Pro české Židy bylo tragické nejen období druhé světové války. Neméně složitý byl návrat těch, kteří přežili, do normálního života. Dokumentárnímu pásmu o poválečném životě židovské komunity v Československu dala jeho autorka Lucie Korcová příznačný název: Zůstali sami. Technická spolupráce Lukáš Vorel. Režie David Hertl.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 7. 2021 (ČRo Plus). Repríza 19. 7. 2021 (ČRo Plus, 5:05 h.; 54 min.); 26. 8. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Pozn.: V pořadu byly použity nahrávky z archívu Paměti národa a archívu Českého rozhlasu.
Lit.: Korcová, Lucie: Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal i nástrojem komunistů. In web ČRo Plus, 17. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V květnu 1945 se Evropou valila vlna euforie – Německo kapitulovalo a šest válečných let bylo u konce. Z koncentračních táborů se domů vraceli také židovské děti, ženy a muži, kteří dokázali přežít útrapy nacistických továren na smrt. Místo rodiny a přátel se ale často setkali s odmítáním a nezájmem. Československo, které považovali za svou vlast, se k nim otočilo zády. Zůstali sami.
Kromě přístupu známých a sousedů se Židé po návratu museli vypořádat také s problematikou státního občanství. Po roce 1945 se totiž československým občanem mohl stát pouze člověk české nebo slovenské národnosti. Vycházelo se přitom ze sčítání lidu z roku 1930, kdy se Židé často hlásili k židovské národnosti.
„Je to velký paradox, protože při sčítání lidu v roce 1930 vláda platila několika sionistům – mimo jiné Maxi Brodovi, který je znám jako přítel Franze Kafky -, aby během sčítání lidu objížděli na Podkarpatské Rusi jednotlivé obce a agitovali pro židovskou národnost. Povzbuzovali Židy, kteří mluvili různými jazyky a mohli se přihlásit i k jiným národnostem, aby se nepřihlásili k maďarské nebo německé nebo těm, které československý stát chtěl oslabit, ale aby se přihlásili k židovské národnosti,“ vysvětluje historička z Ústavu pro Soudobé dějiny Kateřina Čapková a zdůrazňuje:
„O patnáct let později za toto rozhodnutí, které bylo propagováno státem, museli tito bývalí občané Československa zaplatit tím, že bojovali o své občanství, protože tato národnost nebyla započtena mezi ty, které stát uznával jako loajální.“