Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Nakladatelství Akademie múzických umění vydalo biografii Bertolda Brechta.  Připravila Veronika Štefanová.

Hovoří odborný redaktor knihy Petr Christov.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Štefanová, Veronika: Melancholerik Brecht. Nakladatelství Akademie múzických umění vydalo biografii Bertolda Brechta. In web ČRo 3 Vltava, 3. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozsáhlá, fundovaná, ale zároveň čtivá a vtipná, taková je podle odborného redaktora Petra Christova biografiie německého dramatika a režiséra Bertolda Brechta, který je považován za jednu z nejkontroverznějších kulturních osobností 20. století. Autor knihy, britský germanista Stephen Parker, představuje v pěti kapitolách proměnu Brechtovy tvorby, osobnosti i pojetí divadla na pozadí dramatických dějin.

Brecht nejen jako divadelní reformátor, ale také jako člověk

Pro rozsáhlou biografii čerpal z Brechtových deníků, dopisů a různých nepublikovaných materiálů, dokonce i z lékařských zpráv. Knihu přeložili Ladislav Köppl, Kateřina Klabanová a Věra Kloudová. Odborným redaktorem byl Petr Christov, který přínos knihy vidí především v tom, že Bertolda Brechta představuje nejen jako zásadního divadelního reformátora, ale také jako člověka – se všemi osobnostními klady i zápory – v kontextu dramatických dějin. Pro jeho charakterové vlastnosti ho britský germanista Stephen Parker označil za melancholerika. „Kniha je rozsáhlá, fundovaná, ale zároveň čtivá a vtipná. Čtenář se o Brechtovi dozví, jak myslel, jakou měl ve společnosti roli, co znamenal pro drama, literaturu a další oblasti umění. A také se dozvídáme, že měl třeba rád houpačky, že mu z nich bylo špatně, což se mu líbilo. A to je také způsob, jak představovat velké osobnosti širšímu publiku,“ říká Petr Christov.

Tvořil hodně a rychle 

Více než sedmi set stránková publikace je rozdělena na pět rozsáhlých kapitol. První část představuje Brechta jako izolovaného a uzavřeného mladíka, pro něhož je psaní únikem i cestou k sebedůvěře. Druhá část je předznamenáním Brechtovy tvorby v rovině lyrických dramat. Seznamujeme se více s rozporem, který ho provázel celý život, rozporem, který souvisel s vírou v Boha i vlast, se smrtí blízkých i jeho nemocí i bojem o přežití těla, mysli i ducha. „Pohrožení smrtí, ať už se to týkalo jeho rodiny nebo i jeho samotného, vedlo Brechta k tomu, že tvořil hodně a rychle, protože tušil, že konec může přijít brzy. Jeho dílo, a v podstatě i jeho osobní život, je díky tomu prostoupeno i ironií a cynismem,“ vysvětluje Petr Christov. (…)

Besedu o knize Havel v Americe zaznamenala Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 3. 1. 2020 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Jak si Havla zapamatovali za oceánem? Poslechněte si besedu s autorkami knihy Havel v Americe. In web ČRo Brno, 3. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Autorky Rosamund Johnstonová a Lenka Kabrhelová besedovaly v redakci nakladatelství Host, které knihu Havel v Americe vydalo.

Redaktorka Alena Blažejovská pořídila pro rozhlasový magazín Zelný rynk záznam besedy, která za účasti obou autorek proběhla koncem loňského roku v prostorách brněnského nakladatelství Host, které knihu vydalo. Vysíláme ji také jako připomínku 30. výročí zvolení Václava Havla československým prezidentem 29. prosince 1989.

Kniha nazvaná Havel v Americe nese podtitul Rozhovory s americkými intelektuály, politiky a umělci. Besedu s jejími autorkami moderoval Jan Hanák – kněz, scenárista a dokumentarista, moderátor a pedagog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. (…)

Za projektem stojí také Nadace Knihovny Václava Havla v New Yorku, z jejíhož podnětu byla k zachycení trvalé přítomnosti postavy Václava Havla v paměti Američanů použita metoda orální historie. Kniha přináší rozhovory s osobnostmi jako Madeleine Albrightová, Bill Clinton, Timothy Snyder či Suzanne Vega.

„Lidé nechápou, jak zásadní postavou Havel byl a jak jím – když přijel do Spojených států – byli Američané uchváceni,“ soudí Madeleine Albrightová. A Bill Clinton doplňuje: „Havel nikdy Československo neopustil. Mohl patřit mezi newyorskou smetánku. Ale vytrval v tom, co mu šlo, a ze všech sil usiloval o změnu. A zdálo se, že ho to baví, což lidem dávalo jistotu, že věří v to, co dělá.“ (…)