Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 7. 2018

Co ukázala Merkelová (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:50

Josef Mlejnek jr. Komentář. Pokud vláda padne, odejde s Angelou Merkelovou celá epocha, která začala na Západě Evropy s koncem 2. světové války. Éra budování evropské integrace a prosazování nadnárodních řešení, u jejíž kolébky stála řada, a nejen německých, křesťanských demokratů.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Mlejnek jr., Josef: Josef Mlejnek jr.: Co ukázala Merkelová. In web ČRo Plus, 3. červenec 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Angela Merkelová by v Česku volby asi určitě nevyhrála. Ostatně, dnes by jí to činilo problém i v její vlastní zemi. Nicméně, její vnímání naší veřejností i mnohými politiky svědčí často pouze o omezeném rozhledu dotyčných i nízké úrovni zdejší politické kultury.

Ne že by Angela Merkelová byla nekritizovatelná a bez chyb, to samozřejmě ne. Ovšem když někoho kritizuji, měla by se kritika týkat toho, co dotyčný nebo dotyčná reálně řekla nebo vykonala.

Olivie Žižková, pěnice Okamurovy SPD, měla už před pár lety jasno. Migrační krize a zástupy údajně krvežíznivých migrantů, jsou dílem německé kancléřky. Děje se to, slovy Žižkové, „díky Merkelový, ta ukázala svý…“ Ona je k nám do Evropy přece všechny pozvala! Nikoho nezajímá, že pozvání se týkalo konkrétní skupiny migrantů, která už v létě 2015 uvízla v Maďarsku.

(more…)

Plus Speciál – Slavná šedesátá : Mýtus nebo inspirace? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:47

Veřejná debata Českého rozhlasu v Karlových Varech. Moderuje Michael Rozsypal.

Hovoří Helena Třeštíková, Tereza Nvotová, Jan Kačer, Petr Pithar a Tomáš Baldýnský.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: anonym: Slavná šedesátá: mýtus, nebo inspirace? Debatují Třeštíková, Kačer, Pithart, Baldýnský a Nvotová. In web IRozhlas, 3. 7. 2018 (článek + video). – Cit.: Mají být i dnes pro nás šedesátá léta inspirací, nebo si je příliš idealizujeme? Jak velká byla tehdy svoboda ve světě filmu, politiky i ve společnosti? A byla šedesátá léta skutečně zlatá? Sledujte další ze série veřejných debat Českého rozhlasu Plus. Tentokrát s pěticí hostů z Karlových Varů.

Zavzpomínat na zlatá šedesátá přišli režisérka Helena Třeštíková, herec Jan Kačer, politik Petr Pithart, filmový kritik Tomáš Baldýnský a herečka a režisérka Tereza Nvotová. Veřejnou debatu Českého rozhlasu v Karlových Varech moderoval Michael Rozsypal.

Lit.: Přinosilová, Jana – Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Slavná šedesátá: Byl to průlom a vichřice, ne jen nádech svobody v totalitě, hodnotí dobu Petr Pithart. In web ČRo Plus, 3. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Další veřejná debata Českého rozhlasu Plus, tentokrát vysílaná z Karlových Varů, se věnovala šedesátým letům v oblasti kinematografie, v politice i ve společenské atmosféře.

Mimořádnost kinematografie

Byla československá kinematografie 60. let opravdu mimořádná? A proč? Těmto a podobným otázkám patřila veřejná z Karlových Varů.

Podle filmového kritika Tomáše Baldýnského se tehdy stal vlastně zázrak. „Byla to společenská situace a kontext doby, kdy se tvůrci měli k čemu vyjadřovat. A k tomu jsme všichni měli podobného nepřítele. To všechno dohromady by se s velkou pravděpodobností nedalo opakovat. Že tak malá skupina silných tvůrců dokázala dělat tolik dobrých filmů je vlastně až neuvěřitelné.“

Společným jmenovatelem tvůrců, a to už od počátku 60. let, byl zájem o člověka. „To od nich bylo vlastně děsně chytré, protože komunistická garnitura se obyčejným člověkem pořád zaklínala, a když ho začali točit jinak, mohli tvrdit, že takhle se opravdu cítí, žije a chová. Tato nová československá vlna 60. let, kterou dnes vidíme jako homogenní skupinu, přitom točila velmi odlišně.“

Nejvíc je to podle Baldýnského vidět na filmech Všichni dobří rodáci a Černý Petr, které jsou velmi odlišné. „Spojuje je ale jejich odvážnost, svoboda a to, že se točily ve stejné době. Spojovala je i politická metafora, satira, česká národní povaha ve své nahotě a nejnegativnějším světle. Ti lidé jsou pořád jako my, proto se na ně můžu dívat i v roce 2018,“ dodává filmový kritik.

Politika v tom nebyla?

Na tom, jestli byly filmy 60. let motivované politicky nebo ne, se ale všichni neshodli. „Hlavním tématem filmařů byla autentičnost, věrohodnost, smysl pro existenciální polohy lidského života. Trapas a pocit studu, které zažívám u Formanových nebo Jirešových filmů, jsou vzácné a autentické pocity. Žádné velké poltické téma ale nepřinesly. To nebylo třeba. Ale surová pravda a autenticita byla nesmírně osvobozující a přispěla i k tomu, že se tady dělo po lednu 1968. Stejně tak v divadle, písničky Suchého a Šlitra byly nesmírně osvobozující, ale politika za tím žádná nebyla,“ myslí si Petr Pithart.

Politik při vzpomínce na 60. léta nemluvil o změně, ale o tom, že tady byl najednou „ne nádech, ale průlom, průvan, vichřice… a to od prvních březnových dnů roku 1968. Otevřel to skandál generála Jana Šejny (pozn. red.:− voják a člen ÚV KSČ, který v únoru 1968 utekl a americkým vojenským úřadům a CIA vyzradil zpravodajské informace). V té době to veřejné instituce samy vzdaly a cenzura přestala existovat. Během několika dnů se mohlo naprosto všechno. Najednou se tady mohlo mluvit, psát v novinách, říkat v médiích vše. Říkalo se, že se nutné změny v zákonech stanou taky, ale až se na komunistickém sjezdu vymění vedení,“ vzpomíná Pithart.   

Zlom k nesvobodě   

Podle režisérky Heleny Třeštíkové byl po 21. srpnu 1968 a pak s nástupem Gustáva Husáka všemu konec. „Závan svobody byl v kinematografii ale mnohem dřív, už někdy od roku 1963−1964. Ve stejné době ale ještě ve vězeních seděli političtí vězni jako divadelní kritička Růžena Vacková, takže to byl nádech svobody a po roce 1969 zas výrazný zlom k nesvobodě.“

„Pro nás to byla katastrofa,“ vzpomíná režisér a herec Jan Kačer. „Viděl jsem ten hromadný úprk mladých a nadějných lidí do zahraničí (pozn. red.:− po srpnu 1968). Měli jsme tehdy malé divadélko, a to jakoby začalo vymírat. Utíkali ti nejperspektivnější lidé, kteří k nám chodili, i které jsem osobně znal. Ti, kteří se snažili o svobodu, rázem zmizeli. Já se děsně bál, co přijde a taky přišlo. Deset let jsem byl mimo rodinu. Možná i proto to bylo tak velké, protože jsem byl mezi těmi, kteří dělali krásné filmy a uvěřili, že je to skutečnost. Nejednou bác. A konec,“ říká Jan Kačer.

Pusťte si audio nebo videozáznam veřejné debaty na téma Slavná šedesátá: Mýtus, nebo inspirace?

O víně (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 9:41

O vine 2017Audiokniha, která potěší nejen milovníky vína! Hudba Wolfgang Amadeus Mozart, Johann Sebastian Bach.

Účinkují Josef Somr, Rudolf Křesťan, Miroslav Táborský, Ivan Kraus.

Nahráno v září 2016 ve studiu Viola (7), 6. 2. 2017 ve Studiu DAMU (1-6).
Vydal Supraphon 15. 9. 2017 (1 CD, SU 6443-2, 75:40).

Obsah: 1. Karel Čapek – O zvláštních vínech (5:23, Josef Somr), 2. Rudolf Křesťan – Když jde o hrdlo (6:14, Rudolf Křesťan), 3. Adolf Hoffmeister – Víno (26:10, Miroslav Táborský), 4. Miroslav Horníček – O víně (8:22, Josef Somr), 5. Ladislav Špaček – Objednáváme si víno (14:59, Miroslav Táborský), 6. Rudolf Křesťan – Zpovídám se (5:19, Rudolf Křesťan), 7. Ivan Kraus – Objednávka (9:13, Ivan Kraus).

Pozn.: Výběr literárních textů na téma víno od známých českých autorů interpretují pánové Josef Somr, Miroslav Táborský, Rudolf Křesťan a Ivan Kraus. Vinařské povídky a fejetony z pera Karla Čapka, Miroslava Horníčka, Adolfa Hoffmeistera, Rudolfa Křesťana, Ivana Krause a Ladislava Špačka. Určeno k poslechu nejlépe při sklence lahodného moku.

Okolo češtiny – Husova slovní zásoba (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:00

Připravil Ondřej Bláha.

Připravil ČRo Olomoc v roce 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Bláha, Ondřej: Jan Hus bojoval za čistotu českého jazyka. Místo germanismů a cizích termínů vymýšlel nová slova. In web ČRo Olomouc, 3. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Hus je nepochybně jednou z největších postav našich dějin. Svého času zaujaly jeho názory a činy celou Evropu. Zanechal výraznou stopu také v jazyce a jazykovědě.

Do Prahy přišel jako student asi roku 1386 z jižních Čech, z Husince nedaleko Prachatic. Cesta z jeho rodné vsi do Prahy byla dlouhá asi 140 kilometrů – a to je už dost daleko na to, aby se cestou pozměnila nářečí, která člověk slyší. Je jisté, že Jan Hus, student jazykově i jinak nadaný, si v Praze velmi všímal toho, jak tam lidé mluví. Komentuje to ostatně i ve svých pozdějších kázáních, ve kterých se projevuje jako milovník starších a podle něj i čistších forem češtiny. Jak přesně přispěl k rozvoji jazykovědy, si povíme v dnešním jazykovém okénku.

3. 7. 2018

Kontakty – Plavecká gramotnosť (Kontakty – Plavecká gramotnost, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 16:04

Připravila Petra Strižková.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (Rádio Slovensko, 20:05 h).

Pozn.: S našim plávaním to ide „dolu vodou“. Dnešní školáci sú oveľa pomalší ako ich vrstovníci spred 20 rokov. Plavecká gramotnosť aj výkonnosť Slovákov klesá a preto sa jej budeme dnes venovať v Kontaktoch s Petrou Strižkovou. Po dvadsiatej.

Větrník – Host ve studiu – Radka Třeštíková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:00

Rozhovor s Radkou Třeštíkovou. Připravila Šárka Chovancová.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Olomouc).

Lit.: Chovancová, Šárka: Čím víc stárnu, tím víc jsem optimista, říká s úsměvem spisovatelka Radka Třeštíková. In web ČRo Olomouc, 3. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Radka Třeštíková je v současnosti nejprodávanější českou autorkou, vydala už čtyři knihy – Dobře mi tak, To prší moře, Bábovky a Osm.

Podle poslední jmenované vzniká scénář k televiznímu seriálu. „Už když jsem tu knížku psala, tak jsem ji v hlavě vnímala jako seriál. U nich mám ráda, že nám na začátku naťuknou, že se něco stalo, a až postupem času se dozvídáme, co kdo udělal. Principem tedy bylo udržet napětí od začátku až do konce,“ popisuje autorka, proč knížku Osm psala od konce.

V současné době píše Radka Třeštíková nový román. „Při psaní teď mám větší pocit zodpovědnosti ohledně toho, co budu psát, o čem to bude a komu to chci vlastně určit. Nezklamu ty své původní čtenáře, když to bude o něčem jiném, než na co jsou zvyklí? Ve finále sice napíšu to, co potřebuji, ale tyto myšlenky se mi honí hlavou,“ vysvětluje spisovatelka.

V osobním i profesním životě se Radka Třeštíková raduje z maličkostí a snaží se zůstat pozitivně naladěná. „Dřív jsem viděla všechno negativně, teď se snažím ve všech kolem vzbudit naději, že to dobře dopadne. Těší mě lidé, kteří se srdcem pouští do věcí, které je baví, hrozně jim fandím. Těší mě také, že mám dvě zdravé a krásné děti, že s nimi můžu vyrůstat, a pokud je ta možnost, tak i cestovat. Letos se s nimi chystám na měsíc do jižní Francie,“ dodává Radka Třeštíková.

ArtCafé – O zakládání naučných stezek (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:57

Připravila a moderuje Petra Kultová. Hudební dramaturgie Petr Dorůžka.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Kultová, Petra: Když krajina promluví. Jak vznikají kulturní naučné stezky v Čechách a na Moravě? In web ČRo 3 Vltava, 2. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Naši krajinu protínají stovky naučných stezek. Některé vznikly jako obří audioprůvodce městy, jiné vás učí vnímat literaturu všemi smysly.

Na konci semestru nemusí studenty nutně čekat zkouška, ale třeba výlet po vlastnoručně vytvořené stezce. Alespoň takovou zkušenost si odnesli studující z Filozofické fakulty UJEP, kteří ve spolupráci s ústeckým archivem připravili Turistickou cestu po zaniklých obcích pod Bukovou Horou. „K projektu nás inspiroval přednášející Vladimír Kaiser, který na ústecké univerzitě vymyslel v roce 2006 předmět postindustriální archeologie. Pojal ho tak, že místo sezení ve škole jsme chodili po starých stezkách nedaleko Bukové hory, vymýšleli trasu nové cesty a ryli křen,“ vzpomíná Petr Karlíček, nynější ředitel Archivu města Ústí nad Labem.

Stezky potřebují genius loci

Motivace pro vznik stezek jsou různorodé. Zásadní roli ale hraje genius loci. „Naše stezka vznikla v sepětí s prostředím, kde jsme vyrůstaly. Nedalo nám spát, že se s Karolínou světlou nemůžeme důstojně potkat v krajině,“ říká Tereza Rafoth, která spolu s Andreou Fischerovou vytvořila stezku v Podještědí nazvanou Po stopách Karolíny Světlé. Kromě činnosti ve spolku Stopy v krajině obě pracují jako průvodkyně a ví, jak působí informace podaná na autentickém místě: „Je to srážka, která člověka ovlivní a dílo mu otevře,“ dodává Rafoth.

„V letech 2006-2007 probíhala velká debata o budoucí podobě rekonstruované vily Tugendhat a úplně se upozadilo, že brněnskou mimořádností není jen výjimečná vila, ale celý obrovský soubor staveb z meziválečné doby,“ vzpomíná Rostislav Koryčánek, bývalý ředitel Domu umění města Brna. Postupně z jeho iniciativy vznikl projekt, který vás provede po architektonickém dědictví města. Databáze Brněnského architektonického manuálu (BAM) dnes obsahuje několik stovek staveb a stále se rozšiřuje. „Tehdy se ukázalo, že architektura je křehká, proto jsme chtěli lidi naučit dívat se kolem sebe a najít si pozitivní vztah k místní identitě,“ dodává Koryčánek. (more…)

Tajná výprava (2018)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 15:39

Veronika Martinková. Relácia pre deti z cyklu Panpulóni. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Zvuk Andrej Klimits. Režie Zuzana Jurigová Kapráliková.

Účinkují Martina Kapráliková, Michaela Kapráliková, Martin Kaprálik, Viktória Kaľavská a Laco Kerata.

Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2018 (28 min.). Premiéra 27. 4. 2018 (SRo 2 Rádio Regina, 17:30-17:55).

Otázkové kráľovstvo (Otázkové království, 2018)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Martin @ 15:37

Václav Šuplata. Relácia pre deti z cyklu Panpulóni. Hudební dramaturgie Ludmila Hodulíková. Zvuk Andrej Klimits. Redakce, režie Zuzana Jurigová Kapráliková.

Účinkují Dušan Kaprálik, Alfréd Swan, Michaela Kapráliková Medvecová a Johanka Miklošíková.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2018 (26 min.). Premiéra 25. 5. 2018 (SRo 2 Rádio Regina, 17:30-17:55).

On Air – Proč by zavírání ubytoven mělo zajímat všechny (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:36

Připravila Alžběta Medková.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (ČRo Radio Wave).

Lit.: Medková, Alžběta: „Byt neseženu, a to jsem bílá, co mají dělat Romové?“ Proč by zavírání ubytoven mělo zajímat všechny. In web ČRo Radio Wave, 2. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nakonec budeme žít někde ve stanech za městem,“ zoufají si lidé z ubytoven v Ústí nad Labem, kteří se museli během uplynulého měsíce vystěhovat. Nestalo se. Nikdo ale neví, co se bude dít, až zavřou další ubytovny. A podle těch, kteří situaci sledují, se zavírat budou. Odrazit se ode dna bude v Česku, alespoň na některých místech, nejspíš čím dál těžší.

„Když jsem sem jel autobusem, tak jsem ukazoval průkazku ZTP a revizorka říká: ‚Dneska ty cigáni jsou všichni ZTP.‘ Jak si to o mně může dovolit říct? Copak mě zná?! Já jsem si na šachtě odmakal jednatřicet let a nechal jsem tam zdraví!“ svěřuje se rozčíleně aktivista Josef Miker a v jedné větě bezděčně shrnuje běžnou zkušenost mnoha českých Romů. Je půlka června a před ústeckým magistrátem začíná další demonstrace spolku Na ulici nepůjdeme!, který vznikl kvůli plánovanému uzavření dvou místních ubytoven. Bydlí v nich převážně chudí Romové, ale i bílí. 25. května se dozvěděli, že se musí vystěhovat do konce června, a to bez předchozího varování. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress