Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 5. 2022

Gott – Československý příběh (2022, 2023)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:27

gottPavel Klusák. Kompletní audiokniha. Režie Hynek Pekárek.

Čte Vasil Fridrich, Jan Cina, Pavel Klusák a Jana Plodková.

Natočeno 2022. Vydal OneHotBook 19. 6. 2023 (katalogové č. AK449; EAN 8594169484495, celková délka 10 hodin 49 minut). Ukázka k poslechu zde.

Podle tvrzení Pavla Klusáka na Měsíci autorského čtení (11. 7. 2022) dědička Ivana Gottová odmítla povolit, aby audiokniha obsahovala úryvky z nahrávek Karla Gotta.

Pozn.: Hvězda, mýty – a skutečnost.

Největší popovou hvězdou v Československu byl Karel Gott – a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Jeho příběh však není tradičním vyprávěním o hudebním velikánovi. Gottův osud totiž nelze oddělit od dějin zdejší společnosti a politiky. V šedesátých letech se mladý zpěvák stal jednou z tváří kulturního uvolnění, zatímco v těch sedmdesátých souzněl s obdobím cenzury a ztráty historické paměti. Pozdější éra trhu a demokracie pak zacházela s jeho legendou, aniž se ptala na stíny u jejích kořenů. Gottova sláva a jeho hvězdná image jsou přitom vše, jen ne samozřejmé: po celou dobu svého života zůstal Gott vypravěčem a zároveň strážcem vlastního příběhu. A tím pádem i příběhu o Československu, hudebním průmyslu, vyjednávání ve zdejší kultuře, mocenských bojích a síle médií.

Nezávislý portrét Karla Gotta od hudebního publicisty Pavla Klusáka tento příběh vypráví s důrazem na ověřená, nová a málo známá fakta. Kniha Gott proniká za léta šířené mýty a zaplňuje bílá místa v událostech kolem Las Vegas, „cvičné emigrace“ a Anticharty. Také líčí vývoj tuzemského showbyznysu i společnosti. Osudy Karla Gotta jsou totiž tak trochu historií nás všech.  (anotace)

Lit.: Klusák, Pavel: Konečně vyšla audioknižní verze spisu o vy-víte-kom! In Facebook, 3. 7. 2023 (status). – Cit.: Pokud znáte někoho, kdo poslouchá audioknihy, tak mu ji můžete třeba doporučit. Jsem zastáncem dělby práce, takže jsem se výroby záměrně neúčastnil (s jednou výjimkou: přijal jsem pozvání namluvit předmluvu) a výsledek zatím neslyšel. Nejvíc se mi líbí, že repliky Karla Gotta čte Jan Cina, z toho se skutečně raduju – a Vasil Fridrich je taky moc dobrá volba, tak snad ho jednou potkám a s díky se optám, jak se mu četlo těch deset hodin. Aha, a v kreditech je i Jana Plodková, což je pro mě novinka, Jano, doufám, že čteš i Darinku. Začínám se na to těšit!

Samozřejmě jsem nečekal, že výroba se potáhne rok a půl po vydání, ale vím o přinejmenším jedné překážce, kterou výrobci museli zdolat: Milá paní Ivana po delším mlčení nedala svolení s užitím fragmentů písniček Karla Gotta do audia. Musím říct, že bych si přál, aby časem přijala myšlenku, že tahle kniha dělá legendu o Karlovi plastičtější a napínavější, nebortí ji, jen ji stahuje z nebe na zem.

 

Síla psa (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 20:17

Thomas Savage. Takhle silný ničí ty slabé. I jeho už má ale v merku mstitel… Kompletní audiokniha. Překlad Jan Kozák. Hudba Ondřej Brousek. Režie Michal Bureš.

Čte Otakar Brousek II.

Natočeno 2022. Vydal OneHotBook, květen 2022 (1 CD MP3, katalogové č. AK487; EAN 8594169484877; celková délka nahrávky 11 hodin 11 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Přinejmenším od dob Steinbeckova Na východ od ráje se v Americe ví, že když spolu hospodaří dva bratři jako oheň a voda, žije se jim hůř než cizím. Platí to i v roce 1924 v srdci drsné Montany, kdy sourozencům z prosperujícího ranče Burbankových táhne na čtyřicet. Jakmile si však poddajnější George přivede domů vdovu po laskavém doktorovi, kterou si ve městě narychlo vzal, bere strojený klid zasvé. Protřelejší bratr Phil se může pominout. Zkušený honák a zarytý macho ve všem vidí zženštilost, protože „starý dobrý“ Západ, jak ho znával a ctil, nenávratně mizí. Proto kolem sebe cedí dusno, až se mu na ranči povede nastolit krutovládu, dohnat švagrovou k pití a bratra k melancholii. Jenže ne navěky. Na vrcholku této křížové cesty přichází síla, která si co do chladnokrevnosti nezadá s ostrostřelci ze saloonu a přepíše zákony westernu.

Předloha oscarového filmu režisérky Jane Campionové s Benedictem Cumberbatchem v roli zlomyslného mizery potvrzuje, že zdání klame: duše chlapáka je hlavně hromádkou frustrací. Snímek obdržel Oscara, dvě ceny BAFTA, tři Zlaté glóby a Stříbrného lva na festivalu v Benátkách.

Bílá Voda (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 19:25

bilavodaKateřina Tučková. O všechno je připravili, ale víru v Boha jim vzít nedokázali! Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Účinkují Vanda Hybnerová, Johanna Tesařová, Ladislav Cigánek, Petr Pochop, Pavla Tomicová, Oldřich Vlach, Dana Novák Pešková, Libuše Švormová, Tereza Vítů.

Natočeno 2022. Vydal OneHotBook 8. 6. 2022 (3 CD MP3, katalogové č. AK500; EAN 8594169485003, celková délka nahrávky 28 hodin 50 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Lena Lagnerová přijela do kláštera v Bílé Vodě hledat útočiště před bolestnými vzpomínkami. Namísto očekávaného klidu ji však ve zchátralém konventu čekají intriky, pomluvy a útoky, jejichž terčem je hrstka řeholnic z řádu Panen Anežky České v čele s obětavou, ale nepoddajnou sestrou Evaristou. Co je to však proti útlaku, jemuž byly spolu se stovkami dalších řeholnic vystaveny před pádem komunistického režimu! Hlavní hrdince – bývalé novinářce – se tu dostanou do ruky dokumenty, které jí umožní proniknout hluboko do pohnuté historie zdejšího kláštera, v jehož zdech byly od roku 1950 internovány příslušnice nejrůznějších řádů, vysídlených ze svých svatyní v rámci nechvalně proslulé Akce Ř. Hlídány kovanými soudruhy i kolaborujícími církevními hodnostáři, musely pracovat na poli nebo v továrně a dennodenně čelit nejrůznějším obstrukcím a trestům. A přece se ty statečné ženy nevzdaly své víry ani naděje v lepší zítřky. Dokáže v sobě Lena najít podobnou sílu? A co její pátrání přinese klášteru a jeho současným obyvatelkám?

Dlouho očekávaný román o ženách víře a zlu, na kterém autorka cenami ověnčených Žítkovských bohyní pracovala s přestávkami deset let.

Zrada grófa Mirabeua (Zrada hraběte Mirabeua, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:16

Mojmír Groll. Rozhlasová hra. Dramaturgie Vladimír Fišera. Zvuk Peter Daniška, Milan Greguš. Režie Pavel Gejdoš.

Osoby a obsazení: Mirabeau (Matej Landl), Ludvík XVI. (Ĺubo Roman), Cabanis (Milan Bahúl), Brézé (Ivan VOjtek), Marie Antoinetta (Ĺubica Očková), princ (Vladimír Bartoň), Emilie (Oľga Solárová), Ludvík Filip (Ján Tréger), La Marck (Ivan Laca), Júlia (Helena Geregová). Dále účinkují Daniela Danišková, Mária Paděrová, Ĺudmila Kochmová, Jozef Pražmári, Július Paluš, Soňa Ulická, Ján Valentík, Jozef Šimonovič.

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1998. Premiéra 26. 3. 1998 (Slovensko 1, 20:05 h.; 55 min).

Lit.: anonym: Zrada grófa Mirabeua. In Rozhlas a televízia, roč 72, číslo 12, str. 4 (článek).- Cit.: Pôvodná rozhlasová hra z obdobia Veľkej francúzskej revolúcie o ľuďoch, ktorí, ako gróf Mirabeaua, za oponou revolučného diania narábajú opratami dejín.

Veľká francúzka revolúcia je i po vyše 200 rokoch stále bohatým a obsažným objektom historických študií, no aj prameňom umeleckých námetov a tém všetkých druhov umenia. Zrejme hlbšie oslovila aj rozhlasového autora Mojmíra Grolla, ktorý po hre Návrat pána ministra (2. cena v autorskej súťaži) sa k téme francúzskej revolúcie znova vracia vo svojej hre Zrada grófa Mirabeaua. Groll si všíma nie rozvášnené revolučné davy v uliciach Paríža, nie revolučných tribúnov, ale viac tých, ktorí v revolučnom závetrí narábajú opratami revolučného diania. Gróf Mirabeaua, šľachtic, ktorého šľachta odmietla, stáva sa poslancom za tretí stav. Je to vzdelaný muž, vynikajúci rečník, ktorý ľahko získava nadšenie más, ale vnútri je nespokojný zo sústom, ktoré sa mu v revolúcii ušlo. Preto začne rozohrávať zákulisné hry na všetky strany. Hlavným prostriedkom týchto hier sa mu stáva zrada. Zrada za zradou roztáča kolesá intríg, až nakoniec sám hynie v ich súkolí. Nezmyselnosť revolučných opojení však najlepšie dokazuje tragédia doktora Canabisa. Hoci čestný a nepodplatiteľný, stáva sa nakoniec vražedným nástrojom v rukách intrigánov.

Sedliacka nevesta (Sedlácká nevěsta, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:09

Pavol Socháň. Rozhlasová hra. Dramaturgie Ladislav Staroň. Hudební improvizace Mirko Krajči, Jozef Petrík, Alexander Klebercz. Úprava Oľga Duhanová. Zvuk Ĺuboš Klásek. Technik Andrej Klimits. Režie Peter Jezný.

Osoby a obsazení: Adam Kalina (Marián Geišberg), Kata, jeho žena (Soňa Ulicka), Elena, jejich dcera (Natália Blahová), Rajník (Leopold Haverl), Terka, jeho žena (Anna Javorková), Martin Svoreň (Robert Roth), Berta Zelinay (Božidara Turzonovová), Imrich, její syn (Miroslav Trnavský), Absolón Motolický (Dušan Tarageľ), Margita (Helena Geregová), Zuzka (Zuzana Frenglová), Jakub Goldstein (Július Vašek), dr. Kremeň (Vladimír Minarovič), Rázvorka (Viera Topinková), Repetka (Ria Paldiová), portýr (Ján Valentík), 1. četník (Ivan Laca), 2. četník (Igor Čillík).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 2. 4. 1998. Premiéra 11. 4. 1998 (SRo 2 Devín, 9:00 h.; 52 min.) v cyklu Slovenská dráma ako ju nepoznáme.

Lit.: anonym: Sedliacka nevesta. In Rozhlas a televízia, roč. 72, č. 15, s. 4 (článek) – Cit.: Rozhlasová úprava divadelnej hry z roku 1909 o ľudskej chamtivosti.

Hru v roku jej vzniku uviedol Slovenský spevokol v Martine a vo svojej druhej sezóne v roku 1921 aj Slovenské národné divadlo v réžii V. Táborského. Pavel Socháň bol na prelome storočí, ale najmä v prvej tretie 20. storočia výraznou osobnosťou slovenského národného života. Pre národné presvedčenie ho vylúčili zo všetkých škôl v Uhorsku. Odišiel do Prahy študovať maliarstvo a národopis a maliarstvo neskôr študoval aj v Mníchove. Svojim talentom sa presadil takmer vo všetkých oblastiach umeleckej činnosti. V Slovenskom spevokole v Martine bol hercom, režisérom i scénografom. Vo svojom fotografickom ateliéri pripravil množstvo snímkov etnografického a sociálneho charakteru a patrí tak k zakladateľom slovenskej dokumentárnej i umeleckej fotografie. Popri tom všetkom aj produktívnym dramatickým autorom i autorom etnografických prác.

V Sedliackej neveste zobrazil morálny rozklad maďarónskeho zemianstva, ktoré v úsili o záchranu svojho majetkového i stavovského postavenia obetuje nielen lásku, ale neštíti sa ani zločinu.

Lidem v nouzi by vláda měla pomáhat účinněji (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 8:42

Daniel Kroupa. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 21. 5. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Lidem v nouzi by vláda měla pomáhat účinněji. In web ČRo Plus, 21. květen 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žádný stát na světě nedokáže odstranit chudobu, ale každý moderní stát by měl umět odstranit bídu. Chudoba je totiž relativním nedostatkem, zatímco bída absolutním. Majetkové či příjmové rozdíly, zvláště pokud jsou velké, vyvolávají pocit nespravedlnosti a volání po změně společenského uspořádání. Filozofové, sociologové i politologové vypracovávají návody, jak dosáhnout radikální sociální změny, která by nastolila rovnost.

Jenže pokusy tyto návody realizovat uvrhly do chudoby celé národy, protože nabízený model státem řízené ekonomiky, udržující rovnost, nedokáže uspokojit rostoucí potřeby obyvatelstva a je nesrovnatelně méně výkonný než model tržní. (…)

Portréty – Ernest Žabkay (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:09

Připravil David Hertl. Ukázky čte David Schneider. Technická spolupráce Jan Šrajer.

Hovoří historik Michal Pehr.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 4. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Hertl, David: Nevím, nevzpomínám si, tvrdil Jozef Tiso a dostal trest smrti. Příběh jeho advokáta Ernesta Žabkaye. In web ČRo Plus, 14. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 75 lety poslal bratislavský soud na smrt bývalého prezidenta válečné Slovenské republiky Jozefa Tisa. Tisovým obhájcem byl při procesu málo známý právník Ernest Žabkay, kterého v pořadu Portréty připomene historik Michal Pehr.

„Doktor Žabkay sa zdá šikovný, ale nesmierne drahý advokát,“ povzdechl si na počátku léta 1946 slovenský politik Pavol Čarnogurský, když se chystal proces s bývalým prezidentem válečného slovenského státu Jozefem Tisem. Za obhajobu si řekl 350 tisíc korun; na uhrazení částky se měli skládat slovenští biskupové, údajně sto tisíc zaplatil spišský biskup Ján Vojtaššák.

Ernest Žabkay (1910 až 1996) ukončil studia práv v Bratislavě v roce 1933 a působil v rodné Žilině nejprve jako advokátní koncipient a od roku 1938 jako advokát. Sympatizoval s levicí a patřil k okruhu levicového časopisu Dav. Coby právník měl později v letech druhé světové války obhajovat i některé slovenské Židy v jejich sporech se státem.

Dobrovolně se přihlásil k bojovým jednotkám v době Slovenského národního povstání, kvůli špatnému zdravotnímu stavu byl ale odmítnut a až do konce války se musel ukrývat.

Je pozoruhodné, že Tisovi sourozenci se rozhodli, aby jejich bratra Jozefa obhajoval právě Žabkay; v době procesu byl už vyloučeným členem komunistické strany. Někteří další z účastníků procesu byli komunisté nebo bývalí odbojáři. (…)

Démon v mém srdci (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 8:05

Viktorín Šulc. Druhý díl pentalogie Panoptikum sexuálních vražd. Kompletní audiokniha. Režie Miloš Vrána.

Čte Miroslav Táborský, Luboš Ondráček.

Natočeno 2022. Vydala Audiotéka, Epocha, duben 2022 (MP3, celková délka 22 hodin 19 minut). Ukázka k poslechu zde.

Série: Panoptikum sexuálních vražd #2

Pozn.: Další svazek pentalogie Panoptikum sexuálních vražd o historii tuzemské sexuální vraždy postihuje případy z let 1983 až 1992. Znovu tak před čtenářem ožijí kauzy spartakiádního škrtiče Straky, „cesťáků s vraždou“ Kotta a Kutílka nebo krvavé smrti matky a dvou dospělých dcer ze středočeského Klučova, objasněné po třinácti letech.

Jako v dramatickém detektivním románu, nabitém ovšem jen autentickými momenty, budeme krok za krokem sledovat průběh krvavého činu (kapitola Pan Neviditelný), prozkoumáme zvrácené libido na první – klamavý – pohled tuctového človíčka (Prošel si uličkou hanby), prožijeme napínavé okolnosti zločincova dopadení (Přípitek se smrtí)… Ale taky se podělíme s muži zákona o jejich neúspěchy, které vedly k dalším vraždám (Výhoda orientačního běžce).

Závěrečná kapitola Dvě strany stejné mince? pak logicky patří přelomovému případu, ve kterém neznámý pachatel posmrtně odňal oběti vnitřní orgány. Opravdu neznámý? Nebo v průhonickém parku zazněly akordy půl roku staré ostravské vraždy? Každopádně v květnu 1992 dostala sexuální vražda novou deviantní dimenzi. Nic už není nemožné…

Všechny případy opět provázejí samostatné komentáře zkušených kriminalistů.

 

Host ČRo Ostrava – Martin Groman a Michal Stehlík (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:01

Připravila Kateřina Huberová.

Hovoří Martin Groman a Michal Stehlík.

Připravila Ostrava v roce 2022. Premiéra 25. 4. 2022 (ČRo Ostrava, 21 min.).

Lit.: Huberová, Kateřina: Martin Groman a Michal Stehlík, autoři podcastu Přepište dějiny, popularizují moderní historii. In web ČRo Ostrava, 25. duben 2022 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Autoři podcastu Přepište dějiny Martin Groman a Michal Stehlík vtipným a srozumitelným způsobem popularizují moderní dějiny. Před ostravským publikem vyprávěli před několika dny o historii Ostravy. Opravdu jsme kraj rázovitý? (….)

Mahen v množném čísle (2022)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 7:56

Olga Jeřábková představí kolektivní monografii Jiří Mahen v množném čísle, jejímž editorem je Jiří Poláček. Vydala ji Společnost Jiřího Mahena v nakladatelství Albert. Dramaturgie Alena Blažejovská. Zvukový mistr Michal De Diana Boro. Režie Radim Nejedlý

Účinkují Michal Bumbálek, Vladimír Hauser, Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 20. 5. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk  (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 14 min.).

Lit.: Jeřábková, Olga: Spisovatel, knihovník, dramatik i vášnivý rybář. Vyšla kniha Mahen v množném čísle. In web ČRo Brno, 20. květen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) „Jiří Mahen se narodil 12. prosince 1882 v Čáslavi v rodině pekaře, který měl celkem třináct dětí. Ve svém rodišti Mahen absolvoval obecnou školu a nižší gymnázium, vyšší gymnázium vystudoval v Mladé Boleslavi, kde také roku 1902 maturoval. Od podzimu tohoto roku byl studentem češtiny a němčiny na pražské filozofické fakultě. Ač se na studiích protloukal dosti těžce, záhy se zapojil do literárního života a začal přispívat do různých časopisů. Jak známo, původně se jmenoval Antonín Vančura. Už pro příspěvky do studentského periodika Genesis si vytvořil pseudonym Jiří Maheu podle hrdiny Zolova románu Germinal. Chtěl pod ním publikovat i na stránkách Neumannova Nového kultu, sazeč však poslední písmeno přečetl chybně, a tak se z Maheua stal Mahen.“

Těmito životopisnými údaji otevírá sborník nazvaný Jiří Mahen v množném čísle jeho editor a literární historik Jiří Poláček. Sborník, v němž jsou soustředěny příspěvky předních znalců Mahenova díla, vychází v roce, na jehož konci si připomeneme 140. výročí narození této významné, dnes už trochu zapomínané osobnosti české literatury. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress