Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Markéta Kaňková.

Hovoří čerstvá držitelka Ceny Českého PEN klubu Daniela Fischerová.

Natočeno 2019. Premiéra 12. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11 min.).

Lit.: Kaňková, Markéta: Jsem denní snivec, říká čerstvá držitelka Ceny Českého PEN klubu Daniela Fischerová. In web ČRo 3 Vltava, 12. leden 2019  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Desítky dramatických textů a rozhlasových her, ale také řadu próz, básnických sbírek a v neposlední řadě i knih pro děti, zahrnuje tvorba české spisovatelky Daniely Fischerové. A právě s čerstvou laureátkou Ceny Českého PEN klubu vám Mozaika přináší rozhovor.

Jako dramatička debutovala v roce 1979 hrou „Hodina mezi psem a vlkem“, která byla po třech představeních zakázána a dalších osm let se tvorba Fischerové nemohla hrát. „K divadlu jsem přišla za nejtemnějších dob socialismu úplnou náhodou. Dostala jsem nabídku, že bych mohla zkusit napsat muzikál o Françoisi Villonovi. Divadlo, které si to objednalo, předpokládalo, že to bude hra plná zpěvu, tance a romantiky velkého zločince a génia. A mně z toho vyšla hra, kterou pak cenzura zakázala s tím, že je to hra protirežimní.“ (more…)

Připravili Alena Zemančíková a Marek Toman.  Režie Ivo Kristián Kubák.

Účinkují Miroslav Hanuš, Marie Švestková, Miloslav Mejzlík, Marek Toman, Dana Huňátová, Jaroslav Šedivý a Milan Jakobec.

Natočeno 2018. Premiéra 14. – 18. 1. 2019 a 21. – 25. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h). Repríza 15. – 19. 1. 2019 a 22. – 26. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hod.); 28. 10. – 1. 11. a 4. – 8. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h).

Obsah: 1. Palác – budova, duch a atmosféra. – 2. Loreta – duchovní princip a palác, princip světský. – 3. Krčma u Černého vola, plebejec před palácem. – 4. Ottowalského zrada – válčení kolem paláce. – 5. Palác ministerstvem. – 6. Dvě sochy – velká a malá. – 7. Bydliště Jana Masaryka a úřadovna Reinharda Heydricha. – 8. Budoucnost českého národa. – 9. Smrt Jana Masaryka – vyšetřování bez výsledku. – 10. Sametový palác.

Lit.: Zemančíková, Alena: Z pamětí Černínského paláce: Heydrichovo konečné řešení, smrt Jana Masaryka i sametová revoluce. In web ČRo 3 Vltava, 1. listopad 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Černínský palác jako vypravěč vlastního příběhu se spolu se Svatou Loretou a hostincem U Černého vola vydávají na pouť českými dějinami se zvláštním přihlédnutím k příběhu české zahraniční politiky od poloviny 17. století do pádu komunismu. V desetidílném seriálu je doprovází autor a diplomat Marek Toman spolu s dramaturgyní Alenou Zemančíkovou a svědky dobových událostí. (…)

Spletitá pouť dějinami začíná v Benátkách, spolu s prvním majitelem a zakladatelem paláce, Humprechtem Janem Černínem. Palác s nejdelší fasádou v Praze je naším průvodcem, seznamuje nás postupně se svými protihráči – milovanou Svatou Loretou a nenáviděným plebejským hostincem U Černého vola. Do jejich kontrastního sousedství se stále vkrádá nikdy definitivně neuzavřené vyšetřování smrti ministra zahraničí Jana Masaryka.

Mezi historické události, které se Loretánského náměstí týkají a přelomovým způsobem se otiskly do české historie, patří nejen drancování Prahy švédskými vojsky, ale i pád Rakouska-Uherska a proměna paláce na budovu ministerstva, Janákova funkcionalistická přístavba a Strettiho rekonstrukce. S nimi vstoupí do Černínu první ministr zahraničních věcí Československé republiky Edvard Beneš. (…)

Diskusní pořad, dnes na téma spoření. Host Jiří Pospíšil, Chytrý Honza.cz. Kdo šetří má za tři. Jak moc to platí u spoření s bankami? Co můžeme jako drobní střadatelé čekat od zvýšení úrokových sazeb centrální bankou? Za jakých podmínek se vyplatí mít spořicí účet a co je nutné zvážit při investování peněz do podílových fondů?  Moderuje Tomáš Voženílek.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).

Připravil Jindřich Bálek.

Hovoří Eva Nachmilnerová.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h).

Lit.: Bálek, Jindřich: Hudební ohlasy na smrt Jana Palacha. In web ČRo 3 Vltava, 14. leden 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Muzikoložka Eva Nachmilnerová zpracovávala všechny hudební skladby Palachovým činem inspirované. Zvláštní postavení má mezi nimi Ignis pro Ioanne Palach Jana Nováka. V Reflexích uslyšíte i vzpomínky pěvce Richarda Nováka. Připravil Jindřich Bálek.

Hostem dnešního Interview plus je literární historik a angažovaný občan Martin C. Putna k dění nejen kolem autonomního centra Klinika. Mooderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Pokud jsou na hraně zákona bohatí nebo politici, tak se to snáší. Co když to samé dělá centrum Klinika? Ptá se Martin C. Putna. In web ČRo Plus, 14. leden 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Pražské Autonomní sociální centrum Klinika se brání vyklizení budovy exekutorem. Mezi její podporovatele patří literární historik a pedagog Martin C. Putna. Proč?

„Klinika je důležitý společenský fenomén. Je to znamení, které je na pokraji systému běžného světa, ve kterém žijeme,“ říká historik.

Budova na pražském Žižkově ale patří Správě železniční dopravní cesty a aktivisté ji obsadili už na konci roku 2014, smlouva o výpůjčce se státem jim už vypršela. V prostorách Kliniky pořádali přednášky nebo koncerty.

Proč společnost toleruje chyby mocných?

„Rozhodně jsem pro dodržování zákonů,“ dodává Putna, ale „co když nějaký soud nařídí instituci, aby zveřejnila něčí plat, a ona řekne, že to neudělá? Nebo když někdo významný, vysoko postavený někoho urazí a tu pomluvu rozšiřuje a soud mu nařídí, aby se omluvil, a on to opět neudělá? Na hraně zákona se tady dějí různé věci a teď jde o to, jestli to společnost toleruje, nebo ne,“ uvádí další příklady.

„Pokud věci na hraně zákona dělají mocní, bohatí, nebo politici, tak se to snáší velmi dobře.“ Snaží se tak prý hlavně ukázat na složitější a širší souvislosti, protože jsou věci „na hraně“, na které pak existuje společenská shoda pro někoho, nebo proti někomu.

Na začátku jim politici fandili

Martin C. Putna tvrdí, že pro pochopení jeho názoru musíme zabrousit do minulosti Kliniky. „Na počátku byly velké společenské sympatie. Chodili za nimi různí politici, kteří tvrdili, že jejich práce je vlastně sympatická, a tak je nějak podpoříme, vždyť ten barák stejně chátrá. Pokusíme se nějak vymyslet, aby to šlo… To je ta klíčová věta, která zaznívala. Pak ale došlo ke změně společenské vůle.“

Ta se podle historika navíc dá přesně datovat a přišla s uprchlickou krizí. „Klinika totiž uprchlíky podpořila a následně na ně zaútočili nějací náckové… Když politici zjistili, že tady je silná protiuprchlická vlna, a kdo je pro, je pro lidi fuj,… tak se od Kliniky najednou všichni odvrátili. Teď už o nich nikdo nemluví jako o centru, které dostalo Cenu Františka Kriegla Charty 77, teď se na povrch dostala pouze právní stránka, podle které jsou tam nelegálně.“

Fenomén Plastici

Putna Kliniku dokonce považuje za stejný fenomén, jakým byli ve své době The Plastic People of the Universe. „Když v 70. letech a za normalizace zahájili činnost, byla proti nim vysílána nejedna dehonestující reportáž. Že to jsou vlasatci, hnusáci a podobně, ale na jejich stranu se pak při soudu postavili lidé jako Václav Černý, Jan Patočka, Václav Havel, Jaroslav Seifert a další, kteří jejich hudbu přitom neměli rádi.“

Současná česká společnost je podle Putny ohrožena autoritářstvím. „Pomáhá si systémem tolerovaného lhaní, veřejného pomlouvání lidí a fake news… Dnes se už stalo jakousi tolerovanou normou zastávat nacionální, xenofobní a nenávistné postoje, nebo třeba zasílání nenávistných mailů. Jde o to, co společnost v praxi toleruje.“

Média lžou

Historik upozornil i na podle něj zvláštnost, tedy jak o Klinice informovala média, a veřejně vyzval i kontrolní orgán médií.

„Klinika byla vždy uklizené, úhledné a sympatické místo bez drog. V několika posledních dnech se je média, zvlášť TV Prima, snažila představit jako feťáky a bordeláře. To je dle mého soudu manipulace. To exekutor, který vnikl do budovy, rozmlátil zbylé zařízení a udělal tam ten nepořádek. A ten pak předvedli divákům. Podle mého soudu je to porušení zákona,“ řekl historik a pedagog Martin C. Putna.

Michael Romancov, politický geograf. Byl vychován „v nejlepších tradicích ruského imperialismu“ díky svému dědečkovi s kozáckými předky, říká. Druhý jeho dědeček byl ve Spojených státech. Oba mu tím nachystali do života pestré nesnáze. Člověk s vazbou na Rusko, který ví, co je Putin zač. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 14. 1. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Michael Romancov: Kdyby Čína chtěla přistřihnout křídla Škodovce, problém se projeví nejdříve tam. In web ČRo Plus, 14. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politický geograf, pedagog a publicista Michael Romancov má blízké vazby k Rusku. Nejen proto, že z něj pocházel jeho dědeček, se této oblasti a politickým vazbám vůči Putinově zemi věnuje nejčastěji. Za obrovské bezpečnostní riziko ovšem považuje také Čínu. „Je stejné jako v případě Ruska, ale myslím si, že Čína se, alespoň zatím, chová úplně jinak,“ říká pondělní host Osobnosti Plus.