Zora Šemberová. Přednáška.
Hovoří taneční umělkyně, členka Zemského divadla v Brně Zora Šemberová.
Připravilo Brno v roce 1935. Premiéra 29. 1. 1935 (Brno).
19. 1. 2026
Na trenčianskom zámku (Na trenčínském zámku, 1935)
Stanislav Kovanda. Hra o čtyřech dějstvích. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkuje soubor loutkového odboru Sokola v Bratislavě.
Nastudovala Bratislava v roce 1935. Premiéra 2. 2. 1935 (Bratislava, 16.40 – 17:20 h.) v cyklu Bábkové divadlo.
Na běžícím pásu (1945)
Pestrý pořad bez zastávky. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Marie Šitavancová-Masopustová, Eduard Hrubeš, Irena Karenová, Allotrio, Hulínská šestka (řídí Antonín Kašper), lidové duo ViČánek-Zoubek, lidový soubor (řídí Ladislav Kozderka), zábavní orchestr (řídí Antonín Devátý) a brněnský rozhlasový orchestr (řídí Jan Plichta). Vložky na gramofonových deskách.
Připravilo Brno v roce 1945. Premiéra 6. 4. 1945 (Brno, 22:25 – 23.45 h.).
Vosí hnízdo 1/? (1956)
Katarína Lazarová. Četba na pokračování.
Čte Jarmila Kurandová.
Nastudovalo Brno v roce 1956. Premiéra 1. dílu 5. 8. 1956 (Praha I, 11:00 – 11:30 h.).
Lit.: anonym: Katarína Lazarová: Vosí hnízdo. In Čs. rozhlas a televize 31/1956 (23. 7. 1956), s. 14 (článek). – Cit.: V pravidelných pořadech nedělní četby na pokračování se objevuje další dílo. Tentokrát jsme pro vás vybrali význačnou knihu z nové slovenské literatury; je to román Kataríny Lazarové „Vosí hnízdo““. Tato práce nadané slovenské spisovatelky dosáhla velkého ohlasu mezi čtenáři svým smělým a bojovným pohledem na složitou problematiku nového života slovenské vesnice. Děj „Vosího hnízda““ se odvíjí v době, kdy došlo na Slovensku k prudkému vývoji zemědělského družstevnictví, t. j. po roce 1950, kdy však došlo současně i k vážným chybám. Katarina Lazarová zobrazuje na příbězích a osudech plnokrevných postav svého románu tento proces, v němž dochází k tvrdému zápasu mezi starým světem a formujícími se silami nového života, k zápasu, který však probíhá s plnou naléhavostí a mnohdy velmi bolestně i v nitrech lidi.
K. Lazarovou zde bezpečně vedla důvěrná znalost prostředí a člověka. Ale vedla ji i občanská statečnost: vždyť již tehdy, když bylo dílo poprvé vydáno, tedy před odhalením nesprávných metod práce na vesnici a pokřivování stranické linie v zemědělské politice, již tehdy jasně poukázala na nebeznečí a omyly, které překážely rychlejšímu rozvoji nové cesty našeho venkova, a proti nimž bylo třeba v poctivém zápase podstoupit mnohé těžkosti a svízele. „Vosí hnízdo“, tento neobyčejně dramatický román, pronikající až ke dnu lidských duší a srdci, zasáhl přímo do života a pomáhal jej měnit. Nemůže být pro umělecké dílo většího ocenění. Pravidelná četba z románu K. Lazarové „Vosí hnízdo“ bude zahájena již tuto neděli.
Z humoru Marka Twaina (1956)
Mark Twain. Dvě povídky (Proštipujte, bratři, proštipujte a Noemova archa).
Účinkují Miroslav Horníček, Bohumil Švarc, Oldřich Hoblík a Přemysl Pražský.
Natočeno 1956. Premiéra 24. 3. 1956 (Praha I, 9:00 – 9:30 h.). Repríza 5. 8. 1956 (Praha III – RPD, 10:05 h.).
Noemova archa, Přišel pro interview (1965)
Mark Twain. Vybrané kapitoly z knihy Ze země dolaru. Překlad Zdeněk Urbánek. Režie Jiří Roll.
Čtou Vladimír Šmeral, Otomar Korbelář a Lubomír Lipský.
Natočeno v roce 1965 (30 min). Obnovená premiéra 25. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Mediální cirkus – Martin Bartkovský (2026)
Připravila Marie Bastlová.
Hovoří Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex.
Natočeno 13. 1. 2026. Webová premiéra 19. 1. 2026 (Seznam Zprávy, 50 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Přemýšlíme, jak dát znovu na titulku Pitomia, říká šéf Reflexu. In web Seznam Zprávy, 19. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.
„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio. Takže my přemýšlíme, jak to udělat znovu,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.
Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu. (…)
Josefina (1987)
Vladislav Vančura. Hra pro mládež. Verše Vítězslav Nezval. Rozhlasová úprava Antonín Dvořák. Hudba Václav Zahradník. Režie Antonín Dvořák.
Osoby a obsazení: Josefina (Lucie Bílá), profesor Vydra (Josef Bek), Valenta (Karel Černoch), Maleček (Viktor Maurer) a další.
Natočeno 1987. Premiéra 1. 8. 1987 (Vltava, 11:40 – 12:32 h.).
Zápisky o válce galské 1/6 (1987)
Gaius Julius Caesar. Dramatizovaná četba ze stejnojmenného díla Gaia lulia Caesara. Překlad Jan Kalivoda. Připravil František Mandát. Hudební spolupráce Jan Rokyta. Režie Ivan Misař.
Účinkují Stanislav Šárský, Jan Fišar, Václav Antoš a Miloslav Čížek.
Nastudovala Ostrava v roce 1987. Premiéra 1. dílu 11. 6. 1987, 4. dílu 2. 7. 1987 (Praha, 19:30 h.), 5. dílu 9. 7. 1987 (Praha, 19:30 h.), 6. dílu 16. 7. 1987 (Praha, 19:30 h.). Repríza 1. dílu 2. 12. 1988, 4. dílu 23. 12. 1988 (Vltava, 11:30 h.).
Obsah: 1. V krajích nepřátel. – 2. Cesta za Rýn – 3. Britské tažení – 4. Vzpoura – 5. Porušení smlouvy – 6. Vítězství.
Lit.: jko: Antická literatura faktu. In Rozhlas 24/1987 (1. 6. 1987), s. 4 (článek) – Cit.: Když nakladatelství Naše vojsko vydalo jako neprodejnou prémii Caesarovy Zápisky o válce galské, poskytlo svým čtenářům cenný dárek. Po mnoha letech — a poprvé v moderním překladu — vyšlo autentické svědectví osobnosti Římské republiky první poloviny 1. století před naším letopočtem, které širokému okruhů Čtenářů přibližuje tuto vzrušující kapitolu z úsvitu historie.
Zápisky bychom mohli označit jako antickou literaturu faktu. Jejich hodnota není jen v detailním popisu válečných operací, ale především v plastickém vylíčení života keltských a germánských kmenů na území mezi Seinou a Rýnem a na britských ostrovech. Gaius Julius však zřejmě netušil, že nás budou zajímat i po dvou tisících letech. Nejzajímavější části z jeho díla nyní vybral a pro rozhlas zdramatizoval František Mandát. A tak se i dnes naši posluchači zúčastní dobrodružných Caesarových výprav á dovědí se množství málo známých faktů z tehdejší doby a hlavně — znovu si připomenou nesmyslnost válek, které v každé době přinášely lidem utrpení a bolest.
Kámen pro Sisyfa (1988)
Napsal Michal Madry. Hudební dramaturg Jiří Váchal. Režie Helena Vaňurová.
Účinkují Věra Galatíková a Eduard Cupák.
Natočeno 1988. Premiéra 16. 12. 1988 (Vltava, 15:20 – 16:00 h.).