Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 3. 2021

John Bristol alebo Rozhodnutie (John Bristol aneb Rozhodnutí, 1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 12:39

Torsten Enders. Rozhlasová hra. Překlad Dagmar Mehešová. Odpovědný redaktor Milan Materák. Zvuk Ĺubomír Macko, Ĺubica Olšovská. Režie Viola Muránska.

Osoby a obsazení: Tobby (Igor Mišík), matka (Zuzana Kronerová), Robert (Ivan Letko), Verona (Zuzana Kapráliková), Kast (Ivan Krivosudský), Steiner (Igor Čillík).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1991. Premiéra 19. 5. 1991 (Devín, 21:00 h.)

Sviňa (Svině, 1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 12:36

Zvonimír Kostič. Rozhlasová hra. Překlad a rozhlasová úprava Milan Materák. Hudební improvizace Marián Vojtko. Hudební spolupráce Katarína Cútová. Odpovědný redaktor Vladimír Fišera. Zvuk Andrej Zmeček. Technická spolupráce Rastislav Vranec, Ĺubica Olšovská. Režie Viliam Sýkora.

Osoby a obsazení: Syn (Emil Horváth), otec Roda Bišič (Július Pántik), žena (Zuzana Kronerová), babka (Terézia Kronerová), dítě (Martin Parajka), Pop (Andrej Nemčok), Teka, řezník (Slávo Záhradník), chór (Vladimír Dobrík, Ján Valentík), svině (Ria Paldiová), syn (Emil Horváth).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 29. 3. 1991.

 

Mizející dívky (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:15

Audiokniha Mizející dívky - autor Lisa Reganová - interpret Zuzana SlavíkováLisa Reganová. Krimi příběh. Kompletní audiokniha.

Čte Zuzana Slavíková.

Natočeno 2021. Vydal Cosmopolis, březen 2021 (MP3, celková délka 12 hodin 8 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Každý v malém, ospalém americkém městečku Denton hledá sedmnáctiletou Isabelle Colemanovou. Všechno, co zatím našli, je její mobilní telefon. A pak také další dívka, o které ani nevěděli, že ji mají hledat. Tato nebohá, zatím bezejmenná a tajemná dívka je zcela otřesená a naprosto vůbec nereaguje na dění a svět kolem sebe. Všechno, co v tuto chvíli detektiv Josie Quinnová může použít jako vodítko, je jméno: Ramona. Josie, která je právě v té době suspendována, bere pátrání do svých rukou. Jméno Ramona vede k dalším důkazům, které tyto dvě dívky spojují. Ví, že začíná zoufalý závod s časem, jehož cílem je najít Isabelle živou, a obává se, že mohou existovat také další dívky…

Stopy opravdu Josie Quinnovou vedou k další dívce. Její případ však úřady označily za smyšlený a odložily ho. Josie se přesto domnívá, že by ona dívka mohla být také obětí. Ale koho vlastně? A proč se zdá, že nikdo kromě ní o vyřešení případu nestojí? (more…)

16. 3. 2021

Stopáž – České diváky čeká dilema. Na co se dívat kromě Netflixu? (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 23:49

Placená platforma Disney+ sází na franšízu Star Wars a ultraroztomilého Baby Yodu. Přetáhne k sobě české diváky? Připravil Jan Kordovský.

Natočeno 2021. Webová premiéra 12. 3. 2021 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 44 min.).

Lit.: Kordovský, Jan: Pandemie přeje seriálům. Netflixu přijde do Česka silná konkurence. In web Seznam Zprávy, 12. 3. 12:00 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko se stane kolbištěm streamovacích válek. Netflix se pokusí sesadit placené platformy HBO Max, Disney+ nebo Paramount+. Čím si chtějí české diváky získat? „Pořád záleží na lokalizaci. Češi milují dabing,“ říká Tomáš Vyskočil z Filmtoro.cz.

Doba pandemická hltání seriálů online přeje. I to je důvod, proč na scénu chtějí vstoupit další globální značky, které kolem českého trhu dosud jen kroužily. V druhé polovině roku by do Česka měly přijít platformy HBO Max a Disney+. V roce 2022 se chystá v Česku prosadit i Paramount+.

„Na to, jak jsme malý stát, tu mají diváci velký výběr. Aktuálně v Česku dominují dva hlavní streamovací hráči, Netflix a pak starší a historicky známější HBO Go. Vedle nich existují menší lokální platformy pro specifické publikum, například Aerovod nebo DAFilms. Samozřejmě svůj obsah streamují i televize, ať už komerční Nova a Prima, či veřejnoprávní ČT. Vlastní videoportály nabízí jak Seznam, tak Mall TV,“ vysvětluje v podcastu Stopáž Tomáš Vyskočil, zakladatel webů Filmtoro.cz a Edna.cz. (…)

Vlevo dole – „A čím byste léčili covid vy? Napište mi do komentářů“ (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 23:44

Dostala se krize důvěry ve vládní opatření už tak daleko, že premiér bez sociálních sítí neudělá žádné rozhodnutí? Připravili Václav Dolejší aLucie Stuchlíková.

Natočeno 2021. Webová premiéra 10. 3. 2021 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 30 min.).

Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Chcete zrušit maturity? Lék pro koně? Řídíme stát jako Instagram. In web Seznam Zprávy, 10. 3. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co si přejete, ptá se vláda občanů na sociálních sítích. Léčit covid odčervovadlem pro koně? Nebo zrušit maturity jako přežitý rituál? Politická talkshow Vlevo dole zkoumá, zda je možné řídit zemi podle Instagramu.

Premiér Andrej Babiš si na sociálních sítích všiml, že mezi dezinformátory a vyznavači konspiračních teorií o temném spiknutí farmaceutických firem sílí volání po využití ivermektinu v léčbě covidových pacientů. A rozhodl se ho využít, ačkoliv ještě nikdo nepotvrdil, že veterinární lék proti covidu funguje.

„Přijde mi, že na Andreji Babišovi je vidět, jak moc už nevěří v dodržování vládních restrikcí, a tak vše vsadil na dvě karty – vakcíny a léky, klidně i neschválené medicínskými autoritami,“ míní Václav Dolejší. (…)

Ptám se já – Martin Straka (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 23:41

O krizovém stavu v sokolovské nemocnici začal primář Martin Straka mluvit už před několika týdny. Jaká je situace dnes? Připravila Marie Bastlová. Editorka Eliška Dokulilová.

Hovoří primář interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka.

Natočeno 2021. Webová premiéra 16. 3. 2021 (Seznam Zprávy, 13:07 h.; 16 min.).

Lit.: Bastlová, Marie: Primář ze Sokolova: Babiš je vtělené zlo. Nikdo to neschytal tak jako my. In web Seznam Zprávy, 16. 3. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Primář Martin Straka začal jako první hovořit o krizové situaci v nemocnicích v Chebu a Sokolově. Jaké bylo bojovat s virem s plnými lůžky? (…)

Počty pacientů se začaly v Sokolově a Chebu dostávat na kritickou úroveň během ledna a února. V průběhu února se pak nemocnice dostala do stavu, kdy už nemohla přijímat nové pacienty a musela je nechat převážet do jiných nemocnic. „Už jsme na tom výrazně lépe. Snížil se přísun pacientů do nemocnic i záchranek, které jsme nebyli schopni akceptovat. To bylo 40 záchranek denně a to normální interní oddělení není schopné zvládnout,“ řekl v rozhovoru Straka.

Důvod, proč začal o situaci v Karlovarském kraji mluvit, byla frustrace ze „lží a plochých informací“ o viru a jeho nebezpečnosti. „Cítil jsem, že když my zdravotníci budeme mlčet a potáhneme tu káru, budeme to zachraňovat zuby nehty, tak v konečném efektu těch lidí zemře víc,“ vysvětlil primář . „Myslím si, že žádný špitál to v plné intenzitě, jako jsme dostali my, od té doby zdaleka tolik neschytal,“ porovnával situaci v Sokolovu a Chebu se zbytkem republiky. (…)

Pyramida (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:25

Henning Mankell. Kompletní audiokniha. Jak to vlastně všechno začalo? Překlad Hana Švolbová. Režie Michal Bureš.

Čte Jiří Vyorálek.

Natočeno 2021. Vydal OneHotBook 9. 3. 2021 (2 CD MP3; katalogové č.: AK350; EAN: 8594169483504; celková délka nahrávky 14 hodin 48 minut).  Ukázka k poslechu zde.

Série Komisař Wallander #9

Pozn.:  Mnohé fanoušky série o komisaři Kurtu Wallanderovi zajímalo, co se dělo před 8. lednem 1990 – tedy před oním časným zimním ránem v Ystadu, kdy tenkrát téměř třiačtyřicetiletého policistu vzbudil telefonát na začátku Vrahů bez tváře. Pětice poutavých příběhů tvořících tento soubor poodhaluje pár střípků z komisařovy minulosti, které se jeho stvořitel uvolil pustit do světa. Jaký případ byl Kurt nucen řešit coby jednadvacetiletý pochůzkář v Malmö? Kdo ho omráčil a spoutal na benzinové pumpě o Štědrém večeru roku 1975? A proč se mu vlastně rozpadlo manželství? Sledujte, jak začínající vyšetřovatel hledá cestu k sobě samému nejen v oboru kriminalistiky, kde osvědčuje metodický přístup a skvělou intuici, ale i jako pěšák života zakoušející radosti i strasti. (anotace)

„Tato kniha představuje nezastupitelnou kapitolu v celé wallanderovské sérii.“ – Booklist

„V téhle kolekci se Mankell představuje ve špičkové formě. Pokud patříte mezi Wallanderovy fanoušky, musíte si Pyramiduposlechnout!“ – The Midwest Review (more…)

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Ze špatného básníka malířem pokojů

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 23:10

Přemysl Hnilička

(vyšlo in Týdeník Rozhlas 9/2021)

Gruss Josef in Velký čarodějVe velkém městě sídlí malý kabaret Nocturno. V něm se každý večer obecenstvo baví nad komickými výstupy rachitických zpěváků, korpulentních zpěvaček a dojímá se nad tancem baletky Ditty Diny. Když však s poslední oponou zmizí i pozlátko, zůstává “téměř tanečnice” Zdeňka Hájková ve své šatně sama; jen se svým chudým, ale poctivým živobytím. Její soukromí však jednoho večera naruší mladý básník Ruda Lukáš. Okouzlila ho svým tancem a rád by s ní prožil velkou vášeň lásky, Zdeňka je však prozaičtější. Vždyť básní se nenajíš…

Tak postavil základní situaci rozhlasové hry Velký čaroděj (1940) její autor Míla Kolář. Nikterak nápaditý text průběžně přechází z prózy do veršů, to podle toho, v jak silném citovém pohnutí jsou postavy děje. Autor hru zaplnil – krom ústřední milenecké dvojice – ještě postavami zpěvačky Anči, malíře pokojů Nováka, dvojicí pouličních zpěváčků, kteří z básníka Lukáše mámí texty, aby je pak přepracovali “pro ulici” a konečně také Graciána Kruliše, soukromníka, který žije z renty a nemá žádnou pořádnou práci. To je konec konců také hlavní poslání Kolářovy hry: že “vždycky však lepší / než ideál vznešený / je kus dobré práce / tady na zemi”. I proto se nakonec ze špatného básníka Lukáše stane (pod dohledem pana Nováka) malíř pokojů.

Hru režíroval Václav Sommer. Podle recenze vyšlé v agrárním deníku Venkov „tentokráte nalezl správný postoj a živý vztah k dílu a snažil se obětavě z něho vytěžit co nejvíce“. Rozhlasovou hru „provedl jako hudební skladbu, v níž nechal souznít s textem hudební motivy a zvukové náznaky i neartikulované hlasové projevy jako smích, vzdechy, pozpěvování, hvízdání“. Kritik vyzvedl hlavně scénu v kabaretu, v níž se mu „podařilo podtrhnouti zakouřené prostřední kabaretní scény a drastickou karikaturu jejich návštěvníků, právě tak, jako charaktery obou pouličních zpěváků, jejichž názory ostatně sídlí v hlavách s daleko větší kompetencí v oboru umění“. (more…)

Mozaika – Česká divadelní fotografie: Jaroslav Prokop (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:02

Připravila Veronika Štefanová. Jak se Jaroslav Prokop dostal k divadelní fotografii? O nové publikaci věnované jeho tvorbě hovořil s Veronikou Štefanovou.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.; 6 min.).

Lit.: Štefanová, Veronika: Portréty Václava Havla nebo inscenace HaDivadla. Vychází druhý svazek edice České divadelní fotografie s dílem Jaroslava Prokopa. In web ČRo 3 Vltava, 16. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Institut umění – Divadelní ústav v loňském roce založil novou edici s názvem Česká divadelní fotografie. Druhý svazek, který představuje, je věnovaný tvorbě fotografa Jaroslava Prokopa.

Portréty Václava Havla, režiséra Petra Lébla nebo inscenace divadla Husa na provázku či HaDivadla v jejich začátcích, zachycuje na svých fotografiích Jaroslav Prokop, který většinu své kariéry zasvětil právě divadelní fotografii.

Prokop začal fotografovat divadlo již během studií na pražské FAMU, po škole se stal kmenovým fotografem Junior klubu Na Chmelnici, pracoval pro časopis Svět a divadlo, působil v Divadle v Dlouhé, od založení Mezinárodního festivalu Divadlo je jeho oficiálním fotografem a od roku 1999 zde se svými kolegy vede workshop divadelní fotografie pro studenty vysokých škol.

Jeho tvorbu nyní představuje česko-anglická publikace, kterou vydal Institut umění – Divadelní ústav. Publikované fotografie představují průřez toho nejzajímavějšího z Prokopovy celoživotní tvorby. Zahrnují jak jeho spolupráci s českými soubory – především se jedná o dnes již legendární inscenace brněnských divadel Husa na provázku a Hadivadla, tak zvláště po umělecké stránce velmi cenné série snímků českých vystoupení japonského tanečníka Mina Tanaky. (…)

Balanc – Proč bychom se měli naučit hádat? (2021)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 22:55

Proč jsou i vtipy někdy myšleny útočně? Jaké různé přístupy mají lidé ke konfliktům? Kdy je vhodné se hádat a kdy jsou okolnosti proti nám? K čemu vede potlačení a vyhýbání konfliktům? Proč si někteří hádky užívají?  Připravil Petr Bouška.

Natočeno 2021. Premiéra 16. 3. 2021 (ČRo Rádio Wave, 13:00 h.; 24 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Nevyřešené konflikty z dětství mohou rozložit firmu i vztah. Proč bychom se měli naučit hádat? In web ČRo Radio Wave, 16. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Konflikty jsou příležitost. Není primárně dobré se jim vyhýbat, jsou přirozenou součástí života,“ říká v Balancu terapeutka a mediátorka Zdeňka Voštová. Hádky se nám nevyhnou, ale někteří se je snaží obcházet. Možná si tím škodí, nezískají, co chtějí. Když už je toho na ně moc, vybouchnou. Přehnaně průbojní lidé si zase mohou častým vyvoláváním konfliktů a jejich špatným řešením ničit osobní i obchodní vztahy. Lze se správně pohádat a konflikty použít k posílení vztahů?

„Stává se, že se člověk kousne a konflikt řešit nechce. Je dobré zkoumat, co za tím stojí.“ Naše motivace jsou často nevědomé. Nevíme, proč nás někteří lidé nebo situace štvou. V hádce se pak můžeme chtít mstít, druhého ponížit nebo prostě zabránit tomu, aby dostal své. I kdyby byl stokrát v právu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress