Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

„Nejde jen o zemědělství, ale o krajinu, zdroje vody, kvalitu půdy a celou naši společnost… Některé návrhy z výzvy už pokročily, ale je to málo, chtělo by to víc,“ uvedl v pořadu Pro a proti agrární analytik a šéfredaktor portálu Naše voda Petr Havel.

Podle něho obecně fungují téměř všechny body výzvy, ale jde o to jak. „Mluví se třeba o stanovení maximální výměry pro pěstování monokultur, ale týká se to jen asi 11 % půdy.“

Nejde o to, jak je zemědělec velký, ale jak hospodaří. U nás obecně velcí zemědělci hospodaří hůř také proto, že v místě podnikání nebydlí. Proto jsem zastánce rodinných farem, které chtějí předat svá hospodářství dalším generacím, takže mají zájem krajinu ne vybydlovat, ale zušlechťovat. Petr Havel

Analytik odmítá, že by zkrácení dotací velkým zemědělským podnikům ohrozilo jejich konkurenceschopnost. „V celé Evropské unii je průměrná velikost farem 16,6 hektarů, my máme 130. Přesto naše velké podniky neválcují malé evropské podniky, spíš naopak.“

„Možná není cesta přes sankce, ale přes pozitivní motivaci. Nastavme systém zemědělských dotací tak, aby ten, kdo učiní nejméně, dostal nejméně peněz, kdo učiní více, dostal více a tak dále. To je dobré jak pro zemědělce, tak pro krajinu a výborné pro společnost,“ shrnul Petr Havel.

Sankce jsou účinné, ale motivujeme i pozitivně, tvrdí úřednice

„Některé prvky výzvy už jsou v dotačním programu obsaženy… Výzvu ale považujeme za významný podnět… Všemi jejími body se zabýváme,“ ujistila ředitelka odboru přímých plateb ministerstva zemědělství Kateřina Bělinová.

Ta doložila, že krok po kroku dochází k posunu k lepšímu. „Třeba proti erozi je chráněno ne 11 %  zemědělské půdy, ale dostáváme se na téměř dvojnásobnou výměru. Došlo ke zpřísnění půdoochranných technologií, zavedli jsme také limit 30 hektarů monokultury, byť s odloženou účinností.“

Dodržování podmínek směrem k péči o půdu a krajinu není závislé na velikosti zemědělského podniku. Z našich zjištění vyplývá, že nedodržování postupů je na straně jak velkých, tak malých i těch nejmenších zemědělských subjektů. Kateřina Bělinová

Také systém sankcí v případě nedodržení norem funguje prý už dlouho. „Předpokládáme, že tento mechanismus v širším pojetí bude fungovat i do budoucna. Sankční mechanismus je účinný, protože činí 3 % procenta, což je v částkách dotací velmi významná hodnota.“

„Máme i systém motivačních podpor, třeba podporu ekologického zemědělství. Řada plateb na motivačním, nikoli sankčním efektu funguje a tyto jsou velmi úspěšné,“ konstatovala Kateřina Bělinová.

Zvlášť v dětském věku by měla sportování dominovat radost. „Sport musí hlavně bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pokud pohyb dítě baví, je jedno, jaký sport provozuje. A co když dítě pohyb nebaví? „Je třeba nastavit určitá pravidla jako s ostatní výchovou,“ myslí si a současně varuje rodiče před přehnanými tlaky na sportovní výkony potomka. „Rodič si v tom projektuje svoje vlastní nedostatky. Mojí rolí jako lékaře je nemazat jim med kolem huby a vystavit stopku, pokud by sport měl znamenat zdravotní riziko.“

Proto podle Jiřího Dostala neexistují pro děti i dospělé tzv. nebezpečné sporty, ale nebezpečné zátěže. Jak říká, jsou stejně rizikové, jako válení se na kanapi. „Váže se s tím zneužívání různých doplňků stravy nebo různých nakopávačů, v některých extrémních případech až dopingu, které mají pomoct k většímu výkonu. Dalším trendem je trénink, jako by byl člověk profík. To může vést až k postižením různých orgánů,“ varuje lékař.

S čím vším dokáže vrcholovým sportovcům, ale i rekreačním nadšencům pomoct? Jak se mu žije s vědomím, že tady už nemusel být?

Život a bouřlivou uměleckou i osobní dráhu této nepřehlédnutelné osobnosti a muže mnoha tváří zachycuje prostřednictvím surrealisticky laděných maleb i textů ilustrovaný životopis, který vytvořila autorská dvojice María Hesseová a Fran Ruiz. „Kniha mapuje jeho život od narození až do smrti. Sleduje Bowieho uměleckou dráhu a zároveň osobní život, také odbočky od hudby do jiných uměleckých žánrů. Popisuje jeho eskapády s drogami, ženami a různé sexuální experimenty. Materiál, se kterým kniha pracuje, je opravdu rozsáhlý,“ říká literární redaktorka Katarína Belejová.

David byl neskutečně cílevědomý. Jednoho dne si řekl, že bude hvězdou světového formátu a pracoval tak, aby to tak jednou skutečně bylo. Z té knížky vychází jako rozervaný člověk, který bojoval s mnoha vnitřními i vnějšími démony.

Podstatnou částí knihy jsou i lidé, kteří Davida Bowieho od jeho dětství obklopovali a kteří ho výrazně formovali. „Seznamujeme se tu například s jeho bratrem, který na něj měl dlouhou dobu velký vliv, dále jsou tam popsány jeho milostné vztahy, jeho románky, ale i jeho dvě manželství – s Angelou a Iman. Dále jsou tam zmiňované jeho děti. A jelikož byl David Bowie v umění chameleonem, potkáváme tam třeba i Lou Reeda, Andyho Warhola, Iggyho Popa, Freddieho Mercuryho a další velikány.“

Ilustrovaný životopis Davida Bowieho vydalo nakladatelství Albatros Media/C Press.