Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15 let fungují v Česku tak zvanné baby boxy, tedy schránky, do kterých mohou rodiče v tíživé situaci anonymně odložit své dítě. Jaké místo mají v systému sociálně právní ochrany dětí? A jaké argumenty se proti nim, hlavně od lékařů, ozývají? Téma připravila Anna Horáčková.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Po mnoha letech od moderního vydání první části rozměrného rukopisu přichází kolektiv hudebních a literárních vědců spolu s historiky s edicí druhého dílu Jistebnického kancionálu – jedné z nejvýznamnějších památek evropského středověku. Jaké nové poznatky o roli hudby v životě středověkého člověka nám sděluje? Připravila Dita Hradecká.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 10. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 h.). K poslechu zde.

Rozhlasové vzpomínání sochaře, pedagoga a neúnavného inspirátora. Připravila Marina Feltlová. Hudební a technická spolupráce Jan Trojan a Jaroslav Novotný.

Natočeno 2020. Premiéra 10. – 14. 2. a 17. – 21. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 11. – 15. 2. a 18. – 22. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 0.00 h.).

Lit.: Feltlová, Marina: Osudy Kurta Gebauera, sochaře, pedagoga a neúnavného inspirátora. In web ČRo 3 Vltava, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Hravost, humor, fantazie, ale také angažovanost, netradiční přístup, využití nezvyklých materiálů. To vše je neodmyslitelně spjato s dílem českého sochaře, pedagoga, neúnavného inspirátora a celoživotního bojovníka za kvalitnější veřejný prostor Kurta Gebauera. Poslechněte si jeho Osudy.

Kurt Gebauer se narodil roku 1941 v Hradcu nad Moravicum, jak sám říká, a jeho mluva dodnes nezapře vliv slezského nářečí, byť většinu života strávil v Praze. Přestože bylo jeho dětství poznamenáno válkou, smrtí otce a velkou chudobou, do jeho vzpomínek nikdy nepronikají teskné tóny, i v těch nejtěžších životních chvílích neztrácel optimismus a ve všem dokázal vždy najít i pozitivní stránky.

Po měšťance nastoupil na střední školu výtvarných řemesel v Brně a po roce přestoupil na sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kde získával mimo jiné i praktické stavařské dovednosti. Na vysněnou Akademii výtvarných umění se kvůli komunistickým funkcionářům, kteří neshledali jeho kádrový profil dostatečně vhodným, dostal až po několika neúspěšných pokusech. Ale i z této situace dokázal vytěžit ve svůj prospěch, v mezidobí pracoval jako kameník při rekonstrukci Emauzského kláštera, Prašné brány, Valdštejnského paláce, absolvoval dva roky povinné vojenské služby a získával nové zkušenosti. Když mu byla studia konečně umožněna, pustil se do nich s elánem a vervou sobě vlastními, sochání a malbě věnoval veškerý volný čas.

S láskou také vzpomíná na pedagogy, kteří ho na škole ovlivnili, zejména na Vincence Makovského a Karla Hladíka či Jiřího Johna. Během studií si také našel svojí životní partnerku Libuši, se kterou se krátce po absolvování akademie oženil. Ani tentokrát nezapřel svoji svéráznou osobnost: v den svatby, hned po obřadu totiž spěchal dělat závěrečnou zkoušku svářečského kurzu. Ještě předtím ale stihl nevěstě navrhnout svatební šaty a poté radit nešťastné švadleně, jak je ušít. Na svatební cestu se novomanželé vydali stopem na Slovensko.

„Mě vždycky dráždila sochařina, která je zdánlivě bez speciálního stylu, ale spodobuje určitý typ člověka, pohyb, emoci, nezdůrazňuje formální nápady umělce, nepředvádí jeho rukopis. Z toho se pak vyvinuly mé sochy Děvče na houpačce, Děvče na židli nebo Utíkající děvče. Jsou výrazem toho, že i radost a pohyb mají odvrácenou stránku, může to být útěk před střelbou nebo jiným nebezpečím, strach z pádu a podobně, “ říká Kurt Gebauer o svých plastikách, které vznikaly v 60. až 80. létech 20. století. (…)

Tomáš Vondráček, podnikatel IT. „Myslím, že politici jsou z toho úplně v šoku,“ říká. Muž, který kolem sebe shromáždil pár desítek ajťáků a za víkend ukázal kolem e-shopu na dálniční známky své. Připouští, že to bylo gesto a že normálně se takhle fungovat nedá. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Brezovská, Katka – Tachecí, Barbora: Babiše jsem na hackathon nezval. O placené zakázky v projektu dálničních známek neusilujeme, říká podnikatel Vondráček. In web ČRo Plus, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Naším cílem nebylo získat zakázku zadarmo, ale upozornit na její nesmyslnost, nesystémovost a předraženost,“ říká  Tomáš Vondráček, IT podnikatel a organizátor hackathonu, při kterém dobrovolníci zdarma naprogramovali IT systém k elektronickým dálničním známkám. Za ten měl stát původně zaplatit 401 milionů korun.

„Pokud stát může něco používat zdarma, v případě, že to bude právně a technicky průchozí, proč by to měl kupovat někde jinde za peníze?“ ptá se host Osobnosti Plus.

Kód, který programátoři a dobrovolníci v rámci hackathonu napsali, se podle něho může, nebo také nemusí použít. Jeho firma ale o honorované zakázky nebude usilovat. (more…)

Hraje utonulou v novém finsko-lotyšském filmu Psi nenosí kalhoty. Herečka Ester Geislerová ale nebude mluvit jen o téhle černé komedii o ztrátách, lásce a o sladké bolesti života. Odvádí jí filmování od výtvarné práce, nebo naopak? Jak se dá vrátit vlastní mamince její umělecký sen z mládí? A jak se daří léčit mezilidské vztahy pomocí Terapie sdílením? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 29 min.).

Lit.: Výborná, Lucie: Ester Geislerová o Terapii sdílením: Důležité věci si máme říkat z očí do očí. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. únor 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Terapie sdílením se týká všech, kteří se dostali do kontaktu s novými technologiemi a nástupem internetu, přibližuje herečka a výtvarnice Ester Geislerová. Provozní součástí celého projektu je Instagram, vznikají i nové kolekce – k nim patří mikiny s dvěma kapsami, z nichž jedna bude offlinová. Geislerová se ale věnuje i filmu. K jejím posledním rolím patří utonulá dívka ve finsko-lotyšském filmu Psi nenosí kalhoty. Jak se na roli připravovala?

Americká filmová akademie dnes v noci udělila sošky Oscara nejúspěšnějším filmům za loňský rok. Jak do tvorby celovečerních filmů promlouvají stále populárnější streamovací služby v čele s Netflixem? A znamenají on-line platformy soumrak kin? Debatovat o tom bude Karolína Koubová.

Hovoří filmová kritička Jindřiška Bláhová z časopisu Respekt a předseda představenstva Asociace provozovatelů kin Martin Pošta.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Kazí streamovací služby filmový byznys? Splývání platforem je nevyhnutelné, soudí filmová kritička Bláhová. In web ČRo Plus, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na letošním předávání filmových Oscarů se s napětím očekávalo, jak uspěje streamovací platforma Netflix, která měla na tomto ročníku cen Americké filmové akademie nejvíce nominací. Jak se mění vztah hlasujících ke streamovacím službám, které podle některých kazí filmový byznys?

Zástupce provozovatelů kin Martin Pošta upřednostňuje klasické uvedení v kinosálech, filmová kritička Jindřiška Bláhová považuje splývání platforem za nevyhnutné.

„Poslední rok neukázal, že by lidé volili stream před návštěvou kina. Důležitá je otázka holdbacku, tedy doby, kdy bude film exkluzivně v kinech, než se dostane na další platformy,“ vysvětluje předseda představenstva Asociace provozovatelů kin Martin Pošta. (more…)

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Host: Alžběta Jungrová, fotografka. Fotit začala už na základní škole. Pracovala pro deníky MF Dnes, Hospodářské noviny a Lidové noviny. Žila v Londýně a USA, fotila ozbrojené děti v pásmu Gazy nebo indiány kmene Nukak v kolumbijské džungli. Je držitelkou ceny Czech Press Photo i ceny Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zastupuje ji prestižní agentura 4D Photo a aktuálně její práce visí v Praze na výstavě skupiny dokumentárních fotografů 400ASA, jejíž je členkou, a také na samostatné výstavě v Trafo Gallery. Vizitku moderuje Alena Rokosová.

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 59 min.). Repríza  10. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Lit.: Slívová, Hana – Rokosová, Alena: Alžběta Jungrová: Focení v ženské věznici mě sejmulo skoro stejně jako Afrika nebo Pákistán. In web ČRo 3 Vltava, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Focení miluju, ale nemyslím si, že nějaká fotka stojí za to, abych se přestala chovat jako člověk,“ říká přední česká fotografka Alžběta Jungrová. Téma morálky a hranic, za které při práci už nelze jít, bylo jedním z mnoha, které s ní ve Vizitce probrala Alena Rokosová.

Únava z nekonečného, fyzicky i psychicky náročného cestování a také touha vyprávět příběhy sama za sebe dovedly fotografku Alžbětu Jungrovou do bodu, kdy se rozhodla opustit náročnou disciplínu reportážní fotografie z nebezpečných zón v Pákistánu, Kambodži či v pásmu Gazy. (more…)

Host: herečka Tereza Brodská. Moderuje Tereza Kostková. Jaká je cesta z Ulice do Ulice? Jak přibrat do filmu a jak kila zhubnout? Pomýšlí už na vnoučata?

Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Horálková, Elena – Brodská, Tereza: Tereza Brodská: Těch 10 kilo už po dvaapadesátce nikdy nesundám. In web ČRo 2 Praha, 10. únor 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Své role si pečlivě vybírá. „Záleží na režisérovi. Potřebuju, aby mě vedl,“ vysvětluje herečka. Proto prý i natáčela Jak si nepodělat život, i když musela přibrat 10 kg.

S režisérkou Terezou Kopáčovou si navzájem vyhovují. „Nevím, čím to je, ale potřebuju jí neustále dokazovat, že všechno zvládnu. A že jsem stejně tak dokonalá, jako je ona, jak to o ní prohlásila její dcera,“ svěřila se Tereza Brodská v Blízkých setkáních. (more…)