Lit.: anonym: Ars litera: Pocta Martinovi Hubovi. Literatúra. In web SRo Rádio Devín, 14. 7. 2023 (anotace). – Cit.: Martina Hubu si vážime nielen pre jeho umenie, ale aj múdrosť. Už celé desaťročia patrí k najvýraznejším osobnostiam umenia i života. Poctu jubilujúcemu Martinovi Hubovi vzdáme aj v Ars litere, kde budeme počúvať o knihách, ktoré má rád, ale vyberieme z archívu aj ukážky jeho rozhlasového umenia. Poctu Martinovi Hubovi vzdá Eva Reiselová v Rozhlasovom antikvariáte v stredu 19. júla o 17.00.
Pochoutka, která dokáže vítaně zchladit organismus v letních vedrech, má velmi zajímavou historii. Prvního předchůdce zmrzliny lze najít v Persii kolem roku 400 před Kristem. Sestávala se z misky sněhu přelitého hroznovou šťávou. Do Evropy přivezl první zmrzlinu z Asie Marco Polo, do Ameriky ji pak vyvezli evropští konkvistadoři. V USA v roce 1984 vyhlásil prezident Reagan měsíc červenec za Národní měsíc zmrzliny. S radostí ji konzumujeme i my, a máme už dokonce v Praze i Muzeum zmrzliny! Co ale o její přípravě skutečně víme? Jak se liší technologie výroby zmrzliny kopečkové a točené, co je to sorbet a co granita? Kolik má být v řemeslné zmrzlině tuku a dá se vyrobit zmrzlina bez cukru? A proč se stali světovými velmistry ve výrobě zmrzliny právě Italové? Připravila Markéta Ševčíková. Moderuje Josef Kluge.
Lit.: Hoffman, Ivan: Mladá generace nechce jen žít jinak, ale chce převychovat i generace předchozí. In web Radio Universum, 17. 7. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milí posluchači Rádia Universum, vítejte u pořadu Politikos – od mikrofonu vás zdraví Ivan Hofman. Naším hostem je Daniela Kovářová, advokátka, spisovatelka, komentátorka veřejného dění, ale také nezávislá senátorka. Tedy politička. Paní Kovářová, vítejte na Rádiu Universum. (more…)
Lit.: Korcová, Lucie: ‚Konrad Henlein, květen 1934.‘ Muzeum vykoupilo vzácnou nahrávku, ze sběru ji zachránili náhodou. In web IRozhlas, 16. 7. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skončila ve sběrných surovinách a zachránit se ji povedlo jen náhodou. Národní technické muzeum koupilo od soukromého sběratele tříminutovou nahrávku s popiskem „Konrad Henlein, květen 1934“. Přehrát ji pomohli zvukoví technici Českého rozhlasu. (…)
„Myslím, že to hraje velice pěkně. To není nějaká obyčejná nahrávka. Bude to nahrané ve studiu a dali si na tom velice záležet,“ popisuje tříminutovou nahrávku mistr zvuku Turek.
„Díky tomu, že to je kovová matrice a není v tom lisování, to znamená lisovací směs, což je šelak spojený s břidlicí a podobně, tak to ani nešumí,“ vysvětluje Turek. (more…)
Tradičně chudý kraj na česko-bavorském pomezí má složitou historii. V jejím důsledku zanikla řada obcí i památek, ale také se zachovala nedotčená příroda při česko-bavorské hranici. Český les je také Chodsko a jeho hudební folklór, území vlastněná nejvýznamnější evropskou šlechtou a soužití Čechů s Němci. S Ondřejem Vaculíkem hovoří o minulosti, současnosti i budoucnosti Českého lesa ekolog Pavel Řepa, historik Tomáš Jílek, amatérský archeolog a vlastivědec Zdeněk Procházka, knihovník Národního muzea Petr Mašek a další. Autorská a režijní spolupráce Alena Zemančíková.
Natočeno 2005. Repríza 15. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Robert Candra, Dominika Kubištová. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, CNN Prima News, Televize Seznam, ČRo Radiožurnál.
Lit.: Kabrhelová, Lenka: Změna podpory pro uprchlíky: Problémy můžou přijít v září, říká reportér. In web Seznam Zprávy, 17. 7. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko od července změnilo pravidla podpory, kterou poskytuje ukrajinským uprchlíkům. Obavy z toho, že desetitisíce běženců přijdou o bydlení, se zatím nenaplnily. Během první poloviny července se přesto několik tisíc lidí z nouzového ubytování odhlásilo. (…)
Neziskové organizace i některá ministerstva se obávaly, že od července zůstanou bez bydlení desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku prázdnin se totiž pro ně změnila pravidla podpory.
Zatímco dosud měli všichni ukrajinští migranti bez rozdílu nárok na tři sociální dávky, nyní ti, kteří v Česku žijí déle než 150 dní, přišli o příspěvek na nouzové bydlení. Peníze už nedostanou ani solidární domácnosti, které u sebe uprchlíky ubytovaly. Stát chce víc pomáhat těm, kteří se o sebe nedokážou postarat sami. (…)
Karel Klostermann. Čtveřice portrétů hajných z cyklu fejetonů Veselé i smutné ze Šumavy, které vycházely mezi lety 1885-1887. Překlad Vlasta Reittererová. Připravil Petr Gojda. Účinkuje Jaromír Meduna. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2023. Premiéra 15. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:05 h.; 14 min) v cyklu Esej a Víkendová příloha ke 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna.
Připravila Simona Kostrhunová. Použitá hudba Igor Stravinskij, Olivier Messiaen, Johann Sebastian Bach, Ludwig van Beethoven, Arnold Schönberg, Leoš Janáček.
Hovoří skladatel a muzikolog Miloš Štědroň.
Natočeno 2023. Premiéra 17. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava) v rámci pořadu Mozaika.
Obsah: 1. Milan Kundera, muž tří talentů (2. Milan Kundera – SLOVA (3. Milan Kundera a jeho jedinečné postřehy ze světa hudby (4. Stravinský a Schönberg v pojetí Milana Kundery (5. Janáček v pojetí Milana Kundery (
Lit.: Kostrhunová, Simona: Pět zastavení. Skladatel a muzikolog Miloš Štědroň představuje Milana Kunderu v nečekaných souvislostech. In web ČRo 3 Vltava, 17. červenec 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Proslulý světový spisovatel byl rodákem z Brna-Králova Pole a synem brněnského muzikologa, Ludvíka Kundery, prvního rektora Janáčkovy akademie múzických umění. Jak se vyvíjel vztah k hudbě a její reflexe v díle Milana Kundery, líčí skladatel a muzikolog Miloš Štědroň.
První díl cyklu přináší úvahy nad kořeny Kunderovy estetiky a jeho vztahu k hudbě, umění a literatuře. Nakolik byl pod vlivem rodinné tradice definované otcem, Ludvíkem Kunderou? A jak ho jako jinocha poznamenalo setkání s Janáčkovým žákem, skladatelem Pavlem Haasem?
Jedním z vrcholů Kunderova vztahu k jazyku a sémantice je jakýsi autorův výběrový slovník 73 slov, kterým přikládá mimořádný význam. Proto se druhé zastavení cyklu nazývá SLOVA a Miloš Štědroň v něm komentuje Kunderův výklad pojmů „Domov, Grafomanie, Interview, Litanie, Smích“.
V celém díle Milana Kundery je patrný precizně formulovaný vztah autora, jeho díla a autenticity. Třetí setkání Postřehy ze světa hudby nastiňuje Kunderovo srovnání paralelního vývoje evropské hudby a literární formy románu – Kunderovy „teorie dvou poločasů“.
Jako pronikavého esejistu a muzikologa představuje Milana Kunderu čtvrtý díl pořadu Stravinskij a Schönberg v pojetí Milana Kundery, jenž hodnotí oba autory jako výrazné protiklady evropské moderní hudby avantgardy.
Poslední zastavení cyklu Janáček v pojetí Milana Kundery analyzuje mimořádný vztah literáta k tvorbě Leoše Janáčka, který získal díky svému otci i jeho legionářské životní epizodě, což Milan Kundera vtělil do své knihy „Můj Janáček“. (…)
Marii Iljašenko se skvěle daří svou osobní zkušenost povýšit a překlenout. Spisovatel a šéfredaktor časopisu Host Jan Němec představuje laureátku ceny Toma Stopparda. Připravila Monika Suchanková.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8 min.) v rámci pořadu Mozaika.
Lit.: Suchanková, Monika: Věrohodné svědectví o vlastní rozkročenosti mezi kulturami. Esej básnířky Marie Iljašenko uspěla v soutěži Toma Stopparda. In web ČRo 3 Vltava, 29. červen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „Jde o téma, které v našem středoevropském a východoevropském prostoru nikdy nepřestalo utvářet osudy, probíhající válka na Ukrajině je však tvoří a znetvořuje s novou vervou,“ vysvětlují členové poroty své zaujetí pro esej Jsem všudezdejší. Laureátkou ceny Toma Stopparda se tak stala po Josefíně Formanové opět žena, česká básnířka s ukrajinsko-polskými kořeny Marie Iljašenko.
„Během psaní se mi všechno poskládalo do sebe a já konečně pochopila, kdo jsem – jsem Středoevropanka. Ve střední Evropě bylo vždy normální, že hranice se posouvají a jazyky, kultury, identity se mísí. A když mi později někdo tvrdil, že nic takového jako střední Evropa neexistuje, že existuje jen ta východní a ta západní, jen jsem se tiše (a někdy nahlas) smála,“ píše Marie Iljašenko v oceněné eseji s názvem Jsem všudezdejší.
Právě osobní pozice autorky tříčlennou porotu složenou z překladatelky Anny Kareninové, sociologa a vysokoškolského pedagoga Jiřího Přibáně a spisovatele a šéfredaktora časopisu Host Jana Němce, zaujala „Autorce se podařilo věrohodně svědčit o vlastní rozkročenosti mezi kulturami a vyjít z této osobní zkušenosti směrem k obecnějším otázkám národnostní a jazykové identity,“ píše ve svém vyjádření.
Lingvista Michal Hořejší a literární historička Veronika Faktorová představují chystanou výstavu ke 100. výročí šumavského barda. Připravila Šárka Jančíková. Použitá hudba Neil Young.
Natočeno 2023. Premiéra 10. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava) ke 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna.
Obsah: 1. díl: Záruka paměti Šumavy (2. díl: Populární spisovatel (3. díl: Kniha jako zboží (4. díl: Čtenáři a jejich autor (5. díl: Pohřeb národního spisovatele a básníka Šumavy (
Lit.: Jančíková, Šárka: Na co myslíme, když čteme Klostermanna? Co hledáme v díle šumavského barda sto let po jeho smrti? In web ČRo 3 Vltava, 10. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V neděli 16. července tomu je sto let, co zemřel spisovatel Karel Klostermann, který ve svém díle zachytil drsný život v horách, podhůří, na stráních i blatech. Čím to, že dosud oslovuje čtenáře a jak si je získával na přelomu 19. a 20. století? Byl to spíš autor dobrodružné literatury, nebo „národní spisovatel“? A co nám vlastně říká o Šumavě?
Nastíněnými tématy se zabývá lingvista Michal Hořejší spolu s literární historičkou Veronikou Faktorovou, autoři připravované publikace a aktuální výstavy Karel Klostermann a zrod Šumavy. U příležitosti 100. výročí Klostermannova úmrtí se podělili o svá bádání i s redaktorkou Šárkou Jančíkovou a posluchači Mozaiky. (…)
Jakým způsobem uchopil kronikář Šumavy, šumavský romanciér nebo bard či „básník Šumavy“ prostor, o němž pojednává a jak se tento obraz posouvá do dnešních dnů? Nakolik byl jako autor ve své době oblíbený, z jakých kořenů jeho popularita vycházela a čím čtenáře fascinuje i v současné době? Jakou zásluhu na tom měl jeho výhradní nakladatel J. R. Vilímek? Kolik jako autor vydělával a jaký byl životní cyklus jeho textů? Jak komunikoval se svým publikem? Z čeho vzešla jeho mytizace coby znalce, průvodce i svědka Šumavy a nakolik se traduje i dosud?
V rozhlasovém cyklu Karel Klostermann a zrod Šumavy byla použita hudba Neila Younga a citáty z Klostermannových knih, audioknih i z filmových adaptací (Ze světa lesních samot a Mlhy na blatech).
