Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer je hostem Interview Plus. Proč by měl do Senátu dorazit nejbohatší Čech Petr Kellner kvůli podnikání svých firem v Číně? Chováme se vůči Číně servilně a ztrácíme tím suverenitu? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 4. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Číňané nám zkoušejí prodat technologie, kterými špehují své občany, varuje senátor Fischer. In web ČRo Plus, 8. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nezávislý senátor Pavel Fischer chce do horní komory Parlamentu pozvat nejbohatšího Čecha a majitele investiční skupiny PPF Petra Kellnera. V Interview Plus řekl, že by ho zajímalo vysvětlení rizik souvisejících s technologiemi 5G čínské firmy Huawei.

Ondřej Štindl, publicista, spisovatel, scenárista a komentátor deníku Echo24. Cestou z amerického filmu Casino přemýšlel, jak by asi vypadal podobný příběh u nás. Tak vznikl základ oceňovaného filmu Pouta. Ale nepíše zdaleka jen pro film – brexit, Michael Jackson i český prezident – tématem jeho pichlavých komentářů je všechno, co se děje kolem nás. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 4. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h).

Občanští demokraté chtějí prolomit nulovou toleranci alkoholu u řidičů. Zvýšila by se po konzumaci jednoho malého piva nehodovost? Nebo 0,5 promile alkoholu v krvi nemůže negativně ovlivnit chování řidiče při jízdě? Debavat o tom bude Veronika Sedláčková.

Hovoří místopředseda ODS, senátor Miloš Vystrčil a dopravní expert, bývalý ředitel BESIP Roman Budský.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 4. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Zavedením tolerance 0,5 promile vyšleme zprávu, že alkohol za volantem zas tak nevadí, varuje expert. In web ČRo Plus, 8. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Občanští demokraté přišli s návrhem, aby v Česku, stejně jako v mnoha evropských zemích, platila pro řidiče motorových vozidel tolerance k alkoholu až do 0,5 promile. Je na čase zrovnoprávnit české řidiče, nebo by tato změna zhoršila bezpečnost na našich silnicích?

Rozhlasové vyprávění divadelní a rozhlasové režisérky. Připravila Alena Zemančíková. Mistr zvuku Petr Janečka.

Hovoří Lída Engelová.

Natočeno 2019. Premiéra 8. – 12. 4. a 15. – 19. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h). Repríza 9. – 13. 4. a 16. – 20. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h).

Lit.: Zemančíková, Alena: Klid i pohyb Lídy Engelové. Rozhlasové vyprávění divadelní a rozhlasové režisérky. In web ČRo 3 Vltava, 8. duben 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Lída Engelová je v českém divadle osobností, která po celou dobu své tvůrčí kariéry věnuje svou péči a nadání jak divadelní režii, tak režii rozhlasové. A protože původně vystudovala herectví, tu a tam ji můžeme slyšet jako interpretku uměleckého slova nebo vidět v televizi či ve filmu. Poslechněte si její Osudy.

Dětství strávila v Praze v úřednické rodině. V ní byly zakotveny kulturní potřeby – včetně jisté úrovně každodenního života – ale také láska ke sportu. Lída se ve středoškolském věku věnovala košíkové a ve sportovních rubrikách se také učila psát.

Od elektromotorů k divadlu

Studium na vysoké škole bylo podmíněno dělnickým původem, ke kterému se musela teprve dobrat pomaturitním učebním pobytem v ČKD. Kvalifikace pro navíjení elektromotorů jí v životě mnoho platná nebyla, ale léta v učení ji dovedla do dramatického kroužku, odkud se odrazila ke zkouškám na Divadelní fakultu AMU v Praze.

Studium herectví (protože přijmout dívku na režii bylo v první polovině 60. let v Praze nemyslitelné) spadalo do času, kdy se české divadlo pozvedalo k období svého nejbohatšího a nejzajímavějšího života – v plné síle zde byla (a vyučovala) generace velkých herců Národního divadla – a vedle nich se zakládala a svou poetiku formovala malá divadla experimentálního ražení.

Lída Engelová byla zásadně formovaná osobností Vlasty Fabianové, nejen v oboru herecké techniky, ale také umělecké etiky a svobodného vnímání vlastního i společenského života. V oboru režie se stala neoficiální žačkou Jana Grossmana v Divadle Na zábradlí.

Po absolutoriu DAMU se jí podařilo stát se stálou asistentkou režie v Národním divadle v Praze, což přineslo setkání s režiséry Miroslavem Macháčkem a Václavem Hudečkem. Nekonvenční Miroslav Macháček, obdařený mimořádným smyslem pro rozvíjení talentů, ji povzbudil, aby se pokusila o zahraniční stipendium. Vyšlo to do Londýna, a tak došlo k seznámení s jedním z největších světových režisérů Peterem Brookem a možnosti podílet se na inscenaci Snu noci svatojanské. Spolupráce přerostla v přátelství, které přečkalo i zavřené hranice za normalizace.

Vidět věci v souvislostech

Hranice se dařilo překonávat i díky Kapesnímu divadlu, v němž roli klauna Animuka hrála vynikající mimka Zdenka Kratochvílová, „česká Giulietta Massina“, a jehož byla Lída Engelová spoluzakladatelkou. Divadlo pro děti a beze slov bylo, podobně jako loutkářství, vývozním artiklem československé kultury, aniž by se jeho tvůrcům dostalo náležité odměny a uznání. Ale okno do světa se pootevřelo a Lída Engelová toho využila k tvůrčím setkáním, inspiracím a přátelstvím. „Vidět věci v souvislostech“ je jedním z průběžných motivů jejího rozhlasového vyprávění a k této schopnosti přispěla i neúnavná snaha vidět za horizont vlastní země a poměrů v ní panujících.

Během své režisérské kariéry působila v řadě mimopražských divadel, nejintenzivněji v Divadle J. K. Tyla v Plzni a dnešním Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Tam také aktivně prožila listopad 1989 jako mluvčí občanského fóra.

V „poetické vinárně“ a na volné noze

Období po roce 1989 je charakterizováno životem na volné noze, návraty do regionálních divadel a také režiemi v zahraničí. Režisérská zkušenost zahrnuje mezi divadly hlavního města nejen Městská divadla pražská a Dejvické divadlo, ale také po roce 1989 nově vzniklá divadla komerční. V té souvislosti se v Osudech dozvíme i leccos z provozu anglického divadla.

Celoživotním angažmá Lídy Engelové je v Praze nejprve „poetická vinárna“, později Divadlo Viola. Zde se setkávali – a dodnes setkávají – diváci zblízka s literárními texty v interpretaci výrazných hereckých osobností, ale ve Viole se také odehrála dramata, která jejich protagonistům vynesla Cenu Thálie, jak se to stalo Blance Bohdanové a Josefu Somrovi v inscenaci Lídy Engelové Gin.

Práce pro Violu je průběžnou linií jejího vzpomínání, stejně jako se jejími osudy proplétá rozhlasová režie. Ta je představena i krátkými ukázkami na konci každého (s výjimkou prvního) dílu. V těchto ukázkách uslyšíme úryvky z dramat i literárních kompozic a především hlasy herců, kteří s Lídou Engelovou spolupracovali. Prostřednictvím těchto úryvků a hlasů projdeme v osudech českým divadlem od konce 60. let až po současnost, pozorný posluchač uslyší i postupné proměny hereckého výrazu i rozhlasové práce se zvukem a hudbou.

Sto růží v bidetu

Lída Engelová vydala v roce 2017 knížku vzpomínek Sto růží v bidetu, na kterou se v rozhlasových osudech odvolává. Kromě této čtenářsky přitažlivé knížky publikovala také ve výročním Shakespearově roce 2016 v Divadelní Revui zkouškový deník k Brookově Snu noci svatojanské.

Vyprávění a reflexe Lídy Engelové tvoří obraz naší (nejen) divadelní kultury v občasném dotyku s kulturou západní, zejména britskou, ale také ruskou, kde režisérka rovněž v různých obdobích hostovala. Její pohled je velkorysý, tolerantní, náročný na řemeslo a kulturu jazyka i projevu, vstřícný k diváku i posluchači, který si cení šarmu a elegance, ale také ženské rovnoprávnosti jako významné evropské hodnoty, o niž stojí za to dbát.

Zdá se, že se ocitl ve škatulce démonických herců pro záporné role. Karel Dobrý, držitel Českého lva za Hastrmana však takové role odmítat nechce i když mu psychickou pohodu nepřinášejí. Jak se mu daří aspoň trochu odstínit od negativního rozpoložení? Nemá někdy přehnanou obavu, že se mu herecké zlo promítne do života? Zeptá se moderátor Jan Pokorný.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 4. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Jana Horvátová, etnografka a historička, ředitelka Muzea romské kultury v Brně. Moderuje Lukáš Matoška. (Mezinárodní den Romů) Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).

Host soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková. Moderuje Tereza Kostková. Kateřina Šimáčková není jen TOP ženou 2018, hlavně je soudkyní Ústavního soudu. Podaří se jí prosadit rovnoprávnější postavení žen v soudnictví? Kdo je jejím vzorem? A jak je to u nás s lidskými právy? Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2019. Premiéra 8. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Lit.: Kostková, Tereza – Horálková, Elena: Soudům u nás předsedají samí muži. „Situace se zhoršuje,“ varuje soudkyně Ústavního soudu. In web ČRo 2 Praha, 8. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Kateřina Šimáčková je soudkyní Ústavního soudu a také bojovnicí za práva žen. Je toho názoru, že žen je ve vrcholných funkcích málo. A to nejen v těch politických.

Reportáž připravil Aleš Spurný.

Hovoří Zlata Roznová Mádrová.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2019. Premiéra 7. 4. 2019 (ČRo Olomouc, 23 min.).

Lit.: Spurný, Aleš: Hanácké tradice a věci našich předků, skot, drůbež a robot, procházka hanáckou farmou a skanzenem. In web ČRo Olomouc, 7. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Štětovice jsou dnes součástí Vrbátek, obce mezi Prostějovem a Olomoucí. Farmaří tu s rodinou Zlata Ronzová Mádrová. „Zemědělství byla jasná volba,“ říká.

„Celá moje rodina se zabývala zemědělstvím a já jsem se na soukromé hospodaření vrhla před pěti lety a začínala jsem úplně znovu, protože farma byla před tím opuštěná,“ dodává farmářka uprostřed prostranství mezi přístřešky s kravami, kterým právě stroj zapřažený za traktor servíruje do žlabu krmivo. Dozvídáme se, že celkem tu mají asi 140 zvířat hovězího dobytka, z toho asi 60 dojnic.

Kromě běžného krmiva dostávají krávy lahůdky u dojicího automatu, který pomocí čipu v obojku rozeznává jednotlivá zvířata. Když je jí libo, kráva sama místo navštíví, stroj jí odměří individuální dávku směsi a pak pomocí paprsků zaměří struky, přisaje se a odčerpá mléko. To na farmě dále zpracovávají v malé mlékárně, ale i prodávají drobným odběratelům i podnikům. (more…)

Hostem dnešní Vertikály bude provinciál dominikánů Lukáš Fošum. Řád totiž podezírá, že v jeho řadách působilo od devadesátých let šest pachatelů sexuálního násilí. Zeptáme se, jak se s nimi vypořádal. Jak nejlépe řešit případy zneužívání v katolické církvi z pohledu práva, o tom bude debata Vertikály. A probereme i kauzu z polského Gdaňsku, kde evangelizační nadace SMS z nebe zveřejnila fotografie, na kterých katoličtí kněží pálí knihy. Moderují Naděžda Hávová a Veronika Sedláčková.

Hovoří psycholog Martin Freund a právník blízký katolické církvi Jakub Kříž.

Natočeno 2019. Premiéra 7. 4. 2019 (ČRo Plus, 8:07 h.; 49 min.).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Hávová, Naděžda – Šindelář, Adam – Luptáková, Věra: O zneužívání dětí v církvi se tady ví nejmíň sedm let. Zametalo se to ale pod koberec, zlobí se psycholog. In web ČRo Plus, 7. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skandál kolem dětských obětí (nejen) římskokatolických kněží neutichá ani po týdnech propírání na veřejnosti. Bouří se „obyčejní“ katolíci, kteří nechtějí, aby se letité problémy církve zametaly pod koberec. Téma pořadu Vertikála a Veroniku Sedláčkovou.