Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 2. 2022

Setiny (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:36

setinyBohumila Grögerová a Josef Hiršal. Kompilace třinácti skladeb od šesti hudebních uskupení (DBLV, Vložte kočku, P/\ST, Kolna, Alter kaker, Reverb Machine).

Natočeno 2021. Vydal Památník národního písemnictví v roce 2021 (1 CD MP3).

Pozn.: Kompilace třinácti skladeb od šesti hudebních uskupení (DBLV, Vložte kočku, P/\ST, Kolna, Alter kaker, Reverb Machine) vydaná k výstavě SETINY naznačuje, jak velký zvukový potenciál mají experimentální texty Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Sami autoři měli vždy na paměti, že jejich tvorbu lze využít jako podklad pro hudební zpracování a z tohoto vydavatelského počinu Památníku národního písemnictví by nepochybně měli radost. (anotace)

Ukázka z CD k poslechu zde.

Obsah: 1  Teče nám stoupačka   DBLV – 2  Kdo jinému jámu kopá  Reverb Machine – 3  Moc a bezmoc   P/\ST – 4  Tam tady, někdo nikdo  Alter kaker – 5  Toileta  Kolna – 6  V paměti nedohořelá zhaslá čtvercová svíce   Vložte kočku feat. Josef Straka – 7  Šel a snil   Reverb Machine – 8  Sedáme si kolem psacího stolu  DBLV – 9  Hlas lidu hlas boží    Alter kaker – 10  Nyní   P/\ST – 11  Pozor pozor   Kolna – 12  Kdo jinému jámu kopá   Vložte kočku – 13  Budete-li, postavíte-li se a budete-li   DBLV

Zweiäugiges Wortspiel (Slovní hra o dvou očích, 1971)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 14:23

Bohumila Grögerová. Experimentální rozhlasová hra. Hudba Heinrich Konietzny. Režie Günter Bommert.

Osoby a obsazení:  portrét (Ingeborg Thomass), mužské oko (Siegfried Wischnewski), ženské oko (Rosemarie Fendel), mužský chór (Bernd Duzynski, Gunter Cremer, Lothar Rollauer, Willkit Greuel, Rudolf Schumann), ženský chór (Barbara Ammann, Martel Ferber, Christa Adomeit, Gretl Tonndorf), mužský hlas (Erich Herr), ženský hlas (Antje Roosch), družička (Barbara Ammann), svatební průvodce (Bernd Duzynski), děti (Susanne Kluftinger, Bettina Tschunky a Eckart Lenz).

Nastudoval SR/BR v roce 1971. Premiéra 19. 5. 1971 (21 min.).

Pozn.: Es geht um einen Mann und eine Frau bzw. um ein Männerauge und ein Frauenauge, die Ausschau halten nach Wörtern. Der letzte Satz des Männerauges lautet: „Wir haben eine begrenzte Aussicht. Wir kennen nur Wortgegenden.“ Worauf das Frauenauge antwortet: „Es geht bloß um Worte. Und was ist ein Wort?“ Diese Frage berührt die Frage nach der Verläßlichkeit von Worten. Zwar benennen die beiden Personen in immer neuen Versuchen bestimmte „Wortgegenden“, die sich aber mit der Benennung einer Fixierung durch Benennung regelmäßig entziehen. Die „Wortgegenden“, vom Frauenauge beschrieben, sind bis in den einzelnen Wortgebrauch dem des Männerauges entgegengesetzt: Diese Dialektik des Selbstbehauptens durch Worte verneint jeweils die Position des Gegenübers. Um diese beiden Stimmen gruppieren sich Chöre, die in einem Harmonisierungsprozeß die Antinomien der Stimmen in sich aufheben. (anotace)

Lit.: Maurach, Martin: Das experimentelle Hörspiel. Eine gestalttheoretische Analyse. Wiesbaden: DUV, Dt. Univ.-Verl., 1995.

Lit.: Novotný, Pavel: Akustische Literatur. Experimentelles Hörspiel im Zeitalter analoger Technik. Eine Untersuchung im deutsch-tschechischen Kontext. Dresden: Thelem Universitätsverlag und Buchhandel, 2020, edice Mitteleuropa-Studien, 25.

Lit.: anonym (= Novotný, Pavel?): Rozhlasové hry Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. In web Setiny.cz, 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…)  Od konce šedesátých let se začali oba autoři věnovat žánru rozhlasové hry, zpočátku v propojení se západoněmeckou rozhlasovou produkcí. Vedle toho sepsali řadu kratičkých, auditivně nikdy nezpracovaných minutových her pro rozhlasové soutěže ARD a RIAS Berlín, Hiršal též natočil několik textů v roce 1969 v Německu do pořadu Prager Studio při WDR. V případě rozhlasových her je bezpochyby namístě na prvním místě uvést Bohumilu Grögerovou: z šesti experimentálních rozhlasových kompozic, které vznikly v rozmezí od konce šedesátých let do počátku let devadesátých, napsala Grögerová tři samostatně, někdy i v německé a české verzi, ostatní hry vznikaly ve spolupráci s Hiršalem.

Čistě pro západoněmeckou produkci byly napsány hry Lunovis (Grögerová, Hiršal, WDR 1971), Zweiäugiges Wortspiel (Slovní hra o dvou očích, Grögerová, SR/BR 1971) a Faust im Stimmenwald (Faust v lese hlasů, Grögerová, Hiršal, 1971-1972). První dvě hry se v Německu ještě dočkaly precizního zpracování od předních rozhlasových režisérů, třetí hra, literární montáž o Faustovi, již uvedena nebyla, neboť tvůrčí kontakty byly zcela zpřetrhány. Během normalizačního temna se Josef Hiršal žánru rozhlasové hry věnovat přestal, Grögerová se však nedala odradit a s disciplínou sobě vlastní psala takzvaně do šuplíku, a to poměrně intenzivně. Zweiäugiges Wortspiel načrtla v české podobě a rozepsala další rozhlasové kusy: Už jenom dýchat… aneb Dum spero, spiro (1975), která opět existuje jak v české, tak i německé podobě, dále první verzi hry Dokud se nade mnou nezavře voda (1975), která svým faustovským tématem volně navazuje na hru Faust im Stimmenwald. Hru Lunovis později, již po roce 1989, rozvinula společně s Josefem Hiršalem do nové a vlastně zcela autonomní české verze. (…)

Faust im Stimmenwald (Faust v lese hlasů, 1971-1972)

Bohumila Grögerová, Josef Hiršal. Experimentální rozhlasová hra.

Napsáno 1971-1972, nerealizováno.

Lit.: Maurach, Martin: Das experimentelle Hörspiel. Eine gestalttheoretische Analyse. Wiesbaden: DUV, Dt. Univ.-Verl., 1995.

Lit.: Novotný, Pavel: Akustische Literatur. Experimentelles Hörspiel im Zeitalter analoger Technik. Eine Untersuchung im deutsch-tschechischen Kontext. Dresden: Thelem Universitätsverlag und Buchhandel, 2020, edice Mitteleuropa-Studien, 25.

Lit.: anonym (= Novotný, Pavel?): Rozhlasové hry Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. In web Setiny.cz, 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…)  Od konce šedesátých let se začali oba autoři věnovat žánru rozhlasové hry, zpočátku v propojení se západoněmeckou rozhlasovou produkcí. Vedle toho sepsali řadu kratičkých, auditivně nikdy nezpracovaných minutových her pro rozhlasové soutěže ARD a RIAS Berlín, Hiršal též natočil několik textů v roce 1969 v Německu do pořadu Prager Studio při WDR. V případě rozhlasových her je bezpochyby namístě na prvním místě uvést Bohumilu Grögerovou: z šesti experimentálních rozhlasových kompozic, které vznikly v rozmezí od konce šedesátých let do počátku let devadesátých, napsala Grögerová tři samostatně, někdy i v německé a české verzi, ostatní hry vznikaly ve spolupráci s Hiršalem.

Čistě pro západoněmeckou produkci byly napsány hry Lunovis (Grögerová, Hiršal, WDR 1971), Zweiäugiges Wortspiel (Slovní hra o dvou očích, Grögerová, SR/BR 1971) a Faust im Stimmenwald (Faust v lese hlasů, Grögerová, Hiršal, 1971-1972). První dvě hry se v Německu ještě dočkaly precizního zpracování od předních rozhlasových režisérů, třetí hra, literární montáž o Faustovi, již uvedena nebyla, neboť tvůrčí kontakty byly zcela zpřetrhány. Během normalizačního temna se Josef Hiršal žánru rozhlasové hry věnovat přestal, Grögerová se však nedala odradit a s disciplínou sobě vlastní psala takzvaně do šuplíku, a to poměrně intenzivně. Zweiäugiges Wortspiel načrtla v české podobě a rozepsala další rozhlasové kusy: Už jenom dýchat… aneb Dum spero, spiro (1975), která opět existuje jak v české, tak i německé podobě, dále první verzi hry Dokud se nade mnou nezavře voda (1975), která svým faustovským tématem volně navazuje na hru Faust im Stimmenwald. Hru Lunovis později, již po roce 1989, rozvinula společně s Josefem Hiršalem do nové a vlastně zcela autonomní české verze. (…)

Lit.: Novotný, Pavel: Faust Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Literatura ve stereu. In Souvislosti 1/2017 (článek). – Cit.:  Počátkem července roku 1972 píše Bohumila Grögerová rakouské básnířce Friederike Mayröckerové, že s Josefem Hiršalem právě dokončili novou rozhlasovou hru. Už několik měsíců předtím v korespondenci čteme: „Napsali jsme další (třetí) rozhlasovou hru Faust v lese hlasů, bohužel se nám nepodařilo ji prosadit. (more…)

Interview Plus – Ivan Mikloš (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:54

Ivan Mikloš, slovenský ekonom, bývalý politik a současný poradce moldavské vlády. Ruské federaci se už několik týdnů daří zaměstnávat zbytek světa dohady, jaké má asi záměry s mohutným vojenským kontingentem u ukrajinských hranic. Pomohlo to Rusku k něčemu? Jak by šlo snížit napětí mezi Moskvou a Západem a začít budovat korektní vztahy? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 2. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Osobnost Plus – Patrik Hábl (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:39

V kostelích zakrýval oltářní obrazy v časech půstu. Silně ho ovlivnilo Japonsko a čínské hory maloval dřív, než je viděl. Jeho díla se dnes draží v nejslavnějších aukčních síních světa a z něj se stává světově žádaný malíř. Nakolik úspěšnou dražbou stoupl zájem o jeho tvorbu? Proč odmítl pozvání na pracovní cestu do Číny? A jak se mu skládala jeho zatím nejnovější výstava portrétů předčasně zemřelých osobností v pražském Centru DOX? Malíř Patrik Hábl bude hostem Osobnosti Plus, kterou připravila Lucie Vopálenská.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Hrstka dobrých úmyslů (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:29

Pavel Švanda. Fejeton inspirovaný takzvaným suchým únorem. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Vladimír Krátký.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 19. 2. 2022 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Švanda, Pavel: Pavel Švanda: Hrstka dobrých úmyslů. In web ČRo Brno, 18. únor 2022 (článek). – Cit.: Je suchý únor, i když o počasí to úplně neplatí. Lyžaři se na horách mají dobře, tedy ve dne na sjezdovkách. Sníh jim křupe pod lyžemi. Horší je to při večerním posezení v hospůdce a vlastně kdekoliv. Neboť v únoru se má žít na sucho, bez alkoholu. Není to uzákoněno. Zatím je to dost široce propagovaný dobrý úmysl. Zatím. Puritán Cromwel kdysi prohlásil, že když zasedá britský parlament, nikdo si nemůže být jistý majetkem ani životem. Mínil tím, že když se poslanci rozhodnou vytvářet dobro, nikdo jim v tom nemůže zabránit. My k tomu můžeme podotknout, že zrovna Cromwel měl, jak se říká, máslo na hlavě. Má-li někdo údajně v účesu mléčný tuk, pak proto, že si počíná stejně jako ti, které kritizuje. O Cromwelovi to platí. Když se rozhodl konat dobro, podrobil Brity a Iry drezuře, na jakou by si žádný král, natož poslanec netroufl ani pomyslet. Zakázal jim i to divadlo.

My nemáme problém s puritánskými plukovníky. Ale je pravda, že naše životy nechtějí ovlivňovat jen politici, jež si volíme, nýbrž i lidé, kteří se jaksi volí sami. Vybírají se bez výběrového řízení, ovšem s nejlepšími úmysly. Ti, co nám radí, abychom v únoru vůbec nepili alkohol, myslí na to, že my Češi lihu spotřebujeme, jak se říká, na hlavu, hodně. A nejen našim hlavám, ani játrům to nedělá dobře. Lidé dobrých úmyslů chtějí mít na tu spotřebu vliv. Problémem je, že dobré úmysly se umí množit samoplozením. Dobro je svého druhu vášeň. Nad vášněmi občas ztrácíme kontrolu. (…)

Minely do státního soukolí (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 12:21

Kateřina Perknerová. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 2. 2022 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Perknerová, Kateřina: Kateřina Perknerová: Minely do státního soukolí. In web ČRo Plus, 17. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý občan si přeje, aby jeho stát byl efektivní, uživatelsky vstřícný, korupce prostý a pokud možno levný. V často obdivované Skandinávii se daří pravicovým i levicovým vládám dosahovat především prvních tří požadavků, ne tak čtvrtého. Kvalita se za nízkou cenu pořídit většinou nedá. Přesto lze udělat mnoho kroků, aby obyvatelstvo České republiky jaksi z principu nenadávalo na ty nahoře, ať už ve Strakově akademii či na Pražském hradě sedí kdokoliv.

Stačí se ohlédnout za několika posledními dny. Žhavým tématem je pandemická novela. Předpis, který kabinet Petra Fialy (ODS) sesmolil úplně zbytečně, navíc v tak tristní podobě, že mu ho vlastní senátoři hodili na hlavu.

Možná i proto, že se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) při obhajobě své předlohy neoddával intenzivní debatě, nýbrž virtuálnímu karbanu. (…)

Rybolov v srdci (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:20

Jiří Pešaut. Sbírka příběhů z rybářského prostředí. Kompletní audiokniha.

Čte Milan Šmíd.

Natočeno 2022. Vydalo Čti mi!, únor 2022 (MP3, celková délka 8 hod. 1 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Sbírka vynikajících příběhů z rybářského prostředí, nad nimiž se často zasmějete, ale i nejednou zamyslíte, a které mnohdy vyvolají i silné pohnutí, je zároveň i čistou a přemýšlivou reflexí doby a upřímnou osobní zpovědí spisovatele, pro něhož je rybářství nejen pevnou součástí života, ale i jeho dalším mystickým rozměrem. (anotace)

Jiří Pešaut se narodil 1972 v Praze. I když vystudoval obor na první pohled literatuře vzdálený, strojírenství, vždy k umělecké tvorbě tíhnul. Později pracoval v Městské knihovně a začal se věnovat psaní povídek a básní. S některými z nich se zúčastnil soutěže o Stříbřitělesklý halmochron. Později ulehl do několikaletého literárního spánku, kdy se živil jako počítačový
technik, a psaní se věnoval jen v soukromí. Znovu začal publikovat svá díla až od roku 2007 na literárních serverech Epika a Piste.povidky.cz. Zde se stal porotcem literární soutěže. Své povídky také publikoval v časopisech „Vozíčkář“ a „Abilimpijský zpravodaj“. Vlastním nákladem vydal prvotinu „Povídky jemné i tajemné“ a několika svými básněmi se podílel na knize „Symfonie slov“. V roce 2011 vydal v nakladatelství Beletris mystický román „ELENA“, který je zatím vrcholem jeho dosavadní literární tvorby. V současné době se podílí na tvorbě elektronického časopisu Lemurie (www.lemurie.eu). Mimo literaturu rovněž zajímá o divadlo, film, rybaření a lukostřelbu. V roce 2014 vydal v nakladatelství Beletris knihu rybářských povídek: „Rybolov v srdci“.

Portréty – Bořivoj Čelovský (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:39

Připravil David Hertl.

Hovoří historik Petr Blažek.

Natočeno 2022. Premiéra 17. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).

Lit.: Hertl, David: Bořivoj Čelovský, historik, který vždy šel vlastní cestou. In web ČRo Plus, 17. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý zápas, i předem ztracený, se má bojovat až do konce – říkal Bořivoj Čelovský, jeden z nejkontroverznějších českých historiků. V pořadu Portréty připomene jeho pohnutý život historik Petr Blažek.

Bořivoj Čelovský se narodil v roce 1923 v Heřmanicích u Ostravy. Po druhé světové válce studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, po odchodu do exilu na podzim 1948 pak katolickou univerzitu v Montrealu a univerzitu v Heidelbergu. Studia tam zakončil doktorskou prací o Mnichovské dohodě, která byla v roce 1958 publikována mnichovským Ústavem pro soudobé dějiny a vyvolala velký ohlas jak v Německu, tak v Československu.

Čelovský se totiž snažil postupovat maximálně nezaujatě a kriticky hodnotil počínání Němců i Čechů ve složitém období podzimu 1938. Po návratu do Kanady se mu ale ani s tak zajímavou prací nepodařilo proniknout do tamní historické obce a musel si najít místo ve státní správě. Nikoli nevýznamné: působil ve statistickém úřadu, řídil oddělení na ministerstvu práce, později se podílel na vytváření kanadského imigračního programu, pracoval jako poradce předních kanadských politiků a v 70. letech vedl volební kampaň Nové demokratické strany Pierra Trudeaua.

Koncem 50. let rozehrál Čelovský s vědomím kanadské zpravodajské služby složitou hru s československou Státní bezpečností. Jejím výsledkem bylo, že do Kanady se mohla vystěhovat Čelovského matka, na druhou stranu pomohl kanadským orgánům odhalit československého zpravodajce, ilegálně působícího v Ottawě. Kanada pak dosáhla jeho vyhoštění. (…)

Vinohradská 12 – Ukrajina mezi „šílenstvím“ Ruska a „hysterií“ Západu (2022)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:21

Připravila Lenka Kabrhelová. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Pavel Vondra, Dominika Kubištová, Martin Hůla.

Hovoří Shaun Walker, zpravodaj listu Guardian ve střední a východní Evropě.

Natočeno 2022. Premiéra 18. 2. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 24 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka – Vondra, Pavel – Kubištová, Dominika: Ukrajina mezi „šílenstvím“ Ruska a „hysterií“ Západu. Pohled zpravodaje listu Guardian z Kyjeva. In web ČRo Plus, 18. únor 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi Západem a Ruskem neustává napětí kvůli Ukrajině. Rusko tvrdí, že stahuje své vojenské jednotky z pozic kolem ukrajinských hranic. NATO ale tvrdí, že známky deeskalace nevidí. Jak se v protichůdných zprávách vyznat? Proč je i Ukrajina ohledně možného ruského útoku spíše skeptická? A proč si ruský prezident Vladimir Putin k vyhrocení napětí vybral právě tuto dobu? Lenka Kabrhelová mluví se Shaunem Walkerem, zpravodajem listu Guardian ve střední a východní Evropě. (..)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress