Cena másla překročila padesát korun. Proč je máslo tak drahé? Hosty byli viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR pro obchod Pavel Mikoška a předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.
Natočeno 2017. Premiéra 17. 8. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.
Václav Čtvrtek. Pohádka pro nejmenší. Režie Miloslav Disman.
Osoby a obsazení: vypravěč (Josef Patočka), hodinář Zabloudil (Antonín Zíb), myška Vlastička (Nina Jiránková), myška Máňa (Gabriela Vránová) a kocour Damíšek (Jiří Novotný).
Natočeno v roce 1966. Obnovená premiéra 31. 8. 2017 (ČRo Rádio Junior, 10:00 h.; 11 min).
Charles Beckman. Rozhlasová hra. Realizace Jerzy Rezler. Režie Helena Małachowska.
Osoby a obsazení: Ted (Bogusław Danielewski), Jack (Józef Skwark), Danken (Andrzej Mrozek).
Natočeno 1973. Premiéra 18. 10. 1973 (7 min.) v cyklu PIĄTEK Z HITCHCOCKIEM
Pozn.: Przypomnienie po 20 latach tragicznego zdarzenia, łączącego trzech kolegów ze szkoły, potwierdza tezę, że tajemnica daje zawsze lepszy efekt niż jej wyjaśnienie. (anotace)
Sławomir Mrożek. Rozhlasové nastudování divadelní hry. Režie Janusz Kukuła
Realizace Andrzej Brzoska. Hudba Marian Szałkowski.
Osoby a obsazení: AA (Andrzej Zieliński), XX (Sławomir Orzechowski).
Natočeno 2009. Premiéra 13. 9. 2009.
Pozn.: Premiera dotąd nie realizowanego w teatrze radiowym jednego z najważniejszych dramatów Sławomira Mrożka – „Emigrantów“, wydanych w 1974 roku.
Emigranci (1974) to najwybitniejszy utwór Sławomira Mrożka od ukazania się Tanga, a zarazem jeden z najważniejszych polskich dramatów okresu powojennego. Dwaj cudzoziemcy z bliżej nieokreślonego kraju zamieszkują wspólnie suterenę w nieznanym mieście Europy Zachodniej. Wyobcowany intelektualista, AA, wybrał emigrację z powodów politycznych, jego towarzysz zaś, „chłoporobotnik“ XX, wyjechał wyłącznie dla zarobku. Skazani są na własne towarzystwo, a ich symbioza polega na wzajemnym uzależnieniu: XX wykorzystuje AA materialnie, ten natomiast twierdzi, że wykorzystuje towarzysza pod kątem studiów nad niewolniczą mentalnością swych rodaków. AA, sam sfrustrowany i bezwolny, z wyższością odnosi się do przedstawiciela niższej klasy, dorobkiewicza, którego jedynym celem w życiu jest poprawa własnego bytu. W tych warunkach obustronne konflikty i antagonizmy nabierają wyjątkowej ostrości.
Michał Choromański. Rozhlasová úprava Andrzej Wiktor Piotrowski. Režie Zbigniew Kopalko. Asistent režie Ada Madalińska. Zvuk Teresa Szopówna.
Osoby a obsazení: Grzegorz Hysz, lékař (Edward Dziewoński), Franek (Władysław Kaczmarski), Kubłakowá (Maria Wojdalińska).
Natočeno 1961. Premiéra 21. 11. 1961.
Spisovatel Jan Beneš. Jeho tématem byla svoboda jedince v nesvobodném systému, a sám poznal na vlastní kůži, co takový postoj obnáší. Připravil David Hertl. Technická spolupráce Jaroslava Tvrzníková a Markéta Bydžovská.
Hovoří publicista Pavel Hlavatý. Ze záznamu hovoří Jan Beneš. Ukázky čte Jan Vlasák a Daniel Schneider.
Natočeno 2012. Premiéra 2. 12. 2012 (ČRo 6, 22:10 h). Repríza 8. 1. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus. K poslechu zde.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Spisovatel a politický vězeň Jan Beneš. In web ČRo 6, 2. 12. 2012 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Být politickým vězněm známého jména druhé poloviny šedesátých let nebylo v Československu příliš obvyklé. Věznice sice tehdy opouštěly poslední z výrazných osobností odsouzených v padesátých letech (Josef Zvěřina, Oto Mádr, Růžena Vacková či – po propuštění znovu odsouzená – Nina Svobodová), ale mezi nově odsouzenými známá jména obvykle chyběla.
Nejvýznamnější z nich byl bezesporu spisovatel Jan Beneš, vězněný již v letech 1958 až 1960. Mezi svými vězněními vystřídal několik manuálních zaměstnání a stihl vydat dvě knihy povídek (Do vrabců jako když střelí a Situace). Kromě toho se věnoval i publicistice a spolupracoval s televizí. Své texty však kromě tuzemských časopisů uveřejňoval – pod pseudonymy – také v pařížském Svědectví. Za to byl v roce 1966 zatčen a následujícího roku odsouzen. Propuštěn byl až na základě milosti prezidenta Antonína Novotného, který mu ji koncem března 1968 udělil jako poslední akt ve své funkci. V roce 1969 odešel Jan Beneš do exilu, a to doslova několik hodin předtím, než skončila platnost tehdejších cestovních dokladů. Jeho dvě děti se za ním a jeho ženou dostaly kvůli obstrukci komunistických úřadů až o deset let později. (more…)
Boris Fradkin (román Zajatci hlubin). Překlad Milan Korejs. Dramatizace Rudolf Ráž. Elektronická hudba Jaroslav Krček. Realizace elektronické hudby Václav Ježek a ing. Čestmír Kadlec. Asistentka režie Mili Doubková. Zvukový technik Čestmír Kolečko. Natáčecí technik Vlasta Kraftová. Dramaturg Vladimír Gromov. Režie Stanislav Vyskočil.
Osoby a obsazení: redaktorka (Alena Karešová), dr. Koudelka (Zdeněk Ornest), dr. doc. Votýpek (Josef Červinka), Pavel Skorjupin (Viktor Vrabec), Děktjarev (Jaroslav Konečný), Biront (Václav Neužil I.), Šurakov (Milan Rybák), Surkov (Pavel Pípal), hlas (Jaroslav Krpejš).
Nastudovala Plzeň v roce 1976. Premiéra 12. 6. 1976 (Vltava, 19:00 – 20:00 h., stereo) v cyklu Prix Bohemia – 1. ročník festivalu původní české rozhlasové tvorby. Repríza 4. 12. 1977 (Vltava, 18.50-19.45 h.).
Lit.: vg – ls: III. celostátní přehlídka rozhlasových her. In Rozhlas 39/1976 (13. 9. 1976), s. 4 (článek).
Lit.: Hrouda, Vladimír – Prix Bohemia úspěšná. Na závěr festivalu současné české rozhlasové hry. In Rudé právo, 15. 6. 1977, s. 5 (článek).
Holý, Josef – Nad celostátní přehlídkou rozhlasových her. Zájem o člověka současnosti. In Rudé právo, 13. 10. 1976, s. 5 (recenze).
Připravil Vítek Ťapin.
Hovoří JUDr. Klára Samková.
Natočeno 2017. Premiéra 22. 3. 2017 (Svobodný vysílač). Nahrávka k poslechu zde.
Lit.: anonym: ROZHOVOR S KLÁROU SAMKOVOU NA SVOBODNÉM VYSÍLAČI. In web Zrcadlení, 10. 8. 2017 (anotace + přepis rozhovoru + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhovor se dotýká především knížky Kláry Samkové „Proč Islám nesmí do Česka“, srovnává kontinentální/anglosaské právo na straně jedné a právo šaría na straně druhé, shrnuje ohlasy na projev K.S., přednesený v Parlamentu ČR 18. 5. 2016, dotýká se případu Paterčat…
VTJ: Krásný dobrý den, vážené posluchačky, vážení posluchači, vítám vás při poslechu pravidelného pořadu Hovory u klábosnice na Svobodném vysílači CS, studio Tapin Rádio, od mikrofonu vás zdraví Vítek a mým dnešním hostem, hostem pořadu Hovory u klábosnice je advokátka Klára Samková. Kláro, vítejte u nás!
KS: Dobrý den vespolek.
VTJ: V pražské kavárně Louvre jste představila knihu Proč islám nesmí do Česka. Kniha je vedená formou rozhovorů, které vedl novinář Svatopluk Štefl, knihu vydalo nakladatelství Bondy. Než tedy přistoupíme k samotné knize, nebo respektive k jejímu obsahu, zeptám se vás: bylo pro vás snadnější vést knihu formou rozhovoru, než psát knihu sama? Představovala pro vás tato koncepce určité oživení, nebo proč jste se rozhodla právě k této formě, pro tuto formu, co vás k tomu vedlo?
KS: Tak já jsem k této knize byla znásilněná. Protože já jsem žádnou knihu psát nechtěla, a přišel za mnou můj dlouholetý kamarád, majitel a jednatel nakladatelství Bondy doktor Luboš Koláček, a řekl: „Napiš knihu!“ A já jsem řekla: „Nenapíšu! Nemám čas! Musím roztáčet reálná kola kapitalismu!“ A on říkal: „Tak víš co? Tak my to namluvíme a přepíšeme a potom ty to jen tak jako lehce zkoriguješ.“ No, tak, dopadlo to tak, že jsem to zkorigovala těžce, a to těžce jak co do formy, tak co do obsahu, takže z mluveného dialogu vznikly takové trošku psané Hovory s TGM nebo něco podobného, čímž nemyslím tedy kvalitu obsahu, ale myslím tím tu formu, to znamená, že v podstatě se z toho stalo psané literární dílo. (more…)
Jan Hrušínský. Glosa.
Natočeno 2017. Premiéra 13. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 6:22 h.; 2 min.). K poslechu zde.
Jaroslav Havlíček. Kompletní audiokniha. Psychologický román vykreslující rodinné vztahy a maloměstskou morálku. Režie a hudba Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacián.
Čte Jiří Schwarz.
Natočeno 2017. Vydala Bookmedia, Audiotéka, srpen 2017 (MP3, celková délka 20 hodin 7 minut) v cyklu Mistři slova.
Pozn.: Jeden z významných románů předního autora psychologické prózy 30. a 40. let minulého století, Jaroslava Havlíčka. Tato kniha z roku 1937 nepřestává čtenáře fascinovat ani dnes. Jedná se o příběh mladého, sobeckého a vypočítavého muže, který pomocí deníku líčí svou životní cestu v prostředí maloměsta na přelomu 19. a 20. století. Osudem muže zahýbá postava Neviditelného. Pomalu se dovršuje zhouba jeho rodiny, která je stižena kletbou a dědičným šílenstvím.
Edice Mistři slova je plná literárních pokladů. Naše nejlepší herecké hlasy, které jsou nám tak blízké, namlouvají své oblíbené knihy a významná literární díla, která je oslovila, ovlivnila a k nimž se třeba i rádi vracejí. Každý měsíc se můžete v Edici Mistři slova těšit na nové příběhy v jedinečném podání našich mistrů mluveného slova a potěšit tak svá srdce. (more…)
Powered by WordPress