Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Moderuje Stanislav Jurík.

Hovoří Diana Smolková a Karel Ženíšek.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2019. Premiéra 23. 4. 2019 (ČRo Plzeň, 23 min).

Lit.: Jurík, Stanislav: Zkušenosti ze světa ke studentskému životu patří, říká Lotyška, která se usadila v Plzni a učí děti hudbě. In web ČRo Plzeň, 23. duben 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z Lotyšska se přes studium v Německu dostala jako dobrovolnice do Plzně. Osud ji spojil s činností Salesiánského střediska mládeže, přišla svatba a do Lotyšska se Diana Smolková vrací už jen na návštěvy za maminkou. Protože jejím hlavním koníčkem je hudba, zazní v jejím podání i dvě hudební nahrávky. Spolu s Dianou přišel o činnosti Salesiánů v Plzni pohovořit Karel Ženíšek. Moderuje Stanislav Jurík.

Připravila a moderuje Kateřina Rózsová.

Hovoří televizní moderátor Jiří Václavek.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 4. 2019 (Rádio Proglas, 9:00 h).

Lit.: anonym: Okolo stolu. Náš tip. In web Radio Proglas, 23. 4. 2019 (anotace). – Cit.:  Už řadu let patří Jiří Václavek k moderátorským osobnostem České televize. O své cestě do mediálního světa, ale i lásce ke klasickým jazykům bude vyprávět v pořadu Okolo stolu. Zeptáme se i na jeho vztah k víře. S posluchači Proglasu tak pomyslně oslaví svůj svátek. Poslouchejte 24. dubna od 9. hodiny.

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří sociolog Martin Fafejta z Univerzity Palackého a ředitel festivalu Academia Film Olomouc Jakub Ráliš.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave, 26 min.).

Lit.: Zídek, Petr: {Přes čáru}. In Facebook, 24. 4. 2019 (status). – Cit.: „Velmi často například kritizuje francouzský poststrukturalismus a postmodernismus a dochází k naprosté dezinterpretaci toho, co ti filozofové napsali,“ odůvodňuje sociolog Martin Fafejta, proč nepozvat Petersona na olomouckou univerzitu. – Tohle je opravdu alarmující. Celé dějiny filozofie nejsou nic jiného než to, že jedni filozofové „dezinterpretují“ druhé. Pokud budeme z univerzit vylučovat lidi, kteří mají jiný názor na francouzský poststrukturalismus než my, vrátíme se do komunismu – tehdy vás za neschválené interpretace klasiků také nejprve vyhodili z fakulty nebo ústavu, a komu to nestačilo, toho pak zavřeli.

Lit.: Titlbach, Filip: Šarlatán nebo bojovník za svobodu slova? Olomoucká univerzita čelí kritice za pozvání Petersona. In web ČRo Radio Wave, 22. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jsme liberální univerzita a nesouhlasíme s umlčováním nekonformních hlasů.“ Takto Univerzita Palackého odůvodnila, proč se rozhodla pozvat na debatu kanadského profesora psychologie Jordana Petersona. Ten je známý jako kontroverzní konzervativní intelektuál, který má řadu stoupenců na poli radikální pravice. Vedení olomoucké univerzity svým krokem reagovalo na rozhodnutí Cambridge University, která Petersonovi kvůli nevoli části veřejnosti zrušila hostování na své půdě.

Olomouckou univerzitu za rozhodnutí pozvat kontroverzního psychologa kritizuje část české odborné veřejnosti. Mimo jiné i sociolog Martin Fafejta z téže instituce. Možnost moderované debaty s Petersonem naopak zastává ředitel festivalu Academia Film Olomouc Jakub Ráliš, v rámci kterého by Peterson potenciálně vystoupil. Oba přijali pozvání do magazínu Přes čáru.

„Nechci zpochybňovat jeho vědecké výkony na poli psychologie, ale vnímám jej primárně jako aktivistu. Snaží se sice podložit své názory akademicky, ale dezinterpretuje určité filozofické myšlenky. Velmi často například kritizuje francouzský poststrukturalismus a postmodernismus a dochází k naprosté dezinterpretaci toho, co ti filozofové napsali,“ tvrdí Martin Fafejta. (more…)

Rozhovor  o vnímání vědců a vědkyň a o práci v japonských laboratořích. Připravila Veronika Ruppert.

Hovoří Helena Fulková.

Natočeno 2019. Premiéra 23. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave, 36 min.).

Lit.: Ruppert, Veronika: Helena Fulková: Vědci nejsou vnímaní jako normální lidé a Teorie velkého třesku tomu nepomáhá. In web ČRo Radio Wave, 23. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vědkyně, kterou proslavilo klonování myší a genetická úprava křečků, se po několika letech v zahraničních laboratořích vrátila do Česka. Jaká byla její cesta k vědě, jak se liší situace vědkyň u nás a v zahraničí a proč se Helena Fulková rozhodla vrátit domů? Poslechněte si v rozhovoru Veroniky Ruppert.

Vědu, konkrétně reprodukční biologii, má Helena Fulková v rodině. Dědeček u nás obor reprodukční biologie založil, otec v něm patří ke světové špičce. „S odstupem let si myslím, že u nás byly hlavní naděje upřené na staršího bratra a se mnou se příliš nepočítalo. Bratr se ale rozhodl pro filozofii a od exaktních věd se úplně odklonil,“ popisuje Helena.

Na střední škole prý až do posledního ročníku nevěděla, co by mohla dělat. „Rozhodně jsem neměla žádné vědecké ambice, neúčastnila jsem se žádné biologické olympiády, nezkoumala žížaly, nedloubala do země, nic takového,“ směje se Helena Fulková. Pro vysokoškolské studium vývojové biologie se rozhodla až v posledním ročníku gymnázia.

„V té době to nebyl zrovna populární obor, většina lidí tehdy chtěla na imunologii nebo molekulární biologii. Díky tomu, že se o tom doma hodně mluvilo, jsem věděla, že i ve vývojové biologii je řada zajímavých témat. Že jen záleží na tom, na co se člověk zaměří,“ popisuje Helena Fulková. Ačkoliv měla silné domácí zázemí a podporu, volba pro ni byla lidsky náročná. V řadě rozhovorů otevřeně mluví o tom, že pro ni bylo a stále je těžké se vyrovnat s používáním laboratorních zvířat. (more…)

Diskusní pořad, dnes na téma skalky a skalničky.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2019. Premiéra 26. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).