Fráňa Šrámek. Melodram. Hudba Jar. Jeremiáš, dir. Jan Plichta.
Recituje Miloš Nedbal.
Natočeno 1935. Premiéra 4. 1. 1935.
Lit.: -ek-: Z programů Radiojournalu. In Lidové noviny, 5. 1. 1935, s. 12 (recenze).
7. 1. 2019
Evropa volá (1935)
Reportáž z pražské meziměstské telefonní ústředny. Tvůrci nezjištěni.
Hovoří ředitel pražské meziměstské ústředny Skokan.
Natočeno 1935. Premiéra 1. 1. 1935 (Praha, 10:00 h.).
Lit.: -bt-: Evropa volá. In Lidové noviny, 2. 1. 1935, s. 3 (recenze).
Na D1 neselhal Ťok, ale český stát (2019)
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 7. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Na D1 neselhal Ťok, ale český stát. In web ČRo Plus, 7. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oblíbená hra o tom, kterému z ministrů nejspíše hrozí vyhazov, má na přelomu roku přesvědčivého vítěze v šéfovi dopravního resortu Danovi Ťokovi.
Přesto o jeho dalším osudu ještě rozhodnuto není, premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že výměny ve vládě přijdou nejdříve až ve druhém čtvrtletí.
Důvod pro odvolání Dana Ťoka by se našel. Dostatečným malérem jsou prosincové kolony na úseku dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, které se v menší míře opakují i v lednu.
Někdo musí nést odpovědnost za to, že oprava úseku byla v březnu zahájena, nebyla však do zimy dokončena do té míry, aby se na ní dal obnovit plnohodnotný provoz. Pokus dotáhnout opravu během zimy porušil všechna pravidla bezpečnosti, očekávaný dopravní kolaps se dostavil, a někdo by tedy měl nést odpovědnost.
Pro premiéra to není snadné rozhodování. Ke stylizaci jeho vlády patří, že investuje do budoucnosti, ovšem teď je jedinou známou investicí oprava D1 a tam se právě koná fiasko. Vyhodit ministra je nasnadě, ovšem to znamená přiznat, že na D1 nejde o výjimečný výpadek, ale že se s dopravními investicemi opravdu nedaří. (more…)
Gulliverova cesta do Liliputu (1935)
Jonathan Swift. Rozhlasová úprava Lance Sievenking. Překlad Ivan Jelínek. Hudba Balatka. Režie Josef Bezdíček.
Osoby a obsazení: Gulliver (Aleš Podhorský), ??? (Josef Skřivan) a další.
Natočeno 1935. Premiéra 4. 1. 1935 (Bratislava – Košice, 20:55 h.).
Lit.: -vo-: V pátek vysílalo Brno rozhlasovou hru Gulliverova cesta do Liliputu… In Lidové noviny, 5. 1. 1935, s. 5 (recenze).
Falošné zuby (Falešné zuby, 1935)
František Šmíd. Rozhlasová hra.
Natočeno 1935. Premiéra 4. 1. 1935 (Bratislava – Košice, 20:55 h.).
Portréty – Hirohito (2018?)
Před třiceti lety, 7. ledna 1989, zemřel japonský císař Hirohito – 125. panovník nejdéle vládnoucí dynastie na světě. Měl za sebou více než šedesát let vlády, během které se Japonsko stalo aktérem událostí druhé světové války i první zemí, na kterou dopadly atomové bomby. Právě podíl císaře Hirohita na vstupu Japonska do války zhodnotí v pořadu Portréty historik Jan Adamec. Připravil David Hertl.
Natočeno 2018 (?). Premiéra 3. 1. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 6. 1. 2019 (ČRo Plus, 13:34 h.); 30. 7. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.); 7. 8. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Hertl, David: Císař Hirohito. Bál se amerických atomových zbraní, nebo Sovětů? In web ČRo Plus, 3. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Celkem 88 let života, z toho 62 let na trůně. Tak by se dal shrnout život jednoho z nejdéle vládnoucích panovníků na světě, japonského císaře Hirohita (1901-1989).
Zažil proměnu Japonska v asijskou supervelmoc, druhou světovou válku a její tragické zakončení v podobě svržení atomových bomb na japonská města, obnovu země a především proměnu vlastního postavení ve společnosti.
Hovory Plus – Daniel Ženatý (2019)
Hostem Hovorů je Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví v České republice. Mluvit bude o svobodě, která patří k základním biblickým tématům. Upozorňuje na problém rozdělené společnosti a vyzývá, aby sebou lidé nenechali manipulovat a nevěřili dezinformacím. A prozradí i názor na návrh zdanit církevní restituce. Moderuje Eva Hůlková.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:07 h). K poslechu zde.
Hergot! – O spiritualitě J. R. R. Tolkiena (2019)
O J. R. R. Tolkienovi a náboženských souvislostech jeho díla v Hergot!u mluví duchovní Milan M. Horák.
Natočeno 2019. Premiéra 6. 1. 2019 (ČRo Rádio Wave, 45 min.).
Lit.: Škrob, Jan – Rahimi, Fatima – Wagner, Petr: Hergot! o spiritualitě J. R. R. Tolkiena: Elfové, skřeti a duch evangelia. In web ČRo Radio Wave, 6. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Fantastická sága J. R. R. Tolkiena Pán prstenů se odehrává v komplexním světě stvořeném božskými bytostmi Valar. Velký boj dobra a zla, jehož jsme při čtení svědky, navazuje na velké metafyzické konflikty, které mají svůj počátek ještě před stvořením Středozemě.
Hlavní postavy Pána prstenů asi není třeba představovat, není třeba vysvětlovat, kdo stojí na jaké straně, a těm, kdo příběh znají aspoň trochu, možná ani není třeba moc říkat o inspiraci, kterou Tolkien nacházel v mytologiích tohoto světa.
Co ovšem zůstává alespoň na první pohled skryto, je křesťanská rovina Tolkienova díla. Tolkien se vyhýbal přímým alegoriím a jednoznačným významům. Duchovní Obce křesťanů a pedagog Milan M. Horák, který se Tolkienovým dílem zabývá, ovšem vysvětluje, že celkové naladění a vyznění Tolkienova díla křesťanské je. Tolkien byl hluboce věřící římský katolík a měl blízko k mystice. Věřil také, že ve velkých lidských příbězích – i předkřesťanských a mimokřesťanských – se vyjevuje duch evangelia. Právě v tomto smyslu jsou zásadní hodnoty a důrazy evangelia obsaženy i v Tolkienově díle – alespoň tak, jak je sám vnímal.
Milan Horák říká, že i na stránkách Pána prstenů mohou lidé nacházet útěchu a naději podobně jako někdo jiný v Bibli. Je to síla příběhu a síla dobra, kterým neotřesou ani pochybnosti, tápání a dílčí selhání hrdinů.
Zajímá vás víc? Kdo stvořil Středozemi a kde se v Tolkienově světě odráží zbožnost orientovaná na Pannu Marii? Pusťte si celý pořad!
6. 1. 2019
Apropo ?/1992 (1992)
Stano Radič. Humoristický měsíčník postřehů a zpráv ze světa a okolí. Redakce Oliver Andrásy, Pavol Sobota, Ondrej Bosík. Hraje skupina Mloci. Zvuková spolupráce Peter Daniška, Milan Greguš, Oleg Šimon, Jozef Plichta. Asistentka režie Slávka Manáková. Produkce Soňa Pražmáriová. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují Štefan Skrúcaný, Miroslav Noga, Táňa Radeva, Andrej Hryc, Stano Dančiak a Marián Zednikovič.
Připravil Československý rozhlas v roce 1992 (80 min.). Repríza 11. 10. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: Mnohé humoristické a satirické relácie, ktoré rozhlas v priebehu rokov vysielal, sú stále aktuálne a dokážu vyčariť na tvári úsmev. Patrí k nim aj humoristický mesačník postrehov a správ zo sveta a okolia Apropo. Ako vieme, slovíčko „apropo“ znamená dodatočne sa vyjadriť k veci. A keďže mnohé „veci“ sa u nás nemenia, satirické postrehy humoristov sú ako šité aj na dnešné pomery. Reláciu, v ktorej vystúpia Štefan Skrúcaný, Miro Noga, Stano Dančiak, Marián Zednikovič a skupina Mloci, mala premiéru v roku 1992. (anotace SRo)
V zrýchlenom čase (Ve zrychleném čase, 2012)
Etela Farkašová. Verše ze sbírky Medzi záhradou a básňou. Tvůrci nezjištěni.
Recituje Judita Bíla.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2012. Repríza 4. 10. 2018 (SRo Rádio Pyramída).
Pozn.: V týchto dňoch oslavuje svoje narodeniny spisovateľka a filozofka Etela Farkašová. Vydala štrnásť prozaických kníh, tri knihy esejí a šesť básnických zbierok. Je spoluautorkou monografií Teória poznania, Štyri pohľady do feministickej filozofie a autorkou monografie Na ceste k „vlastnej izbe“. Odborné štúdie z filozofie publikuje doma aj v zahraničí. Jej román Scenár zvíťazil v súťaži Anasoft litera. Farkašovej poézia sa vyznačuje hlbokým ponorom filozofky a esejistky do svojho bohatého vnútorného sveta. Verše zo zbierky Medzi záhradou a básňou recituje Judita Bíla. (anotace SRo)