Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

19. 7. 2021

Host Apetýtu – Matěj Číp (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:48

Našli byste v Jižní Dakotě město Tabor, které nese název po jihočeském Táboře? Jak vypadá rozvrh Matěje Čípa? Jak vzpomíná na výuku na ZUŠ ve Valašském Meziříčí? Jaká byla jeho cesta do Ameriky a s jakými překážkami se potýkal? Připravila Jaroslava Vykoupilová.

Hovoří Matěj Číp.

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 14. 7. 2021 (ČRo Brno, 34 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Vykoupilová, Jarka – lop: V Americe jsem trochu za exota, směje se první český student hry na cimbál na univerzitě v USA. In web ČRo Brno, 14. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Spousta lidí si myslí, že cimbál je ryze folklorní nástroj, ale není tomu tak. Na cimbál se dá zahrát cokoliv,“ říká mladý cimbalista Matěj Číp, který jako první a jediný Čech studuje hru na cimbál na univerzitě v USA.

Jaké byly jeho začátky? „Cimbál jsem viděl poprvé na babiččiných narozeninách a byl jsem u něho úplně zaseklý! Chtěl jsem si to vyzkoušet, ale tehdy mi to cimbalista ani nedovolil, ale pak jsem rodiče začal přemlouvat. Celý náš obývák se potom musel kvůli cimbálům přetransformovat, protože můj brácha začal taky hrát, takže máme místo gauče cimbály,“ říká s úsměvem.

Začátky hry na cimbál mohou být těžké, ale podle Matěje Čípa to má výhodu: „Kam bouchnete, tam to hraje! Když si vezmete třeba housle, tak se musíte naučit, jak správně ladit, aby tón pěkně zněl.“

Studium v Česku a ve Spojených státech amerických je velmi odlišné a má svá specifika. „Amerika je obrovská země a v drtivé většině tam cimbál neznají, takže jsem za takového exota, který jim cimbál přibližuje a ukazuje, jaké má nástroj možnosti. Na univerzitě je spousta profesorů, kteří jsou otevření a ochotní mě vést, tak mi bylo umožněno studovat hru na cimbál. Mám za sebou tři roky studia a mám před sebou poslední rok bakalářského studia na Northern State University.“

Našli byste v Jižní Dakotě město Tabor, které nese název po jihočeském Táboře? Jak vypadá rozvrh Matěje Čípa? Jak vzpomíná na výuku na ZUŠ ve Valašském Meziříčí? Jaká byla jeho cesta do Ameriky a s jakými překážkami se potýkal? (…)

Třináct plus – Reprezentuje SPD křesťanské hodnoty? (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:45

Připravila a moderuje Anežka Jakubcová. Spolupráce Anna Janošková.

Hovoří Josef Nerušil – odbor komunikace pražského arcibiskupství a kandidát SPD do PS; Michal Opatrný – vedoucí Katedry etiky, psychologie a charitativní práce TF JCU; Jiří Zajíc – publicista a pedagog.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 7. 2021 (Rádio Proglas, 13:05 h.; 29 min.).  K poslechu zde.

Lit.: Jakubcová, Anežka: 13+: Reprezentuje SPD křesťanské hodnoty? In web Rádio Proglas,16. července 2021, 15:05 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Lídrem pražské kandidátky SPD do podzimních sněmovních voleb se stal Josef Nerušil, pracovník Odboru komunikace Arcibiskupství pražského, které považuje jeho rozhodnutí za osobní záležitost. Reprezentuje SPD křesťanské hodnoty? V pořadu 13+ o tom právě Josef Nerušil diskutoval s Michalem Opatrným, vedoucím Katedry etiky, psychologie a charitativní práce na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jejím proděkanem. Svůj komentář v závěru pořadu připojil publicista a pedagog Jiří Zajíc.

ČAUČESKU (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:41

Jaromír Kmenta a Tomáš Klus. Kompletní audiokniha. Hudba Tomáš Klus a Jiří Burian. Texty písní Tomáš Klus. Texty meziřečí Jaromír Kmenta.

Čte Jaromír Kmenta, zpívá Tomáš Klus.

Natočeno 2021 (Domácí studio). Vydal Tomáš Klus 30. 4. 2021 (1 CD MP3, katalogové číslo 8590233052591).

