kamil Mikulčík), Ulrich (Marek Geišberg), Klarissa (Henrieta Koláriková), Walter (Martin Šalacha), Diotima (Barbora Andrešičová), Arnheim (Martin Hronský), hrabě Leinsdorf (Vladimír Jedľovský), Stumm von Bordwehr (Marián Labuda II.), Ulrichův otec (Matej Landl).
Natočeno 2025. Premiéra 3. 6. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra | Muž bez vlastností. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 28. 5. 2025 (článek). – Cit.: Musilov moderný román, považovaný za jeden z najväčších nemeckých románov dvadsiateho storočia, je štúdiou matematika a technokrata Ulricha, muža bez vlastností, tridsiatnika, ktorý si v auguste 1913 uloží rok prázdnin od života, v ktorom sa má rozhodnúť, čo bude robiť ďalej. Musil na Ulrichovi a jeho zapojení do tzv. paralelnej akcie, slúžiacej na oslavu sedemdesiatich rokov vlády cisára Františka Jozefa, analyzuje rakúsku a všeobecnejšie stredoeurópsku spoločnosť v predvečer prvej svetovej vojny a aj príčiny, ktoré viedli k jej vypuknutiu. Prvé dva diely monumentálneho románu vyšli v 30. rokoch minulého storočia, tretí ostal nedokončený. Slovenský rozhlas uvádza prvú dramatizáciu z tohto románu v réžii renomovaného hudobníka, režiséra a rozhlasového tvorcu Jozefa Vlka. (…)
Powered by WordPress