Básnířka Olga Stehlíková představí svou netradiční básnickou sbírku dvojverší Vejce / Eggs, kterou vydala na gramofonové desce. Moderuje Tomáš Pivoda, hudbu vybírá Petr Dorůžka.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Básnířka Olga Stehlíková představí svou netradiční básnickou sbírku dvojverší Vejce / Eggs, kterou vydala na gramofonové desce. Moderuje Tomáš Pivoda, hudbu vybírá Petr Dorůžka.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Václav Kahuda. Povídka současného českého autora o cestě vlakem i o nás lidech. Pro rozhlas upravila Klára Fleyberková. Režie Vladimír Rusko.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2017. Premiéra 5. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.) v cyklu Václav Kahuda uvádí… a ČeskoSlovenský rok.
Každý šestý mrtvý na silnici umírá po nárazu do stromu. V Pro a proti se Veronika Sedláčková bude ptát, jestli by se měly aleje podél silnic vykácet, nebo jestli by se jim měli řidiči přizpůsobit a při průjezdu stromovím zpomalit.
Hovoří vedoucí kampaně Zachraňme stromy z ekologické organizace Arnika Marcela Klemensová a dopravní expert a bývalý ředitel BESIP Roman Budský.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 2. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Příčinou nehod nejsou stromy u silnic, ale nevhodné chování řidičů, tvrdí aktivistka. In web ČRo Plus, 5. 2. 2018 (článek +nahrávka k poslechu). – Cit.: Obě řešení jsou extrémní: jak plošné kácení, tak zaměřit se jen na výchovu řidičů, oponuje bývalý ředitel BESIPu.
Je na čase vykácet stromy kolem tuzemských silnic? Oddělení bezpečnosti provozu ministerstva dopravy BESIP doporučuje rozvinout v Česku diskuzi o plošném kácení po vzoru Rakouska. Srážky automobilů se stromy mají totiž podle statistik na svědomí každého šestého mrtvého na českých silnicích. „Nápad na plošné kácení stromů podél silnic je krátkozraký. Pevné překážky někdy zhoršují následky dopravních nehod, ale nejvíce bylo vzájemných srážek vozidel,“ namítla v pořadu Pro a proti vedoucí kampaně Zachraňme stromy ekologické organizace Arnika Marcela Klemensová.
Podle Klemensové je nejtragičtější příčinou nehod nepřizpůsobení rychlosti nebo nevěnování se řízení. „Náraz do stromu je jen důsledkem nehody. Je proto efektivnější řešit především příčiny.“
Také je třeba řešit lokality jednotlivě a s přihlédnutím k místním podmínkám. „Nejde jen o bezpečnost na silnici, ale i o okolní krajinu. Máme navíc studie, které dokazují, že spojitost mezi počtem smrtelných nehod a hustotou stromů v alejích u silnice nebyla prokázána.“
„Důležité je vysazovat s rozmyslem, abychom se stromy neměli starosti. Chceme vhodné druhy stromů na vhodném místě i údržbu stromů, tedy založení koruny ve vhodné výšce, řez k zachování podjezdné výšky a podobně.“
Marcela Klemensová
Stromy přinášejí v provozu i benefity. „Často lépe než dopravní značky indikují křižovatky a vjezdy. Zvyšují možnost předvídat, kterým směrem silnice vede, což je důležité v noci, při mlze a sněhu. Americká studie prokazuje pozitivní vliv alejí na bezpečnost řidičů, kdy je nutí významně snížit rychlost jízdy,“ říká Klemensová.
Proto je zásadní neřešit plošné kácení stromů, ale řešit příčinu nehody. „A tou je ve většině případů nevhodné chování řidiče.“
„Za plošné kácení bychom zaplatili nepřijatelnou cenu: ničení okolní krajiny. Došlo by zvýšení prašnosti a hlučnosti. Také by se snížila atraktivita oblastí pro bydlení, což jsou ekonomické dopady. Hlavní pozornost by měla být věnována výchově řidičů,“ soudí Klemensová.
Dopravní expert a bývalý ředitel BESIPu Roman Budský upozornil, že nejde jen o české téma. „Ve Švédsku, Finsku i Dánsku jsou velmi citliví na ekologii, a i tam se stromy kolem silnic odstraňují.“
„Faktem je, že každý šestý umírá na silnicích po kolizi se stromy. Jen smrtelné nehody se stromy nás stály v loňském roce půl druhé miliardy korun.“
Podle Budského tedy nastala doba toto téma otevřít a najít rozumné řešení. „Neříkám, že máme všechno vykácet, je více možností, ale je třeba začít konat. Pojďme udělat vše, aby nehoda nekončila srážkou se stromem a následně smrtí.“
„Měřítkem všeho by měl být člověk. Chybovat je lidské, takže dokud budou za volantem lidé, k nehodám docházet bude. Ale žádná z těchto nehod nesmí být trestána zmrzačením nebo dokonce zabitím člověka. “
Roman Budský
Je možné osazovat vzrostlými keři, kde je desetinová možnost smrtelné kolize oproti stromům. „Dalším opatřením je vybavit silnice kvalitními svodidly a riziková místa výrazně označovat. Možnost je i měnit parametry vozidel účastných silničního provozu nebo kampaně vzdělávající řidiče,“ říká Budský.
Expert studie citované Klemensovou prý zná. „Stromy také způsobují střídání ostrého světla a stínu, kde řidič snadno přehlédne chodce, cyklistu nebo překážku. Střídá se i kvalita silnice, mokré a suché úseky. Stromy také narušují konstrukci vozovky, takže jsou vozidla méně stabilní při jízdě a je větší možnost smyku.“
„Obě řešení jsou extrémní: jak plošné kácení, tak nechat situaci takovou, jaká je, a zaměřit se jen na řidiče. Vidím konsensuální postup, kdy budou mít riziková místa bezpečné parametry z hlediska okolí vozovky, ale současně budeme působit na řidiče a seznamovat je s riziky míst, kde stromy jsou,“ shrnuje Budský.
Pierre de Coubertin. Kapitoly ze vzpomínek pedagoga a historika, zakladatele moderních olympijských her. Překlad Jiří Kroutil. Připravila Olga Stehlíková. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Pavel Rímský.
Natočeno 2018 (?). Premiéra 5. – 9. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 29 min).
Lit.: Stehlíková, Olga: Pierre de Coubertin: Olympijské paměti. In web ČRo 3 Vltava, 6. únor 2018 (článek). – Cit.: (…) Pierre de Coubertin (1863-1937) se narodil v aristokratické rodině. Inspirovaný návštěvami středních a vysokých škol ve Spojeném království a Spojených státech se rozhodl zlepšit úroveň vzdělávání ve Francii. Domníval se, že součástí výuky by měla být tělesná sportovní příprava, kterou považoval za důležitou pro správný vývoj mladých lidí.
Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Michal Pullmann, historik, nový děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 5. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
„Dokumentární film nejen vzdělává, ale také otevírá srdce a jitří svědomí,“ říká Olga Špátová, která ke spokojenému životu potřebuje blízkost druhého člověka a dialog. Ten je i základem její působivé práce. Mimo jiné připomeneme cyklus Rodiče napořád o náhradních formách rodičovství. K zamyšlení nad vztahy, výchovou a láskou vás zve Jitka Novotná.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h).
Inspirativní básnické texty vybírá, čte a komentuje spisovatelka Ivana Myšková. Připravila Petra Hynčíková.
Nastudovala Plzeň v roce 2018 (?). Premiéra 5. – 9. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:25 h).
Dan Brown. Kompletní audiokniha. Fantasticky vynalézavý román od nejpopulárnějšího autora thrillerů na světě. Z anglického originálu Origin, vydaného roku 2017 nakladatelstvím Penguin Random House v New Yorku, přeložili Michala Marková a David Petrů. Režie Ondřej Jirásek. Hudba Mario Buzzi. Zvuk, střih a mastering Matěj Korytář. Produkce nahrávky Vladimíra Jirásková. Úprava obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.
Čte Martin Sláma.
Natočeno v Recording Studiu Škroupova Brno v roce 2018. Vydalo Tympanum 7. 2. 2018 (celková délka 5 hodin 47 minut).
Pozn.: Ať jsi kdokoli. Ať věříš čemukoli. Všechno se brzy změní.
Margit Garajszki & Lajos Grendel. Literární pásmo z cyklu Kapitoly dejin románu 20. storočia. Hudební dramaturgie Oldo Fiala. Zvuk Eva Irmanová. Redakce Patrik Oriešek.
Účinkují Alfréd Swan a Zuzana Dančiaková.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2008 (23 min.). Repríza 26. 1. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).
Pavol Vongrej. Verše. Hudební spolupráce Dana Reková. Zvuk Peter Daniška, Milan Greguš. Redakce Vladimír Dobrík. Režie Jaro Rihák.
Recituje Vladimír Jedľovský.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (5 min.). Repríza 26. 1. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).
Powered by WordPress