Jak by asi chutnalo víno z roku 1933 a má smysl ho ještě uchovávat? Sommelier Jan Pánek je znalcem archivace vína a řekne, jak si staré víno skutečně vychutnat a co na něm ocenit. Kdy má víno svůj zenit? A existuje spolehlivý způsob, jak zajímavé víno uchránit přes sebou samým, abychom ho v opilecké pýše nevypili s kamarády? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Host: Michaela Pavlátová, animátorka. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 22. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Lit.: Slívová, Hana – Cihlář, Ondřej: Chci studenty pro animaci zapálit tak, aby hořeli štěstím, že ji dělají, říká filmařka Michaela Pavlátová. In web ČRo 3 Vltava, 20. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Animované Řeči, řeči, řeči, Repete, Tramvaj. Ale taky hrané Nevěrné hry nebo Děti noci a navrch role taxikářky v Knoflíkářích. To všechno je práce animátorky, režisérky a vedoucí Katedry animace pražské FAMU Michaely Pavlátové. S Ondřejem Cihlářem mluvila ve Vizitce o novém ceněném filmu Moje slunce Mad i o tom, podle čeho si vybírá své studenty.
Před devíti lety získala animátorka a režisérka Michaela Pavlátová na „animátorské olympiádě“, festivalu ve francouzském městě Annecy, cenu za nejlepší krátkometrážní film Tramvaj. Letos tu uspěla podruhé, tentokrát s osmdesátiminutovým filmem Moje slunce Mad. Příběh o věcech, které se stanou, když Evropanka následuje lásku do Afghánistánu, vznikal pět let. Doba se jí ovšem pokrátila o vznik scénáře, film se totiž zrodil podle novely Petry Procházkové Frišta. I o práci s touto předlohou mluvila ve Vizitce detailně. (..)
Česká republika má na dosah téměř 200 miliard z Evropské unie, které může použít na obnovu hospodářství po pandemii koronaviru. Evropská komise souhlasí s plánem na využití těchto prostředků, který Česko předložilo. Nejsou ale všechny tyto peníze v ohrožení kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše? Jaké podmínky bude muset Česko splnit, než začne tento evropský fond využívat? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Host: trenér psů Robert Zlocha. Moderuje Aleš Cibulka. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Moderuje Filip Rajmont.
Hovoří David Drábek & Darek Král.
Natočeno 2021. Webová premiéra 19. 7. 2021 (Supraphonline, 41 min.).
Lit.: anonym: David Drábek & Darek Král: Elefantazie. In web Supraphonline, 19. 7. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skutečný příběh Sloního muže Josepha Merricka režiséra Davida Drábka a hudebního skladatele Darka Krále přitahoval mnoho let. A od úspěchu jejich prvního muzikálu Ještěři jim bylo jasné, že muzikálová forma bude nejlépe slušet i Elefantazii. Příběh děsivě znetvořeného muže, který si navzdory ponížení a štítivosti zachoval uvnitř něhu, pochopení a lásku k lidem a bytí, to je silná inspirace. A navíc jeho přátelství s laskavým doktorem Trevesem, kterého kongeniálně hraje Tomáš Klus – dalo inscenaci ještě další impuls. Muzikál Elefantazie s úspěchem uvádí Městská divadla pražská na scéně ABC. Písně z tohoto fascinujícího příběhu se nyní dočkaly studiové nahrávky, která vyšla na CD i digitálně u vydavatelství Supraphon. A k této příležitosti si s Davidem Drábkem a Darkem Králem povídal Filip Rajmont.
Pro české Židy bylo tragické nejen období druhé světové války. Neméně složitý byl návrat těch, kteří přežili, do normálního života. Dokumentárnímu pásmu o poválečném životě židovské komunity v Československu dala jeho autorka Lucie Korcová příznačný název: Zůstali sami. Technická spolupráce Lukáš Vorel. Režie David Hertl.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 7. 2021 (ČRo Plus). Repríza 19. 7. 2021 (ČRo Plus, 5:05 h.; 54 min.); 26. 8. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Pozn.: V pořadu byly použity nahrávky z archívu Paměti národa a archívu Českého rozhlasu.
Lit.: Korcová, Lucie: Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal i nástrojem komunistů. In web ČRo Plus, 17. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V květnu 1945 se Evropou valila vlna euforie – Německo kapitulovalo a šest válečných let bylo u konce. Z koncentračních táborů se domů vraceli také židovské děti, ženy a muži, kteří dokázali přežít útrapy nacistických továren na smrt. Místo rodiny a přátel se ale často setkali s odmítáním a nezájmem. Československo, které považovali za svou vlast, se k nim otočilo zády. Zůstali sami.
Kromě přístupu známých a sousedů se Židé po návratu museli vypořádat také s problematikou státního občanství. Po roce 1945 se totiž československým občanem mohl stát pouze člověk české nebo slovenské národnosti. Vycházelo se přitom ze sčítání lidu z roku 1930, kdy se Židé často hlásili k židovské národnosti.
„Je to velký paradox, protože při sčítání lidu v roce 1930 vláda platila několika sionistům – mimo jiné Maxi Brodovi, který je znám jako přítel Franze Kafky -, aby během sčítání lidu objížděli na Podkarpatské Rusi jednotlivé obce a agitovali pro židovskou národnost. Povzbuzovali Židy, kteří mluvili různými jazyky a mohli se přihlásit i k jiným národnostem, aby se nepřihlásili k maďarské nebo německé nebo těm, které československý stát chtěl oslabit, ale aby se přihlásili k židovské národnosti,“ vysvětluje historička z Ústavu pro Soudobé dějiny Kateřina Čapková a zdůrazňuje:
„O patnáct let později za toto rozhodnutí, které bylo propagováno státem, museli tito bývalí občané Československa zaplatit tím, že bojovali o své občanství, protože tato národnost nebyla započtena mezi ty, které stát uznával jako loajální.“
Krzysztof Choinski. Rozhlasová hra. Překlad a úprava Vanda Feriancová. Odpovědný redaktor Milan Frolo. Zvuk Peter Daniška, Milan Greguš. Režie Ivan Predmerský.
Osoby a obsazení: Ema (Emília Vašáryová), Anna (Jana Kopsová, majitelka cukrárny (Eva Krížiková), strýček Stach (Alfréd Swan), herec (Pavol Višňovský), Rosenbaum (Marián Slovák) 1. důstojník (Eduard Vítek), pan Julián (Vladimír Hajdu), matka (Oľga Solárová), Lula (Oľga Belešová), Ala (Helena Geregová), bas (Jozef Šimonovič), 2. důstojník (Juraj Predmerský).
Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 16. 11. 1995. Premiéra 20. 11. 1995 (36 min). Repríza 14. 1. 1998 (SRo 2 Devín, 10:20 h.).
Pozn.: Poľská rozhlasová hra – fiktívny príbeh, v ktorom sa hlavná hrdinka stretáva cez realitu prítomnosti s minulosťou a budúcnosťou.
Lit.: anonym: Prerušené spojenie. In Slovenka 14/1999, str. 65 (anotace). – Cit.: Autor na pozadí fiktívneho príbehu vytvára fantazijnú štruktúru reality, z ktorej vstupuje do minulosti i do budúcnosti. Týmto spôsobom sa uskutoční rad spojení s minulosťou, situovanou do obdobia krátko pred vypuknutím vojny a kapituláciou Poľska so všetkými jej tragickými následkami.
Dvacet velkoformátových pláten Alfonse Muchy je zpět na jižní Moravě. Výstava Slovanské epopeje je kompletně přichystána na otevření. Připravil Petr Tichý.
Hovoří starosta Tomáš Třetina, ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková.
Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 20. 7. 2021 (ČRo Brno, 4 min.).
Lit.: Tichý, Petr: Slovanská epopej se po deseti letech vrátila do Moravského Krumlova. In web ČRo Brno, 20. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovanskou epopej Alfonse Muchy si znovu prohlédnu návštěvníci zámku v Moravském Krumlově na přelomu července a srpna.
Její uložení v opravených prostorách zámku zkontrolovali odborníci, Praha dílo městu oficiálně zapůjčila na pět let.
„Musí se doladit to osvětlení. Bude to vypadat tak, že budou svítit jenom ta bodová světla,“ popisuje ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková část nedodělků, které se musí do otevření vyřešit.
Dotisknout cedulky a letáky by ale podle starosty Tomáše Třetiny z TOP 09 nemělo trvat dlouho. „To jsou technické věci, které během 14 dní zvládneme.” (…)
Ondřej Soukup. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Rusko se pokoušelo před Českým rozhlasem blokovat i Wikipedii, Telegram, LinkedIn. In web ČRo Plus, 19. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruské úřady zablokovaly přístup ke stránkám ruskojazyčného vysílání Českého rozhlasu. Blokace je kombinací dvou přístupů. Existuje poptávka ze strany Kremlu, který Česko zařadil na seznam nepřátelských zemí. Na druhou stranu si těžko lze představit, že by někdo v Kremlu hledal na webu Českého rozhlasu článek, který by ho mohl pohoršit. Takže to byl nejspíš iniciativní šplhoun. Jak dlouho bude blokace trvat? Nejspíše dlouho ne. (..)
Lit.: Klečka, Jiří: Moskva zablokovala stránky ruského vysílání Českého rozhlasu. Kvůli článku o Palachovi. In web IRozhlas, 17. 7. 2021 (článek). – Cit.: Ruský úřad pro kontrolu práv spotřebitelů zablokoval stránky ruského vysílání Českého rozhlasu. Informuje o tom web Roskomsvoboda. Úřad omezení přístupu na stránku zdůvodnil tím, že článek, který informoval o sebeupálení studenta Jana Palacha, podporuje sebevraždy. Článek s názvem Jan Palach a jeho následovníci byl přitom publikován už v roce 2001. (…)
„Začala jsem zakopávat. Přesně takhle nenápadně se u mě nemoc projevila“ – říká Anna Ryšavá, předsedkyně Sružení mladých sklerotiků. Během jediného roku skončila na vozíku, ale nevzdala to a s roztroušenou sklerózou začala bojovat po svém. Dnes chodí běhat a podniká túry po horách. A říká, že jedinou prevencí je pohodový život bez stresu. Ptá se Naděžda Hávová.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Powered by WordPress