Inspirativní básnické texty vybírá, čte a komentuje Miloš Doležal. Připravila Petra Hynčíková.
Nastudovala Plzeň v roce 2018. Premiéra 19. – 23. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:25 h).
19. 2. 2018
BáSnění – Miloš Doležal 1/5 (2018)
Knihovnička – Léta Gustáva Husáka (2018)
Nad knihou historika Michala Macháčka (čerpající z výzkumu dosud neznámých pramenů z českých, slovenských a ruských archivů i materiálů ze soukromého archivu Husákovy rodiny). Hovoří Hana Svanovská a Filip Breindl.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 2. 2018 (Rádio Proglas, 13:20 h). Repríza 19. 2. 2018 (Rádio Proglas, 10:15 h.).
Lit.: Breindl, Filip: Knihovnička: Léta Gustáva Husáka. Pořad v souvislostech. In web Rádio Proglas, 16. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Novou historickou monografii o posledním československém komunistickém prezidentovi Gustávu Husákovi představíme v Knihovničce Proglasu v neděli 18. února ve 13.20, opakujeme v pondělí 19. února ve čtvrt na jedenáct dopoledne.
Historik Michal Macháček (*1986) vytvořil takřka 600-stránkovou monografii, která podrobně mapuje život Gustáva Husáka (1913-1991), hlavní postavu komunistické normalizace u nás v 70. a 80. letech 20. století. Husákův plastický portrét však není pouze exkursem do smutných dob tohoto „bezčasí“, ale snaží se zmapovat jeho život i politickou kariéru komplexně, včetně dětství v bratislavské Dúbravce i jeho ne zcela jednoznačnou roli v událostech Slovenského národního povstání. Co se dále dozvíme o Husákově uvěznění v 50. letech? Jakou metodou je kniha napsána? A bude srozumitelná i lidem, kteří komunismus osobně nezažili? Na tyto otázky se pokouší společně odpovědět reaktorka Hana Svanovská a vedoucí zpravodajské redkace Proglasu Filip Breindl.
17. 2. 2018
Hraničářův učeň 4 – Nositelé dubového listu (2018)
John Flanagan. Kompletní audiokniha. Čtvrtý díl úspěšné fantasy série Hraničářův učeň, která vypráví o výcviku a dobrodružství mladého Willa a jeho mistra Halta.
Čte Matouš Ruml.
Natočeno 2018. Vydal Bookmedia, Audiotéka, únor 2018 (MP3, celková délka 9 hodin 35 minut).
Pozn.: Will s Evanlyn mohou konečně prchnout ze Skandie. Evanlyn je ale unesena, zrovna když kontroluje nastražené pasti na zvířata. Will se jí tedy vydává hledat, ale jeden zesláblý chlapec má proti přesile temudžajských bojovníků jen mizivou naději na úspěch. Naštěstí ho vystopují Halt s Horácem a pomohou mu Evanlyn zachránit. Tímto ale vše nekončí. Vypadá to, že skupina temudžajských bojovníků je jen průzkumný oddíl a Halt si je jistý, že mají v plánu i s celou armádou brzy zaůtočit na Skandii. Čtyři Araluenci musejí tedy Skandijce varovat a zároveň vymyslet, jak jim pomoct při obraně před nebezpečným nepřítelem. Podaří se jim společně bok po boku nepřítele bojovat proti ničivému vpádu temudžajského vojska, které nezná slitování?
John Flanagan (1944)
Australský spisovatel nejprve pracoval jako reklamní textař a později redaktor na volné noze. Věnoval se také psaní scénářů pro televizní komedie. Vlastní fantastický svět, do kterého vstupují čtenáři po celém světě, původně vytvořil pro svého syna, kterého chtěl zábavným způsobem přivést ke čtení. Dnes patří k nejproduktivnějším australským prozaikům a mezi jeho velmi úspěšné počiny patří především fantasy série Hraničářův učeň.
Matouš Ruml (1985)
Herectví poprvé Matouše Rumla oslovilo už jako malého, v Dětském divadelním studiu. Na scéně začal vystupovat v dětských rolích, po boku uznávaných herců. Dnes patří mezi členy souboru Městského divadla v Mladé Boleslavi a hostuje v pražském Divadle Na prádle i ve Švandově divadle. Ztvárnil také několik televizních postav, například ve filmu Princezna a písař nebo v populárním seriálu Comeback. Za své hudebně dramatické umění získal Cenu Zuzany Navarové a Cenu Thálie pro mladého činoherce.
Když Bůh mlčí (2018)
Pete Greig. Kompletní audiokniha, která tematizuje nevyslyšené modlitby. Režie Lucie Endlicherová.
Čte Vladimír Hauser.
Natočeno 2018. Vydalo Rosa Music v roce 2018 (celková délka 9 hodin 50 minut).
Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Pete Greig se dotýká velmi citlivého tématu: nevyslyšených modliteb. Kniha je velmi osobní, protože samotná motivace autora pro její napsání pramení z vlastní bolesti – zápasu o život jeho ženy… Pete zde velmi otevřeně popisuje svoje modlitební boje, a to nejen ty vyhrané, ale i ty, kdy se mu zdálo, jako kdyby modlitby narážely na zavřené nebe.
U modlitby ale Pete Greig nekončí. Rozvíjí otázky Božího mlčení, duchovního boje, utrpení a dalších oblastí, které, když tuto knihu čteme, najednou ve světle modlitby získávají nový rozměr. Ke svému hledání přibírá i velikány víry jako Karla Bartha, C. S. Lewise, G. K. Chestertona, N. T. Wrighta nebo Hudsona Taylora.
Tato kniha byla zrozena z veliké bolesti i úžasu nad Boží mocí. Zatímco globální modlitební hnutí, které založil, ovlivňuje množství lidí po celém světě, jeho vlastní žena bojuje o život s těžkou nemocí. Pete Greig zápasí s temnou stranou modlitby a přichází s těžce získanou zprávou o naději, s útěchou a hlubokým biblickým povzbuzením pro všechny, kdo trpí v tichu Božího mlčení. (more…)
Jama (Jáma, 2017)
Milan Adamčiak. Experimentální rozhlasová hra inspirovaná texty a partiturami Milana Adamčiaka. Hudba autor, interpretuje soubor Cluster Ensemble (Ivan Šiller, Fero Király, Lenka Novosedlíková, Michal Matejka, Robo Kolář, Nikolaj Nikitin a Braňo Dugovič). Režie Ivan Šiller a Fero Király.
Účinkujú Anna Čonková, Peter Mazalan, Petra Fornayová. Dále účinkují přátelé a známí Milana Adamčiaka z obcí Podhorie a Banská Belá Jozef Poláčik, Ján Slašťan, Vendelín Ivanič, Michal Bosák a Gabriela Rafaelisová.
Natočeno 2017. Premiéra 20. 2. 2018 (SRo 3 Rádio Devín, 20.30 hod.). Repríza 23. 2. 2018 (Rádio Devín, 21:30 h.).
Lit.: anonym: Rozhlasová hra: Jama. Rozhlasová tvorba. In web Rádio Devín, 16. 2. 2018 (článek). – Cit.: Hudobné, literárne, výtvarné a performatívne diela Milana Adamčiaka (1946 – 2017) boli predvedené na významných podujatiach doma i v zahraničí a zaradené do mnohých významných zbierok súkromných zberateľov, galérií a múzeí súčasného umenia. Ich autor, umelec a teoretik, prežil posledné dekády svojho života v ústraní, v malých obciach Podhorie a Banská Belá. Jeho dielo inšpirovalo zakladateľov Cluster Ensemble Fera Királyho a Ivana Šillera k vytvoreniu experimentálnej rozhlasovej hry. Pracujú v nej s Adamčiakovými textami a partitúrami ako aj výpoveďami priateľov a známych, ktorí v jeho blízkosti prežili posledné roky jeho života. Samotár Adamčiak žil v úzkom vzťahu so svojím okolím, s prírodou i ľuďmi a vytváral v ňom špecifické umelecké intervencie. Rozhlasová hra Jama reflektuje jeho umenie a vedie dialóg s prostredím, ktoré ho inšpirovalo. (…)
Zaostřeno na moderní dějiny – Volkswagen Brouk a Hitlerova politika lidového vozu (2013)
„Chceš-li jezdit ve svém autu, spoř si týdně pětimarku,“ znělo heslo kampaně, která každému spořádanému občanu Hitlerovy Třetí říše slibovala vlastnictví rodinného automobilu. Hitler však rozpoutal světovou válku, a Němci se tak „lidového vozu“, v překladu volkswagenu, dočkali až po ní, kdy se tento automobil, známý pod přezdívkou brouk, stal symbolem poválečného hospodářského úspěchu a světovým rekordmanem v počtu vyrobených kusů. Na „brouka“ zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Natočeno 2013. Premiéra 4. 2. 2013 (ČRo 6, 21:40 h). K poslechu zde.
Lit.: Mlejnek, Josef – Šustrová, Petruška: Volkswagen Brouk a Hitlerova politika lidového vozu. In web Moderní dějiny, 12. 2. 2013 (článek + přepis scénáře pořadu). – Cit.: „Chceš-li jezdit ve svém autu, spoř si týdně pětimarku,“ znělo heslo kampaně, která každému spořádanému občanu Hitlerovy Třetí říše slibovala vlastnictví rodinného automobilu. Hitler však rozpoutal světovou válku, a Němci se tak „lidového vozu“, v překladu volkswagenu, dočkali až po ní, kdy se tento automobil, známý pod přezdívkou brouk, stal symbolem poválečného hospodářského úspěchu a světovým rekordmanem v počtu vyrobených kusů. Na „brouka“ zaostřili Petruška Šustrová a Josef Mlejnek.
Volkswagen Brouk dnes představuje legendární vůz, kterému též dlouho patřil světový rekord, pokud jde o celkový počet vyrobených kusů. Sice tvořil symbol poválečného německého hospodářského zázraku, neboť jeho masová produkce se rozběhla až po roce 1945, ale u jeho pomyslné kolébky stáli Adolf Hitler a Ferdinand Porsche, sudetský Němec, jenž je některými českými fanoušky automobilismu označován za „českého konstruktéra“.
16. 2. 2018
Ranní návštěva – Jurta (2018)
Ranní návštěva nás zavede do rodiny, ktera žije v jurtě uprostřed české krajiny. Ščerbovi se rozhodli, ze povedou rodinný život v jurtě. Načínají šestý rok, maji dvě děti a tři koně. Připravil Tomáš Černý.
Natočeno 2018. Premiéra 17. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 6:00 h) v cyklu Dobré ráno s Dvojkou.
On Air – Dobrý den, může Honza ven? (2018)
Připravil Jonáš Zbořil.
Natočeno 2018.
Lit.: Zbořil, Jonáš: Dobrý den, může Honza ven? Proč se po třicítce těžko hledají noví kamarádi. In web ČRo Radio Wave, 15. únor 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:
„Pivo?“ ptá se kamarád. Chvíli trvá, než se omluvím, že to nejde. Je mi trapně, že ani desátý pokus o večer v hospodě nám nevyjde. Tak dlouho jsme se neviděli, až začínám mít strach, jestli se ještě máme o čem bavit. Co má člověk dělat, aby nepřišel o lidi, se kterými dospíval? A dokážeme si i po třicítce najít opravdové kamarády, ne jen spoustu zaměnitelných známých?
„Teď, když je mi skoro třicet, vstupuju na nezmapované území. Mám pocit, že potřebuju rady do života víc než kdy dřív,“ píše Kate Shelnutt v článku webového magazínu Vox nazvaném přímočaře Proč jsou třicetiny dekáda, ve které přicházíme o přátele, a co se s tím dá dělat. Shelnutt je jednou z mnoha autorů a autorek, kteří v posledních letech píší o přicházení o staré přátele a komplikovaném navazování nových přátelství v životním období, ve kterém k vrcholům zábavy patří teplákové večery u Netflixu a většinu času vyplňuje práce, děti, a také stres, únava a občas plíživý, zdánlivě nevysvětlitelný smutek.
Možná by se ho podařilo rozptýlit na procházce s kamarády, ale ti staří kamsi zmizeli, zůstaly po nich jen občasné lajky na sociálních sítích, a jejich místo neúplně nahradili kolegové z práce. „Lidé si často uvědomují, že zapomněli doplnit zásobu přátel, až když musí čelit zásadní životní události – třeba stěhování nebo rozvodu,“ napsal v roce 2012 Alex Williams pro New York Times v dalším článku s názvem Proč je těžké skamarádit se ve třiceti. Právě Williamsův text, který mimochodem Timesy pravidelně publikují s editorskou poznámkou „tohle je starý článek, ale téma je nadčasové, takže tady ho máte znovu“, vyvolal dodnes pokračující diskuzi o přátelství.
Kdo se pře o osud Transgasu? (2018)
Pro někoho architektonická perla, pro jiné ostuda Prahy – tak radikálně odlišné názory mají lidé i odborníci na soubor budov Transgas v Praze na Vinohradech. Je totiž postavený ve stylu brutalismu a po rozhodnutí ministerstva kultury z konce loňského roku ho zřejmě čeká demolice. Boj o Transgas zaznamenal rozhlasový režisér a dokumentarista Miroslav Buriánek a natáčel jak v táboře zarytých odpůrců brutalismu, tak mezi lidmi hájícími kvality tohoto stylu ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Připravil Miroslav Buriánek.
Natočeno 2018. Premiéra 14. 2. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.; 27 min.). Repríza 6. 3. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h). K poslechu zde.
Lit.: Studený, Ivan – Buriánek, Miroslav: Dokument: Kdo se pře o osud Transgasu? In web ČRo Plus, 14. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co je brutální, je násilné. Ale architekti, kteří tvořili brutalistní stavby, hledali přirozenost.
„Málem jsem dostala infarkt, když jsem jeden večer četla v odborné publikaci o zástupci unikátní architektury, a ráno zjistila, že stavba má jít k zemi,“ říká v dokumentu Miroslava Buriánka zakladatelka iniciativy Architektura 489 Pavlína Karbanová Krásná. „Napadlo mě, že musím změnit přístup veřejnosti, ke vnímání této architektury.“
Co je brutální, je násilné. Ale architekti, kteří tvořili brutalistní stavby, hledali přirozenost. Nechali se vést citem a svobodným duchem ve světě úspěšného trendu. Jejich projekty inspirované tehdy moderním proudem vyvěrajícím ze západní společnosti jsou ale po letech vnímány jako symboly socialistického despotizmu. To ovšem není jediný rozpor provázející společenskou i odbornou diskuzi vedenou o osudu souboru budov Transgas.
Komplex tří staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku stojí na Vinohradské třídě pod budovou Českého rozhlasu v Praze. Drsný beton, zasklená konstrukce, zvýraznění materiálu. Vznikl v létech 1966 – 1976 podle projektu Iva Loose, Jindřicha Malátka, Jana Eisenreicha a Václava Aulického pro potřeby řídícího centra v té době budovaného mezinárodního plynovodu ze SSSR do zemí západní Evropy. Ještě v září minulého roku budovy využívala Všeobecná zdravotní pojišťovna. (more…)
Kdo to je architekt a co všechno může vymyslet? (2018)
Host: Zuzana Zbořilová a Mirjana Petrik, architektky. Kdo to je architekt a co všechno může vymyslet? Co říká dům o lidech a proč by děti měly vědět víc o architektuře? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2018. Premiéra 18. 2. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h) v cyklu Klub Rádia Junior.