Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 1. 2022

A Stříže taky necháme ve funkci. Vláda ruší stále více předvolebních slibů (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:30

Petr Holec. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 29. 1. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Holec, Petr: Petr Holec: A Stříže taky necháme ve funkci. Vláda ruší stále více předvolebních slibů. In web ČRo Plus, 29. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když předchozí vláda Andreje Babiše vloni udělala bývalého vojenského prokurátora Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem, slíbil tehdejší šéf poslanců ODS a současný ministr financí Zbyněk Stanjura: „Hanebná personální politika vlády Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci… Po volbách ho odvoláme.“

Teď jeho kolega z ODS a ministr spravedlnosti Pavel Blažek pro změnu oznámil, že Stříž ve funkci zůstane. „Neplánuji odvolání Igora Stříže. Naopak bych byl rád, kdybychom spolupracovali na rychlém přijetí novely zákona o státním zastupitelství,“ řekl serveru Novinky.cz. A v Partii v televizi Prima dodal: „Ono se hezky odvolává, ale musíte mít člověka, kterého ta soustava respektuje… Zatím jsem neslyšel jediné jméno, které by mi někdo řekl ze soustavy, kdyby tam nebyl Igor Stříž.“ (..)

Téma dne – Souboj vlády s opozicí o zákony (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:26

Odklad části stavebního zákona, korespondenční volba poslanců a prezidenta ze zahraničí nebo novela pandemického zákona – to jsou příklady norem, které kvůli pokračujícím sporům v Poslanecké sněmovně nejsou projednány a kvůli kterým se vládě v dolní komoře nepodařilo zatím ani začít rozebírat některé její důležité návrhy. Opozice v uplynulých dnech tak eliminovala snahu vlády o projednání některých konkrétních předloh, kvůli tomu ale přestala být česká dolní komora prakticky funkční. A vládní a opoziční zákonodárci se navzájem obviňují z toho, kdo úmyslně brzdí jednání dolní komory.

Natočeno 2022. Premiéra 31. 1. 2022 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Návraty šibenic pro vlastizrádce (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:20

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 30. 1. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Návraty šibenic pro vlastizrádce. In web ČRo Plus, 30. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na demonstraci proti novele pandemického zákona, která má umožnit vládě omezovat v době pandemie některá základní práva a svobody, se objevila maketa dřevěné šibenice s oprátkou, kterou její majitel doprovodil heslem: „Všichni vlastizrádci a jejich přisluhovači skončí na šibenici.“

Tuto kombinaci odsoudilo několik vládních politiků, policisté naopak takovou formu protestu jako protiprávní nehodnotili. Vedle toho se demonstrace zúčastnila i žena, která vytáhla repliku samopalu, tedy dětskou hračku, a začala předstírat střelbu na budovu sněmovny. Pak začala „střílet“ i na novináře. Sedm policistů za ní stálo se založenýma rukama, jak dokládají novináři fotografií.

Vyhrožovat někomu smrtí rozhodně nepatří ve slušné společnosti k nástrojům politického boje ani občanského protestu. Podobně je to s předstíráním střelby na zákonodárce, i kdyby z atrapy zbraně. Pokud by se něco takového odehrálo například v USA, mohla by dotyčná paní být v tuto chvíli také už po smrti. (…)

30. 1. 2022

Institut pro politiku a společnost 1/?? (2021-2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:47

Podcast. Tvůrci nezjištěni.

Natočeno 2021-2022. K poslechu zde.

Pozn.: Posláním Institutu je zkvalitňování českého politického a veřejného prostředí prostřednictvím profesionální a otevřené diskuse a vytvoření živé platformy, která pojmenovává zásadní problémy, vypracovává jejich analýzy a nabízí recepty pro jejich řešení formou spolupráce expertů a politiků, mezinárodních konferencí, seminářů, veřejných diskuzí, politických a společenských analýz dostupných celé české společnosti. Jsme přesvědčeni, že otevřená odborná diskuse a poznání podstaty a příčin jednotlivých problémů jsou nutným předpokladem jakéhokoli úspěšného řešení problémů současné společnosti.  (anotace)

Přepište dějiny Speciál – Lesk a bída filozofky Hogenové (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 20:36

Filozofka Anna Hogenová se ptá, zda porevoluční kapitalismus není stejně nebezpečný jako předlistopadová totalita. Vyjadřují se k tomu Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2022. Webová premiéra 30. 1. 2022 (Akutálně.cz, 17 min.).

Lit.: Groman Martin – Stehlík, Michal: Podcast Přepište dějiny: Lesk a bída filozofky Hogenové. In web Aktuálně.cz, 30. 1. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Annu Hogenovou mají média ráda. Levá, pravá, veřejnoprávní i dezinformační. A mnohá mezi tím. Její názory přitom nezřídka oscilují mezi spekulací a konspirací. Dobře je to patrné na historických paralelách, kterým skoro nikdy neodolá. Tou poslední – o normalizaci – vyvolala slušný rozruch. A opět minula terč.

Když si server Aktuálně.cz pozval na novoroční rozhovor fenomenoložku Annu Hogenovou, patrně doufal, že zazní nějaké to moudro po roce náročném a před rokem ještě náročnějším. Něco o tom, jak žít, jak nežít, jak být sobě blíže a jak se nenechat tempem doby usmýkat. Jak překonat strach ze smrti, jak se nebát samoty. Nějaká ta „ontologická nouze“ a tu a tam „tišina duše“. Anna Hogenová to nabízí na potkání.

Tentokrát však populární filozofka začala rozjímat také o tom, zda náhodou porevoluční kapitalismus není stejně nebezpečný jako předlistopadová totalita. Když novinář namítl, že dost lidí si dnes cení svobody, vylétlo z Hogenové, že jsou to „chudáci“. Socialismus podle ní byl dobou nejen zlou, ale i režimem, který šel po „našem myšlení“. Jenže současnost je ještě horší, protože jde po „pudu sebezáchovy“. Kdo nechápe, že řešit otázky hmotného zajištění je mnohem horší než život v nesvobodě, je hlupák.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Vesměs připomínaly, že vlastně nic zas tak překvapivého neřekla, jen si vzpomněla, co před Listopadem vyučovala na univerzitě v lekcích marxismu-leninismu. Kdyby jindy nevystupovala na různých dezinformačních platformách, nejspíš by na ní obratem ulpěla i populární nálepka neomarxismu. Jako se to před časem stalo historikovi Michalu Pullmannovi. Kontury Anny Hogenové jsou ale na takovou škatulku příliš rozostřené. (…)

Lit.: Vizina, Petr: Poslouchám podcast o chybách a omylech Anny Hogenové na Aktuálně. In Facebook, 30. 1. 2022 (status). – Cit.: Poslouchám podcast o chybách a omylech Anny Hogenové na Aktuálně. Všechno to vlastně sedí, ale to hlavní chybí – totiž co média a tedy i konzumenty médií na Hogenové přitahuje.

Ano, mluví pomalu a značně mlhavě, či snad nesrozumitelně. Existuje představa, že to k filosofii patří (pokud tedy nemluví Petříček nebo někdo podobný). Domnívam se, že to, co na Hogenové přitahuje, je zjevení laskavě působící a pohledné starší ženy. V českých médiích takové nejsou a nevystupují. Snad s výjimkou hereček. Ale ty zas nevyprávějí o ontologické nouzi.
Když mě požádal Meltingpot o rozhovor s Annou Hogenovou, dost jsem se ošíval. Přijde mi, že odborné pojmy používá nahodile a kdo jí jen přitakává, je za osla. „Proč vlastně pořád přistupujete na rozhovory o filosofii, když se v nich o filosofii vlastně nic nedozvíme?“ ptal jsem se jí asi trochu drze. Co kdybychom si promluvili o Vás?

Pohřbeni zaživa (2022, 2024)

Edgar Allan Poe. Dramatizace a režie Vít Vencl. Dramaturg Martin Velíšek. Zvuk Dominik Budil. Zvuková spolupráce Jakub Rataj.

Osoby a obsazení: Kastelán (Martin Finger), Sabina (Elizaveta Maximová), Robert (Zdeněk Piškula), návštěvníci (Libuše Šplíchalová, Karolína Půčková, Vladimír Hrabal a Petr Šplíchal.

Natočeno v roce 2022. Premiéra 13. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli. Repríza 16. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli; 9. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Vydala Radiotéka, březen 2024 (MP3 / radiokarta, EAN 8590236120693; katalogové číslo CR1206-9, celková délka 42 min.). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: anonym: Pohřbeni zaživa. In web Radiotéka, březen 2024 (anotace). – Cit.: „Je tady někdo, kdo si objednal návštěvu krypty?“ Rozhlasový horor scenáristy a režiséra Víta Vencla si vypůjčuje motivy hned z několika děl Edgara Allena Poea, především z povídky Předčasný pohřeb. V děsivém příběhu excelují démonický Martin Finger a nevinné oběti Elizaveta Maximová se Zdeňkem Piškulou.

V pozdním podzimním odpoledni se na zámku Hroby po právě skončené prohlídce loučí kastelán se skupinou turistů. Je to poslední prohlídka této sezóny a možná proto je v obleku a s kravatou. Dva účastnici exkurze, mladý pár, mají ale ještě objednanou exkurzi do místní krypty.

Je to exkluzivní příležitost. Krypta se otevírá jen jednou ročně, a právě jen pro dva účastníky. Navíc kastelán zmiňuje jakési výročí. Cesta do podzemí vede přes část zámku uzavřenou pro turisty, kde ještě poměrně nedávno byl ústav pro choromyslné. Zdá se, že není tak prázdný, jak kastelán tvrdí.

Autor hry Pohřbeni zaživa Vít Vencl si vypůjčil motivy z několika povídek Edgara Allana Poea. Především je to Předčasný pohřeb z roku 1844. Povídka začíná jako esej a posléze vypráví příběh muže, který trpí katalepsií. Při záchvatech mu tuhnou svaly a on vypadá jako mrtvý.

Muž má panickou hrůzu z pohřbení zaživa a dělá mnohá opatření, aby mu zabránil. V jistý okamžik se ovšem zdá, že marně… Povídka byla několikrát využita filmaři, poprvé v roce 1935 (The Crime of Dr. Crespi, mimo jiné si v něm zahrál Erich von Stroheim).

Téma předčasného pohřbení využil Poe i v dalších povídkách: v Berenice, v Sudu vína amontilladského anebo v Zániku domu Usherů. Některé motivy z posledně jmenované slavné povídky najdete i ve hře Pohřbeni zaživa.

Dalším významným zdrojem Víta Vencla se stala Poeova povídka Metoda doktora Téra a profesora Péra. Příběh, který byl poprvé publikován v Grahamově časopise v listopadu 1845, vypráví o návštěvě v ústavu pro choromyslné, který byl vyhlášený inovativní liberální metodou léčby. Návštěvník ale zjistí, že byla aktuálně nahrazena léčbou naopak velmi restriktivní.

Nakonec se ukáže, že v blázinci došlo před časem ke vzpouře a pacienti pozavírali personál do cel a sami se ujali vlády. I tato groteskní povídka se dočkala řady filmových zpracování, například režisérem B. Andersonem. V jeho filmu E. A. Poe: Podivný experiment si zahráli například Ben Kingsley a Michael Caine. Z povídky čerpal i Jan Švankmajer pro svůj film Šílení.

Lit.: anonym (= Velíšek, Martin?): Pohřbeni zaživa. Horor s Martinem Fingerem v duchu E. A. Poea. In web ČRo 2 Praha, 13. únor 2021  (článek). – Cit.: Rozhlasový horor scenáristy a režiséra Víta Vencla si vypůjčuje motivy hned z několika děl Edgara Allena Poea. Především z povídky Předčasný pohřeb. V děsivém příběhu excelují démonický Martin Finger a nevinné oběti Elizaveta Maximová se Zdeňkem Piškulou. (…)

V pozdním podzimním odpoledni se na zámku Hroby po právě skončené prohlídce loučí kastelán se skupinou turistů. Je to poslední prohlídka této sezóny a možná proto je v obleku a s kravatou.  Dva účastnici exkurze, mladý pár, mají ale ještě objednanou exkursi do místní krypty.

Je to exkluzivní příležitost. Krypta se otevírá jen jednou ročně, a právě jen pro dva účastníky. Navíc kastelán zmiňuje jakési výročí. Cesta do podzemí vede přes část zámku uzavřenou pro turisty, kde ještě poměrně nedávno byl ústav pro choromyslné. Zdá se, že není tak prázdný, jak kastelán tvrdí. (more…)

29. 1. 2022

Evoluce – Město přeživších (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:53

Thomas Thiemeyer. Evoluce je nezastavitelná, evoluce je nevyhnutelná… Kompletní audiokniha.

Čte Marek Holý.

Natočeno 2019. Vydala Audiotéka, Bookmedia v roce 2019 (MP3, celková délka 7 hod. 21 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série  Evoluce #1

Pozn.: Evoluce je nezastavitelná, evoluce je nevyhnutelná. Před nikým se nezastaví. Ani před námi.

Představte si, že spolu s přáteli ze školy letíte na výměnný pobyt do Ameriky a po cestě se vám porouchá letadlo. Přesně to se stalo Jemovi s Lucií, jenže katastrofický scénář odtud pokračuje trochu zvláštně. Po nouzovém přistání na Denverském letišti si mladí lidé uvědomí, že se během jejich letu svět úplně proměnil. Na přistávací dráze je džungle a letištní terminál opuštěný, nikde živá duše. Celé město si bere zpátky příroda a na každém kroku na ně číhají všemožná nebezpečí. Zdá se dokonce, že se proti nim spikla i všechna zvířata.

Co se to stalo? Jsou teď jediní lidé na světě? A mají vůbec nějakou naději na přežití, když proti nim stojí celá planeta?

Pippi nastupuje na loď (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Premek @ 23:51

Astrid Lindgrenová. Kompletní audiokniha.

Čte Slávka Halčáková.

Natočeno 2019. Vydal Slovart v roce 2019 (MP3, celková délka 2 hod. 55 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Pokračovanie veselých príbehov Pippi Dlhej pančuchy a jej kamarátov Tomiho a Anniky.

Tentoraz sa Pippi vyberie do mestečka na nákupy, spôsobí rozruch na školskom výlete a na jarmoku sa popasuje s najväčším silákom. Vo vile Vilôčke sa zrazu zjaví jej otec Efraim Dlhá pančucha, černošský kráľ. Pippi sa musí rozhodnúť.

Odpláva s otcom a stane sa černošskou princeznou alebo ostane verná svojim kamarátom?

Tancuj, tancuj, tancuj… (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:49

Haruki Murakami. Co ví Ovčí muž o zmizelé dívce z hotelu U Delfína? Kompletní audiokniha.

Čte Matouš Ruml.

Natočeno 2021. Vydal Témbr v roce 2021 (MP3, celková délka 22 hod. 27 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Zas a zas se mi zdává o hotelu U Delfína. Ve svých snech do něj neoddělitelně patřím. A moje sounáležitost s ním pořád trvá coby jistý kontinuální stav. Moje sny mi to dávají najevo s naprostou jasností. Hotel U Delfína je v nich zdeformovaný k nepoznání. Je hrozně uzounký a dlouhý. Tak úzký a dlouhý, že spíš než hotel připomíná dlouhatánský zastřešený most. Tenounký most, který se táhne vesmírem od prvopočátků až na sám konec. A já do něj náležím. A kdosi tam pláče. Kdosi tam roní slzy kvůli mně.

Hrdina příběhu se vrací na nejsevernější ostrov Hokkaidó, kde před lety zažil napínavé chvíle při hledání tajemné ovce. Zároveň tam přišel o svou přítelkyni, která beze stopy zmizela z hotelu U Delfína.

Rozhodne se, že ji musí najít. Na místě starého, zpustlého hotýlku však stojí moderní, komfortní budova. Po zaměstnancích není ani stopy – jen uvnitř stále přebývá Ovčí mužík.

Volné pokračování Murakamiho bestselleru Hon na ovci neodložíte ani na chvíli.

Vražda vo Wildshote (Vražda vo Wildshotu, 2021, 2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Premek @ 23:47

Bernard Capes. Kompletní audiokniha.

Čte Michal Ďuriš.

Natočeno 2021. Vydalo 582 s.r.o., leden 2022 (MP3, celková délka 7 hod. 8 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Život v pokojnom vidieckom mestečku Wildshotte rozbúri nález mŕtveho tela mladej slúžky. Polícia je bezradná a komplikovaného prípadu brutálnej vraždy sa ujíma šikovný mladý detektív, seržant Ridgway.

Do vyšetrovania sa púšťa aj tajomný barón Le Sage, veľký milovník šachu, ktorého pohnútky však nie sú úplne jasné.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress