Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 25. 5. 2018 (ČRo Plus, 3 min.) v rámci cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Vyjednávání o vládě ukazuje, jak to vypadá, když je ČSSD na prodej. In web ČRo Plus, 25. květen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Andrej Babiš vládne se svým kabinetem v demisi už skoro půl roku a rozhodně to zatím nevypadá, že by to československého oligarchu a jeho spolupracovníky nějak trápilo.
Už několikrát se ukázalo, že chce – li Babiš něco prosadit, může se opřít o hlasy komunistů z jedné strany a okamurovců z té druhé.
Pro způsob jeho práce je to typické: bezohledností ve vztahu k programu nebo idejím potvrzuje svůj důraz na efektivitu a pracovitost, které jsou procedurální standardy vládnutí vlastně jen na obtíž. V tomhle ohledu Babiš žádnou reálnou koalici nepotřebuje. Přesto o ní, alespoň naoko, pořád jedná.
I když se na první pohled může zdát, že při hledání konsenzu s ČSSD šel Babiš svým ústupkem z ministerstva vnitra Janu Hamáčkovi naproti, opak je pravdou. Už teď je to hlavně (a dost možná jedině) sociální demokracie, kdo prohrál prakticky i symbolicky všechno, co prohrát jde.
Pokud měli být sociální demokraté ve vládě s ANO zárukou dodržování demokratických mechanismů a důrazu na pokračování sociální politiky, už teď to neplatí. Částečně proto, že toho druhého se bez sebemenších problémů okamžitě vzdali.
Ponižující a zbytečný cirkus
Jediný potvrzený sociální výdobytek vznikajícího programového prohlášení je kromě zvyšování důchodů (kterým Babiš jednak dál odvádí ČSSD voliče a zároveň drží sociální demokracii v šachu) zrušení karenční doby. Opatření, které už několik let vhání nemocné lidi do práce, protože si často nemůžou dovolit strávit tři dny doma bez náhrady mzdy, mělo být ukončeno už za vlády Bohuslava Sobotky.
I tady navíc Babiš opět prokázal svůj cit pro politiku, když systém vyplácení nemocenské o tři dny zkrátil. Stejně jako celé předchozí vládní období dokázal návrh svých partnerů „převzít“ a okamžitě přerámovat ve svůj prospěch. Je to dílem i tento typ sebeprezentace, kvůli kterému k ANO přešlo v uplynulých letech (podle posledních průzkumů agentury Median) tolik voličů ČSSD.
Žádné další sociální opatření programové prohlášení neobsahuje. Nesoustředí se na kruciální otázky současnosti. Nenajdeme v ní důraz na dostupné bydlení, řešení exekucí, zlepšení školství, zvyšování mezd, progresivní zdanění, konec odlivu zahraničního kapitálu.
Naopak: už teď je to sociální demokracie, kdo se aktivně spolupodílí na tvorbě asociálních zákonů Drábkova typu (institut veřejných prací, snižování příspěvku na bydlení), proti kterým kdysi tak nahlas brojila.
Ne proto, jak celý ten ponižující a v důsledku zbytečný cirkus kolem vyjednávání vlády s Babišem vypadá, ale proto, co všechno už byla ochotna sociální demokracie obětovat, může být vládní angažmá pro ČSSD hřebíčkem do rakve. Vzhledem k tomu, že si ho zatloukají sociální demokraté sami, je ale není potřeba nijak zvlášť litovat.