Připravil Michal Špína. Spolupráce na pořadu Ivo Kristián Kubák, Alena Zemančíková.
Účinkují Marie Štípková, Anežka Rusevová, Barbora Šupová, Ivan Řezáč, Filip Kaňkovský a Jiří Böhm.
Natočeno 2020. Premiéra 10. – 14. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.). Repríza 11. – 15. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).
Obsah: 1. Přímý zásek (26:37) – 2. V krajině (28:46) – 3. Hluk (29:11) – 4. Místo u trati – 5. O železnosti železnic.
Lit.: Slívová, Hana – Špína, Michal: Zola, Čechov, Wordsworth… Seriál Neúprosné rovnoběžky se věnuje železnici v evropské literatuře. In web ČRo 3 Vltava, 11. únor 2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Jak literatura reflektovala železnice a kulturní dopady nového, mechanizovaného způsobu dopravy? O tom vypráví pětidílný seriál Neúprosné rovnoběžky, který uvádíme v premiéře v rámci Kontextů od 10. do 14. února. Poslouchejte na Vltavě vždy od 17:30 a po odvysílání také on-line. Pořad připravil literární historik a komparatista Michal Špína.
Seriál Neúprosné rovnoběžky připomene stavbu železnic jako přímý zásek do krajiny. Naznačí, jak železnice vstoupila do konfrontace s divokou přírodou a zlikvidovala klidná místa v jezerní oblasti Anglie proslavená básníkem Williamem Wordsworthem, kterému odpor k železnici nebyl nic platný. Ve jménu železnice padaly také hluboké lesy v Karpatech, jak píší ruští romanopisci a také dvě pozoruhodné ukrajinské prozaičky.
Tajemný domek u trati
Pořad se bude zabývat i strážním domkem u trati – tajemným a osudovým místem beze jména a bez kontaktu s civilizací. Této pozoruhodné stavbě se věnuje jak Charles Dickens, tak Gerhart Hauptmann. Seriál připomene také nejslavnější „železniční“ román francouzského naturalismu – Lidskou bestii Émila Zoly a propletenec vztahů a symbolů, kterými Zola v této knize svět okolo železnice umělecky ztvárnil. Abychom ale nezůstali jen v západní Evropě: Neúprosné rovnoběžky se zaměří i na obraz železnice v Rusku u Maxima Gorkého a Antona Pavloviče Čechova.
V poslední kapitole přijde řada na „železnost“ železnic i fenomén železa v literatuře a zazní také odpověď na otázku položenou na začátku: Proč Anna Karenina ve slavném románu Lva Nikolajeviče Tolstého musela ukončit svůj život právě pod koly vlaku? (…)