Tomáš Crlík. Chtěli udržet svět v rovnováze, jenže když usnuli, něco se pokazilo… Kompletní audiokniha.
Čte Natálie Mlejnková.
Natočeno 2021. Vydalo Čti mi!, leden 2022 (MP3, celková délka 8 hod. 43 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Olaw, jeden ze strážců Země, byl probuzen ze sladkého spánku v kmeni svého modřínu. Dozvěděl se, že jeden z dalších strážců není k nalezení, a jeho vždy usměvavý obličej se zachmuřil.
V podobě puštíka se okamžitě rozletěl k městu. Divočina i zvěř kolem něj však začaly mizet a on se ocitl v neznámém světě. V patách mu jsou nejen vojáci, ale i okřídlenci chrlící oheň, kteří nemají na Zemi co dělat… (anotace)
Lit.: Horáková, Nikol: Recenze audioknihy: STRÁŽCI ZEMĚ (Tomáš Crlík). In web Čteme české autory, 21. 7. 2022 (posluchačská recenze). – Cit.: (…) Tomáš Crlík nalezl svou múzu ve vysočinských hvozdech a předsevzal si psát oddychovou literaturu pro mladší čtenáře. Na knižní scénu se uvedl vlastním nákladem pod pseudonymem Ergall prvotinou Galgad – příběh strážce Země a ve stejném světě se odehrává i autorova druhá kniha Strážci Země (vydalo nakladatelství Fragment, 2019). Titul na projektu již v minulosti představila kolegyně Marie Daňková (recenze), letos však příběh opět ožívá prostřednictvím vydavatelství Čti mi!, které jej uvedlo na trh jako audioknihu v podání sympatické Natálie Mlejnkové.
Skála pod tělem padlého strážce pukla ve dví a do všech koutů světa se drala dávná síla. Zanedlouho zatřásla každičkým stromem odpočinku, ať už to byly borovice, smrky v horách, duby s buky v nížinách, vrby s olšemi u řek, nebo sekvoje s banyány daleko odsud. Jeden ze strážců padl a Zem povolávala jeho bratry, aby mu přispěchali na pomoc. Ale nic se nestalo, stromy se jen podivně pohupovaly tam a zpět. Všichni strážci v nevědomosti spali a svět upadl do chaosu. (citace z Prologu, 12:24)
Strážci Gathary od nepaměti střeží Zemi. Prastaří tvorové, spjatí se svým stromem a schopni vzít na sebe kteroukoliv podobu, mají za úkol zajišťovat rovnováhu a přirozený řád věcí. Na hlídce se střídají, a zatímco jeden dohlíží na svět, ostatní odpočívají. Kdyby se totiž něco stalo, mocná síla matky Země je všechny opět povolá. Tak se to alespoň traduje…
Olaw, strážce modřínu, je vytržen ze spánku za opravdu podivných okolností. Navštívil ho loprach, malý pomocník strážce habru Troma, který tvrdí, že jeho pán zmizel a určitě se mu stalo něco zlého. Pokud zemře strážce, ostatní by přece měli vytáhnout do boje! Jenže Olaw je jediný, koho se loprachovi za celých sto let putování povedlo vzkřísit, zbytek jako by byl zakletý. Strážce modřínu po krátkém zdráhání vyráží najít Troma a zjistit pravdu, leč do cesty se mu připlete nový a nevyzpytatelný živočišný druh – lidé. (..)
Vyprávění se nese v er-formě minulého času a text je bohatý na popisy, zejména v souvislosti s přírodou, přičemž útočí na všechny smysly – zachycuje i vůně, zvuky, struktury. Děj se nicméně rozjíždí velice pomalu (pakliže nepočítáme strhující prolog), Crlík nás nejprve seznamuje s principem světa, historií, buduje atmosféru (v tomhle směru snad dílo krapet připomíná styl Tolkiena) a sem tam přihodí i básničku. Některé kapitoly utečou jako divoká řeka, jiné se vlečou přes hory přes doly (plus jsou mezi stopami výkyvy v délce), nestálou dynamiku příběhu s pár hluchými místy naštěstí završí prvotřídní gradace.
Svět Gathary je zasazen do období ne nepodobného středověku a coby ústřední téma knihu provází konflikt příroda vs. pokrok. Rovněž dojde na problematiku náboženství, kdy člověk využívá víry jakožto nástroje k získání moci a kontrole ostatních lidí. Autor si vymyslel fiktivní kult vzývající jediného boha Órma, jenž kdysi porazil démona z lesů. Vojáci v Ormově jménu hojně kácejí stromy a pronásledují takzvané kacíře (přestože jde většinou jen o obyčejné a nevinné obyvatele, kteří se třebas nechtějí vzdát kousku své půdy).
Strážci sice patří k nejsilnějším bytostem na Zemi (snad s výjimkou živlů), přesto mají své slabiny: jsou zranitelní, pokud se například příliš vzdálí svému stromu odpočinku, nebo se dokonce ocitnou na nehostinné kamenité půdě bez špetky vody či zeleně. Hlavní hrdina strážce Olaw působí jako pohodář, ačkoliv se někdy chová dost naivně – ze své mírumilovné podstaty totiž není s to pochopit lidskou povahu (že také existují lidé zlí a tak podobně), což ale na druhou stranu vede i ke spoustě vtipných situací. Další výraznou postavou je kurážná holčička Brea, která se stane Olawovou přítelkyní a průvodkyní. I když oba pochází z různých sfér, něco je spojuje – láska k životu a přírodě, touha po svobodě a lepším světě.
Přednes Natálie Mlejnkové mi lehce evokuje oblíbenou interpretku Jitku Ježkovou a hodnotím ho jako příjemný, procítěný a snový. Rozlišuje výrazy postav – stoletý strom, malá holčička nebo šišlavý loprach v jejím podání vážně nezní stejně. Předěly mezi kapitolami tvoří krátké zvukové vsuvky s tóny zemitě dunivými, melodiemi piana tančícími jako zurčící potok nebo chřest zvonkohry vyvolávající v mysli obrazy vodopádů.
Strážce Země jsem poprvé na projektu zmínila jako jedno z mých přání k Ježíškovi (článek), a opravdu jsem si je nedlouho poté přečetla. Dobré knihy ale stojí za to si připomínat, navíc audioknižní podoba příběhu neskutečně sluší. Nejvíce oceňuji jazyk, nápad na svět a environmentální poselství, dále na mě pak zapůsobila podstata falešného náboženství a pokrytectví antagonisty.
Tohle lesní dobrodružství ráda doporučím posluchačům a čtenářům okolo dvanácti let (sice v malé míře obsahuje násilí, ale bez něj se neobejdou ani leckteré klasické pohádky) a nepochybuji, že titul okouzlí i starší generace. (…)