Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 6. 2025

Nebe plné draků (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:20

Stanislav Havlíček. Kompletní audiokniha. Režie Vojtěch Machálek.

Čte autor a Marie Štípková.

Natočeno 2025 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 5. 6. 2025 (MP3, TYM1204-0, celková délka 4 hod. 54 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: První obětí každé války je pravda. Aischylos.

Byly chvíle a dny, kdy jsme nechtěli být nikde jinde na světě. Zároveň jsme ve stejném okamžiku cítili, že potřebujeme domů.

Český farmaceut Stanislav Havlíček viděl v roce 2024 na misi s Lékaři bez hranic život civilistů v Gaze, kteří umírají po dronových útocích, na obyčejné nemoci i na podvýživu, ale přesto děti občas pouští draky z igelitu…

Kdyby nebylo války v Gaze, tato kniha by nevznikla. Český farmaceut Stanislav Havlíček by nejel na misi s Lékaři bez hranic, neviděl by život civilistů v Gaze, kteří umírají po dronových útocích, na obyčejné nemoci i na podvýživu, ale přesto děti občas pouští draky z igelitu a nad Gazou každý večer zapadá slunce do moře… a nenapadlo by ho o tom všem psát. Vzniklo syrové svědectví člověka, který strávil několik měsíců na jednom z nejnešťastnějších míst na této planetě. Pro každého, kdo chce vědět o tom, jak válka dopadá na obyčejné Palestince. Po vyposlechnutí budete smutní, naštvaní, zoufalí… ale možná i vděční za váš každodenní život plný obyčejných malých starostí. Touto audioknihou se autor vrací ke dvěma „válečným“ misím na Blízkém Východě, na Západní břeh Jordánu v roce 2021 a do Pásma Gazy v únoru a březnu 2024.

Názory publikované v této knize nereprezentují stanoviska organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontiéres, MSF) a jsou ryze osobní výpovědí autora.

(more…)

Zmizelý svět židovské Prahy / Povídky ze Svrabové čtvrti (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:17

František Robert Kraus. Kompletní audiokniha. Hudba Karpof Brothers. Mastering Vladimír Šimůnek. Režie Daniel Tůma.

Čte Arnošt Goldflam.

Natočeno květen 2025 (studio Karpofon). Vydal Supraphon 27. 6. 2025 (1 CD MP3, SU 6854-2, celková délka 12 hod. 5 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Originální příběhy zmizelého Josefova a jeho obyvatel. Josefov neboli Židovské město patří neoddělitelně k historii Prahy. Prvorepublikový novinář a přeživší holokaustu František R. Kraus se v povídkách k tomuto místu vracel a svými texty plasticky oživil nejen samotnou čtvrť, která z velké části zmizela po pražské asanaci, ale i její rozmanité obyvatele. Co povídka, to jiný pohled do života tehdejší židovské Prahy. Dojde na kavárny plné umělců i noclehárny pro chudé, denní dřinu i večerní zábavu. Divadla, sportoviště, špeluňky, stísněné byty starého Josefova i široké bulváry rostoucí metropole, nejen tam nás Kraus ve vyprávění zavede. A průvodci nám budou rozmanité postavy, W. A. Mozartem počínaje a dětmi protloukajícími se bídou konče.

Krausovy povídky jsou silné osobní texty propojené melancholií zmizelé čtvrti, ale dojde i na humorné okamžiky ze života komunity či dramatické události spjaté s nástupem Hitlera k moci. (anotace)

Mezi mlýnskými kameny. Gaza a její příběh (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:14

Jakub Szántó. Kompletní audiokniha. Režie Nikolaj Ivaskiv.

Čte Kryštof Rímský a Jordan Haj.

Natočeno 2025. Vydalo Tympanum 9. 6. 2025 (MP3, TYM1146-0; celková délka 12 hod. 58 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Zasvěcená fakta a lidské příběhy. Bývalý zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě srozumitelně popisuje složitou a bolestnou historii Gazy. Odpovídá i na otázku, proč mezi jejími obyvateli a Židy panuje tak silná nenávist.

Označení „pásmo Gazy“ slyšel každý. Málokdo ale ví, co přesně to znamená. Jak Gaza vznikla, kdo jsou její obyvatelé a proč mezi nimi a Židy panuje taková nenávist? Chcete-li znát odpovědi na tyto otázky, má je pro vás Jakub Szántó připraveny. Zpravodaj České televize navštěvoval Gazu více než deset let, může proto zasvěceně, ale především srozumitelně popsal složitou a bolestnou historii Gazy. „Odolnost a vzdor má Gaza v kulturní a historické DNA. Prošla tudy stará i nová impéria. Ničily ji války, hladomory, zemětřesení i mor. Vždy ale vstala z popela,“ píše s empatií i s přesahem do současnosti. Faktografické kapitoly střídají ty, v nichž nás seznamuje s konkrétními obyvateli Gazy, jejich životy, zálibami i oblíbenými jídly (a to tak barvitě, jako byste s nimi stolovali).

Jakub Szántó (1977)
Český novinář a televizní reportér, mezi lety 2013 a 2018 zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě. Po návratu z Tel Avivu pracuje v zahraniční redakci České televize. Dlouhodobě se věnuje dění na Ukrajině. Vystudoval Institut mezinárodních studií FSV UK, v roce 2005 získal tamtéž doktorát v oboru Moderní dějiny. Kromě jiných ocenění je nositelem Ceny Ferdinanda Peroutky.

Jordan Haj (1988)
Český herec, muzikant a režisér videoklipů. Narodil se v Československu, matka je Češka, otec palestinský Arab. Od svých necelých deseti let do ukončení středoškolského vzdělání žil v severoizraelském Akku, kde vystudoval gymnázium. Po návratu do Česka vystudoval DAMU. Do diváckého povědomí se zapsal rolí Vojty v seriálu Vyprávěj. Hrál ve filmech Přání Ježíškovi, Vražedné stíny, Vrána a dalších. Jordan mluví plynule česky, anglicky a hebrejsky. Ovládá také arabštinu, francouzštinu a ruštinu. Je frontmanem kapely Peter Pan Complex.

Baba Jaga (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:12

Jan Honza Vojtko. Kompletní audiokniha. Režie Nikolaj Ivaskiv.

Čte autor.

Natočeno 2025 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 9. 6. 2025 (MP3, TYM1069-0, celková délka 10 hod. 26 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Příšera z východu přichází.

Závěrečný díl hororové trilogie. Dětští hrdinové čelí rozpínavému zlu přicházejícímu z východu jménem Baba Jaga.

Hrůza se stupňuje. Kája s Pepou a dvojčata Marek a Martin si poklidně žili svoje puberťácké životy a byli přesvědčeni, že se jim už nemůže nic stát. Doufali, že střet s Moranou, keltskou bohyní stáří a zimy, a rok poté s ohnivým démonem Polednicí byly ty poslední boje s nadpřirozenem, které podstoupili. Avšak nebylo tomu tak. Potřetí se setkávají se zákeřným rozpínavým zlem – Babou Jagou, které je matička Rus tak malá, že se chystá její hranice opustit. Využije dárku, který dvojčatům z obchodního jednání v Moskvě přiveze tatínek, a ukryje se do nejmenší matrjošky. Zlo v této knížce je opravdu velké a nebezpečné. Chce si náš svět přisvojit a zničit vše, co mu stojí v cestě. Hned. Navíc na ukrajinských hranicích to začíná vřít.

Honza Vojtko (1975)
Psychoterapeut, věnuje se převážně párové a individuální terapii. Absolvoval výcviky v kognitivně-behaviorální terapii, schéma terapii, využívá ve své praxi bodyterapii, zabývá se vzděláváním dospělých. Absolvoval výcviky v koučování, věnuje se vzdělávání dospělých ve všech možných formách. Nyní je na volné noze, předtím byl zaměstnaný na různých pozicích, kde se věnoval interní i marketingové komunikaci. Píše knížky pro děti, články pro dospělé a natáčí videa. Občas ho lze zaslechnout i v rádiu.

Směna (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 13:37

Anna Beata Háblová. Palčivě přesná výpověď současných mileniálů. Kompletní audiokniha. Zvuk Jane Deere. Střih a mastering Samuel Sochatzi. Použitá hudba Leoš Janáček, na klavír hraje Jan Bartoš. Produkce Iveta Novotná, Alan Piskač. Režie Iveta Novotná.

Čte Barbora Goldmannová.

Natočeno 2025 (nahrávací studio Divadla na Orlí, Brno). Vydal Supraphon 6. 2025 (1 CD MP3, SD 6855-2, celková délka 6 hod. 14 min.) Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Má smysl prosadit se za každou cenu, anebo být sám sebou? Mladá výtvarnice Petra balancuje mezi touhou po úspěchu a odvržením všeho tvůrčího. Jako ostře řezané reliéfy se v ní vynořují vzpomínky na studium malby i zasuté osobní trauma. A pak je zde neradostná přítomnost, monotónní práce pokladní v supermarketu, k níž se z pragmatických důvodů uchyluje. Vášeň pro opravdovost dovádí hrdinku až k hranicím sebevyjádření, vztahu, a nakonec i zákona. (anotace)

6. 6. 2025

Strašidlo cantervillské (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:22

Oscar Wilde. Přeložil Norbert Fomeš. Hudba Miso Ormos. Režie Marie Krajplová. Grafika Háta Kreisinger Komňacká.

Čte Justin Svoboda.

Natočeno 2025. Vydal Portal Binary Code s. r. o. 7. 4. 2025 (YouTube, 85 min.) v edici Kolébka. K poslechu zde.

Pozn.: Když bohatá americká rodina Otisových koupí starobylý anglický zámek Canterville Chase, varují je místní, že v domě straší duch sira Simona. Otisovi se však moderním přístupem a praktickým myšlením nenechají zastrašit. Místo aby se strašidla báli, začnou s ním jednat jako s otravnou domácí nepříjemností – čistí krvavé skvrny, ignorují jeho strašení a jejich děti ho dokonce aktivně trápí. Sir Simon, zvyklý na to, že vyvolává hrůzu, se ocitne v nečekané situaci: jeho děsivá pověst už na nikoho neplatí.

Oscar Wilde v této novele s humorem a nadsázkou propojuje prvky gotického hororu s ostrou satirou na rozdíly mezi anglickou tradicí a americkým pragmatismem. Kromě vtipných momentů však příběh obsahuje i dojemnou rovinu, kdy jedině nevinná a laskavá dcera Otisových pomůže duchovi nalézt klid. (anotace)

Hodinky pana Balabána (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Povídky — Přemek @ 15:18

Jaroslav Havlíček. Povídka. Hudba Miso Ormos. Režie Marie Krajplová. Grafika Háta Kreisinger Komňacká.

Čte Zuzana Matušková.

Natočeno 2025. Vydal Binary code s.r.o. 6. 6. 2025 (YouTube, 39 min.) v edici audioknih Kolébka. K poslechu zde.

Pozn.: V městečku se usadil nový hodinář, ale místní ho mezi sebe nepřijali, nechodili k němu, neměl žádné kšefty. Až jeho domácí, pán Balabán, si od něj nechal spravit stařičké kapesní hodinky, na kterých mu pranic nezáleželo. A hodinář je spravil opravdu neobyčejně. Jaroslav Havlíček (3. 2. 1896 – 7. 4. 1943) byl prozaik, představitel psychologické prózy v období mezi válkami. (anotace)

5. 6. 2025

Rochus (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:08

Přemysl Krejčík. Kompletní audiokniha.

Čte Kajetán Písařovic.

Natočeno 2025. Vydalo Tympanum, červen 2025 (MP3, celková délka 26 hod. 26 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Fantastická cesta napříč kontinenty. Strhující román o „profesionálních turistech“ v sobě mísí městskou fantasy, magický realismus, bedekr i akční thriller. Překvapí čtenáře svou atmosférou a osobitou poetikou.

Měli jste na dovolené pocit, že vás někdo sleduje? Možná jste právě unikli jednomu z nás. Nenápadný muž letí z Budapešti do Pekingu přidat se k firmě stojící mimo zákony. Mladá žena dostává nečekanou nabídku poté, co na jihu Itálie spáchá zločin. K tomu se kolem dějí opravdu zvláštní věci: lidem narůstají křídla i ploutve, sny vstupují do reality a ani kočky nejsou tím, čím se zdají být. Strhující román o „profesionálních turistech“ v sobě mísí městskou fantasy, magický realismus, bedekr i akční thriller. Fantasy svět s osobitou atmosférou, která vás vtáhne a nepustí. Navíc se s postavami románu ocitnete na místech, o kterých jste dosud jen snili. (anotace)

2. 6. 2025

Freina volba (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 8:41

Lenka Pastorčáková. Povídka.

Čte Jitka Moučková.

Natočeno 2025. Vydala Kanopa 17. 5. 2025 (MP3) v cyklu Kanopky. Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Frei žije v dystopické společnosti – totalitním státu Čingolii. Její manžel je úspěšný čingolijský Podnikatel roku a ona je Miss Čingolie. Jsou dokonalým párem a nic je netíží. Dokud se z nich nestanou nepřátelé režimu. Dokud nenabyde v účinnost Zákon č. 127.

Frei čeká volba. V den poprav provede něco, co se nedá vzít zpět a osud její rodiny leží v rukách nelítostných vůdců režimu. Co je ochotna udělat pro záchranu svých nejbližších? (anotace)

Ztvárnit zoufalství manželky a především matky není jednoduchý úkol. Jitka Moučková se v roli Frei ukázala jako výjimečná interpretka – s citem i silou ztvárnila vnitřní proměnu hrdinky, která se z loajální občanky postupně stává ženou ochotnou riskovat vše pro svou rodinu. Její hlas dodává příběhu naléhavost i emocionalitu a pomáhá posluchači hluboce prožít Freino napětí, pochybnosti i odvahu.

Moučková přesně vystihla nejen silné momenty odporu, ale i tiché chvíle nejistoty, čímž posouvá audioknihu na úroveň skutečně silného posluchačského zážitku.

Lenka Pastorčáková: Freinu volbu jsem psala ve svém vlastním nelehkém životním období. Do této povídky jsem tedy v jistém smyslu promítla své emoce a doufám, že o to hlubší prožitek posluchačům přinese.

Nápad na zápletku jsem nosila v hlavě dlouho. Před pár lety jsem na internetu narazila na zmínku o tom, že existuje jakýsi program, který analýzou obličejových rysů novorozence vyhodnocuje, zda má nevinné miminko potenciál vraha. Jako novopečené mámě mi to přišlo nejen absurdní, ale hlavně děsivé, stejně jako mě v některých aspektech děsí umělá inteligence obecně. Moje fantazie se ale okamžitě rozjela na plné obrátky, a teď, po letech, jsem jí díky Kanopě mohla dát konečně volný průchod.

29. 5. 2025

Keiner ist böse und keiner ist gut (Nikdo není zlý a nikdo není dobrý, 1972, 1996)

Rainer Werner Fassbinder. Rozhlasová hra – esej o sci-fi. Režie Rainer Werner Fassbinder. Hudba Peer Raben, Gottfried Hüngsberg a Rainer Werner Fassbinder.

Osoby a obsazení: Elvíra (Hanna Schygulla), Petrov (Peer Raben), dědeček (Walter Sedlmayr), Jeanne (Regina Hackethal), Christoph (Fabian Brinkmann), vypravěč (Rainer Werner Fassbinder). Dále účinkují El Hedi Ben Salem, Irm Hermann, Panos Papadopoulos, Kurt Raab, Karl Scheydt.

Nastudoval Bayerischer Rundfunk, (BR), München v roce 1972. Premiéra 5. 5. 1972 (BR, 28 min.).

Vydal HörVerlag v roce 1996 (2CD, EAN 9783895841408) společně se hrou Ganz in Weiß.

Lit.: In „Keiner ist böse und keiner ist gut“ durchbricht Rainer Werner Fassbinder die in den 70er Jahren geltenden Muster der Science Fiction. Statt Probleme und Missstände zu schildern, entwirft er die Utopie einer Gesellschaft, die sich von allen Formen politischen Terrors und sozialer Diskriminierung befreit. Zwei Kinder, ein Mann, eine Frau und ein Großvater treten auf und drücken in kurzen Sätzen aus, dass sie voll von jenem Einverständnis sind, das nicht mehr ausgedrückt werden müsse. Inständig reden sie, wie in einer stillen Hysterie. Dann werden ihre Leiber von einer großen Bombe zerrissen, deren Wirkung als sanft überwältigender Farbenrausch beschrieben wird.
Kritik: epd/Kirche und Rundfunk, 28.6.1972 (Thomas Thieringer).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress