Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Hvížďala. Komentář. Přestože Miroslav Zikmund tvrdil, že už nikdy nic nenapíše, v plánu přece jen ještě něco má…

Natočeno 2018. Premiéra 15. 2. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Tři výročí Hanzelky a Zikmunda. In web ČRo Plus, 15. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Koncem minulého roku uplynulo 70 let od doby, kdy vyrazili dva mladí absolventi Vysoké školy obchodní Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund na svou první cestu kolem světa.

Letos 14. února oslavil Miroslav Zikmund 99. narozeniny a o den později před 15 lety zemřel ve dvaaosmdesáti Jiří Hanzelka.

Připomeňme, že na cestu se připravovali od roku 1938, kdy se poprvé setkali. Startovali ale až v roce 1947 a jejich trasa vedla nejprve do Afriky, kde zřejmě jako první překonali s vzduchem chlazeným automobilem Tatra 87 celou Núbijskou poušť, vystoupali rovněž na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro.

Z Kapského města přepluli do Argentiny a vydali se na pouť po Jižní a Střední Americe. Jednou s Tatrou havarovali kvůli nefunkčním brzdám a museli pak čekat na nový vůz. V Habeši je přepadli lupiči atd.

Celkem za tři a půl roku projeli 44 zemí, urazili 111 tisíc kilometrů, z toho 61 700 ve svém voze. Pořídili 10 tisíc fotografií a natočili jedenáct kilometrů filmu a pro tehdy Československý rozhlas seriál reportáží.

Druhou výpravu uskutečnili v letech 1959 až 1964 na vozech Tatra 805 a ta směřovala do Asie a Oceánie. Na této cestě si připsali další rekord: jako první projeli automobilem Sovětským svazem z východu na západ. Po návratu napsali několik knih: například v roce 1952 Afrika snů a skutečnosti, v roce 1958 Za lovci lebek nebo Světadíl pod Himálajem v roce 1969.  (more…)

Petr Holub. Komentář.  Nevěřte, že hranice rozdělující národ existuje. Je zřejmé, proč příznivci Zemana a obecně konzervativnější část společnosti o rozpolcenosti hovoří. Chtějí oslavit své vítězství a připomenout poraženým jejich místo.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 2. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus, 18:33 h.).

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Národ je rozpolcen. Opravdu? In web ČRo Plus, 15. 2. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Národ je rozpolcen a nejen to, rozpolcena je také sociální demokracie, jedna ze základních institucí demokratického režimu.

Zmíněné věty se používají jako reflexe posledních volebních událostí, ať už šlo o volby do sněmovny nebo o výběr prezidenta. Ony věty o rozpolcenosti, a to je zajímavé, neříkají ti, kdo volby prohráli, tedy obecně městští liberální voliči a v detailu liberální část sociální demokracie.

Věty o rozpolcenosti jsou z dílny těch, kdo se cítí být na straně vítězů. Říkají to příznivci Miloše Zemana nebo přinejmenším odpůrci Jiřího Drahoše, anebo také kritici tradičních demokratických stran, kteří považují úspěch populistických hnutí jako určitý druh trestu pro městské intelektuály, kteří se odtrhli od hlasu lidu, který by měli respektovat, ať je jakýkoli.

Je tedy zřejmé, proč příznivci Zemana a obecně konzervativnější část společnosti o rozpolcenosti hovoří. Chtějí oslavit své vítězství a připomenout poraženým jejich místo, tedy v hloučku těch, kteří budou řízeni skupinou volebních vítězů.

Mysleli si, že jsou chytřejší, ale ukázalo se, že ve skutečnosti ničemu nerozumí. Přesto tímto jednoduchým sdělením o rozpolcenosti vznikají hned dvě otázky. První pochopitelně zní, jak vlastně Zemanovci a konzervativci na své tvrzení o rozpolcenosti vlastně přišli.

Druhá se ptá po tom pozitivním poselství, se kterým ta úspěšnější část rozpolceného národa chce rozdělenou zemi znovu sjednotit a vyzvat k práci na společné budoucnosti.  (more…)