Obraz města a kraje napsal Metoděj Kubíček. Pro rozhlas upravil K. Hrdlička.
Účinkují členové Zemského divadla v Brně a Moravské vokální kvarteto.
Nastudovalo Brno v roce 1936. Premiéra 10. 11. 1936 (Brno, 19:10 – 19:55 h.).
22. 4. 2025
O starém pánu, který neměl děti rád (1936)
Oscar Wilde (námět). Scénář Zdenko Vašíček. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: starý pán – paní Antošová – matka Jiříkova – Liduška – Jiříček – Anna – hlasy.
Nastudovalo Brno v roce 1936. Premiéra 10. 11. 1936 (Brno, 17:10 – 17:30 h.) v cyklu Besídka mládeže.
Oni vedia, čo je láska (Oni vědí, co je láska, 1970)
Miklós Hubay. Rozhlasová hra – fraška a tragédie. Režie Viktor Lukáš.
Osoby a obsazení: Hektor (Otto Mojžiš), Esela, babička (Mária Markovičová), Charlotte, dcera (K. Dubovická), Adolphe (dr. Ivan Macho), Loulou, vnučka (Mária Grantnerová), služebná (Zlatica Gillová), členové středoslovenských divadel.
Nastudovala Bratislava v roce 1970. Premiéra 14. 6. 1970 (Bratislava, 19:30 h.) v cyklu Festival rozhlasových hier OIRT. Repríza 10. 10. 1970 (II. program Hvězda, 20:03 – 21:00 h.).
Néró, a legjobb fiú (Nejhodnější syn Nero, 1967)
Miklós Hubay. Rozhlasová hra. Technická spolupráce Beláné Stuhl a EMil Sudár. Hudební spolupráce Emmi Hegedis. Dramaturg Lájós Lóránd. Režie Géza Varga.
Osoby a obsazení: Nero (László Márkus), Agrippina (Irén Psota), Poppea (Edit Domján), Seneca (Tamás Major), vrazi (Viktor Felvinczy a Gedeon Lázár).
Natočeno 1967. Premiéra 30. 10. 1967 (Magyar Rádió, 32 min.). Repríza 27. 2. 1982 (Kossuth, 18:50 – 19:27), 14. 1. 1989; 26. 12. 2002 (Bartók, 10:05 h.).
Prix Italia 1968.
Magnificat (Magnificat neboli Škola hrdinství, 1970)
Miklós Hubay. Rozhlasová hra. Technická spolupráce Beláné Stuhl a EMil Sudár. Hudební spolupráce Emmi Hegedis. Dramaturg Lájós Lóránd. Režie Gustav Barlay.
Osoby a obsazení: Peter (Lajos Basti), Ilona (Ilona Győryová), Attilla (Rudolf Somogyvári), Ottília (Eva Vassová), návštěvník (Adam Szirtes).
Natočeno 1970. Premiéra 3. 4. 1970 (20:40 h.; 78 min.) k 25. výročí osvobození Maďarska.
Lit.: anonym: Magnificat. Hubay Miklós rádiódrámája. In web Rádiójáték, b. d. (anotace). – Cit.: Hubay rádiójátéka jellegzetes pszichologizáló kamaradarab, mely egy negyvennégyes ellenálló kivégzésnek éjszakáján játszódik egy elegáns Dunára néző, rakparti lakásban, ahol a leendő özvegy és egy különös, titkot rejtegető öreg házaspár, várja a híreket, és a boldogtalan hitves befolyásos édesapját, aki utoljára még meglátogathatta vejét a siralomházban. Ez az após – befolyásos ember, országgyűlési képviselő – talán tudott valamit tenni a halálra ítélt érdekében, talán nem. Akárhogy is: a történet tragikus befejezésekor kiderül, egyik szereplő sem olyan, amilyennek látszik, és nem úgy cselekszik, ahogyan az az előzményekből elvárható volt.
Studio N – Pokud nezvládneme rozvoj AI, do deseti let přijde zkáza civilizace. Co ukazuje katastrofický scénář? (2025)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří Petr Koubský.
Natočeno 2025. Webová premiéra 18. dubna 2025 (Deník N – HeroHero, 9:00 h.; 57 min.).
Lit.: Titlbach, Filip – Horník, Ondřej: Studio N: Pokud nezvládneme rozvoj AI, do deseti let přijde zkáza civilizace. Co ukazuje katastrofický scénář? In web Deník N, 18. 4. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Robotická apokalypsa je reálná možnost, která by za jistých okolností a v jistém sledu kroků mohla nastat. Není to sci-fi, které si někdo vymyslel jako čirou fantazii,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem šéf vědecké rubriky Petr Koubský.
„Varování před zkázou civilizace kvůli AI může znít dramaticky, ale není úplně přehnané – pokud vývoj nebude doprovázen jasnými etickými, právními a bezpečnostními pravidly, hrozí ztráta kontroly. Záleží na tom, jak rychle si společnost uvědomí, že technologie musí sloužit lidem, ne je ovládnout,“ odpovídá nám ChatGPT na otázku, jestli kvůli nezvládnutému rozvoji vyhubí AI lidstvo.
Studio N – Papež František pochopil znamení doby a přesně na ně odpovídal. Jako válečný diplomat se ale neosvědčil (2025)
V čem byl pontifikát papeže Františka přelomový? Proč se mnohokrát dostal do konfliktu s tradičními představiteli katolické církve? A kdy budeme mít papežku? Připravil Filip Titlbach.
Hovoří teolog Jaroslav Franc z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Natočeno 21. 4. 2025. Webová premiéra 22. 4. 2025 (Deník N – HeroHero, 14:12 h.; 67 min.).
Lit.: Titlbach, Filip – Kozáková, Tereza: Studio N: Papež František pochopil znamení doby a přesně na ně odpovídal. Jako válečný diplomat se ale neosvědčil. In web Deník N, 22. 4. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „I když má papež František pověst obrovského liberála a reformátora, nezměnil jedinou část katolické doktríny. Přetvořil ale církev na úrovni praxe,“ říká ve Studiu N teolog Jaroslav Franc z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Vatikán během jeho působení zásadně proměnil způsob komunikace. Papež František přestal používat zájmeno já a z papežského slovníku zmizely i příkazy a požadavky,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem. (…)
Alex a host – Pavel Sedláček (2025)
Zpěvák Pavel Sedláček hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2025. Premiéra 16. 4. 2025 (ČRo Region, 30 min.).
Lit.: Mynářová, Alexandra – Hok: Na vězení zle nevzpomínám. Dokonce jsem tam založil kapelu, vzpomíná Pavel Sedláček. In web ČRo Brno, 16. duben 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zpěvák a skladatel Pavel Sedláček byl jedním z prvních, který v Československu začal zpívat rokenrolovou hudbu. Úspěch zažil v Semaforu, měl velmi blízko k Evě Pilarové, vystudoval řadu škol a oborů, a nedávno dokonce vydal kuchařku. „Dělal jsem to velmi poctivě a dal do toho spoustu svého,“ říká v pořadu Alex a host.
Do Semaforu si ho začátkem 60. let vyhlídl tehdejší korepetitor divadla Karel Mareš. „Pozvali mě do studia, kde jsem jim něco zazpíval a oni se rozhodli, že mě vezmou. Fór byl ale v tom, že já jsem moc zpívat česky nechtěl. Pořád jsem se chtěl věnovat rokenrolu, tak jsem váhal, jestli tu nabídku vůbec přijmu. Pak jsem ale pragmaticky usoudil, že se s tou angličtinou do televize nedostanu ani nenahraju žádnou desku, tak jsem tu nabídku nakonec přijal a byl jsem samozřejmě rád.“
Svůj život na nějakou dobu spojil s Evou Pilarovou, přestože zpočátku se spíše nenáviděli. „Ona bydlela v takovém kamrlíku, odkud jsem ji vzal, a bydleli jsme pak spolu u našich rodičů. Potom mě doslova donutila, abych s ní zpíval. Ale mně to bylo takový blbý, protože ona zpívala daleko líp než já. Udělali jsme spolu ale krásné duety. Píseň Hey Paula! je obrazem naší lásky.“ (…)
Poslední drak (2025)
Antoine Quatremère de Quincy. Kompletní audiokniha. Překlad Jarmila Emmerová. Režie Jiří Pochvalovský.
Čte Michal Bumbálek.
Natočeno 2025 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 16. 4. 2025 (MP3, TYM 1121-0, celková délka 5 hod. 21 min.). Ukázky k poslechu zde.
Pozn.: Jak to dopadne, když se potká poslední drak na zeměkouli s posledním princem?
Možná jste si nikdy nepředstavovali draka jako vegetariána. Možná jste ho vždycky vnímali jako krvelačného tvora, který trhá obětované princezny od končetiny ke končetině a chroupe obrněné rytíře jako humry. Také jsme si to mysleli, dokud jsem nepoznali…
Jmenoval se Ajax a byl dokonale otráven životem. A to mu bylo teprve sto třicet dva let! Napohled je jedno z nejkrásnějších stvoření. Má jemnou, hedvábně lesklou tmavozelenou kůži, nevěřte tomu, že draci mají šupiny. Ocas je podle všech předpisů dokonalé dračí elegance, temné, veliké a mírné oči světélkují, křídla má ohromná. Zuby jsou krásně pravidelné a kouzelně se usmívá. Kromě toho Ajax umí skvěle vyprávět, kreslit, hrát na koncertní křídlo, vyčenichat poklad a létat „rychle jako Spitfire“. Je vegetarián, má rád trávu, listy, ovoce, ořechy a hlavně houby a lanýže. Má však problém. Ajax je poslední ze svého druhu – a ve své vlastní společnosti se k smrti nudí, a tak se rozhodne najít si práci u „dalších nejinteligentnějších tvorů po dracích“ – tedy u nás lidí. (anotace)
Kritikon – Umelecký preklad ako fenomén literatúry (Kritikon – Umělecký překlad jako fenomén literatury, 2025)
Pořad připravila Hana Rodová.
Hovoří překladatelka ze severských jazyků Eva Lavríková, překladatel z angloamerické literatury Marián Andričík a překladatel z francouzské a angloamerické literatury Igor Navrátil.
Natočeno 2025. Premiéra 23. 4. 2025 (SRo 3 Rádio Devín, 19:00 h.).
Pozn.: Čo to znamená byť prekladateľom/prekladateľkou? Aký je skutočne dobrý umelecký preklad a aké sú v umeleckých textoch nástrahy pre prekladateľov a prekladateľky? S Hanou Rodovou diskutujú prekladateľka zo severských jazykov Eva Lavríková, prekladateľ z angloamerickej literatúry Marián Andričík a prekladateľ z francúzskej a angloamerickej literatúry Igor Navrátil. (anotace)