Pozn.: Album se jmenuje v narážce na premiérovy facebookové promluvy k voličům ČAUČESKU a ukazuje na palčivá politická témata poslední doby. „Celé to začalo nevinně, prostě jsem psal reflexi doby a světa, co vidím, co slyším, co cítím, a najednou jsem měl písní na celé album,“ uvedl Tomáš Klus, který na vzniku nahrávek spolupracoval s hudebním producentem Jiřím Burianem a investigativním novinářem a spisovatelem Jaroslavem Kmentou, jenž se zabývá vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce. „Protože k emocím jsem chtěl dostat i fakta, tak jsem poprosil Jaroslava, aby ke každé písni sepsal nějaký kontext. Takovou argumentační kapsičku. Mnohé jeho texty totiž sloužily jako odrazový můstek k hnutím mysli směrem k písním na ČAUČESKU,“ upřesňuje Tomáš Klus.

Podle Kluse je údělem písničkáře autenticita a prostřednictvím písní chce vzbudit diskuzi k tématům, jež byla často záměrně překryta novými kauzami. Písničkář albem ČAUČESKU čelí rychlému zapomínání společnosti na skutky politiků, které by neměly být nikdy promlčené.

„Říká se, že politika je svinstvo, ale ona sama o sobě svinstvo být nemůže. Politika ožívá teprve s konkrétními lidmi a jejich charaktery. Politika je odrazem celé společnosti a v momentě, kdy společnost začne být bdělá a začne opravdu vyžadovat mravní kvality po svých politicích, začne se uzdravovat,“ míní Tomáš Klus.
Album ČAUČESKU vychází v roce, kdy si Češi na podzim vyberou nové složení Poslanecké sněmovny. Tomáš Klus je ve svých písních kritický: „Chci upozornit na zlo v činech premiéra Babiše a prezidenta Zemana a věřím, že brzy přijde změna.“

Na cover alba ČAUČESKU spolupracoval známý grafik a fotograf Tomáš Břínek alias TMBK.

Mezipřistání (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:34

Matěj Hořava. Kompletní audiokniha. Režie Jiří Pochvalovský.

Čte Michal Bumbálek.

Natočeno 2021 (Soundguru). Vydalo Tympanum 9. 7. 2021 (1 CD MP3, TYM677-0; celková délka 4 hod. 43 min.).

Pozn.: Podmanivý výlet, ze kterého se vám nebude chtít vrátit. Povídky laureáta Magnesie Litery Matěje Hořavy, autora, jehož texty mají duši a cítíme jejich vůně. Tentokrát pocítíme směs vůní Brd, Moravy a Gruzie.

V krátkých hutných povídkách s autobiografickými prvky cestujeme mezi severními Čechy, Brdy, polabskou nížinou, Brnem a Gruzií. Autor barvitým jazykem popisuje prchavé okamžiky všedního dne natolik sugestivně, že čtenáři i posluchači cítí vůni daného prostředí nebo dne. Bez problémů se vciťují do pocitů hlavního hrdiny, který utíká a zároveň hledá a sám neví před čím a co. Na svém útěku mění prostředí i jazyky, míchají se mu čeština, němčina, ruština, latina, staroslověnština, staročeština i gruzínština a na své pouti potkává neuvěřitelné osobnosti: staré ženy i muže, taxíkáře, pastevce, studenty i zvířata. Všichni k němu ihned pocítí náklonnost a touží se mu svěřit se svým, často nelehkým, životem. A my nasloucháme s ním a žasneme nad tvrdostí života a myšlenek, které ale zpovídaný bere jako svůj nutný úděl. Mezi tím vším se meditativní formou vypořádává se svou minulostí i autor a my poznáváme svobodomyslného chlapce ze severních Čech hrajícího si s dětmi na schovávanou (a on má ten nejlepší úkryt, ale také strach, najdou-li ho vůbec), studenta prožívajícího první vážnou známost či pocit učitele češtiny v gruzínském Tbilisi. Tyto zdánlivě všední, až banální, chvíle dokáže Hořava zpřítomnit natolik sugestivně, že chceme odjet s ním a zažít plavání v Černém moři, ochutnat moruše, opíjet se do němoty i lézt na střechu severočeského paneláku a cítit vítr ve vlasech…

Obsah:  1. Cizí boty (18:20) – 2. Vlasy (06:01) – 3. Kosa (12:47) – 4. Schovka (07:42) – 5. Trvalý pobyt (11:30) – 6. Hapekiki (06:53) – 7. Nádech (03:49) – 8. Mezipřistání (14:59) – 9. Horká lázeň (04:15) – 10. Železné dveře (06:39) – 11. Duchobor (26:39) – 12. Přízemí (07:10) – 13. Dušičky (06:03) – 14. Napůl (09:42) – 15. Potok, nebo řeka? (03:52) – 16. Svatba (15:17) – 17. Slunce (06:55) – 18. Ve výši (08:32) – 19. Racek (11:11) – 20. Dům obývaný anděly (15:41) – 21. Protější stráň  (06:28) – 22. Pohřeb (05:54) – 23. Malé hlavy (12:57) – 24. Eskymácký obrat (07:14) – 25. Fuga (08:45) – 26. Dům (10:50) – 27. Splývání (06:43) – 28. U brány (10:37) – 29. Moře (09:06).

Královna a divoška (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:27

Linda Jaroschová a Anselm Grün (Königin und wilde Frau). Překlad Jindra Hubková.

Čte Jana Štvrtecká.

Natočeno 2021 (Soundguru). Vydalo Tympanum 2. 7. 2021 (1 CD MP3, TYM657-0; celková délka 7 hod. 5 min.).

Pozn.:  Linda Jaroschová a Anselm Grün přinášejí povzbuzení ženám nejen k radosti z vlastního bytí ženou, ale také aby dokázaly žít naplno to, čím jsou.

Ve svých stejnojmenných seminářích se Linda Jaroschová věnuje sedmi obrazům ženství. Její bratr Anselm je spojil s obrazy biblických žen a přidal k nim dalších sedm. Tyto biblické ženy představující vždy silnou stránku určitého archetypu mohou současným ženám pomoci odhalit svou podstatu a učí je, jak čerpat z vnitřního bohatství jejich vlastní ženskosti. Mohou být umělecké, moudré, milující, mateřské, smějící se, bojující, královské nebo divoké. Archetypy jim ukazují, jak být sama sebou, a přesto se nezpronevěřit tomu, v co bytostně věří. Nabízejí lék na rány na duši, které jim uštědřily falešné obrazy žen, a vedou je cestou k plnosti a uzdravení a dodat jim odvahu, aby i v obtížných situacích dokázaly důvěřovat ve své vlastní síly. A proč autoři zvolili zrovna číslo čtrnáct? Není to náhoda. Čtrnáctka totiž je od nepaměti číslem uzdravení. V Babylóně ctili čtrnáct pomáhajících božstev. V křesťanství známe čtrnáct světců, patronů a pomocníků v nouzi. Čtrnáctka je však zároveň i číslem označujícím ženství. Představuje polovinu měsíčního cyklu, což má pro ženu mimořádný význam.
Ženy z uvedených čtrnácti obrazů přijaly odpovědnost za sebe. Místo aby si naříkaly nad vlastní bídou, napřely energii ke změně. Ale nebylo to jednoduché. Svou silnou stránku často objevily teprve v okamžiku, kdy se ocitly úplně na dně. Až příliš dlouho totiž čekaly řešení od někoho jiného a jejich bída se zatím neustále prohlubovala. Teprve pak poznaly, že řešení spočívá v nich samých. Uvědomily si, že v sobě mají všechnu potřebnou moc k vybřednutí ze svých problémů. Cílem autorů je povzbudit posluchačky k radosti z vlastního bytí ženou, aby dokázaly žít naplno to, čím jsou.

Humoristické povídky (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:23

Audiokniha Humoristické povídky  - autor Miloslav Švandrlík   - interpret více hercůMiloslav Švandrlík. Kompletní audiokniha. Hudba Jakub Přibyl. Mastering Radek Veselý. Režie Alan Piskač.

Účinkují Jiří Lábus, Pavel Zedníček, Norbert Lichý, Arnošt Goldflam.

Natočeno únor 2020 (studio DAMU). Vydala Fonia 10. 9. 2021 (1 CD MP3, katalogové číslo: 59573-2). Ukázka k poslechu zde.

Obsah: 1. Hamletovo prozření (05:22) – 2. Hadí muž (12:28) – 3. Případné milenky (04:25) – 4. Pepíčku, Pepíčku! (16:41) – 5. Traviči studní (08:20) – 6. Promiňte, omyl! (07:15) – 7. Nebezpečný podnájemník (08:09) – 8. Předvánoční houbař (11:42) – 9. Dvojí pohled (05:57) – 10. Léčka na strýce (06:56) – 11. Předurčení (05:26) – 12. Tvrdohlavý kmet Črhola (05:04).

Pozn.: S úsměvem jde všechno líp! Zaručeným receptem na dobrou náladu je poslech veselých příběhů z pera „mistra českého humoru“. Spisovatel Miloslav Švandrlík napsal za svůj život několik stovek povídek pro magazín Dikobraz a další noviny a časopisy. Patřily a stále patří k tomu nejpovedenějšímu, co v české humoristické literatuře vzniklo. Díky autorovu smyslu pro všechny lidské nedostatky, průšvihy a legrace jsou tyto krátké texty stále oblíbené a nadčasové. Dvanáct vtipných povídek o jedlících a labužnících, mezilidských vztazích a řadě dalších témat s gustem načetli pánové Lábus, Zedníček, Lichý a Goldflam. (anotace)

Noční Mikrofórum – Hynek Medřický (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:00

Host: Hynek Medřický, badatel, propagátor zdravého spánku, vynálezce biodynamické žárovky. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tomáš Voženílek.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Blata (2021)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:59

Jiří Hájíček. Po pohřbu kamaráda se mladý muž seznámí se záhadnou dívkou a v její společnosti se dostane tam, kam se nikdy dostat nechtěl… Hororový příběh s baladickým nádechem i dramatickým napětím. Ze sbírky povídek Leonardův kabinet pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Jiří Seydler.

Účinkuje Josef Pejchal.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Strašidelné léto na Dvojce. Repríza 7. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Vlček, Tomáš: Český děs aneb týden domácího hororu. In web ČRo 2 Praha, 20. červenec 2021 (článek). – Cit.: Letošní léto na Dvojce je hororové. Připravili jsme týdenní sérii povídek tohoto žánru z pera českých autorů, což je pro české klasiky poněkud netradiční žánr. (…)

Horor není v české literatuře nikterak tradičně doma, i když se duchařské a tajemné náměty objevují i v dílech klasiků, jako byli Jan Neruda či Jakub Arbes. Rádi bychom vám však představili hororovou tvorbu v díle autorů podstatně mladších.

Na území hororu se čeští spisovatelé 20. a 21. století vydávají obvykle přes hranice některého z jiných žánrů – humoristé, autoři sci-fi a fantasy, postmoderní prozaici, detektivkáři či autoři psychologické prózy – a proto se dá říci, že je-li paleta českého hororu nevelká, je o to pestřejší.

Autorem snad největšího počtu hororových povídek v české próze je Miloslav Švandrlík. Ten však ani ve strašidelném žánru nezapře své základní naladění humoristy, zábavného chrliče historek takřka haškovského ražení. A proto i jeho povídka Trojí leknutí Roberta Brůny je vyprávěna s úsměvným nadhledem, byť v ní půjde o život a smrt.

Představitelů české fantastiky, kterýmžto termínem bývá označováno žánrové trojhvězdí sci-fi/fantasy/horor, jsme vybrali hned několik. Žánrovým doyenem je Ondřej Neff, jehož povídka Nevěsta pro dlouhou noc je variací na hororovou klasiku, totiž na příběh o hraběti Draculovi, a nese rovněž stopy humorné parafráze. Střední věk tu reprezentuje Jaroslav Mostecký, od něhož jsme zařadili povídku Kaštanová noc. (…)

Vysočina: bod Archimedův a také Achillova pata (2021)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:58

Rozhlasová antologie z básní českých autorů. Použité texty Jakub Deml, Bohuslav Reynek, Suzanne Renaudová, Antonín Slavíček, Antonín Sova, Ladislav Dvořák, Bořivoj Kopic, Čestmír Kafka, Zbyněk Hejda a Ivan Martin Jirous. Připravil Miloš Doležal. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jana Doležalová, Jan Hartl, Viktor Preiss a Rostislav Novák.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 57 min.) v cyklu Souzvuk. Repríza 22. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 57 min.) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Gojda, Petr – Doležal, Miloš: Souzvuk undergroundu, víry a poezie. Vysočina jako bod Archimedův a také Achillova pata. In web ČRo 3 Vltava, 19. červenec 2021 (článek). – Cit.: Přinášíme rozhlasovou antologii z básní Jakuba Demla, Bohuslava Reynka, Suzanne Renaudové, Antonína Slavíčka, Antonína Sovy, Ladislava Dvořáka, Bořivoje Kopice, Čestmíra Kafky, Zbyňka Hejdy a Ivana Martina Jirouse. (..)

Hrbolatý kraj hlubokých lesů s koryty řek a stužkami potoků, s mytickými kopci a návršími, s dramaticky zařízlými údolími, kraj měst a městeček se špicemi věží, hnízd vesnic s kapličkami i samot, byl domovem umělců, jejichž křehká, silná i neotesaná díla jako by v sobě snoubila drsnou žulu s přízračností blízkých, táhnoucích mraků. Na Vysočině se mezi jinými narodili básník a kněz Jakub Deml, grafik a básník Bohuslav Reynek i svorník undergroundu Ivan Martin Jirous.
 (…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Věra Jourová (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:38

Hostem je Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise (za ANO). Česko získá z mimořádného fondu Evropské unie 180 miliard korun na oživení ekonomiky po koronavirové krizi. Půjdou tyto peníze na obnovu českého hospodářství, nebo na jeho přeměnu směrem k větší digitalizaci a využití obnovitelných zdrojů energie? Jsou oprávněné výtky opozice a nevládních organizací, které upozorňují, že plán předložený českou vládou, plní vyžadované klimatické projekty jen na oko? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress