Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 7. 2023

Ranní Plus – Nová forma sociálních dávek, zpomalení růstu čínské ekonomiky, poškození Kerčského mostu (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:03

Místo čtyř sociálních dávek by se podle připravované reformy měla vyplácet jen jedna. Jak moc se tím omezí papírování a čekání na úřadech? Čínská ekonomika zpomalila růst. Co to znamená pro evropské firmy, které v Číně působí? Jak vážně byl poškozen Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s protiprávně anektovaným Krymem a stojí za údajnými explozemi ukrajinská armáda? Moderují Martina Mašková a Daniela Vrbová.

Natočeno 2023. Premiéra 17. 7. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Rozhovory z Pohody 2023 1/5 (2023)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 13:21

Připravila Zuzana Golianová.

Natočeno 2023. Premiéra 10. – 14. 7. 2023 (SRo Rádio Devín, 9:10 h.).

Obsah: 1. Nicol Hochholczerová – 2. Alena Mornštajnová – 3. Erik Sikora, Džumelec – 4. Zuzana Izsáková a Sergej Danilov – 5. András Cséfalvay.

Lit.: anonym: Cyklus: Rozhovory z Pohody 2023. Témy. In web SRo Rádio Devín, 10. 7. 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit:  Tohtotýždňovým cyklom sa vraciame na nedávno skončený festival Pohoda, ponúkneme vám päť rozhovorov, ktoré vznikli práve na jeho 26. ročníku.

Prvá časť patrí pondelku a budete v nej počuť spisovateľku Nicol Hochholczerovú, predsedníčku poroty literárnej súťaže Poviedka 2023. Zuzana Golianová ju oslovila bezprostredne po vyhlásení Poviedky a zaujímalo ju, aká to bola pre mladú autorku skúsenosť. Hovorí Nicol Hochholczerová (…). Ďalej si vypočujete krátku časť z besedy s českou spisovateľkou Alenou Mornštajnovou, ktorá bola jednou z autoriek, ktoré sa predstavili v Literárnom stane (celý rozhovor) (…).

Erik Sikora je vizuálny umelec, laureát Ceny Oskára Čepana za rok 2019. Venuje sa však aj hudbe a pôsobí pod umeleckým menom Džumelec. Pred pár dňami vystúpil na detskom stagi festivalu Pohoda so skupinou Džemiaky, čo bola ich svetová premiéra. Na koncerte bol aj Marek Lupták a s Džumelcom hovorili o jeho tvorbe, spájaní vizuálneho a hudobného umenia, ale aj o improvizácii (…)

Jeden zo stánkov, ktoré bolo možné vidieť na tohtoročnom festivale Pohoda, patril iniciatíve „Mier Ukrajine“. Okrem osvetovej činnosti poskytoval priestor na diskusie, organizoval zbierku, či prezentoval umelecké diela, ktoré sa danej témy týkajú. Viac na mieste zisťoval Marek Lupták v rozhovore so Zuzanou Izsákovou a Sergejom Danilovom (…).

V poslednej časti cyklu sa zameriame na vizuálne umenie na Pohode. Na mieste, kde predchádzajúce ročníky boli slnečnice stála tohto roku originálna inštalácia vizuálneho umelca Andrása Cséfalvaya, ktorá vzbudila veľký záujem a pozornosť. K tomuto dielu sa v rozhovore s jeho autorom vrátila Zuzana Golianová (…).

Nový make-up ANO: jako ODS (2023)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:55

Petr Fischer. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fischer, Petr: Petr Fischer: Nový make-up ANO: jako ODS. In web ČRo Plus, 16. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Opoziční ANO vede předvolební průzkumy posledních pět let, takže nikoho nepřekvapí, když jeho dominanci další pravidelně sbíraná čísla potvrdí. Podstatné jsou ale ve statistice trendy, a ty jsou dnes velmi hodné bližší pozornosti.

Zatímco Babišovo hnutí mírně nabírá a blíží se ke hranici 35 procent, vládní koalice ztrácí. A protože lze jen stěží spoléhat na to, že v příštích volbách vydrží takové pětikoaliční spojení pohromadě a že milion hlasů nebude mít kvůli hranici pěti procent pro vstup do parlamentu opět ve Sněmovně žádné zastoupení, je na čase přemýšlet o tom, jak po příštích volbách sestavit smysluplnou vládu.

ANO to má vymyšlené poměrně dobře. Andrej Babiš jako lídr strany dělá otevřeně populistickou politiku a nahání ANO voliče ze všech koutů. Stínový premiér za ANO, Karel Havlíček, vystupuje uměřeně a nabízí laskavější tvář. Jeden křikloun, s velkým charismatem pro starší dámy a pány, druhý upovídaný analytický technokrat. Jeden zlý, druhý přece jen spíše hodný, s vcelku milou a lidově vystupující paní Alenou Schillerovou v zádech. (…)

Hovory Plus – Martina Červená (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:49

Martina Červená je zpěvačka, muzikálová herečka, klavíristka, amatérská organistka a také pedagožka na základní umělecké škole. Je také dlouholetou sbormistryní ženského pěveckého sboru Sirény, který se zabývá duchovní vokální tvorbou, lidovými písněmi, spirituály a dalšími žánry. V těchto dnech představila druhé album s vlastní písňovou tvorbou.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Bydlení došlo (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:39

Proč Praze chybí ubytování pro sociálně nejslabší obyvatele? Podaří se pro Petra a Jindřicha najít vhodné místo? Připravila Ivona Remundová. Spolupráce na scénáři Filip Karda. Dramaturg Jakub Horáček. Hudba Jan Plíhal. Mistr zvuku Jiří Benák. Poděkování: Filip Remunda a Jan Milota.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo Plus, 14:34 h.; 24 min.). Repríza 10. 9. 2023 (ČRo Plus, 19:33 h.); 3. 12. 2023 (ČRo Plus, 19:33 h.).

Lit.: Remundová, Ivona: Bydlení došlo. Dokument o boji s nedostupným ubytováním pro sociálně slabé. In web ČRo Plus, 16. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr a Jindřich žijí na ubytovně v pražské Michli, vlastní domov ztratili. Dočasné bydlení ale musí opustit, protože zařízení v Michli zřizovatel na léto zavírá. Vystěhovat se musí všichni tamní obyvatelé. Autorka dokumentu Ivona Remundová po dobu jednoho měsíce sledovala snahu sociálních pracovníků sehnat oběma pánům novou střechu nad hlavou. Volná místa na ubytovnách či azylových domech ale chybějí. Petrovi a Jindřichovi hrozí, že skončí na ulici.

Dokumentaristka Ivona Remundová se do michelské noclehárny vydala poprvé na konci května 2023. Do jejího uzavření zbýval tehdy měsíc, zařízení totiž funguje běžně jen přes zimu. Petrovi a Jindřichovi tu s hledáním nového ubytování pomáhá Pavel Veleman, držitel ocenění sociální pracovník roku. (…)

Novou střechu nad hlavou shání také Nikol Hladíková z Centra sociálních služeb Praha, pod které michelské zařízení spadá. Oba sociální pracovníci ovšem narážejí na kritický nedostatek volných kapacit. Ubytovny mají plno a noclehárny, které umožňují pouze přespání, nejsou pro oba pány kvůli jejich zdravotním problémům vhodné. Uzavření michelského zařízení se přitom rychle blíží… (…)

To, co píšu, domov je mi (2023)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:21

Gertrude Urzidilová. Malý portrét pražské německé básnířky židovského původu. Překlad Věra Koubová. Připravil Miloš Doležal. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkují Věra Koubová, Dana Černá a Miloš Doležal.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min) v cyklu Svět poezie.

Host Radiožurnálu – Gabriela Rachidi (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:13

Hostem je Gabriela Rachidi, výkonná ředitelka festivalu Český Krumlov. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2023. Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 24 min.).

Lit.: Strouhalová, Patricie: Klasická hudba jako pastva i pro oči? Prostředí Českého Krumlova dotváří zážitek, věří ředitelka festivalu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hudební výchova by se známkovat neměla. Zařadila bych do ní i věci, které samy děti rády poslouchají, myslí si Gabriela Rachidi.

Na více než dva týdny ožívají kulisy Českého Krumlova stejnojmenným festivalem klasické hudby. Co na něm návštěvníky čeká? „To město ani nemusím představovat, je opravdu unikátní, pod UNESCem už 30 let. Skýtá v sobě několik prostředí, ať už vnitřních či venkovních, my letos využíváme dvanáct z nich,“ načrtává dějiště jeho ředitelka Gabriela Rachidi. Jakými způsoby propojuje hdubu s vizuálnem a které umění je hudební manažerce nejbližší? A kdo ji v kariéře nejvíc ovlivnil? (…)

Zmizelá osada 1/10 (2023, 2024)

Karel Klostermann.  Četbu na pokračování z novely českého prozaika připravila Renata Venclová.  Zvukový mistr Radek Veselý. Hudební spolupráce Stanislav Abrahám. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Zdeněk Maryška.

Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 4. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) ke 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna.

Vydala Radiotéka, listopad 2024 (MP3, CR.SS.2024.233; EAN 8590236124929; katalogové číslo CR1249-9). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Venclová, Renata: Karel Klostermann: Zmizelá osada. In web ČRo 3 Vltava, 4. 8. 2023 (článek). – Cit.: Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870. (…)

Vrcholným projevem drtivé moci přírodních sil byla vichřice o síle orkánu, která koncem října 1870 zničila obrovské plochy šumavského polesí. Období po kalamitě v někdejších hlubokých šumavských hvozdech líčí novela Zmizelá osada. Jak naznačuje již název, nepůjde o žádné idylické vyprávění. Premiéru odvysílal Český rozhlas Vltava v roce 2023.

Prozaik Šumavy a Pošumaví Karel Klostermann byl autor se smyslem pro osobitý přírodní ráz kraje, pro jeho lidské typy a sociálně ekonomické podmínky. Od mládí až do pozdních let života trávil období letních prázdnin na Šumavě a poznal tak zblízka život místních dřevařů, sklářů, pastýřů, zemědělců a dalších obyvatel. Vnikal postupně do tajů horské lesa a močálů v době, kdy celé rozsáhlé oblasti byly ještě pokryty pralesem, do jehož hloubi zavítal málokdo.
Klostermann si nic nevymýšlel: „Lidé, jež jsem čtenářům představil, existovali nebo existují právě tak jako příroda, do níž jsem je uvedl… Nevymýšlím vůbec; dívám se na lidi a předvádím je takové, jací jsou, s jejich slabostmi i s přednostmi. Nejsem a nebyl jsem nikdy s to je odsuzovat a zoufat si nad nimi. Lidé nejsou a nemohou být andělé (?). Nejsou také bestie; chybují a pykají za své chyby i za hříchy otců…“
I Klostermann ovšem vidí prastaré pohoří střízlivým zrakem a prostředí nikterak neidealizuje: „Byl bych celou Šumavu poslal do horoucích pekel, jakkoliv ji miluji celým srdcem,“ uklouzne mu ve chvíli tísně při bloudění.

Knížky Plus – Zemřel Milan Kundera; Spotřební imaginace státního socialismu (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:00

Zemřel spisovatel Milan Kundera, jaké má on a jeho dílo místo ve světové a v české literatuře? V magazínu Knížky Plus se zeptáme literárního kritika Kryštofa Edera. V recenzní části se podíváme, jak vypadala reklama v Československu za časů podpultového zboží – představíme publikaci s názvem Spotřební imaginace státního socialismu, kterou dali dohromady editoři Lucie Česálková a Ondřej Táborský. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2023. Premiéra 15. 7. 2023 (ČRo Plus, 21:05 h.).

Kde život náš je v půli se svou poutí 1/18 (1994)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 10:58

Josef Jedlička. Četba na pokračování. Připravil Jiří Červenka. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkují René Přibil a Ivana Měřičková.

Natočeno 1994. Repríza 15. – 22. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 29 min).

Lit.: Červenka, Jiří: Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí. O hledání smyslu existence v severních Čechách za socialismu. In web ČRo 3 Vltava, 16. červenec 2023 (článek). – Cit.:  Novela českého prozaika a esejisty s tématem kritické životní bilance, zasazená do atmosféry druhé poloviny čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století, představuje filozoficko-meditativní prózu, která je pojata jako generační autobiografické svědectví o hledání smyslu života v realitě severních Čech.  (…)

Jedličkův opožděný debut Kde život náš je v půli se svou poutí představuje filozoficko-meditativní prózu, která je pojata jako generační autobiografické svědectví o hledání smyslu života v socialistické realitě severních Čech padesátých let. Simultánní existence několika vzájemně se prolínajících časových pásem, silná filozofická reflexe i apelativní lyrismus autorské výpovědi vytvářejí složitě strukturovaný literární tvar, zvýrazňující autentické hodnoty této prózy. Novela je zasazená do atmosféry druhé poloviny čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století.

Prozaik, esejista a rozhlasový redaktor Josef Jedlička (16. 3. 1927 v Praze – 5. 12. 1990 v německém Augsburgu) žil od r. 1968 v Mnichově a pracoval jako redaktor Svobodné Evropy. Věnoval se rovněž literárněvědné práci, je autorem studií např. o F. Kafkovi, Čaadajevovi, o poezii I. Diviše, či rozsáhlého Dodatku k nenapsaným dějinám české literatury (Rozmluvy 1987, č. 7), ve kterém se věnuje autorům a dílům ve své době tabuizovaným a zamlčovaným.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress