Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 9. 2017

„Teď něco k dobrému ať každý dá, ať přijde s troškou do mlýna!“ aneb „Co chcete slyšet, vědět, znát?“ (1975?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 12:00

Pestrý zábavný pořad sestavený podle návrhů a přání rozhlasových posluchačů. Připravila Hana Bušková. Použitá hudba lidová (Ej od Buchlova), M. Robbins (Felleena z El Paso), Leonard Bernstein (Maria), Bohuslav Ondráček (Rodeo), Antonín Dvořák (Jakobín – dvojzpěv Julia a Bohuše), Josef Poncar (Přes dvě vesnice), karel Valdauf (Až nás cesty svedou), Rudolf Leo Vašata (Jde potok lučinou), Jaromír Vejvoda (Zbraslavská polka), Rudolf Friml (Indiánská píseň lásky z operety Rose Marie), Bickerton (Nic než láska tvá). Hudební režie Jiří Váchal. Zvuková spolupráce Tomáš Pergl. Asistentka režie Věra Wimmerová. Dramaturg Brtěk (HRZ). Režie Rudolf Fleischer.

Účinkují Jana Andresíková, Ivo Gübel, Otto Žebrák, Lubomír Lipský a Josef Zíma.

Natočeno 1975 (?). Premiéra 18. 1. 1975 (Praha – RPD, 19:29 – 21:00 h).

Masopustní koblihy (1975?)

Filed under: Hajaja — Premek @ 11:45

Milada Bařinková a Jaroslav Bařinka. Valašská pohádka. Dramaturg Navrátil. Režie Helena Philippová.

Vypráví Jan Řeřicha.

Natočeno 1975 (?). Premiéra 18. 1. 1975 (Praha – RPD,  18:20 h.; 8 min.) v cyklu Dobrý večer, děti!

Frekvence „B“ (1975)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:43

Pořad redakce armády, brannosti a bezpečnosti. Připravili Václav Soukup a Petr Trávníček. Dramaturgie Hrdličková (armádní redakce). Odpovědný redaktor plk. Josef Kovář. Režie Ivan Holeček.

Účinkují Jana Andresíková a Milan Mach.

Natočeno  975. Premiéra 18. 1. 1975 (Praha – RPD, 17:50 – 18:10 h.).

Šestý den je sobota 1/??? (1973 – 197?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:29

Hodinka pro výletníky a rekreanty.  Připravil Bedřich Zelenka. Hudební spolupráce Vladimír Truc. Dramaturg Bedřich Zelenka (HRZ). Režie Rudolf Fleischer.

Účinkují Jana Drbohlavová, Josef Zíma, Bedřich Zelenka, Bohumil Bezouška, Jana Břežková a další.

Natočeno 1973-197?. Premiéra ?. dílu 21. 9. 1974 (Praha – RPD, 16:05 – 16:56 h.); 18. 1. 1975 (Praha – RPD, 16:04 – 17:00 h.).

Modré akordy (1975)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:23

Hudební pořad věnovaný Arnoštu Košťálovi, který se dnes dožívá 55 let. Připravil a hovoří Vladimír Klusák. Použitá hudba Jaroslav Jurášek (Ked sem kosil poza humny), Pavel Horňák (Sedlácké z Nové Lhoty), Arnošt Košťál (Když jsem já šel od milý, Lovili rybáři, Nikola Šuhaj), Slávek Jakubíček (Strážnické verbuňky). Dramaturgie Laštovková (RMHŽ).

Natočeno 14. 1. 1975. Premiéra  18. 1. 1975 (Praha – RPD, 15:05 – 15:30 h.).

Vnitropolitické zamyšlení – První týdny posledního roku pětiletky a zasedání ÚV (1975)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:10

Svatopluk Smutný, redaktor Rudého práva. Dramaturgie E. Tesáková (HRP – vnitro). Režie Veronika Matějová.

Natočeno 1975. Premiéra 16. 1. 1975 (Praha – RPD, 12:40 – 12:50 h.).

Hlásí se nám Vamberk (1975?)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:00

Záběry z veřejné nahrávky, kterou připravili pracovníci Českého rozhlasu v Praze s pracujícími Železáren Antonína Zápotockého. Připravil Radomír Vrzák. Produkce Blanka Klokanová a Věra Routová. Použitá hudba Slávek Ostrezí a Farntišek Urban (Marcelka), lidová (Náchodský zámeček), Ladislav Kubeš (V Boročanském zátiší), Boris Antonov – Pavel Žák (Telegram), L. Veteška – Pavel Cmíral (Skleněnka), Mojmír Smékla – Hana Čiháková (Vzdušné zámky), Ivan Mládek (Káně myšilov, Lízátko), A. Ulrych – Emil Synek (= Zdeněk Svěrák) (Mám ráda hajnýho), František Kmoch (Andulka šafářová), Bedřich Smetana – Karel Sabina (Prodaná nevěsta, árie Mařenky z 1. dějství), R. Myška – Antonín Navrátil (Vamberská polka). Hrají supiny Banjo Band, řídí Ivan Mládek, skupina Ivo Moravuse, Zlatá muzika, řídí Jiří Eliášek. Na klavír doprovází Jaroslav Přikryl. Hudební režie Bohumil Čipera. Režie Karel Průcha.

Účinkují Pavel Tumlíř, Jan Pohan, Milan Neděla, Laďka Kozderková, Hana Mašková, Miluše Fiedlerová, Věra Nerušilová, Hana Vrtichová, Jana Matysová, Jiří Hromádka, Jiří Oplt, Marie Sikulová, Miroslav Šuba.

Natočeno 1975 (?). Premiéra 16. 1. 1975 (Praha – RPD, 10:29 – 11:53 h.).

Muž, který hledal svůj stín (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:51

David Lagercrantz. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte Martin Stránský.

Natočeno 2017. Vydalo OneHotBook, září 2017 (1 CD MP3) v sérii Milénium #5.

Lit.: anonym: Muž, který hledal svůj stín. In web Naposlech, září 2017 (článek). – Cit.: „Vždycky jsem se tě chtěl zeptat na to dračí tetování…“ zmíní jednoho dne Holger Palmgren, který získal dokumenty vrhající nové světlo na bezpráví, jež Lisbeth Salanderová zažila v dětství. Dotazovaná si v té době odpykává kratší trest v ženské věznici Flodberga a směřuje k nevyhnutelnému konfliktu se spoluvězeňkyněmi. Požádá tedy Mikaela Blomkvista, aby jí pomohl s dalším pátráním v minulosti.

Stopy vedou k Leovi Mannheimerovi, partnerovi makléřské firmy. Jak jsou osudy bohatého mladého muže propletené s dávným Lisbethiným traumatem? Když už se „dívka s dračím tetováním“ jednou rozhodla zjistit pravdu, nic ji nemůže zastavit – ani islámští radikálové, které rozčílila snahou zachránit z jejich spárů dívku toužící po nezávislosti; ani vězeňský gang, jenž nad ní vyřkl rozsudek smrti; ani její nebezpečné dvojče Camilla; ani lidé, kteří udělají cokoli, aby zakryli rozsah svých pseudovědeckých experimentů vedených pod hlavičkou Registru pro výzkum dědičnosti a prostředí. Mikael a Lisbeth znovu spojují síly, aby v napínavém thrilleru čelili některým z naléhavých problémů, které sužují i současnou společnost. (more…)

Doctor Billig am Ende (Doktor Billig v koncích, 2011)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 8:53

Richard Huelsenbeck. Rozhlasová hra podle románu. Dramatizace a režie Ulrich Gerhardt. Hudba Gerd Bessler.

Účinkují Hans Peter Hallwachs, Natalija Yefimkina, Sven Lehmann, Ingo Hülsmann a další.

Nastudoval BR v  roce 2011 (57 min.).

Lit.: anonym: Doctor Billig am Ende. In web Deutschlandfunk, 2011 (?) (anotace). – Cit.: Billig blickt dem Leben ins Gesicht! Anders als so viele seines akademischen Standes schafft der unerhörte Dr. phil. sich ein Schicksal: Er entzieht sich dem bürgerlichen Spießertum, nur um am Ende an der organisierten Dummheit und Brutalität einer Gesellschaft des Krieges zugrunde zu gehen.

Als Roman gegen den Expressionismus geschrieben, steht „Doctor Billig“ letztlich in einer literarischen Tradition der Satire (Heinrich Mann, Carl Sternheim, Walter Mehring).

Als der Roman 1921 erscheint, ist der Erste Weltkrieg seit drei Jahren zu Ende. Die Schilderungen der Kriegsgewinnler und die Darstellung einer abgründigen, skrupellos agierenden Gesellschaft des Kapitalismus lassen den Text erstaunlich aktuell erscheinen.

Sahara (1927)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 8:48

Walter Mehring. Rozhlasová hra.

Premiéra 1927.

Lit.: Mehring: Das Hörspiel „Sahara“ im Senderaum; in: Die Funkstunde 45/1927, s. 1458 (článek).

Lit.: anonym: Impressionen von den Proben zu „Sahara“. Das Hörspiel „Sahara“ im Senderaum. Zur Abendveranstaltung am Sonnabend, den 12. November. In web Walter Mehring Info, 22. 5. 2016 (článek). – Cit.: Nachdem zwei der Reisehörspiele in Szene gegangen sind, scheint es angebracht, die Leitidee dieser beiden Versuche kurz zu fixieren. Beiden gemeinsam war das Bestreben, das Ohr „wandern und freisen“ zu lassen, d.h., die Handlung nur durch die Abwandlung der Hör-Plätze zu schaffen, wobei der – in Versen stilisierte – Text gleichsam das Vehikel bildete. Als Material zum ersten Hörspiel wurden Assoziationen einer See- und Landreise ganz allgemein verwendet: Bahnhof, Rhythmus des Zuges, Zollrevision, Speisewagen, Schiffssirene, Bordmusik, Sturm, Morseticken; die typischen Gespräche im Kupee und an der Reeling.

Die einzige Lokaltönung erforderte die Station Marseille. Hauptimpression dieser Stadt: Riesenrummelplatz am Mittelmeer, Glockenläuten, Dampfertuten, Orchestrions, Ausrufe der Fischweiber, Bootsverleiher, Schnurrenerzähler. Das zweite Hörspiel hingegen führt in ein fremdes Klangmilieu: arabisches Viertel. Hier musste der Text (Dialog zwischen Fremden und Führer) noch strenger stilisiert zur Erläuterung dienen. Das „Aufblenden“ des arabischen Stadtteils wurde durch die Aufteilung in ein Nacheinander – nicht Durcheinander – von Lautgruppen erstrebt: Rufe des Bettlerderwisches, Gekeife von Weibern, Straßensänger, Koranrezitation, Sprüche des Mediziners. Die Ausführung dieser akustischen Erlebnisse war nur mit Hilfe von echten Arabern möglich, welche, nach diesen Lautgruppen angeordnet, am Mikrophon vorübergführt wurden.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress