Kde končí pasivní rezistence a začíná kolaborace? A jaké formy měla české spolupráce s nacisty v letech druhé světové války? Nad tím se v dokumentárním pásmu zamýšlí Karolína Dubová.
Natočeno 2021 (?). Premiéra (?) 16. 3. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.; 50 min.). K poslechu zde.
Max Frisch. Rozhlasová hra. Překlad Perla Bžochová. Hudební spolupráce Eleonóra Vančíková-Kapasná. Odpovědný redaktor Oľga Duhanová. Zvuk Ĺuboš Klásek, Ivan Mihál. Rozhlasová úprava Olívia Binderová. Režie Vladimír Rusko ml.
Osoby a obsazení: Philipp Hotz (Emil Horváth), Dorli (Kamila Magálová), Wilfrid (František Kovár), Clarisse (Zdena Studenková), starý dělník (Július Pántik), mladý dělník (Vladimír Černý), babka (Mária Prechovská), prodavač (Ivan Laca), celník 1. (Vladimír Minarovič), celník 2. (Ladislav Kubiš), číšník (Juraj Predmerský).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 23. 8. 1991. Premiéra 26. 9. 1991 (Bratislava, 20:00 h.; 38 min).
Michel Tournier. Rozhlasová dramatizace. Překlad Václav Junek. Dramatizace Berco Trnavec. Odpovědný redaktor Vladimír Holan. Zvuk Jozef Bajtek, Jozef Bezák. Režie František Obžera.
Osoby a obsazení: plukovník (Karol Machata), baronka (Mária Kráľovičová), rozhodčí (Eduard Bindas), poručík (Michal Gučík), 1. hlas (Jozef Vajda), 2. hlas (Vlado Černý), Abbé (Elo Romančík), Celestína (Eva Landlová), uchazečka (Slávka Manáková), Eugénia (Terézia Kronerová), Marieta (Zuzana Tlučková), lékař (Ivan Letko).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 25. 3. 1991. Premiéra 12. 9. 1991 (Bratislava, 20:00 h.; 73 min).
Jana Pohanková, Jiřina Axmanová. Rozhlasová hra. Hudba Juraj Szabados. Odpovědný redaktor Štefan Kasarda. Zvuk Peter Vaško. Technik Marianna Brecherová. Režie Andrej Medvec.
Osoby a obsazení: Kristína, prodavačka ve Zverimexu (Judita Vicianová), Arnošť, účetní (Peter Gažo), Pavol, syn Kristíny (Milan Antol), Dášenka, dcera Kristíny (Adriana Ballová), Peťo, syn Kristíny, dítě školou povinné (Dávid Úradník), Rasťo, student, Dášenčin milý (Pavol Hudák), Helena, Pavlova kolegyně (Adriana Kudláčová), Krákorová, učitelka (Beáta Drotárová).
Nastudoval Československý rozhlas Košice 30. 7. 1991. Premiéra 10. 10. 1991 (Slovensko 1, 20:00 h.; 48 min).
Lit.: Kasarda, Štefan: Tí, ktorí dúfajú. In Rozhlas a televízia 41/1991 (článek). – Cit.: Sloveso dúfať nie je svojím obsahom vzdialené substantívu nádej, možnože jedno i druhé je vari viera v čosi, čo prebleskuje v akomsi krehkom pradive v rozhlasovej hre Jiřiny Axmanovej a Jany Pohankovej nazvanej Tí, ktorí dúfajú.
Hra je z rodu tých, ktoré nás svojim zaľudnením, lenže nie numericky, ale činom a morálkou postáv chráni pred iracionalitou splašených podôb, masiek a tvárí spoločensko-politických pohybov, keď všetko takmer zbesilo búši do zmyslov a cez ne ohrozuje aj bytie aj súcno a ľudskú spolupatričnosť. Po čase tézovitých hier a hier z rodu antitéz je v nej mierne sčerené vzťahové pole gravitujúce k potrebe i ponúknuť prijateľný a želateľne splniteľný vzťah aj do okolia. A nemusí to byť krikľavo sentimentálny a do ružova očipkovaný vzor. Ale drobný a korektný zápas premôcť mierne narušenú skutočnosť a rozlišnosti vo videní, vnímaní, chápaní a výklade sveta i v jeho prežívaní.
Postavy dvojice autoriek nie sú ani satelitne výlučné, ani extra highlanderovsky výnimočné, ale bohaté každodennosťou.Tá plodí aj nedorozumenia aj rozpory, ale je pozemským údelom človeka ich preklenúť. A tak sa dá hra Tí, ktorí dúfajú ponímať ako pokorná tichá modlitba za znesiteľnosť obyčajného života a tá všedná každodennosť a každodenná všednosť môže mať aj prísľub sviatočnosti. Pretože dnešný obyčajný život má dnes hodnotu vyššej kvality života s cieľom byť, v zmysle jestvovať. Vzhľadom na mnohorakosť ohrozenia. A tak sa v tejto glose rúhajme, že je to striedmy a pokorný pokus o vkročenie do erbu porozumenia. Z hľadiska formy tradičný, aký si zdvorilo vyžaduje téma. A nádej na schopnosť spolunažívať, ktorú chce téma naplniť.
Kamil Pešťák. Kompletní audiokniha. Dobrodružný thriller o horách, sobectví, lásce a pomstě.
Čte Martin Stránský.
Natočeno 2021. Vydal Tebenas, březen 2021 (MP3, celková délka 13 hodin 49 minut). Ukázka k poslechu zde.
Série Když se kruh uzavřel #2
Pozn.: Druhý díl úspěšného románu Kamila Pešťáka posouvá do popředí jednu z vedlejších postav první části. Profesor alias Profa pátrá po stopách záhadné události, která v devadesátých letech zasáhla jeho blízké. Strhující příběh má několik dějových i historických rovin, které se filmovým stylem proplétají až k závěrečné pointě. Zavede nás z Plzeňska do Itálie, Kazachstánu i původního Sovětského svazu. Příběh, který vás pohltí a nepustí až do úplného konce. (more…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří novinář Denníku N Miro Kern.
Natočeno 2021. Webová premiéra 16. 3. 2021 (PodBean Deník N, 23 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Politická krize na Slovensku. Proč hrozí pád vlády? In web PodBean Deník N, 16. 3. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Na Slovensku se prohlubuje vládní krize. Už dvě koaliční strany vyzvaly premiéra, aby rezignoval. Jednání se táhnou a nedaří se najít kompromis. Do toho překvapivě podal demisi ministr práce. Scénářů vývoje je v současné chvíli několik. Hrozí rozpad koalice, menšinová vláda, nebo jako krajní možnost i předčasné volby. Jak se země dostala do této situace a kudy ven? Hostem podcastu je novinář Miro Kern ze slovenského Denníku N.
Spisovatel Petr Stančík sepsal poutavou historii pražských náleven a restaurací. V názvu cituje štamgasta malostranské hospody U dvou slunců, spisovatele a filosofa Egona Bondyho. Průvodce osmi desítkami podniků totiž nazval Praha ožralá. Kdo byla žena přezdívaná Tonka Šibenice a kterého českého filosofa si svět pražských hospod považoval nad všechny? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 3. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Čeští školáci a studenti měli ve čtyřicátých letech smůlu: po válečném ministrovi školství Moravcovi přišel poválečný ministr Nejedlý. V čem si byli podobní? Tím se v dokumentárním pásmu zabývá Jan Sedmidubský.
Hovoří Radim Palouš, Josef Trojan a další.
Premiéra 12. 6. 2005 (ČRo 6, 21:10 h.). Repríza 13. 6. 2005 (ČRo 6, 20:10 h.); 16. 3. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.); 20. 7. 2022 (ČRo Plus, 21:00 h.); 20. 1. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Škola základ života – od Moravce k Nejedlému. Jak nacisté a komunisté ovlivňovali naše školství. In web ČRo Plus, 20. 1. 2026 (článek). – Cit.: Připravilo nacistické pojetí školního vzdělávání, kterým u nás prošly děti v letech druhé světové války, cestu pojetí komunistickému? Nad tím se v repríze dokumentárního pásma z roku 2005 zamýšlí Jan Sedmidubský a pamětníci, které oslovil. Pořadu dal příznačný název: Škola základ života aneb Od Moravce k Nejedlému.
„My jsme nikdy nepřijali možnost, že by to jaksi ten Hitler mohl vyhrát,“ vzpomíná jeden z pamětníků na studium v letech druhé světové války a pokračuje: „A je zajímavé, že člověk chodil tenkrát do školy a to je asi tím, že byl mladý, že bych to dneska viděl jinak takovou situaci, ale stále ta škola a to, jestli dostanu pětku z matematiky, byla někdy více rozhodující než to, co se vlastně děje.“
Jak má učitel, jehož povinností za protektorátu bylo při vstupu do třídy zdravit nacistickým pozdravem, předstoupit před třídu a ujmout se výkladu, jestliže ví, že bude muset přinejlepší mlžit a mluvit v jinotajích? Jak se má zachovat, jestliže vidí, že devět dětí z deseti na něm visí očima a chce slyšet pravdu, ale to desáté může mít rodiče konfidenty? (…)
Hosté: Jiří Opočenský a Štěpán Valouch, vítězové Hlavní ceny České ceny za architekturu 2020. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Vasil Fridrich.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Zbraň kovbojů a indiánů, která dobyla Divoký Západ. Připravil Jan Kovařík. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Zvukový design Jiří Litoš. Režie Jitka Škápíková. Produkce Hana Vrbová.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 3. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min.).
Lit.: Šorelová, Magdalena – Škápíková, Jitka: Winchestrovka: Zbraň kovbojů i indiánů, která dobyla Divoký Západ. In web ČRo 2 Praha, 16. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S revoluční technologickou změnou, která dala vzniknout proslavené winchesterovce, přišel v polovině devatenáctého století Američan Walter Hunt. Právě on v roce 1848 zkonstruoval opakovací pušku, která měla základní znaky většiny pozdějších Winchesterovek: trubicový zásobník pod hlavní a pákové nabíjení nábojů do komory. (..)
Ke zbrani Walter Hunt vymyslel i duté olověné střely s náplní střelného prachu – šlo o vynález, kterým zhruba o stovku let předběhl svou dobu. O rok později si náboje i pušku nechal patentovat. Vyrobil několik prototypů, jenže byly těžké a nemotorné a Hunt na další inovace neměl prostředky. Proto udělal to, co už tolikrát předtím, svůj vynález prodal a dál se o něj nestaral. (…)
Powered by WordPress