Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 6. 2022

Popoludňajšia prechádzka (Odpolední procházka, 2008)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Premek @ 8:29

Jana Hevešiová. Literární pásmo. Překlad povídky Vladimír Oleríny.

Účinkují autorka a Pavol Rankov. Povídku čte Martin Kaprálik.

Natočeno 2008. Repríza 4. – 8. 6. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.:  Vypočujte si literárne pásmo Jany Hevešiovej o poviedke svetoznámeho argentínskeho spisovateľa Julio Cortázara, zo zbierky „V každom ohni oheň“ z roku 1971. Názov Popoludňajšia prechádzka je síce obyčajný, nenápadný, ale nechajte sa prekvapiť. Okrem autorky relácie účinkuje Pavol Rankov, poviedku v preklade Vladimíra Olerínyho číta Martin Kaprálik. (anotace)

3. 6. 2022

Vlak na ľavom krídle (Vlak na levém křídle, 1986)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 22:04

Péter Horváth. Rozhlasová hra. Překlad Irena Dobrovolná. Odpovědný redaktor Milan Materák. Technici Dana Nezvedová, Jozef Bajtek. Režie Viera Weidlerová.

Osoby a obsazení: skladník (Ivan Letko), bezpečnostní technik (Július Paluš), Icuka (Nataša Kulíšková), Kiskaresz (Ján Mistrík), Kövecses (Jozef Longauer), Kövér (Vlado Ševčech), hlas z ampliónu (Mária Úradníčková), Szuronyos (Stano Dančiak), písařka (Eva Večerová), Vezér (Dušan Blaškovič), Illke (Erika Bauerová), válcovač (Milan Stano), vedoucí kuchyně (Darina Vašíčková), Moravec (Vlado Rozboril), hlavní účetní (Alfréd Swan), Lajos Süme (Jozef Kroner), Pál Biró (František Dibarbora), vrátný (Vlado Kostovič), Maros (Jozef Vajda), vnuk (Boris Farkaš), železničář (Ján Valentík), náčelník stanice (Ivan Krivosudský), dopravák (Gustáv Legéň), žačka (Michaela Mikulášová), muž (Rudolf Žákovský), tlumočník (Dušan Kaprálik), bulharský vysoký státní činitel (Jaroslav Rozsíval), Vera (Anna Tyralová), pěveckýsbor a hlasy (Klára Sekerášová, Mária Lukáčová, Jana Konušíková, Oldo Zemánek, Táňa Tadlánková, Zora Kosírová, Mikuláš Bugár, Viktor Lukáč, Soňa Dánaiová).

Nastudoval Československý rozhlas 4. 4. 1986. Premiéra 2. 4. 1987 (48 min).

Vinohradská 12 – Dorazín & Černohorský: 100 dní války (2022)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 20:35

Připravil Matěj Skalický. Editace Janetta Němcová. Sound design Damiana Jansová. Rešerše Zuzana Marková. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Martin Dorazín a Václav Černohorský, reportéři ČT a ČRo.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 23 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: 100 dní války očima zpravodajů: chaos se proměnil v přesně mířené útoky. In web ČRo Plus, 3. červen 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dorazín a Černohorský. Dva váleční zpravodajové na Ukrajině. Novináři, kteří se do míst bombardovaných ruskou armádou opakovaně vracejí. Jak to teď vypadá v epicentru bojů na Donbasu?  (…)

5:59 – Přemalovaný orloj jako prostředníček Pražákům? (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:29

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Barbora Sochorová, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroj fotografií pro srovnání Martin Frouz.

Hovoří reportér Seznam Zpráv Josef Mačí a historička umění Milena Bartlová.

Natočeno 2022. Webová premiéra 3. 6. 2022 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 36 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: Kauza orloj: Ukázalo Brno Praze prostředníček přímo na její historické radnici? In web Seznam Zprávy, 3. 6. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V centru Prahy stojí už stovky let, teď si ale Staroměstský orloj získal novou a nečekanou pozornost. Stížnost došlá na Ministerstvo kultury upozornila, že se po rekonstrukci proměnily postavy na tzv. kalendáriu. Jak k tomu mohlo dojít? Kde má restaurátorská práce své limity? A jak moc by nám měl přemalovaný orloj vadit? (…)

Slavnostní spuštění hodinového stroje v září 2018 ukončilo rekonstrukci Staroměstského orloje, která trvala přes rok a půl. Pro známou památku má ale renovace dozvuky i nyní.

Památková inspekce Ministerstva kultury totiž prověřuje stížnost, podle které se od původní podoby výrazně odlišuje tzv. kalendárium v dolní části fasády. A variantu jeho dalšího předělání už zkoumá i pražský magistrát. (…)

Studio N – Sto dní války na Ukrajině (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:24

Připravil Vít Svoboda.

Hovoří reportérka Petra Procházková.

Natočeno 2022. Webová premiéra

Lit.: Svoboda, Vít: Studio N: Sto dní války na Ukrajině. In web Deník N, 3. 6. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka na Ukrajině trvá 100 dní. Putinova invaze si vyžádala tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zničila ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí. Jak je na tom Ukrajina teď? A co válka odhalila o nás samotných? (…)

Jizva 1/6 (2022)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 20:02

Danuta Chlupová. Četba na pokračování. Připravila Simona Křístková. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvukový mistr Vojtěch Dluhý. Režie Tomáš Soldán.

Čte Alena Sasínová-Polarczyk, Vendula Nováková.

Nastudovala Ostrava v roce 2022. Premiéra 1. dílu 29. 5. 2022 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.

Lit.: Lenartová, Eva: Danuta Chlupová: Jizva. In web ČRo Ostrava, 29. květen 2022 (článek). – Cit.: Katarzyně je něco přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě. A právě tam se náhodou dovídá o životické tragédii. V srpnu 1944 nacisté v Životicích v odvetě za partyzánský útok na příslušníky gestapa zastřelili během jediného nedělního rána třicet šest mužů. Katarzyna dojde k názoru, že masakr může mít nějakou souvislost s její devadesátiletou tchyní. A na vlastní pěst rozjede pátrání. (…)

Není to dokumentární kniha, ale prostřednictvím románu, kde jsem zasadila i fiktivní postavy, se snažím ukázat život obyčejných lidí, do kterého vstoupila najednou brutální válka. (…)

Danuta Chlupová je novinářka a spisovatelka. Narodila se v roce 1968 v Českém Těšíně a patří k místní polské národnostní menšině. Dlouhodobě se zajímá o národnostní vztahy a historii česko-polského pohraničí.

K napsání knihy Danutu Chlupovou inspirovala také rodinná historie. O životické tragédii jí vyprávěla babička, jejíž snoubence byl jednou z obětí masakru. Dědeček byl zase nasazen na nucených pracích v Německu, což je motiv, který se v románu také objevuje. Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách, kromě vyprávění Katarzyny se v druhé rovině vracíme přímo do doby druhé světové války. (…)

2. 6. 2022

Mezi dvěma Kimy 1/8 (2022)

Nina Špitálníková. Autorka přijíždí do Severní Koreje a poprvé se setkává s tamní realitou. Ačkoliv toho jako koreanistka věděla o této totalitní zemi mnoho, skutečnost ji přesto v mnohém překvapila. První část četby na pokračování z knihy Niny Špitálníkové Mezi dvěma Kimy nás zavede do světa, který se pro běžného Středoevropana může zdát zcela nepochopitelný. Pro rozhlas připravil Radim Nejedlý. Zvukový mistr Michal De Diana Boro. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Barbora Goldmannová.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 4. 6. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiotéka. Vydal Radioservis v roce 2022 (1 CD MP3).

Pozn.: Unikátní vhled do života v KLDR, zemi, do které se člověk běžně nepodívá, a pokud ano, vidí pouze to, co mu režim chce ukázat. Koreanistce Nině Špitálníkové se tuto pečlivě budovanou oponu podařilo odhrnout. Koreanistka Nina Špitálníková se rozhodla poznat jednu z nejtužších diktatur na světě zblízka. Podala si přihlášku na Kim Il-sôngovu univerzitu v Pchjongjangu, kam byla přijata, a tak měla možnost poznat severokorejskou realitu na vlastní kůži. První ze svých dvou studijních pobytů absolvovala za vlády Kim Čong-ila, podruhé do Severní Koreje jela v době, kdy už otěže režimu svíral pevně v rukou jeho nejmladší syn Kim Čong-un.

Jako studentka nejprestižnější severokorejské univerzity byla každodenně a bezprostředně konfrontována se systémem, v němž jsou práva jednotlivce omezována de facto ve všech sférách života. Kde kastovní systém předurčuje osud člověka ještě před jeho narozením. Kde je mu od útlého dětství pak vštěpována ideologie, kde je vůdce popisován jako dokonalá bytost na straně dobra a Japonsko a Spojené státy americké naopak jako ztělesnění nejhoršího zla. Nejeden početní příklad, se kterým se školáci setkávají, učí děti počítat zabité Američany a Japonce. Jižní Korea bývá vykreslována jako země, kde je život utrpením – na rozdíl od „ráje na zemi“, kde mají to štěstí žít právě Severokorejci.

Přestože byla Nina Špitálníková jako zahraniční studentka svázána řadou zákazů, její zvídavost ji přiměla některé z nich porušit, a proniknout tak za zeď, kterou mezi cizince a běžné Severokorejce staví všudypřítomná propaganda. Přes dohled tajné policie se jí podařilo dostat se na místa, která jí měla zůstat skryta a nabízejí zcela jiný obrázek, než jaký s radostí prezentuje turistům severokorejský režim.

Pro běžného Středoevropana jsou ovšem pozoruhodné například i podmínky na univerzitních kolejích, kde dodávky vody a elektřiny zdaleka nejsou samozřejmostí. V kontrastu s touto realitou pak působí nablýskané monumenty, muzea a všechna slova o nejúžasnější zemi na světě, kterými průvodci krmí zahraniční turisty, poněkud úsměvně.

Nahrávka, původně připravená pro Radioknihu Českého rozhlasu Plus, nabízí unikátní vhled do života v zemi, do které se člověk běžně nepodívá, a pokud ano, vidí pouze to, co mu režim chce ukázat. Nině Špitálníkové se tuto pečlivě budovanou oponu podařilo odhrnout.  (anotace)

Lit.: Blažejovská, Alena: Mezi dvěma Kimy. Jak Nina Špitálníková studovala v Severní Koreji. In web ČRo Plus, 11. červen 2022 (článek). – Cit.:  Koreanistka Nina Špitálníková se rozhodla poznat jednu z nejtužších diktatur na světě zblízka. Podala si přihlášku na Kim Il-sôngovu univerzitu v Pchjongjangu, kam byla přijata, a tak měla možnost poznat severokorejskou realitu na vlastní kůži.

První ze svých dvou studijních pobytů absolvovala za vlády Kim Čong-ila, podruhé do Severní Koreje jela v době, kdy už otěže režimu svíral pevně v rukou jeho nejmladší syn Kim Čong-un.

Jako studentka nejprestižnější severokorejské univerzity byla každodenně a bezprostředně konfrontována se systémem, v němž jsou práva jednotlivce omezována de facto ve všech sférách života. (…)

Kde kastovní systém předurčuje osud člověka ještě před jeho narozením. Kde je mu od útlého dětství pak vštěpována ideologie, kde je vůdce popisován jako dokonalá bytost na straně dobra a Japonsko a Spojené státy americké naopak jako ztělesnění nejhoršího zla.

Nejeden početní příklad, se kterým se školáci setkávají, učí děti počítat zabité Američany a Japonce. Jižní Korea bývá vykreslována jako země, kde je život utrpením – na rozdíl od „ráje na zemi“, kde mají to štěstí žít právě Severokorejci.

Pronikla až za zeď

Nina Špitálníková ve své knize Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR přináší mimořádné svědectví o každodenním životě v totalitní zemi.

Přestože byla jako zahraniční studentka svázána řadou zákazů, její zvídavost ji přiměla některé z nich porušit a proniknout tak za zeď, kterou mezi cizince a běžné Severokorejce staví všudypřítomná propaganda.

Přes dohled tajné policie se jí podařilo dostat se na místa, která jí měla zůstat skryta a nabízejí zcela jiný obrázek, než jaký s radostí prezentuje turistům severokorejský režim.

Pro běžného Středoevropana jsou ovšem pozoruhodné například i podmínky na univerzitních kolejích, kde dodávky vody a elektřiny zdaleka nejsou samozřejmostí.

V kontrastu s touto realitou pak působí nablýskané monumenty, muzea a všechna slova o nejúžasnější zemi na světě, kterými průvodci krmí zahraniční turisty, poněkud úsměvně. (…)

Lit.: Kučera ml., Ilja: Svět Mezi dvěma Kimy zblízka. In web Novinky.cz, 1. 6. 2023 (recenze). – Cit.: Tuzemskou audioknižní nabídku obohatil další zajímavý a svým způsobem i unikátní titul.

Jmenuje se Mezi dvěma Kimy a jeho autorka, česká koreanistka Nina Špitálníková, v něm přináší vzpomínky, postřehy a zkušenosti, které získala na svých studiích v Korejské lidově demokratické republice. Tématu se věnovala už ve své předcházející knize Svědectví o životě v KLDR z roku 2021.

V podání Barbory Goldmanové se na tři a půl hodiny zaposloucháme do osmi kapitol inspirovaných dvěma studijními pobyty Špitálníkové na Kim Il-sóngově univerzitě v Pchjongjangu. První se odehrál za vlády Kim Čong-ila, druhý za vlády jeho nejmladšího syna Kim Čong-una.

Nahrávka původně vznikla v roce 2022 v režii Radima Nejedlého jako seriálová Radiočetba (sic!) Českého rozhlasu Plus. Sluší se dodat, že je velmi působivě prokládána stylovou korejskou hudbou.

Korejský režim pečlivě dbá na to, aby před cizinci zamaskoval svou zbídačenou a nelidskou tvář. Přesto se Špitálníkové podařilo dostat i tam, kam jako cizinka neměla právo nahlédnout. Nevyhnula se tak ani konfliktům se všudypřítomnou a všemocnou tajnou policií.

Vyprávění ovšem nemá podobu obviňujícího varovně zdviženého ukazováku. Autorka nabízí hlubší vhled do souvislostí a také myšlení a cítění obyvatel KLDR. O to více je působivé a burcující.

Noční Mikrofórum – Margit Slimáková (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:21

Host: Margit Slimáková, odbornice na zdravou výživu. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Politika a sociální sítě (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:20

Jak se proměnila politika v souvislosti s masovým nástupem sociálních sítí? Změny v komunikaci mezi voličem a poslancem za posledních sto let mapuje dokumentární pásmo, které připravila Lenka Kopecká.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 6. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Kopecká, Lenka: Politická komunikace v zajetí algoritmů. In web ČRo Plus, 4. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu).- Cit.: Propojení reálného světa politiků s digitálním prostorem umožňuje bezprostřední kontakt s voličem, o kterém se politikům v první republice jen snilo. Téma politické komunikace ovlivněné technologií v sobě zahrnuje otázky, týkající se nejen marketingu, politologie, historie, ale také sociologie a psychologie. Jaké dopady má na kulturu vyjadřování v on-line prostoru styl, úroveň a jazyk politiků? Jaká se vede politika a politická kampaň? Co se vytrácí?

Sociální média slouží politikům zejména k získávání informací a komunikaci s voliči i k nastolování agendy. Při tomto procesu jsou politici v kontaktu s voličskou základnou, občany, fanoušky, odpůrci i novináři. (…)

Osudové ženy – Bíba Brodská (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:18

Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Tereza Stýblová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Režii má Michal Bureš.

Natočeno 2022. Premiéra 4. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress