Tereza Lišková se ptá religionisty Jakuba Otčenáška a antropologa Jakuba Novotného, zda může být skateboard nástrojem interkulturního dialogu nebo rituální hračkou. Hudbu vybírá Eliška Vidomus.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Diskusní pořad, dnes na téma: Patří hotovost do muzea? Host: Tomáš Hládek, expert na platební styk a kyberbezpečnost České bankovní asociace. Moderuje Tomáš Voženílek.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Ladislav Klíma. Autobiografie českého filosofa a spisovatele. Účinkuje Milan Vlachovský. Režie Miroslav Buriánek.
Nastudovala Plzeň v roce 1999. Obnovená premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough. Britský premiér Boris Johnson předává podle svých slov odpovědnost za boj s virem do rukou spoluobčanů. Jak veřejnost na uvolnění restrikcí zareaguje? Budou Britové dál nosit roušky a dodržovat rozestupy? Nebo se bezstarostně vrátí k běžnému životu?
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Jak Kamila Kopřivová vidí budoucnost judaismu v Česku? A kam se podle ní mohou obrátit mladí lidé se zájmem o židovskou tradici a víru? Rozhovor s budoucí rabínkou připravili Jan Škrob, Petr Wagner a Fatima Rahimi.
Natočeno 2021. Premiéra 18. 7. 2021 (ČRo Rádio Wave, 35 min.).
Lit.: Rahimi, Fatima – Škrob, Jan – Wagner, Petr: Rabínka v zácviku. Kamila Kopřivová usiluje o proměnu stereotypních představ o židovství. In web ČRo Radio Wave, 18. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Kamilu Kopřivovou, která se na své budoucí povolání připravuje na rabínském semináři v Berlíně, jste možná narazili na Twitteru, kde vystupuje pod přezdívkou Rabínka v zácviku. Informativní tweety a vlákna o judaismu cílí v první řadě na většinovou společnost, která má podle ní o židovství stále zkreslené a stereotypní představy.
S tím ostatně souvisí i to, že ačkoli ženy coby rabínky nepředstavují v liberálnějších větvích judaismu nijak kontroverzní téma, právě lidé mimo židovskou komunitu bývají Kamilinou volbou povolání vyvedeni z míry.
Ona sama nemá židovské kořeny. Judaismus pro ni tedy není rodinnou tradicí, ale nechala se oslovit mimo jiné židovskou filosofií, z níž jako jednoho z autorů, kteří ji inspirují, zmiňuje Martina Bubera.
Kamila je také otevřena mezináboženskému dialogu a nechává se oslovit i osobnostmi z křesťanského prostředí. Zároveň zdůrazňuje, že aktivní spolupráce v této oblasti může být citlivá a je potřeba, aby se vždy vše dělo s vědomým souhlasem komunity. (…)
Andrej Babiš se obává, že soubor klimatických návrhů Evropské komise z minulého týdne je radikálnější, než se čekalo. Jsou plány na snížení škodlivých emisí a další opatření opravdu překvapivé? Jaký dopad budou mít na český automobilový průmysl? Odpovídat bude Kateřina Davidová z nevládního Centra pro dopravu a energetiku a Zdeněk Petzl, ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.; 25 min.).
Lit.: oci – Koubová, Karolína: Ještě máme čas plánovat, jak snížit emise. Pak to bude nákladnější, varuje odbornice na dopravu. In web ČRo Plus, 19. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská komise představila klimatický balíček Fit for 55, součástí je i přechod k bezemisním automobilům. Od roku 2035 by se neměla vyrábět a prodávat nová auta se spalovacími motory. „Chceme-li zabránit zhoršování klimatické krize, musíme dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Z tohoto hlediska je plán správný a nevyhnutelný,“ tvrdí Kateřina Davidová z nevládního Centra pro dopravu a energetiku. Šéf sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl s návrhy nesouhlasí.
Petzl upozorňuje na rozdíl mezi klimatickou neutralitou a nulovými emisemi: „Plán má požadavek na nulové emise v roce 2035, čímž se dává jen na cestu elektromobility nebo vodíkových článků. Ale zásadně pomíjí jiná technologická řešení jako syntetická nebo obnovitelná paliva.“
„Doprava globálně činí asi čtrnáct procent celkových emisí, osobní a nákladní vozidla asi sedm procent. Řekl bych, že se na těchto sedm procent příliš přísně zaměřujeme a dopad na automobilový průmysl je pak poměrně velký,“ dodává zástupce výrobců automobilů. (…)
Ve věku 81 let zemřel Milan Lasica. Náhle a na jevišti. O jak velkou osobnost přichází nejen slovenská kultura a společnost? Italské Benátky jsou jedním z hlavních turistických cílů v celé Evropě. Jak se na jejich návštěvnosti podepsala pandemie koronaviru? Moderuje Šárka Fenyková a Jan Bumba.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Host: Zuzana Říhová, bohemistka, spisovatelka. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2021. Premiéra 19. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 19. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Tiziano Scarpa. Překlad a dramatizace Marina Feltlová. Hudba a zvuk Miroslav Tóth. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Izabela Schenková.
Osoby a obsazení: Cecílie (Eliška Zbranková), sestra Tereza (Taťjana Medvecká), Maddalena (Tereza Císařová), Don Antonio (Miloslav König, Don Giulio (Dušan Sitek), slečna / hlas ve sboru (Veronika Lazorčáková), dívky (Luisa Marie Marešová, Kateřina Pušová, Laura Novotná), dívka / hlas ve sboru (Anna Ludmila Van Wagenen), hlasy ve sboru (Petr Stach, Jiří Böhm, Kryštof Krhovják, Jan Mikušek, Ridina Ahmedová a Irina Andreeva).
Natočeno v roce 2021. Premiéra 27. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 68 min) v předvečer 280. výročí úmrtí Antonia Vivaldiho v cyklu Večerní drama. Repríza 7. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.
Lit.: Feltlová, Marina: Tiziano Scarpa: Stabat Mater. Geniální skladatel a jeho nadaná žačka v příběhu inspirovaném životem Antonia Vivaldiho. In web ČRo 3 Vltava, 27. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Benátky 18. století, sirotčinec Ospedale della Pietà – to jsou kulisy, v nichž se odvíjí příběh z pera italského autora Tiziana Scarpy, inspirovaný životem Antonia Vivaldiho. Název města, sirotčince ani konkrétní datum v jeho novele Stabat Mater ovšem nikdy nepadne, pohybujeme se totiž na poli historické fikce, kde realita a fantazie plynule přecházejí jedna do druhé. (…)
Ústředními postavami příběhu Stabat Mater jsou chovanka sirotčince Cecílie a učitel hudby, skladatel don Antonio. Přestože mnohé reálie odkazují k slavnému baroknímu skladateli, nejde o Vivaldiho portrét, či o pokus zrekonstruovat skutečné události z jeho působení v benátském sirotčinci. Tiziano Scarpa s historickými skutečnostmi nakládá volně, např. nechává provést koncerty Čtvera ročních období nebo Oratorium Judita v době, kdy ještě neexistovaly. Nevypráví životopisné historické drama, ale univerzální příběh o hledání umělecké i osobní identity a vlastní životní cesty.
S Cecílií se seznamujeme krátce před jejími šestnáctými narozeninami. Trpí nespavostí a po nocích na tajném místě v odlehlém křídle sirotčince píše dopisy matce, kterou nikdy nepoznala. Oč méně dosud viděla a poznala ze života za zdmi kláštera, o to intenzivněji prožívá všechny podněty přicházející k ní především skrze hudbu, pro kterou má mimořádné nadání. Sama musí přijít na to, kolik osobní svobody je připravená svému talentu do budoucna obětovat. (…)
Připravil Petr Vavrouška.
Hovoří Tomáš Sniegoň.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 6. 2021 (ČRo Radio Prague International, 28 min.).
Lit.: Vavrouška, Petr: Tomáš Sniegoň: Je luxus žít uprostřed tří kultur. In web ČRo Radio Prague International, 1. 6. 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) Novinář, publicista, historik, autor řady knih, i televizních pořadů už 30 let nabízí české veřejnosti postřehy o životě ve Švédsku i dalších severských zemích.
Začínal v Mladém světě, ve své době jednom z nejpopulárnějších českých časopisů. Na počátku devadesátých let se vydal do Švédska. „Přijel jsem jako novinář, který chtěl zůstat novinářem a neuměl slovo švédsky. To dnes nechápu, ale tehdy mi to přišlo zajímavé,“ říká v dalším díle podcastu Hovory na dálku Tomáš Sniegoň. „ Společnost tehdy byla hladová po informacích.“ Začal spolupracovat s ČTK, Českým rozhlasem i Českou televizí, pro kterou natočil několik Postřehů odjinud. „ Zájem o Švédsko se proměnil. Dnes mi média volají jen kvůli přistěhovalecké krizi a covidu, tedy spíše volali, do té doby než Česká republika Švédsko předstihla.“
Z novináře se proměnil v historika, vyučuje na univerzitě, začal se zajímat o dění ve střední Evropě zvenčí. Ve Švédsku zapustil kořeny, i když za manželku má Slovenku. „ Je zajímavá otázka, jaký rodný jazyk mají naše děti, ale je to luxus, že se můžeme pohybovat mezi těmito kulturami.“ Co dalšího prozradil Petru Vavrouškovi? Které období z historie ho zajímá nejvíc? Jaké bylo psát knihu s bývalým šéfem KGB a proč dodnes nevyšla česky? Jak velký je zájem Švédů o Česko a jaké stereotypy přežívají v pohledu Čechů na Švédsko? (…)
Powered by WordPress