Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Patricie Strouhalová.

Hovoří jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 2. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 4 min.) v cyklu Rozhovory Radiožurnálu.

Lit.: Strouhalová, Patricie – and: Drábová: Hrozba z Černobylu? Šílenci v Moskvě ho jen využívají jako symbol, aby vystrašili lidi. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruští vojáci ve čtvrtek obsadili odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl, která vybuchla v roce 1986. V jejím areálu je dodnes úložiště jaderného odpadu. Ukrajinci se teď bojí, že jeho poškození by mohlo představovat vážné nebezpečí pro celou Evropu. Jak reálná je to hrozba ve vysílání Radiožurnálu vysvětlila jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Může to být skutečně nebezpečné, kdyby Rusové poškodily (sic!) sarkofág?

Já mám za to, že je to spíše práce se symbolem Černobylu a využívání tohoto symbolu pro vyděšení lidí, kteří jsou už tak dost nešťastní, protože Ukrajina je opravdu v této chvíli nešťastná země.

To, co by se mohlo teoreticky na Černobylu stát, i za použití velmi intenzivně výbušnin, nebude mít důsledky za hranice té už vysídlené třicetikilometrové zóny. Je to už přece jen 36 let od té havárie. Takže bych řekla, že šílenci v Moskvě využívají toho symbolu pro to, aby vystrašili lidi. (….)

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Jan Bartoň, editor sborníku Držíme ti místo u stolu. Ukázku z knihy čte Viktor Skála, ze záznamu hovoří Jaroslav Erik Frič.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 26. 2. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 11 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Držíme ti místo u stolu, vzkazovali J. E. Fričovi přátelé. Jejich dopisy vyšly ve sborníku. In web ČRo Brno, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Knižní sborník je poctou básníkovi, esejistovi, nakladateli a organizátorovi undergroundových akcí, který byl za svůj blog nominován na cenu Magnesia Litera.

Vydavatelství Ears and wind publikovalo nedávno knihu nazvanou Držíme ti místo u stolu. Tím, kdo v roce 2015 u stolu v hospodě, případně nonstopu, svým přátelům dlouho chyběl, byl Jaroslav Erik Frič (14. srpna 1949 Horní Libina u Šumperka – 24. května 2019 Brno) – básník, esejista, hudebník, nakladatel a organizátor undergroundových koncertů, čtení a festivalů. Právě jemu je knížka věnována. Sborník textů a fotografií obsahuje dopisy přátel Jaroslavu Eriku Fričovi do hradecké nemocnice. Mezi pisateli jsou Petr Hruška, Vladimír Lábus Drápal, Ivan Motýl, Eva Klíčová, Miroslav Fišmeister, Antonín Mareš a další. Fotografie pocházejí částečně z pozůstalosti Jaroslava Erika Friče – ty dala k dispozici Anna Švehláková. K nim pak byly dohledány další od fotografů, kteří básníka fotili na různých kulturních akcích, případně od básníka Pavla Petra. (more…)

Půl roku strávil psychoterapeut Jan Benda v Asii jako buddhistický mnich. V Hovorech prozradí, co mu toto období dalo pro jeho praxi. A zamyslí se nad tím, jestli Evropanům prospívá, že jsou k sobě mimořádně kritičtí. Moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 2. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Lit.: kbr – Čabáková, Tatiana: Psychoterapeut: Chybí nám laskavost. Myslím, že na nás zanechal stopu model socialistických jesliček. In web ČRo Plus, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve své praxi spojuje Jan Benda moderní západní psychoterapii s prvky buddhistické psychologie. Čerpá přitom z pobytu v Asii, především na Srí Lance, kde žil půl roku v buddhistickém klášteře. „Než jsem se stal mnichem, měl jsem za sebou studium psychologie i tříletý psychoterapeutický výcvik. Ale ta půlroční zkušenost mě naučila o lidské duši více než celé studium a následující výcviky dohromady,“ vysvětluje.

Těžil jsem z toho okamžitě po návratu a těžím z toho dodneška, přiznává psychoterapeut. „Ta zkušenost je mimořádná, poznal jsem věci, které nejdou vyčíst z knížek. Je možné je objevit jen vlastním bádáním. Moje obživa vychází vlastně právě z této zkušenosti. To, že se mi to daří a že vím, jak na to, kudy za který konec špagátu zatahat, aby to klientovi pomohlo, jsem se naučil na Srí Lance,“ popisuje.

Přiznává, že horší to bylo s návratem do běžného západního způsobu života. „Tak dva roky jsem zůstával jednou nohou na Srí Lance, jednou nohou tady. A trvalo mi docela dlouho, než jsem se nějak plně vpravil do toho, jak tady fungujeme,“ vzpomíná. (…)

Host: Ivana Freitag, železniční fanynka a znalkyně. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tomáš Voženílek.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Před třiceti lety začalo v Československu předkolo kupónové privatizace, kdy mohli takzvaní dikové – neboli držitelé investičních kupónů – svěřit tyto kupóny do rukou investičních fondů. Bylo to vyvrcholení příprav, které trvaly víc než rok. Jak se o kuponové privatizaci mluvilo ve vysílání rozhlasu? Po tom v archivu pátral Jan Sedmidubský.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Jaké možnosti otevírá pomezí virtuální a fyzické existence? Odpovědi nabídne Barbora Čápová, kurátorka online projektu Is It Just a Myth? Zkušenosti s výstavbou virtuálních výstav předá Nina Wančová, umělec Vojtěch Rada doplní o své zkušenosti s tvořením hybridních světů s herními prvky a Martin Bukáček přidá výhled, který ukazuje možnosti využití virtuální reality ve vzdělávání. ArtCafé připravuje Tereza Lišková.

Natočeno 2022. Premiéra 25. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Připravila Jana Kobylinská.

Hovoří Martin Kučera a Magda Polášková.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 2. 2022 (ČRo Brno, 26 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Kobylinská, Jana: „Zabijačky děláme z radosti.“ O fašanku a tradicích s Magdou Poláškovou a Martinem Kučerou z Čechova dvora. In web ČRo Brno, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na tučný čtvrtek budeme hovořit o tradici fašankových zabijaček s Magdou Poláškovou a Martinem Kučerou z Čechova dvora v Louce na Horňácku.

„Největší radostí je na Horňácku už dlouhá léta zabíjačka. Dříve si lidé chovali prasata doma a byla to existenční nutnost, dnes se to dělá pro potěšení. Navíc chceme zachovat tradice, půlka lidí už dnes neví, jak zabíjačka vypadá – pochoutky si koupí v obchodě. Snažíme se tomu dát ten venkovský ráz,“ vypráví kuchařka z Čechova dvora.

„Zabijačky děláme z radosti, je to pro nás takový malý rituál, něco jako malá svatba. Týden dopředu už přemýšlíme, co uděláme. Jitrnice a tlačenky děláme dopředu, protože to musí ztuhnout,“ popisuje Magda Polášková. (…)