Pásmo z díla českého surrealistického básníka Jindřicha Heislera. Připravila Vlasta Skalická. Účinkují Petr Pelzer, Jan Vlasák a Irena Hýsková. Režie Michal Pavlík.
Natočeno v roce 1991. Repríza 8. 10. 1992 (Vltava, 22:45 – 23:00 h.); 6. 6. 1994 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Panoráma poezie; 21. 7. 2001 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie; 25. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie. pod názvem Ztrnulé přízraky pohybu.
Agnieszka Czyżewska Jacquemet. Reportáž. Produkce Piotr Król. Hudba Artur Giordano.
Natočeno 2024. Premiéra 8. 4. 2024 (Polskie Radio Lublin, 19 min.). K poslechu zde.
Nominace na Prix Europa 2024
Pozn.: Gdzie w Polsce znajduje się najokazalszy pomnik śp. prezydenta Lecha Kaczyńskiego. Jak to się stało że powstał? Dlaczego w budowę zaangażowały się osoby pochodzące z najróżniejszych opcji politycznych? Kto na tej inicjatywie korzysta i dlaczego? I wreszcie jak powstały monument służy pamięci bohatera pomnika i co to w ogóle znaczy dobra pamięć? Odcinek 1 z czterech realizacja Piotr Król. Muzyka Artur Giordano. (anotace)
Klára Vlasáková. Esej – longread.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Plus, 19 min.) v cyklu Chyba systému.
Lit.: Vlasáková, Klára: Esej Kláry Vlasákové: Feministická témata nejsou „cizí“. Řešily je naše prababičky, babičky, matky. In web ČRo Plus, 23. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Na co potřebujeme gender, když jsme montovna Evropy? Na co gender, když polovina pracujících nedosáhne na minimální důstojnou mzdu?“ popisuje část debaty o českém feminismu publicistka a spisovatelka Klára Vlasáková v eseji pro podcast Českého rozhlasu Plus Chyba systému. „Jsou to přitom právě genderové nerovnosti, které se s tématy jako práce, zdraví nebo chudoba neoddělitelně spájí,“ zdůrazňuje.
„Je snazší přitáhnout nabroušené publikum ke kulturním válkám (či spíše k jednotlivým malým bitvám) než řešit genderované ekonomické problémy jako feminizaci chudoby nebo situaci samoživitelek,“ upozorňuje ve svém eseji Vlasáková.
„Ať už se člověk označuje za feministu, feministku, termín nesnáší, provokuje ho, je mu jedno nebo je to pro něj synonymem všeho cizího a elitářského, faktem zůstává, že feministická témata řeší současné generace žen a řešily je naše matky, babičky, jejich matky a jejich babičky…“ je přesvědčená publicistka.
„My všichni jsme výsledkem řetězce žen, které žily v době větších či menších omezení a které třeba nedostaly šanci svůj potenciál rozvinout tak, jak by mohly. My všichni jsme vzešli z jejich těl, z jejich buněk, z jejich bolesti.“
V jakých fázích života byla vaše matka finančně nezávislá, pokud vůbec? Jak prožívala vaše babička ranou péči o prvního potomka? Jakou zdravotní péči měla za život vaše prababička? Která žena z rodiny zažila domácí násilí? Znásilnění? To jsou podle Vlasákové životní příběhy, které máme společné napříč roky, zeměmi nebo politickým zřízením. (….)
Bianca Bellová. Longread. Esej. Uvádí Jan Pokorný.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Plus, 21 min.) v cyklu Chyba systému.
Lit.: Bellová, Bianca: Esej Biancy Bellové: Současný český feminismus. In web ČRo Plus, 23. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Společnost Morgan Stanley přišla se studií, podle které bude v roce 2030 45 procent žen ve věku 25 až 44 let svobodných a bezdětných. Dobrá zpráva? Pro výrobce krmiva pro kočky a luxusní kosmetiky určitě. Je to ale dobrá zpráva i pro ženy?“ ptá se ve svém eseji pro podcast Chyba systému Českého rozhlasu Plus spisovatelka Bianca Belllová. „Ještě nikdy si muži s ženami nebyli tak odcizeni jako dnes,“ varuje.
„Celé armády feministů s titulem a dveřmi do mainstreamových médií víc než otevřenými formují veřejné mínění a sebeuvědomění dívek a mladých žen, ale i mužů, kterým odhalují nejrůznější mechanismy útlaku a dominance, které na nich páchá patriarchát,“ píše Bellová.
„Ženu už neobdivujeme za to, že je silná a rovnoprávná, či že dokáže darovat život, ale litujeme za to, že je utlačovaná oběť,“ myslí si Bellová. (…)
Oskar Baum. Dvě krátké prózy pražského německy píšícího spisovatele, ve kterých rezonují témata pronásledování židů a jejich konverze ke křesťanství. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkují Richard Fiala a Zdeněk Hruška. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min.). Repríza 2. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 19. 8. 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé. (…)
Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883-1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.
Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími. (more…)
Diskuse o problémech přijetí Kafkova díla se zúčastnili profesor Kurt Krolop, dr. Josef Čermák a Hanuš Karlach. Připravil a uvádí Jiří Hubička. Režie Jan Tůma.
Ukázky čte Petra Vašáková.
Natočeno 1990. Premiéra 10. 1. 1991 (Vltava, 21:30 – 22:30 h.). Repríza 14. 1. 1992 (Vltava, 10:00 – 11:00 h.); 15. 9. 1993 (Vltava, 20:30 – 21:30 h.); 2. 6. 1994 (ČRo 3 Vltava, 13:00 – 14:00 h.); 24. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 10:00 h.) v cyklu Kafkovské léto.
První český kočičí podcast věnovaný problematice toulavých a všemu, co s nimi souvisí. Připravuje KasProCats.
Natočeno 2023-2024. Webová premiéra 1. dílu 23. 1. 2023 (YouTube, 80 min.). K poslechu zde.
Julio Cortázar. Hravé vyznání proslulého povídkáře a romanopisce, jednoho z ústředních představitelů tzv. Boomu hispanoamerické literatury. Překlad Martina Mašínová. Připravil Vratislav Färber. Účinkuje Libor Hruška. Režie Izabela Schenková.
Natočeno 2024. Premiéra 24. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 13 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Kamala Harrisová se oficiálně stala kandidátkou Demokratické strany na prezidentku Spojených států. Na jaká témata ve svém nominačním projevu vsadila? Jednání o nové francouzské vládě mezi dvěma olympiádami. Kdy prezident Macron jmenuje nového premiéra či premiérku? O víkendu se do Česka vrátí vedra. Jak dlouho potrvají? A kam až vystoupají teploty? Moderují Daniela Vrbová a Lukáš Matoška.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Host z mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Hostem je Petr Bartoš, děkan Fakulty zemědělské a technologické JČU. Nejen novinařinu či kinematografii, ale také zemědělství ovlivní umělá inteligence. Jakým směrem pohne AI zemědělstvím? A jak se dnešní farmáři liší od svých rodičů a prarodičů? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Powered by WordPress