Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Aktuální situace kolem rekonstrukce pražské Šlechtovky. Jak bude lovecký letohrádek ze 17. století po rekonstrukci vypadat? Rozhovor s autorem první ucelené publikace o Šlechtově restauraci Lukášem Berným. Připravila Alena Rokosová.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Rokosová, Alena: Chodili sem císaři, Masaryk a slavil tu Palacký. Oprava Šlechtovy restaurace pokračuje, Praha našla nového provozovatele. In web ČRo 3 Vltava, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generální rekonstrukce desítky let zavřené a chátrající památkově chráněné Šlechtovy restaurace v pražské Stromovce pokračuje. Na jaře by měla být zkolaudovaná první etapa, hotový by měl být barokní sál s grottou, ale co dál?

Víte, že do restaurace v pražské Stromovce jezdívali císaři i T. G. Masaryk? Nejen o tom vypráví loni vydaná kniha Šlechtova restaurace s podtitulem Obrázky z historie Stromovky, kterou napsal Lukáš Berný. Šlechtova restaurace byla vždy centrem Stromovky, a i když jsou počátky zdejšího pohostinství zahaleny nejasnostmi, jisté je, že letohrádek z roku 1692 byl v roce 1811 přeměněn na restauraci a v roce 1868 tu své 70. narozeniny oslavil František Palacký. (…)

O bratrské misii v jižní Africe a vlivu této církve s kořeny v české reformaci mluvil v pořadu Hergot! Tomáš Tožička.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 45 min.).

Lit.: : Ort, Jakub – Wagner, Petr – Rahimi, Fatima: S Tomášem Tožičkou o Jednotě bratrské: Misie proti otroctví a rasismu. In web ČRo Radio Wave, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Z utlačované skupinky křesťanských radikálů, kteří vzešli z kvasu české reformace, se stala celosvětová církev, která má své věřící od Grónska po jižní Afriku. O historii Jednoty bratrské, ale hlavně o jejím misijním úsilí a způsobu, jakým ovlivnila Nelsona Mandelu a současné strategie rozvojové spolupráce, jsme mluvili s Tomášem Tožičkou. Ten vystudoval evangelickou teologii a rozvojové spolupráci se dlouhodobě prakticky i teoreticky věnuje.

Reportáž připravila Romana Pacáková.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Hradec Králové, 3 min.).

Lit.: Pacáková, Romana – Baják, Milan: Muzeum hraček Stuchlíkovi: Děti baví co se hýbe, hraje nebo zvoní. Dospělí jsou nadšeni z retro věcí. In web ČRo Hradec Králové, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Muzeum hraček Stuchlíkovi v Novém Bydžově vás a vaše děti zve k návštěvě po celé období jarních prázdnin. Své si tady najde návštěvník v každém věku. Na první pohled mají jasnou početní převahu kočárky různého stáří, všech možných typů a velikostí. Záplavou hraček, které v člověku vyvolávají vzpomínky na dětství, redaktorku Romanu Pacákovou provedla Michaela Bousová.

V Muzeu hraček Stuchlíkovi najdete v několika velkých místnostech retro hračky od 19. století po 80. léta 20. století.

Hračky z 50. až 80. let minulého století zaplňují tři sály a při pohledu na ně se vrátí do dětství většina dnes dospělých návštěvníků.

Dětská vozidla, gumové panenky, postýlky a kolébky, dřevěné tahací a houpací hračky, kuchyňky a pokojíčky pro panenky z různých období, které přesně odráží dobovou módu a zařízení domácnosti.

Pro srovnání je zde také několik instalací skutečného zařízení domácností našich prababiček. (…)

Horní komoru českého parlamentu čeká rozhodování o tom, kdo na předsednickém postu nahradí Jaroslava Kuberu. Předseda Senátu je po prezidentovi republiky druhý nejvyšší ústavní činitel a obsazení tohoto postu je pro stranu, která jej získá, důležité i ze symbolického hlediska. Je prakticky jisté, že se rozhodne mezi současným místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou, kterého nominovalo hnutí STAN a Milošem Vystrčilem, místopředsedou ODS. Co nakonec rozhodne? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: Zemana znám jako důchodce z Vysočiny. Tehdy jsme si ještě rozuměli, pak se obklopil poradci, vzpomíná kandidát na předsedu Senátu Vystrčil (ODS). In web ČRo Plus, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlasování o novém předsedovi Senátu proběhne 19. února. Favoritem je senátor ODS Miloš Vystrčil, host Interview Plus. Dokonce už to připustil i druhý kandidát Jiří Růžička (za STAN).

Na otázku, jestli se favoritem cítí i on sám, Miloš Vystrčil odpovídá: „Abych pravdu řekl, necítím, nebo se aspoň na to snažím nemyslet. Protože by to nemělo být o tom, kdo je, nebo není favoritem, ale o tom, co je nejlepší.“

Post nového předsedy horní komory parlamentu by podle Vystrčila měl vycházet z architektury jednání, které proběhlo na začátku volebního období, tedy zhruba před rokem a čtvrt, kdy se jedná o všech postech pro předsedy (a místopředsedy) všech senátních výborů a komisí.

„Proto mi přijde logické, abychom tuto pozici ponechali klubu ODS. Ale není to jediné kritérium, a já si taky velmi přeji, aby senátoři a senátorky brali ohled na to, koho považují za nejlepšího kandidáta. To nemůže ukázat nic jiného než tajná volba.“ (more…)

Jak si rozumí dechovka s black metalem? Jaké slovácké hodové jídlo se hodí k rozmačkání v pěsti obra? Proč je lákavé nabourávat nedotknutelnost folklóru?  Rozhovor s režisérem, scenáristou a střihačkou o filmové trilogii Morava, krásná zem připravil Ondřej Šebestík.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 25 min.).

Lit.: Šebestík, Ondřej: Tvůrci filmů Morava, krásná zem: My se těm lidem nevysmíváme, ale smějeme se spolu s nimi. In web ČRo Radio Wave, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skutečně je Morava krásná zem? Ptají se filmoví tvůrci trilogie pojmenované po brněnském rozhlasovém pořadu. Režisér Petr Šprincl se scenáristou Lukášem Jiřičkou udělali z dechovkové ikony Ivany Slabákové hvězdu nezávislého filmu a spolu se střihačkou Marií Hájkovou zvou na bizarní podívanou po temných zákoutích moravské duše. Třetí díl znovu poodhaluje animozity pečlivě ukrývané pod volány krojů a rohožkami malovaných zápraží.

Sága Morava, krásná zem se uzavřela s vydáním třetího dílu, který nese podtitul Genesis a putuje po českých a moravských kinech, kde se představuje na premiérových promítáních divákům. I třetí pokračování bujarého a vizuálně výrazného počinu míchá dokumentární přístup s inscenovanými scénami, které prostupují mystifikující pseudohistorická fakta, levná hororová estetika a folklór rozšířený o metal a satanismus. S tvůrčím jádrem trilogie jsme se bavili o některých filmařských postupech, o manipulaci s mýtem a o tom, co na to všechno říkají moravské babičky. „To se potká black metal s dechovkou a všichni si náramně notujou dohromady a nejsou tam žádné bariéry,“ překvapivě odpovídá Lukáš Jiřička na otázku, jak si všichni ti aktéři z různých kulturních bublin při natáčení rozuměli. (…)

Jak mluvit o rizicích spojených s masovým vymíráním druhů? Jak by se dalo současné masové vymírání ještě zastavit? Jakým způsobem komunikuje švédská studentská aktivistka Greta Thunbergová? Lze se při informování o ekologických problémech inspirovat marketingovými kampaněmi? A proč někteří lidé kvůli klimatické krizi odmítají mít děti? řipravili Ondřej Lánský a Lukáš Matoška.

Natočeno 2020. Premiéra 8. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 56 min.).

Lit.: Lánský, Ondřej – Matoška, Lukáš: Vyhyne lidstvo? A jak o vymírání mluvit? In web ČRo 3 Vltava, 8. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jakým způsobem by se mělo mluvit o rizicích spojených se změnou klimatu a masovým vymíráním druhů? A je pravděpodobné, že jednou vyhyne i samo lidstvo? Odpovídají biolog Pavel Kindlmann, ekopsycholog Jan Krajhanzl a sociální geografka Michaela Pixová.

Zpráva mezivládního panelu OSN varuje před masovým vymíráním. Vyhynutí teď hrozí milionu druhů. Je pravděpodobné, že se lidstvo, které současné vymírání způsobilo, stane ve vzdálené budoucnosti jednou z jeho obětí? „Ve vzdálené? Já si myslím, že možná i v blízké. Dovedu si představit reálné scénáře, třeba v důsledku klimatické změny,“ říká biolog Pavel Kindlmann, spoluautor varovné zprávy. Přesto doufá, že lidstvo svoje vyhynutí nakonec odvrátí. „Snad máme přece jenom víc inteligence než mšice nebo kůrovec,“ vysvětluje. Záleží podle něj na tom, jak se postavíme k nynějším ekologickým hrozbám. (more…)