8. František Volný a A. Hořínek. Pásmo z díla krajových spisovatelů a písmáků připravil František Lušák.
Nastudovala Ostrava v roce 1955 (?). Premiéra (?) 8. dílu 2. 1. 1956 Ostrava, 11:00 – 11:30 h.).
30. 10. 2020
Karas idealista (1955?)
M. J. Saltykov-Ščedrin. Povídka.
Natočeno 1955 (?). Premiéra (?) 2. 1. 1956 (Bratislava, 10:00 – 10:20 h.).
Severní záře (1955?)
V. Veličko. Umělecká reportáž sovětského spisovatele o polární uhelné základně SSSR. Překlad Lydie Beckmannová.
Čte Václav Neužil I.
Nastudovala Plzeň v roce 1955 (?). Premiéra 2. 1. 1956 (Praha II, 16:30 – 17:00 h).
Modrý kameň (Modrý kámen, 1955?)
Oles Terentijovyč Hončar. Povídka sovětského spisovatele. Rozhlasová úprava Rudolf Lesňák. Režie Ada Rapošová.
Účinkují Ladislav Chudík, Olga Borodáčová a Hana Sarvašová.
Nastudovala Bratislava v roce 1955 (?). Premiéra (?) 2. 1. 1956 (Praha II, 11:30 h.) v cyklu Nezapomenutelná setkání.
Kupředu nás naše píseň vede (1956)
Společně se zaměstnanci Manganorudných a kyzových závodů, n. p. ve Chvaleticích strávíme na rozhlasové estrádě první radostné chvíle při nástupu do druhé pětiletky.
Účinkují Antonie Hegerlíková, Otomar Krobelář, Settleři, Jan Pixa, malá dechová hudba Pražského estrádního orchestru a další.
Natočeno 1956. Premiéra 2. 1. 1956 (Praha I, 20:00 – 21:00 h.).
Společnou cestou (1955?)
Literárně hudební pořad z tvorby našich i cizích umělců k zahájení prvního roku společné pětiletky připravili Miroslav Kratochvíl a Jana Merhautová. Režie Olga Valentová.
Natočeno 1955 (?). Premiéra 2. 1. 1956 (Praha I, 15:00 – 16:00 h.).
Hodiny s kukačkou (1955?)
Jan Drap. Prvoučná scénka k orientaci v čase. Režie V. Frühaufová.
Natočeno 1955 (?). Premiéra 2. 1. 1956 (Praha I, 10:00 – 10:15 h.) v cyklu Rozhlas pro mateřské školy.
Stín větru (2020)
C
arlos Ruiz Zafón. Lidé, čtěte, i kdyby bylo nejhůř… Kompletní audiokniha. Překlad Athena Alchazidu. Režie Michal Bureš.
Čte Gustav Hašek.
Natočeno 2020. Vydal OneHotBook 26. 10. 2020 (2 CD MP3, katalogové č. AK302; EAN 8594169483023; celková délka nahrávky 16 hodin 42 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Když v hladovém roce 1945 zavítá desetiletý syn antikváře Daniel na prapodivné barcelonské pohřebiště knih, zaujme ho román Juliána Caraxe Stín větru. Melancholický chlapec je příběhem uchvácen, touží o tajuplném spisovateli zjistit víc a dlouho po něm pátrá s posedlostí školeného detektiva. A rázem se kolem knihy, která se dochovala v jediném výtisku, začnou dít věci. Především o ní kdekdo leccos ví. Hocha dokonce začne stopovat člověk, jenž ji od něj hodlá získat stůj co stůj. Navíc jako by se dílo začalo propisovat do života Danielovi i jeho blízkým, jelikož Caraxovy postavy vrůstají do životů skutečných lidí… Osvědčené postupy gotických próz proplétá Ruiz Zafón s prvky románu milostného a iniciačního. Výsledkem je podmanivý thriller ve stylu magických knihoven papá Borgese, zasazený do časů těžce zkoušeného Španělska po občanské válce, dál sevřeného režimem diktátora Franka – a dál spoléhajícího na očistnou moc slova.
První část románového cyklu Pohřebiště zapomenutých knih provede posluchače křivolakou katalánskou metropolí i stíny moderních španělských dějin. Krátce po vydání se próza stala bestsellerem. (more…)
Americké prezidentské volby mohou vyústit v chaos (2020)
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 29. 10. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Americké prezidentské volby mohou vyústit v chaos. In web ČRo Plus, 29. říjen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezidentské volby v USA, které se konají 3. listopadu, mohou být jedny z mála v moderní americké historii, po jejichž skončení nebude možné vyhlásit během několika hodin vítěze.
Epidemie nemoci covid-19 přispěla k tomu, že o mnoho více milionů Američanů než v minulosti využilo korespondenční hlasování.
To je sice možnost legálně využívaná v některých státech americké unie už více než sto let, ale současný prezident Donald Trump zpochybňuje její legitimitu a transparentnost a hrozí, že může výsledky voleb v některých státech soudně napadnout. Anebo že dokonce může odmítnout uznat případné vítězství svého soupeře, demokrata Joe Bidena.
Jisté je, že v některých státech bude těžké deklarovat vítěze v den voleb. Protože korespondenční hlasy v nich bude možné započítat, i když dorazí poštou k volebním komisím až několik dní po volbách. Stačí, když poštovní úřad, odkud bude hlas odeslán, orazítkuje obálku nejpozději 3. listopadu.
V některých jiných státech musejí naopak korespondenční hlasovací lístky dorazit nejpozději do 3. listopadu k volebním komisím, aby byly započteny. (…)
Martin Reiner o Dokumentačním centru holokaustu na Moravě (2020)
Připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Martin Reiner.
Připravilo Brno v roce 2020. Premiéra 31. 10. 2020 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 21 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: „Chceme společensky závažné téma odít do mimořádné formy,“ říká Reiner o projektu centra holokaustu. In web ČRo Brno, 29. říjen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). -Cit.: Poslechněte si rozhovor o tom, co Martina Reinera k projektu Dokumentačního centra holokaustu na Moravě přivedlo a jak usiluje o jeho realizaci.
„Říkal jsem si, že pokud bych se dostal do zastupitelstva, tak dám aktivity spojené s literaturou dočasně k ledu,“ vysvětluje profesí nakladatel a spisovatel Martin Reiner, „a že ty čtyři roky se budu víc věnovat záležitostem občanským, veřejně prospěšným – tomu, co by se vešlo pod pojem komunální politika.“
Záhy se začal orientovat na oblast tzv. brněnského Bronxu: „Mám tam už třináct let byt, pohybuju se tam pravidelně a vidím, že tam v posledních deseti až patnácti letech dochází k dynamickým změnám.“ Brněnské majoritě to podle Reinera nedochází, a proto dochází k disproporci mezi vnímáním této čtvrti a její reálnou, měnící se podobou. „Bavil jsem se o tom s historikem Michalem Konečným, se kterým jsme vymysleli mj. povídkovou antologii Krvavý Bronx. To bylo to nejjednodušší, protože jako nakladatel jsem měl všechny předpoklady tuto knížku udělat a zvládnout ten úkol.“
Právě Konečný měl už dlouho v hlavě také ideu dokumentačního centra holokaustu na Moravě a Martin Reiner se jí okamžitě chopil. „Bylo jasné, že to nebude jednoduchý projekt, že to bude na delší lokte, a proto mi to přišlo jako zajímavá výzva. Pokud něco umím, tak tady to bude stát za to, abych to uplatnil. Téma židovství a holokaust je přesahující, to znamená, že je tady někdo, kdo je v roli slabšího a kdo je někým ponížen, zničen, je mu ubližováno.“ (…)