Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 7. 2018

Zvieratko pre Tadeáša 1/5 (Zvířátko pro Tadeáše, 2010)

Filed under: Hajaja,Slovenské — Martin @ 15:30

Peter Gajdošík. Pohádkový seriál. Dramaturgie Gabriela Tomajková. Hudební spolupráce Ĺubomír Šamo. Technická realizace Peter Janák. Režie Ján Medveď.

Účinkuje Lucia Jašková.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010 (5 x 14 min.). Repríza 21.-25. 5. 2018 Dobrú noc, deti! (SRo 2 Rádio Regina).

Díly: 1. Malá čierna pohroma, 2. Kto chce zožrať susedu, 3. Zatúlané vajcia, 4. Koho sa bojí lev, 5. Papľuh lenivý.

Host do domu – Alžběta Krausová (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:57

Ovládnou roboti svět? Pro Alžbětu Krausovou, právničku se specializací na právo a technologie je komunikace s roboty její denní chleba. Jednoho má i doma. Nejen na to zda mají umělé bytosti mít svá práva se zeptá Martina Kociánová.

Natočeno 2018. Premiéra 4. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).

Ex libris – Habsburkové 1526-1740 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:55

Dnešní literární magazí Ex libris poprvé otevře knihu Habsburkové 1526 až 1740. Mapuje historii mimořádně úspěšné dynastie, která dokázala v 16. století převzít dědictví římsko-německého císařství. První díl z nakladatelství Lidové noviny analyzuje vzestup tohoto rodu i základy jeho mocenské politiky na mezinárodní scéně. Obsáhlý text pročetl a představí vám ho Milan Slezák.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Plus, 20:05 – 20:33 h).

Hovory Plus – Pavel Kalvach (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:53

Hostem Hovorů je dnes jeden z nejvýznamnějších českých neurologů profesor Pavel Kalvach. Dlouhá léta je předsedou České neurologické společnosti, učí na lékařské fakultě UK a je také členem správní rady Hlávkovy nadace. Uslyšíte, co si myslí o stavu odborného vzdělávání obecně, nebo o akademickém světě. Hlavně ale popíše fungování Hlávkovy nadace. Moderuje Petr Žantovský.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Kontakty – Ako zastaviť násilie a extrémizmus? (Kontakty – Jak zastavit násilí a extrémismus?, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 14:47

Připravila a moderuje Eva Sládková.

Natočeno 2018. Premiéra 2. 7. 2018 (Rádio Slovensko, 20:05 – 20:30 h).

Pozn.: Filipínec Henry Acorda zomrel po surovom útoku v centre Bratislavy. Verejnosť je otrasená, Slováci vyšli aj do ulíc – protestujú proti násiliu a extrémizmu. Čo sa s tým dá robiť? Aké opatrenia treba prijať, aby sa podobné veci neopakovali? A ako sú na tom okolité krajiny? Dozviete sa v Kontaktoch s Evou Sládkovou a jej hosťami. Dnes po dvadsiatej v Rádiu Slovensko. (anotace)

Muž s rákosovou píšťalkou (1979)

Filed under: Hajaja — Premek @ 14:43

Napsal Milan Navrátil. Pohádka. Režie Helena Philippová.

Vypráví Václav Voska.

Natočeno v roce 1979. Obnovená premiéra 3. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:45 h.; 10 min).

Život okolo nás – Jak prožívají léto zvířata? (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:42

Host: František Hlubocký, zahradník. Jak prožívají léto zvířata? Co se děje v lese? Řekneme vám to v úterním Klubu Rádia Junior. Moderuje Zdeněk Novák

Připravil ČRo Pardubice v roce 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.

Zaostřeno na létání (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:32

Mezi Čechy vzrůstá zájem o létání. S vyšším počtem rekreačních pilotů ovšem roste i riziko nehod. Téma pro dnešní Zaostřeno. Připravila Evelyna Kulíšková.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h.).

Interview Plus – Pavel Rychetský (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:26

Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu. Jak vzpomíná na Dagmar Burešovou? Připravil a moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Rychetský: Sebelepší ústava nezajistí elementární politickou kulturu. In web ČRo Plus, 3. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Miloš Zeman minulý týden jmenoval druhou vládu Andreje Babiše (ANO). Ministrem zahraničí ale odmítl jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD) a vedením rezortu pověřil předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který je zároveň ministrem vnitra. Ocitli jsme se tím na hraně ústavnosti?

„To, co se stalo minulý týden, nevnímám jako tragédii. Byla jmenována vláda a jeden její člen stojí v čele dvou ministerstev. Tento fakt sám o sobě není protiústavní, podle mého soudu není příliš rozumný z hlediska faktického výkonu exekutivy,“ říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Sebelepší ústava není schopná zabezpečit, aby v zemi existovala elementární politická kultura, dialog a schopnost spolupráce mezi různými politickými subjekty místo konfrontace a vzájemného napadání. Pavel Rychetský

Soud za dveřmi

Nebylo by ale vhodné, aby ústavní soudci vyjasnili kompetence prezidenta při jmenování vlády? „Ústavní soud má ohromné pravomoci, ale je za zavřenými dveřmi. A někdo k tomu povolaný je musí otevřít,“ upozorňuje Rychetský na fakt, že Ústavní soud nemůže z vlastní iniciativy autoritativně vykládat ústavu.

Rozhodnutí Ústavního soudu totiž podle Rychetského mají často dramatický dopad do politické sféry, například pravomoc zrušit zákon přijatý parlamentem. „Proto se musí držet určité míry zdrženlivosti a zasahovat jen v opravdu krajním případě,“ dodává.

Netroufám si vyslovit nějaký odsudek. Bylo to (trvání vlády bez důvěry pozn. red.) samozřejmě pro občana, voliče i fungování a stabilitu naší země nepřiměřeně dlouho. Pavel Rychetský

Justice se nemění. Bohužel

Před týdnem se Pavel Rychetský spolu s předsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu na Pražském hradě sešel s prezidentem Zemanem. „Za čtyři roky od naší poslední schůzky se v české justici bohužel nezměnilo téměř nic. Zdá se, že naše země a parlament měly jiné problémy,“ konstatuje.

Předsedové soudů si proto prezidentovi stěžovali například na téměř šedesát let staré procesní předpisy v civilním i trestním soudnictví. „O den dříve přijal kandidátku na ministryni spravedlnosti Taťánu Malou a my zalitovali, že to nebylo v obráceném pořadí,“ říká Rychetský s tím, že prezident by s ní mohl probrat jejich připomínky k ministerské agendě.

Nejsem ochoten přes média vyslovovat hodnotící soudy o jiných ústavních činitelích. Čistě obecně řeknu, že podstatná je jak odborná kvalifikace, tak profesní zkušenost a samozřejmě i mravní kvality každého, kdo nás má reprezentovat v některé z ústavních funkcí. Pavel Rychetský o Taťáně Malé

Ohledně svých vztahů s prezidentem Rychetský přiznává, že po řadu let měli přátelské vztahy. „Je pravda, že mým odchodem na Ústavní soud došlo k větší vzájemné separaci a nevím, co se stane, až oba ve svých ústavních funkcích skončíme,“ uzavírá.

Festivalový host Jana Pokorného – Jiří Bartoška (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:45

Hostem pojízdného studia je herec Jiří Bartoška. Jak a čím se filmové festivaly inspirují mezi sebou? Jaký je Jiří Bartoška filmový divák? A hodí se mu herectví třeba při jednání se sponzory? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).

Pozn.: Radiožurnál vysílá tento týden každé dopoledne z Karlovy Vary International Film Festival. Naše mobilní studio – R-stream zaparkovalo na Sadové kolonádě a tentokrát k nám přijde prezident festivalu, herec Jiří Bartoška. Jak a čím se filmové festivaly inspirují mezi sebou? Jaký je Jiří Bartoška filmový divák? A hodí se mu herectví třeba při jednání se sponzory? Uslyšíte po 10. hodině.

Lit.: Kopecká, Mahulena – Pokorný, Jan: Ve Varech plyne čas jinak. „Když skončí festival, říkáme, že vyrovnáváme karlovarský jetlag,“ popisuje Jiří Bartoška. In web ČRo 1 Radiožurnál,  3. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na karlovarské Sadové kolonádě zpovídal moderátor Jan Pokorný prezidenta filmového festivalu a herce Jiřího Bartošku. Mluvili o komplikacích organizace festivalu, 60. letech i prvním filmu Jiřího Bartošky, který byl v Karlových Varech úspěšný.

První film úspěšný na karlovarském festivalu, ve kterém Jiří Bartoška uspěl, byly Stíny horkého léta z roku 1977, kdy se ještě festival pořádal jen každý sudý rok.

„To byl takovej nádhernej biják, kterej napsal Jiří Křižák, točilo se to ve Velkých Karlovicích V Beskydech. Já se teď po 46 letech vrátil do Karlovic a točíme tam pokračování Doktora Martina… Bylo to strašně pěkný zpáteční setkání a vybavení si těch okamžiků.“

Snímek Stíny horkého léta v Karlových Varech tenkrát získal Křišťálový globus, i když se o něj musel dělit se sovětským filmem.

Jiří Bartoška figuruje jako ředitel festivalu už 25 let. Třiapadesátý ročník festivalu probíhá teď, ale samotná organizace má podle Bartošky několik etap.

„Ta první etapa je do listopadu mít finančně zajištěný festival a pak už se připravuje program… Takže to má svou hierarchii a svůj řád pětadvaceti lety ozkoušený.“

Jednání prý probíhají už od Vánoc a až v květnu se může říct, kdo na festival opravdu přijede. „Ten festival je takhle příjemnej, když probíhá, ale příprava je skutečně celoroční.“ popisuje Bartoška. Přestože letošní ročník ještě probíhá, už připravují ročník následující.

Je zvláštní, že my těm lidem nic neplatíme, musíte jim zajistit dokonalý servis, respektive standard, na který jsou oni zvyklí. Ale tím, že nic neplatíte, tak s nimi nemáte podepsanou žádnou smlouvu a v té smlouvě by byl nějaký sankční bod, který se dá vymáhat. Vím že Susan Sarandon, v souvislosti s Timem Robbinsem, kdysi manželé, už už měla přijet a najednou psala, že se strašně omlouvá a že dostala možnost práce v Kanadě… A přijela za dva roky. Vy to dnes neodhadnete, ale červen, červenec jsou ideální dny pro natáčení… Takže ty lidi říkají ‚Strašně rádi přijedeme, ale letos nemůžeme.‘ Jiří Bartoška

Ve finále je na festivalu zaměstnáno 1300 lidí, hasiči, hostesky a šoféři. „Obrovský tým lidí, aby to vypadalo, že se nic neděje, že je to příjemné. To je práce těch anonymních děcek… A já mám pro ně připravený hrnky a na nich je napsáno ‚Díky, Barťák.‘ A těm dětem to dáváme a ty děti se rády příští rok jako brigádníci vracejí.“

Bartoška v rozhovoru vzpomíná i na Gregoryho Pecka, kterému v Karlových Varech prasklo slepé střevo: „O sedm let jsme mu zachránili život. Dokonce se uvažovalo, že se Křišťálový glóbus přejmenuje na Zlatý apendix.“

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress