Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

V roce 1928 podepsalo v Paříži patnáct států včetně Československa dohodu o zákazu války, takzvaný Briand-Kellogův pakt. Do pěti let k ní přistoupilo dalších 50 zemí. Demokratické státy vnímaly smlouvu jako silný závazek, totalitním posloužila k oslabení soupeřů.

Při návratu ze Severního pólu ztroskotala vzducholoď Italia. A překladatelka Anna Auředníčková byla vyznamenána Československým řádem Bílého lva. (more…)

Rok 1923 začal v Československu atentátem na ministra financí Aloise Rašína a pokusem o státní převrat v brněnských Židenicích. V květnu pak začíná v pražských Kbelích vysílat Československý rozhlas společnosti Radiojournal a stát založil Československé aerolinie.

Cestovatelská vášeň provází i životní osud Barbory Markéty Eliášové. Zavedla ji několikrát až na kraj světa a zpět. V roce 1923, kdy se vydala potřetí do Japonska, postihlo oblast Tokia a Jokohamy silné zemětřesení, které připravilo o život 150 000 lidí.

Jen zázrakem při něm Barbora přišla pouze o všechny své věci, život si naštěstí zachránila. Po strastiplném návratu do vlasti napsala o svých posledních zážitcích knihu V Japonsku v dobách dobrých a zlých. (more…)

Roku 1920 se v Londýně poprvé schází Společnost národů, v Mnichově vzniká NSDAP, Jana z Arku je prohlášena za svatou a řezbář Karel Nosek vyřezává loutku Spejbla.

Téhož roku také vláda Vlastimila Tusara schválila novou československou ústavu. Ta vycházela z nejvyšších právních norem Rakouska-Uherka, Spojených států či Francie. Od svých vzorů přejala i dvoukomorový parlament. Ústavní listina byla důležitým milníkem ještě v jednom směru, jak zdůraznil o dekádu později senátor a sociální demokrat Vojtěch Dundr.

Poslední květnový víkend uvádí festival Divadelní svět Brno inscenaci Naše násilí a vaše násilí. Ve stejný čas se také v centru Brna schází lidé, kteří s uvedením tohoto díla nesouhlasí. Vášnivé debaty okolo divadelní hry chorvatského režiséra Olivera Frljiče vyvolává především scéna, v níž herec stylizovaný do podoby Ježíše Krista znásilní muslimskou ženu. Proti hře se vyslovili někteří brněnští radní i křesťanští biskupové, internetová petice proti uvedení hry nasbírala přes šest tisíc podpisů.

Docent z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity považuje představení za levicovou politickou propagandu (ke které se údajně sám autor Oliver Frljič v některém z publikovaných rozhovorů přihlásil). Umění prý nemá být politickou agitací, ale něčím, co přináší krásu. Což podle Františka Svobody scény, které inscenace obsahuje, nedělají. Myšlenky, které se snaží nevybíravým způsobem chorvatský divadelní režisér ilustrovat (více o nich si můžete přečíst v oficiální anotaci hry), jsou banální a extrémní forma jejich podání názorové nůžky různých táborů spíše ještě více rozevírá, hodnotí Svoboda. (more…)

V mezičase mezi červencovým vyhlášením nominací na ceny Emmy a jejich zářijovým udílením bilancujeme ve vltavských Reflexích dosavadní seriálovou sezonu. Nejvíce nominací posbírala Hra o trůny, následovaná Westworldem (HBO), American Crime Story – Zavraždění Gianniho Versaceho (FX) a Atlantou. Do nominací ještě nestihl zasáhnout aktuální hit a seriálová událost Ostré předměty (HBO), kterému jsme v Reflexích věnovali pochvalnou samostatnou recenzi.

Atlanta. Integrita pod tlakem absurdních situací

„Donald Glover (Childish Gambino) staví svoje postavy, což jsou všechno Afroameričané, do velmi nekomfortních situací a v nich je se svérázným humorem pozoruje. Zpochybňuje jejich integritu. Nepohlíží jenom na to, jak v jasných konturách prosakuje rasová nerovnost, ale Glover nejen kritizuje vztah bílé většiny k černé menšině, ale dekonstruuje černošskou menšinu samotnou,“ chválí seriál Atlanta (televize FX) a jejího tvůrce v hlavní roli Antonín Tesař. (more…)