Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

7. 4. 2019

Hrdinovia mŕtvych, hrdinovia živých (Hrdinové mrtvých, hrdinové živých, 2019)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:35

Tomáš Bartoněk. Literární pásmo věnované dnešnímu 75. výročí útěku Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrby z Auschwitzu. Utečenci podali zprávu, která zachránila nejméně 120 000 životů.

Účinkují Ĺubo Bukový, Ĺuba Lesná, Andrej Šoltés a Tomáš Bartoněk.

Natočeno 2019. Premiéra 7. 4. 2019 (SRo Rádio Devín, 14:00 h.). Repríza 25. 4. – 1. 5. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Jeden z najdôležitejších útekov 20. storočia sa začal 7. apríla 1944 okolo 14:00. Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler unikli z vyhladzovacieho tábora Auschwitz a prešli v ťažkých podmienkach 170 kilometrov až do Žiliny, kde podali správu o zverstvách fašizmu a zachránili tak životy minimálne 120 000 ľudí. Obaja páni napísali o svojich skúsenostiach vlastné knihy a práve o nich bude literárne pásmo Tomáša Bartoňka s názvom HRDINOVIA MŔTVYCH, HRDINOVIA ŽIVÝCH, ktoré sa začína presne 75 rokov od prvých krokov úteku Vrbu s Wetzlerom, teda dnes o 14:00. Účinkujú Ĺubo Bukový, Ĺuba Lesná, Andrej Šoltés a autor relácie. Pripomeňte si s nami jeden z najdôležitejších činov ľudskosti 20. storočia! (anotace)

Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň útekov a 80. výročie Správy Wetzlera a Vrbu. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 22. 4. 2024 (článek). – Cit.: Venované slovenským hrdinom, ktorí zachránili desaťtisíce životov.

Tento týždeň si v našom programe pripomíname 80. výročie kľúčového dokumentu druhej svetovej vojny – Správy Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrbu. Týmto dvom židovským väzňom sa za dramatických okolností podaril útek z koncentračného tábora v Osvienčime-Brezinke a svetu (dňa 27. 4. 1944) odovzdali pravdivé informácie o zverstvách nacizmu, čím zachránili desaťtisíce ľudských životov. (…)

Aj od štvrtka sa vrátime k dvom židovským hrdinom tohto týždňa. Začíname starším pásmom Tomáša Bartoňka Hrdinovia mŕtvych, hrdinovia živých. Hostkou relácie je publicistka a spisovateľka Ĺuba Lesná, rodinná priateľka Wetzlerovcov. Ukážky z kníh Vrbu a Wetzlera čítajú Ĺubo Bukový a Andrej Šoltés. (…)

6. 4. 2019

Glosa Pavla Maurera – O plýtvání na charitativním večírku (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 23:15

Pavel Maurer. Glosa.

Natočeno 2019. Premiéra 6. 4. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál).

Lit.: Havlík, Antonín – Maurer, Pavel: Pavel Maurer: O plýtvání na charitativním večírku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před pár měsíci jsem byl na charitativním večeru, který uspořádal mezinárodní dětský fond UNICEF. Jedná se o největší světovou organizaci, která se zabývá ochranou a zlepšováním životních podmínek dětí. Jednoduše řečeno, když kdokoli z nás přispěje finančním darem, sbírkou a pomocí, tak UNICEF to použije v nejchudších nebo nejzbědovanějších oblastech naší planety, kde trpí ti nejmenší a to především hladem a žízní.

A teď jsme u toho plýtvání. Nebojte se, UNICEF neplýtvá, ale my sami máme občas trochu zvrácené chování. Na charitativním večírku, kde jsem měl možnost být přítomen, získal tento fond několik set tisíc korun pro své bohulibé účely. A tak, aby se organizátor alespoň trochu odvděčili svým dárcům, měli zde víno, pivo, nealko i nějaké malé jednohubky k zakousnutí. Jak už tomu tak na konci podobných akcí bývá – prostě malé občerstvení.

(more…)

Stín (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 23:05

CoverJiří Křižan. Audiokniha. Hudba Raven. Režie Robert Tamchyna.

Čtou Josef Somr a Pavel Batěk.

Natočeno 2019. Vydal Tebenas, duben 2019 (1 CD MP3; TBN 028-2; EAN 8594177770283; celková délka 4 hod. 28 min.).

Pozn.: Krutá padesátá léta a nádherný vztah dědy a vnuka na moravském Slovácku. Novelu Stín napsal Jiří Křižan v roce 1968, ale jejího českého vydání se nedožil. Naději na vydání zhatila normalizace. V roce 1990 se Stín stal předlohou filmu Tichá bolest s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. „Je to příběh tiše prožívané bolesti a smíření, příběh mocný jako slivovice.“ (novinář Ondřej Nezbeda)

Lit.: Horák, Jakub: Zralá audioknižní slibovica. In web Naposlech.cz, 8. 4. 2019 (recenze). – Cit.: Loňský jarní Velký knižní čtvrtek přinesl čtenářům novelu Jiřího Křižana Stín. Útlé knihy s fotografií mladého autora ve vojenské uniformě na obálce, kterou vydala Knihovna Václava Havla, se letos ujalo vydavatelství Tebenas a připravilo její audioknižní podobu ve výsostné interpretaci Josefa Somra a Pavla Baťka.

Jiří Křižan svou jedinou prózu napsal už na sklonku 60. let, v době normalizace vyšla ve Švédsku a v Nizozemí. Sám její autor ji později adaptoval do podoby filmového scénáře, podle něhož natočil v roce 1990 režisér Martin Hollý snímek Tichá bolest s Ivanem Jiříkem a Rudolfem Hrušínským v hlavních rolích. Jeden z nejsilnějších filmů o padesátých letech však v době premiéry přilákal jen málo diváků a později nezaslouženě zapadl někam mezi Tankový prapor a Černé barony.Stín je silně autobiografickým textem. Jiří Křižan byl, stejně jako jeho Jarek, vyhozen z politických důvodů z gymnázia, jeho otec byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu a popraven, stejně jako Kadavý i Křižan musel projít ponižující náhradní vojenskou službou. Všechny tyto životní etapy dokázal teprve sedmadvacetiletý autor zachytit v literárně i obsahově velmi zralé novele, která dodnes nevyčpěla, naopak získala na síle.

Vydavatelství Tebenas přistoupilo ke zvukové podobě Stínu s pečlivostí, která se projevila už ve výběru interpretů. Josef Somr je ve svých 85 letech pro postavu stejně starého dědy z Křižanova příběhu ideálním představitelem. V jeho hlase zaznívá zkušenost, smutek i ona tichá bolest, kterou v sobě zemitý děda nese. Díky svým moravským kořenům dokáže mluvit v nářečí velmi přirozeně a ve výsledku je tak jeho postava opravdovější než Hrušínského děda ve filmovém zpracování.

Důstojným partnerem Somrovým je v audioknize o čtyřicet let mladší Pavel Batěk. Herec činohry Národního divadla, s několikaletými rozhlasovými zkušenostmi, je obsazován do samostatných audioknižních četeb stále častěji a v jeho projevu lze utěšeně pozorovat profesní posun. V Křižanově Stínu mu byla svěřena dějová linka s Jarkem Kadavým, tedy především líčení vojenského života. Batěk v něm nesklouzává ke grotesce, humorné situace v jeho podání působí spíše mrazivě a dokreslují krutost doby, ponížení a beznaděj.

Křižanův text je pro hlasitou četbu velmi vhodný, obsahuje dobře napsané dialogy, má pravidelný rytmus, takže do něj nebylo třeba nikterak dramaturgicky zasahovat. Režisér Robert Tamchyna se tak mohl soustředit na práci s interprety. Dohlédl na jednotné volné tempo jejich četby a občas si dovolil i drobná zvuková zpestření, jako například potahování z cigarety.

Hudební složka, kterou pro Tebenas už tradičně obstarává skladatel, textař a hudebník Raven, dosáhla v případě Křižanova Stínu nové, vyšší úrovně. Jednoduchý motiv získává v barvitých smyčcových aranžích na síle a v závěrečné tematické písni zaznívá ve velkolepé, a přitom skromně tiché podobě.

Po více než padesáti letech od jeho napsání, si posluchači mohou vychutnat zralou sílu Křižanova textu, podobně jako dlouho hledanou dědovu slibovicu jádrovicu.

Vlaky družby (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:01

Archiv Plus připomene, že dlouhá léta před rokem 1989 jezdily mezi Československem a Sovětským svazem takzvané „vlaky družby“. Angažované zájezdyobyvatel Sovětského svazu v Československu a Čechů a Slováků v Sovětském svazubyly organizovány několikrát do roka a měly v lidech vytvořit dojem, že mezi obyvateli obou zemí existuje skutečné přátelství. Archivní ukázky z vysílání Československého rozhlasu o vlacích družby vybrala Veronika Kindlová.

Natočeno 2019. Premiéra 5. 4. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 9. 6. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 26. 6. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Kindlová, Veronika: Vlaky družby. Cesty za vycpaným Vladimirem Iljičem i za holicími strojky. In web ČRo Plus, 5. duben 2019 (článek  + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedním z klíčových slov minulého režimu bylo slovo družba. Je převzaté z ruštiny, kde znamená přátelství.  U nás družba také znamenala přátelství, ale především to mezi národy, podniky nebo organizacemi, a to samozřejmě jen těmi socialistickými. A právě v tomto duchu se za socialismu organizovaly Vlaky družby.

Vozily obyvatele Sovětského svazu na návštěvy do sovětských satelitních zemí a občany těchto států zase na oplátku do SSSR. V Československu Vlaky družby pro své vybrané členy organizovalo komunisty ovládané Revoluční odborové hnutí společně se Socialistickým svazem mládeže, a to za velmi přijatelné ceny.

V každém z vlaků sedělo asi 300 pasažérů, kteří během deseti až čtrnáctidenní cesty navštívili hned několik míst Sovětského svazu. Nejčastějšími zastávkami byl Kyjev, Moskva a Leningrad.  Zde si cestovatelé v první řadě prohlédli památná místa bolševické revoluce a druhé světové války, ale navštěvovali i vzorové podniky a kolchozy.

Davaj džínsy!

V druhém, neoficiálním plánu Vlaků družby bylo „šmelení“ a nákupy. Sovětský svaz byl sice náš přítel, náš vzor, ale trh měl ještě hůř zásobený než my. Místní proto od našich cestovatelů lačně nakupovali kosmetiku, spodní prádlo, punčocháče, sladkosti nebo třeba toaletní papír.

Veteráni Vlaků družby vzpomínají, že pokud se v zemi, kde zítra již znamená včera, procházeli v džínách, místní je zastavovali na ulici, že jejich kalhoty koupí a nabízeli slušné peníze. A co si našinci za utržené ruble kupovali? Zejména sovětské elektrické spotřebiče: tranzistorová rádia, holicí strojky, foťáky, ale třeba také kulmy.

Navštivte Sovětský svaz dřív, než on navštíví vás

V rozhlasovém archivu je několik reportáží z příjezdů nebo odjezdů Vlaků družby. Můžeme na nich slyšet jak Sověty, kteří přijíždějí k nám, tak Čechoslováky, kteří se navracejí ze SSSR. Nejstarší dochovaná reportáž je ze srpna 1969 a je doslova strašidelná: hovoří v ní vedoucí československého vlaku, který byl v SSSR právě ve dnech prvního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy.

V Československu se v těchto dnech konaly demonstrace, při kterých bylo ozbrojenými složkami zabito pět lidí a další byli zraněni. Vedoucí zájezdu ale nadšeně vypráví, jak je hrdá, že byla v SSSR právě rok po invazi, aby mohla přátelům ukázat, že československá mládež jde s nimi.

O dalších zážitcích z Vlaků družby: o překládání vlakových souprav na sovětské koleje, o specificích nakupování nebo o tom, co zpívali cestující Vlaků družby na nádraží, si můžete poslechnout v pořadu Archiv Plus.

 

Hovory Plus – Stanislav Přibyl (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:59

Hostem Hovorů je katolický kněz Stanislav Přibyl. Je administrátor tří farností na Českolipsku, generální sekretář českých biskupů a také autor knihy o příbězích soch na Karlově mostě. Moderuje Eva Hůlková.

Natočeno 2019. Premiéra 7. 4. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h).

Noční Mikrofórum – Dagmar Pecková (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:58

Host operní pěvkyně Dagmar Pecková. Proč ji hodnocení ostatních stále ještě rozčiluje? Jaká je, když se nikdo nedívá, a kdo je, když se dívá do zrcadla? Co si počala s ohořelou duší? Moderuje Šárka Maixnerová.

Natočeno 2019. Premiéra 7. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h). Repríza 14. 7. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

La voix humaine (Lidský hlas, 1930)

Jean Cocteau. Monodrama.

Účinkuje Berthe Bovy.

Natočeno 1930. Vydala Columbia v roce 1930 (dvě šelakové desky).

K poslechu zde.

Příběhy 20. století – Aleš Kaprál (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:53

Kousek od Brna se rozprostírá údolí, kterému místní říkají „Říčky“. U potoka stojí mlýn, vila a kamenný bazén. Za první republiky tu žila zámožná rodina továrníka Aleše Kaprála, který za války pomáhal protinacistickému odboji, gestapo ho osm měsíců věznilo. V neděli o této rodině uslyšíte dokument z cyklu Příběhy 20. století. V tuto chvíli příběh představí autor dokumentu Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2019. Premiéra 7. 4. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Továrník dal peníze českému odboji a zatklo ho gestapo. Přežil díky statečné manželce, která gestapáky uplatila. In web ČRo Plus, 7. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Deset kilometrů od Brna se rozprostírá údolí Říčky. U potoka stojí starý mlýn, vila a kamenný bazén.

Dnes místo využívají převážně skauti, kteří vilu zrekonstruovali. Kromě toho zdokumentovali dramatický příběh rodiny, která místo kdysi obývala.

Před válkou tu žila rodina továrníka Aleše Kaprála, který pomáhal českému protinacistickému odboji. V jeho chemické továrně Biochemě v Modřicích odbojáři schovávali vysílačku. Gestapo objevilo písemné seznamy podporovatelů. Továrníka Kaprála zatkli a osm měsíců trýznili v Kounicových kolejích. Z vězení ho dostala jeho manželka Zdena. Gestapáky uplatila. Po válce Kaprála lživě obvinili z kolaborace s nacisty. Kaprál se před lidovým soudem obhájil. Pár měsíců po tom sbalil rodinu a před komunistickým režimem utekli do USA.

Na podzim roku 1930 hned za vesnicí Vrbátky kousek od Prostějova na Hané běžely přes louku na vlak do školy dvě rozevláté usměvavé patnáctileté dívky. Proti nim šel dvaadvacetiletý tmavovlasý hubený student s kulatými brýlemi. Jedna z dívek si ho všimla, jmenovala se Zdena. Tak se poprvé potkali, Aleš Kaprál, student chemie a Zdena Šrámková, dcera místního sedláka. (more…)

Jak jehlu bolelo ucho (2019)

Filed under: Hajaja — Premek @ 22:52

Původní pohádka o jednom neobvyklém přátelství. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Vladimír Rusko. Scénář Luboš Čejka.

Vypráví Marek Němec.

Natočeno v roce 2019. Premiéra 7. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 19:00 h). Repríza 16. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 19:50 h.).

Tichými zahradami (1994)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 22:51

Malé zastavení nad literární tvorbou spisovatele Věroslava Mertla. Připravila Marie Valterová. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkují Ivana Měřičková, Jindra Brendlová, Jiří Samek, Miloslav Včala, Milan Vlachovský a Jakub Zindulka.

Nastudovala Plzeň v roce 1994. Obnovená premiéra 7. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 59 min) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 13.4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress