Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 7. 2018

Kvítek štěstí (1981, 2019)

Květa Kuršová. Pohádka. Hudba Tomáš Vránek, řídí Jiří Váchal. Zvuk Jiří Kozelka. Záznam a střih Alena Vejsadová. Asistentka režie Marta Novotná. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Toník (Jan Hartl), Madlenka (Jana Boušková), Bedrníček (Zdeněk Kutil), saň (Slávka Hozová), růže (Hana Talpová), zvonek (Miroslav Masopust), kopřiva (Hana Štrůdlová), Drchnička (Helena Vrabcová) a další.

Natočeno v roce 1981. Premiéra na festivalu Prix Bohemia 1981. Obnovená premiéra 15. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 13:00 h.; 47 min.). Repríza 1. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.); 6. 7. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, leden 2019 (MP3).

Lit.: anonym:  Květa Kuršová: Kvítek štěstí. In web ČRo 2 Praha, 15. 7. 2018 (článek). – Cit.: Přinesou Toníkovi semínka z kvítku štěstí skutečné štěstí? A jak si se vším poradí jeho milovaná Madlenka? Kde hledat to pravé a skutečné štěstí?

Když vykvete kvítek štěstí, královna květin rozfouká jeho semínka po světě. Kdo bude o rostlinku dobře pečovat, tomu kvítek pokvete. Toník je trochu morous a nechce se mu dřít na poli pro pár brambor na loupačku. Rozhodl se proto vyhledat královnu květin a poprosit ji o kouzelný kvítek, aniž by si uvědomil, že štěstí má přímo pod nosem…

Jeho Madlenka totiž umí všechno: navaří, napeče i růže vypěstuje. Cestou za štěstím potká Toník skřítka Bedrníčka, který mu ukáže kořen návratníček, a taky malou saň Soničku, které se každý lekne, ale ona je hodná a Toníkovi prokouše kamenitou cestu do království květin. Královna květin slíbí darovat semínko, ale Toník musí nejdřív zrýt úhor a vypěstovat na něm brambory. Podaří se mu to?

Básník mého srdce – Miloš Kopecký (19??)

Filed under: Poezie — Premek @ 14:00

Básník mého srdce. Miloš Kopecký uvádí své oblíbené verše. Režie Josef Melč.

Repríza 15. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h)  v cyklu Nedělní verše.

Osobnost Plus – Ondřej Gregor Brzobohatý (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:57

Ondřej Gregor Brzobohatý, hudební skladatel. Proslavil se jako moderátor a herec, ale sám se cítí být hudebníkem. V Osobnosti Plus prozradí, zda bylo těžké prosadit se ve stínu slavného otce, jaké to je zdědit po otci fanynky nebo proč umí hrát koledy velmi rychle. Také přiblíží, jak stvořil muzikálového Sherlocka Holmese a čím je inspirující prokrastinace. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 7. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Když hrajete, musíte publikum trošku urazit, říká Ondřej Gregor Brzobohatý. In web ČRo Plus, 15. červenec 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Když hrajete s kapelou, musíte publikum trošku urazit. Udělat si z lidí jemnou legraci, aby obecenstvo pochopilo – ne to, že máte navrch, ale že jste nad věcí a bez nervozity. Když se to povede lehkým vtipem, tak je to ideální,“ vysvětluje nedělní host Barbory Tachecí a Osobnosti Plus, herec a muzikant Ondřej Gregor Brzobohatý, jaký má fígl na své fanoušky.

„Jde to ale ruku v ruce. V průběhu vystoupení si zase kolikrát dělám legraci sám ze sebe. A to velice funguje. Obojí mají lidé rádi a je to moc hezké,“ dodává a pohotově reaguje na výzvu Barbory Tachecí, aby oslovil v tomto duchu velmi vzdělané posluchače Českého rozhlasu: „Odložte knihu Friedricha Niezscheho Ecce Homo a zaposlouchejte se do něžných slov Ondřeje Gregora Brzobohatého.“

Herec, moderátor, hudební skladatel a hudebník Ondřej Gregor Brzobohatý se narodil 2. února 1983 v Praze. Známým se stal moderováním prvního ročníku soutěže Česko hledá SuperStar. Je synem populárního českého herce Radoslava Brzobohatého a herečky slovenského původu Hany Gregorové. Na základní umělecké škole se učil hře na housle, později absolvoval Konzervatoř Jaroslava Ježka v oboru skladba, klavír a dirigování. Hrál v hudební skupině Bůhví, autorsky se podílel například na albech Sámera Issy. V Horáčkově lyrikálu Kudykam měl na starost hudební aranže a dramaturgii písní. Hrál právníka Marka Stránského v seriálu Ulice a učitele Adama Kábrta v seriálu Gympl s (r)učením omezeným. Moderoval mimo jiné Slavíka 2012.

Kouzlo osobnosti

Moderátorku zajímá, jestli se hudebník necítí být ve stínu svého slavného otce, herce a také muzikanta Radka Brzobohatého. „Ba naopak, jako dítě jsem byl až příliš v jeho světle. Nesčetněkrát mně připomínali, že jsem jeho synem, a i to, že vše, co jsem v životě dokázal, bylo jen dílem protekce. Což většinou vedlo k mému hecu a tomu, že jsem se snažil dokázat opak. Tedy to bylo naopak ku prospěchu,“ vysvětluje.

Po otci také zdědil řadu fanynek, které chodí na jeho koncerty. „Když vidím věkový průměr publika, jsem si toho vědom. A vždycky, když po koncertě za mnou přijdou, řeknou, že milovali mého otce. Táta byl obrovsky galantní člověk. Gentleman, který měl v sobě špetku šibalství. Byla to krásná kombinace skutečného chlapa – nebyl jen laskavý, ale měl i svou jiskru. Myslím, že jsem tohle trošku od něj podědil a okoukal,“ odpovídá Brzobohatý Barboře Tachecí na otázku, jestli získal po svém otci kouzlo osobnosti a obdiv a pozornost žen.

Po tátovi jsem zdědil slušnost a pokoru, po mámě asertivitu a schopnost se prosadit. Ondřej Brzobohatý

Brzobohatý ale vzpomíná s úsměvem i na to, co ho na jeho otci rozčilovalo. „Jako dítěti, ve věku asi devíti, deseti let, mně hrozně vadilo, když mě táta nutil hrát před vánočním stromečkem koledy. Myslím, že ještě nikdo tak rychle jako já koledy v životě nehrál,“ směje se a dodává: „Přitom mám koledy velice rád a rád je každý rok poslouchám. A zpětně mně to přijde velice krásné, stejně jako domácí koncerty s rodinou nebo s kamarády.“

Občas si zanadávám

S pověstí velmi slušného člověka, jak Tachecí podotýká, si dokáže Ondřej Brzobohatý ale také zanadávat. „Někdy i velice rád. A většinou na ty, kteří si to i zaslouží. Například na různé politické výlevy individuí, které se v politice pohybují. Sleduji rád občas politické debaty a často těmto lidem odpovídám za moderátora. Ale zásadně se k tomu potom vulgárněne už nevyjadřuji.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Ondřejem Gregorem Brzobohatým. Dozvíte se také, proč dělá věci na poslední chvíli, nebo na jakém projektu právě pracuje.

Apáka a Mamáka (2004)

Filed under: Povídky — Premek @ 13:52

Koloman Kocúr. Povídka slovenského autora je situována do nedávné minulosti na slovensko-maďarské pomezí. Je svérázným záznamem jednoho dne nejstaršího manželského páru ve vsi. Režie Miroslav Zelinský.

Nastudovala Ostrava v roce 2004. Repríza 15. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h) v cyklu ČeskoSlovenský rok.

Historie Plus – Třetí republika (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:35

Dnešní Historie Plus hledá odpověď na otázku, proč jsme po druhé světové válce spadli do sféry Sovětského svazu. Ptá se , proč valná část národa chtěla do této sféry dobrovolně a jestli se po takzvané Třetí republice dalo uvažovat o tom, že přijde něco jiného, než komunistický převrat a další totalitní systém. Odpovědi hledá Pavel Hlavatý.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 7. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 15. 7. 2018 (ČRo Plus, 2:05 h.); 13. 2. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h) v cyklu Téma Plus.

Proč byla Opoziční smlouva nestandardní (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:08

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 7. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Proč byla Opoziční smlouva nestandardní. In web ČRo Plus, 10. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po mimořádných volbách se dohodli pánové Miloš Zeman a Václav Klaus a uzavřeli na léta 1998 až 2002 Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice mezi ČSSD a ODS. Tato smlouva, které se říká Opoziční, měla zajistit menšinové vládě stabilní existenci. Kvůli tomu byla nazývána „skrytou velkou koalicí“, nebo „účelovým mocenským spojenectvím.“

Otázka, na kterou se pokusím odpovědět, zní: Byla tato kritika oprávněná?

Podíváme-li se do Evropy, zjistíme, že menšinové vlády nejsou žádnou výjimkou. Nejčastěji se vyskytovaly v Dánsku, Norsku a Švédsku, ale i ve Španělsku, Irsku či Itálii a ojediněle v Německu, Rakousku a Velké Británii, kde ale dlouho nevydržely. V Německu v roce 1962 dokonce existovala jen 24 dní. Aby takové vlády mohly fungovat, potřebují vždy nějakou vnější podporu.

(more…)

Fokus – Radim Labuda (2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:40

Připravil Omar Mirza.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 7. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h.).

Pozn.: Čo robí umelec keď sa rozhodne netvoriť?  O angažovanej rezignácii na umeleckú produkciu a varení polievok sa v dnešnom Fokuse na vizuálne… bude Omar Mirza rozprávať s umelcom v post-praxi Radimom Labudom.
Počúvajte nás o 13:00 z éteru a kedykoľvek neskôr z internetu.

Forrest Gump soudcem Nejvyššího soudu (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:51

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 7. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Forrest Gump soudcem Nejvyššího soudu. In web ČRo Plus, 10. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: I kdyby se Donald Trump zítra rozhodl rezignovat, zanechá za sebou stopu v americké justici, která přetrvá ještě generaci. Jmenoval už druhého soudce Nejvyššího soudu.

Poté, co vloni nečekaně zesnulého soudce Antonina Scaliu nahradil Neil Gorsuch, dostal prezident Trump další příležitost ovlivnit složení nejdůležitějšího amerického justičního orgánu. Jedenaosmdesátiletý soudce Anthony Kennedy se rozhodl rezignovat a bylo potřeba jej nahradit. 

Trump se nakonec rozhodl pro Bretta Kavanaugha, shodou okolností absolventa stejné střední školy jako jeho nový kolega Gorsuch. Tomu je padesát, Kavanaughovi je třiapadesát. Teoreticky mohou oba zůstat ve funkci třicet nebo více let – vždyť Kennedyho jmenoval ještě Reagan. 

(more…)

Noční Mikrofórum – Helena Třeštíková (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:49

Moderuje Vladimír Komárek. Host: Helena Třeštíková, režisérka a dokumentaristka. Osobnosti si zvou osobnosti.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 14. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).

Štefánik? Štefánik! (2018)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument — Premek @ 11:36

Dramatickou koláž z deníků a korespondence generála Milana Rastislava Štefánika připravila a režii má Irena Žanotovská. Dramaturg Libor Vacek.

Účinkují Anna Polcrová, Jiří Klem a Richard Trsťan.

Natočeno v roce 2018. Premiéra 14. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 58 min.) v cyklu Velcí Slováci v českých dějinách.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress